142 C 3/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobců: b) Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 c) Jméno zainteresované osoby 1/0 , datum Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 za účasti vedlejšího účastníka Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení částky 182 924,80 Kč, částky 14 752 Kč a 100 Kč

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni b) částku 182 924,80 Kč a žalobkyni c) částky 14 752 Kč a 100 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků ani vedlejší účastnice nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou, po jejím částečném zpětvzetí, se žalobkyně b) domáhala zaplacení částky 182 924,80 Kč z titulu bolestného a žalobkyně c) se domáhala zaplacení částky 14 752 Kč z titulu bolestného a částky 100 Kč za vyhotovení posudku k bolestnému. Obě žalobkyně svůj nárok odůvodnily tím, že byly dne 17. 6. 2018 účastnicemi dopravní nehody, kterou způsobil žalovaný. Trestním příkazem Okresního soudu ve FrýdkuMístku ze dne 28. 1. 2019, , číslo jednací, , byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odstavec 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, za což byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody, byl mu uložen trest zákazu činnosti a poškozené zdravotní pojišťovny byly se svými nároky odkázány na řízení ve věcech občanskoprávních. K tomuto trestnímu řízení se žalobkyně se svým nárokem na náhradu škody připojily dne 15. 2. 2019 a v rámci trestního řízení nebylo o náhradě škody rozhodnuto. Co se týče zranění žalobkyně odkázaly na připojené lékařské zprávy. Obě žalobkyně tvrdily, že byly omezeny na obvyklém způsobu života, traumatizovány a musely pravidelně navštěvovat lékaře. Po částečném zpětvzetí žaloby obě žalobkyně předložily bodové ohodnocení bolestného, ze kterého soud vycházel při uplatněných nárocích. Zástupce žalobkyň pak reagoval na vznesenou námitku promlčení tak, že ji považuje za lichou, neboť obě žalobkyně se dozvěděly o škůdci až dne 13. 2. 2019, tedy dnem, kdy trestní příkaz nabyl právní moci. Rovněž uvedl, že není zřejmé, z jakého důvodu vedlejší účastnice plnila žalobci a) [pozn. soudu: řízení bylo pro zpětvzetí žaloby zastaveno], ale stejným způsobem nepostupovala i vůči žalobkyním b) a c).

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že trestní řízení bylo skončeno, stejně tak skončil jeho trest a nyní po třech a půl letech po něm někdo požaduje náhradu škody.

3. Vedlejší účastnice navrhovala zamítnutí žaloby z důvodu promlčení nároků žalobkyň. U žalobkyně c) se jednalo o lehké poranění od bezpečnostního pásu, z čehož vyplývá, že o utrpěné bolesti se dozvěděla bezprostředně po škodní události. Jelikož se odškodňuje akutní fáze bolesti, tak promlčecí lhůta uplynula velice brzo. U žalobkyně b) se jednalo sice o závažnější poranění, nicméně s ustálením bolesti a jejím vyčíslením nebývají v případě konzervativní léčby, která byla provedena i u žalobkyně b), problém a zpravidla bývá toto ohodnocení zřejmé po sundání sádry. Rehabilitace, pak slouží k předcházením trvalým následkům a nemá vliv na hodnocení bolestného. K ustálení zdravotního stavu tedy došlo v řádech týdnu, a proto i zde promlčecí doba uplynula. Vystavení posudku na bolestné, pak není pro běh promlčecí doby rozhodující. Připojení s náhradu újmy trestnímu řízení došlo, až po právní moci trestního příkazu, tudíž neúčelně a nemělo tedy vliv na běh promlčecí doby.

4. Soud ve věci nařídil jednání, při kterém provedl označené listinné důkazy a zjistil z nich následující skutečnosti.

5. Ze záznamu o ověření elektronického podání (č. l. 9) vyplývá, že žaloba došla soudu dne 12. 2. 2022.

6. Z trestního příkazu Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 28. 1. 2019, , číslo jednací, , (č. l. 5) soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 trestního zákoníku. Trestného činu se dopustil tím, že dne 17. 6. 2018 kolem 09:48 hodin řídil mimo obec , adresa, , po silnici I. třídy , číslo, ve směru jízdy na obec , adresa, osobní motorové vozidlo tov. zn. , název, RZ: , SPZ, , v místě částečné uzavírky pozemní komunikace se svedením silničního provozu do dvou jízdních pruhů, ač si byl vědom svých zdravotních problémů s dýcháním, řízení vozidla nevěnoval náležitou pozornost, v důsledku čehož sjel do protisměrné části vozovky, kde došlo k čelnímu střetu s protijedoucím osobním motorovým vozidlem tov. zn. , název, , RZ: , SPZ, , řidiče , jméno FO, , jehož vozidlo po střetu bylo odhozeno a narazilo do přední části za ním jedoucího osobního motorového vozidla tov. zn. , název, , RZ: , SPZ, , řidiče , tituly před jménem, , jméno FO, , když při této dopravní nehodě osádka vozidla , název, , , jméno FO, utrpěl zranění spočívající v oděrkách kůže v oblasti podbřišku, zhmoždění hrudníku v okolí hrudní kosti a zlomenině hrudní kosti s dobou léčení delší 7 dnů, , jméno FO, utrpěla zranění spočívající v zhmoždění hrudníku, břicha s krevní podlitinou táhnoucí se od pravostranného podžebří do levého podbřišku, krevní podlitinu pod pravým okem, tržnou ránu sliznice dolního rtu, tržnou ránu na pravém bérci, stav po krvácení z nosu, podezření na drobné krvácení do dutiny břišní, podezření na otřes mozku s dobou léčení delší 7 dnů, osádka vozidla tov. značky , název, , RZ: , SPZ, , , Jméno zainteresované osoby 0/0, utrpěla zranění spočívající ve zlomenině pravé klíční kosti s nutností fixace závěsnou ortézou, zlomenině kosti loketní i vřetenní vpravo s posunem a nutností konzervativní repozice a fixace sádrovou dlahou, zhmoždění měkkých tkání hrudníku a břicha s krevními podlitinami s dobou léčení delší 7 dnů, , Jméno zainteresované osoby 1/0, utrpěla zranění spočívající v krevních podlitinách v oblasti celého trupu a břicha, zhmoždění měkkých tkání v místech kontaktu bezpečnostního pásu s tělem s dobou léčení do 7 dnů. O náhradě škody či nemajetkové újmy žalobkyň nebylo rozhodováno.

7. Pojišťovna (vedlejší účastnice) již dne 4. 7. 2018 sdělovala žalobci a), že mu vyplácí pojistné plnění za zničený automobil. Jako pojištěný byl v přípise označen žalovaný.

8. Propouštěcí zprávou (č. l. 64) bylo prokázáno, že žalobkyně b) byla hospitalizovaná v době od 17. 6. 2018 do 2. 7. 2018. odtud byla propuštěna do péče praktické lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, a po 3-4 týdnech se měla dostavit na kontrolu do chirurgické ambulance k provedení rentegnu.

9. Ze zprávy lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, (č. l. 69), z údajů o úrazu a výzvy (č. l. 70, 71) soud jistil, že nárok na pojistné plnění uplatnila žalobkyně b) u vedlejší účastnice již dne 6. 9. 2018, resp. vedlejší účastnice podání žalobkyně b) obdržela dne 18. 9. 2018. Žalobkyně b) přitom požadovala vyplacení bolestného z pojistky žalovaného, který zavinil dopravní nehodu. V údajích žalobkyně uvedla, že měla poraněnou pravou ruku a klíční kost a byla hospitalizovaná ve Fakultní nemocnici , adresa, . Lékařka do zprávy zároveň uvedla, že doba léčení trvala od 17. 6. 2018 do 5. 9. 2018. Ve zprávě je taktéž uvedena diagnóza poranění S 4200, S52.50 (pozn. stejné pojmenování faktur je uvedeno i v bodovém hodnocení ze dne 11. 1. 2023, č. l. 194) a dále, že se předpokládá trvalý následek v podobě deformace klíčku a zápěstí. K výzvě byla připojena zpráva o hospitalizaci a nálezy.

10. Z lékařské zprávy k žalované c) ze dne 6. 8. 2018 (č. l. 72) bylo zjištěno, že při autonehodě utrpěla modřiny celého trupu a břicha od airbagu, jakož i odpovídající poranění od pásu11. Předžalobní upomínkou (č. l. 186-187) bylo prokázáno, že zástupce žalobkyň vyzval žalovaného k uhrazení škoda na zdraví. Dle připojené dodejky byla upomínka odeslána dne 13. 10. 2022 (č. l. 191-192).

12. Z lékařské zprávy ze dne 10. 1. 2023 vypracované , tituly před jménem, Donné k bolestnému žalobkyně c) vyplývá bodové hodnocení zhmožděnin prsu a hrudníku. (č. l. 188). Tuto zprávu lékařka zpoplatnila 100 Kč (č. l. 193).

13. Z lékařské zprávy ze dne 11. 1. 2023 (č. l. 194) bylo zjištěno, že , tituly před jménem, , jméno FO, obodovala poranění žalobkyně b), které utrpěla při dopravní nehodě, a to jednak zlomeniny a zhmožděniny (modřiny), jakož i trvalé následky v podobě deformace klíční kosti a poruchy hybnosti pravého ramene.

14. Ze spisu Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. , spisová značka, soud provedl tyto listiny: Z úředního záznamu o podaném vysvětlení žalobkyně b) ze dne 31. 7. 2018 (č. l. 27-28) soud zjistil, že žalobkyně b) uvedla, že dne 17. 6. 2018 byla účastníkem dopravní nehody, po transportu do nemocnice u ní byla zjištěna zlomenina zápěstí pravé ruky, zlomenina pravé klíční kosti a pohmoždění žeber. Uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy zde není. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení , jméno FO, (původně žalobce a) ze dne 4. 8. 2018 (č. l. 32-34) bylo zjištěno, že řídil vozidlo, ve kterém byly i obě žalobkyně, které jsou jeho sestrami. S nárokem na náhradu škody se připojil. Lékařskou zprávou ze dne 5. 9. 2018 (č. l. 57) bylo zjištěno, že žalobkyně c) se dostavila k lékařce, kde uvedla, že byla účastníkem dopravní nehody, měla modřiny celého trupu a břicha od pásu. Toto lékařka zaznamenala v době návševy po 2 měsících od nehody, když dle zápisu byla žalobkyně c) ošetřena RZP. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení žalobkyně b) ze dne 15. 8. 2018 (č. l. 59-62) soud zjistil, že žalobkyně b) uvedla, dne 17. 6. 2018 byla účastníkem dopravní nehody, že měla zlomeninu obou kostí pravého předloktí, zlomeninu klíční kosti, pohmoždění hrudníku a žeber a podvrtnutí krční páteře. Klíční kost špatně srostla, rehabilitace má naplánovány do konce srpna. Žalobkyně b) byla poučena jako. poškozená o možnostech uplatnění svého nároku, kde již v poučení je uvedeno, že se jedná o trestní řízení proti žalovanému. Toto poučení žalobkyně b) podepsala (č. l. 62v a 63) a sice uvedla, že navrhuje, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému nahradit nemajetkovou újmu, ale již neuvedla částku. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení žalobkyně c) ze dne 7. 8. 2018 (č. l. 48-53) soud zjistil, že žalobkyně c) rovněž uvedla, že dne 17. 6. 2018 byla účastníkem dopravní nehody, kde ji zkontroloval záchranář a 19. 6. 2018 došla ke své praktické lékařce, aby jí dala léky na bolest a na namazání. Utrpěla zhmoždění hrudníku a břicha, nebyla v běžném životě omezena. Také uvedla, že podle ní nehodu zavinil řidič vozidla fiat. Žalobkyně c) byla poučena jako poškozená o možnostech uplatnění svého nároku, kde již v poučení je uvedeno, že se jedná o trestní řízení proti žalovanému. Toto poučení žalobkyně c) podepsala (č. l. 52v a 53) a sice uvedla, že nenavrhuje, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému nahradit nemajetkovou újmu. Ke zdravotnímu stavu žalobkyně c) bylo v trestní věci vypracováno odborné vyjádření s datem 5. 10. 2018 (č. l. 122), ve kterém lékařka uvedla, že utrpěla krevní podlitiny v oblasti celého trupu a břicha, zhmožděné tkáně od bezpečnostního pásu, přičemž doba léčení v délce 7 dnů je b obdobných případech obvykle dostatečná, jedná se o zranění lehké. Trestní stíhání bylo proti žalovanému zahájeno usnesením ze dne 16. 11. 2018, které bylo rovněž zasláno oběma žalobkyním a žalobkyně b) si jej osobně převzala dne 20. 11. 2018 a žalobkyně c) dne 20. 11. 2018 (č. l. 163-173). Z připojení se s náhradou škody zaslaného soudu zástupcem žalobkyň (č. l. 228-232) soud zjistil, že žalobkyně se připojují s nárokem na náhradu škody, která jim byla způsobena dopravní nehodou ze dne 17. 6. 2018 a v případě, že obžalovaný (zde žalovaný) bude shledán vinným, nechť je zavázán povinností uhradit žalobkyním náhradu škody v souladu s § 2894 občanského zákoníku, která bude vyčíslena nejpozději do hlavního líčení. Tento přípis byl soudu doručen dne 15. 2. 2019. Samosoudce zástupci žalobkyň dne 28. 2. 2019 sdělil, že ve věci bylo rozhodnuto trestním příkazem, který nabyl právní moci dne 13. 2. 2019 a tudíž svůj nárok na náhradu škody můžete uplatnit toliko cestou civilního řízení.

15. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic, co by přispělo objasnění věci. Soud dále neprováděl další důkazy, zejména navržený výslech žalobkyň (č. l. 55v) a znalecký posudek, když nárok na bolestné vyhodnotil jako promlčený. Po takto provedeném dokazování a poté, co soud provedené důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech a zároveň přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

16. Žalobkyně b) a žalobkyně c) byly dne 17. 6. 2018 účastnicemi dopravní nehody, kterou způsobil žalovaný. Při dopravní nehodě žalobkyně b) utrpěla zlomeninu pravé klíční kosti s nutností fixace závěsnou ortézou, zlomeninu kosti loketní i vřetenní vpravo s posunem a nutností konzervativní repozice a fixace sádrovou dlahou, zhmoždění měkkých tkání hrudníku a břicha s krevními podlitinami a byla od nehody převezena do nemocnice, kde byla hospitalizovaná až do 2. 7. 2018. Z nemocnice byla propuštěna do péče praktické lékařky a měla se po 3 až 4 týdnech dostavit na kontrolu s rentgenem. Dne 18. 9. 2018 žalobkyně b) uplatnila nárok na bolestné u vedlejší účastnice, k výzvě byla připojena zpráva o hospitalizaci a nálezy, s tím, že již zde praktická lékařka uvedla, že trvalé následky se předpokládají v deformaci klíčku a zápěstí a že byly diagnostikovány dva druhy zlomeniny, ty stejné, které se objevují i ve zprávě ze dne 11. 1. 2023, kde praktická lékařka vyčíslila bolestné. Žalobkyně b) podávala vysvětlení u policejního orgánu dne 31. 7. 2018, kde taktéž uvedla, že při dopravní nehodě utrpěla zlomeninu zápěstí pravé ruky, zlomeninu pravé klíční kosti a pohmoždění žeber. Poté žalobkyně opět dne 15. 8. 2018 policejnímu orgánu uvedla to stejné a navíc uvedla, že jí klíční kost špatně srostla. Tohoto dne byla žalobkyně b) poučena jako poškozená o možnostech uplatnění svého nároku, kde již v poučení je uvedeno, že se jedná o trestní řízení proti žalovanému. Toto poučení žalobkyně b) podepsala a sice uvedla, že navrhuje, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému nahradit nemajetkovou újmu, ale již neuvedla částku. Trestní stíhání bylo proti žalovanému zahájeno usnesením ze dne 16. 11. 2018, které bylo žalobkyni b) doručeno do vlastních rukou dne 20. 11. 2018. Žalovaný byl následně odsouzen trestním příkazem, který nabyl právní moci dne 13. 2. 2019. Zástupce žalobkyně b) sice soudu adresoval přípis, ve kterém uvedl, že se žalobkyně b) připojuje s nárokem na náhradu škody a v případě, že obžalovaný (zde žalovaný) bude shledán vinným, nechť je zavázán povinností uhradit žalobkyním náhradu škody v souladu s § 2894 občanského zákoníku, která bude vyčíslena nejpozději do hlavního líčení. Tento dopis byl soudu doručen dne 15. 2. 2019. Zástupce tedy neuplatnil nárok řádně a se všemi náležitostmi.

17. Ze shora uvedeného tedy soud učinil závěr, že žalobkyně b) o svých zraněních věděla s jistotou již po skončení hospitalizace, nejpozději však dne 6. 9. 2018, kterým datovala svou výzvu k zaplacení bolestného u vedlejší účastnice. O tom, kdo jí tyto zranění způsobil věděla žalobkyně b) nejpozději v den, kdy jí bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání žalovaného, tedy dne 20. 11. 2018. V tomto směru však připadá v úvahu i datum dřívější, a to 15. 8. 2018, kdy byla žalobkyně b) policejním orgánem prokazatelně poučena o způsobu uplatnění svého nároku, i o tom, proti komu jej má uplatnit (v poučení byl žalovaný jmenován). K trestnímu řízení se žalobkyně b) se svým nárokem na náhradu škody nepřipojila řádně, ani v jednom uplatnění nebyly uvedeny náležitosti, a to výše škody. Žaloba v této věci byla soudu doručena dne 12. 2. 2022.

18. Žalobkyně c) při dopravní nehodě utrpěla krevní podlitiny v oblasti celého trupu a břicha, zhmoždění měkkých tkání v místech kontaktu bezpečnostního pásu s tělem. Žalobkyně c) nebyla nikde hospitalizovaná, na místě ji zkontroloval záchranář. Žalobkyně c) policii dne 7. 8. 2018 uvedla, že dne 17. 6. 2018 byla účastníkem dopravní nehody a utrpěla zhmoždění hrudníku a břicha, nebyla v běžném životě omezena. Žalobkyně c) byla tohoto dne poučena jako poškozená o možnostech uplatnění svého nároku, kde již v poučení je uvedeno, že se jedná o trestní řízení proti žalovanému. Toto poučení žalobkyně c) podepsala uvedla, že nenavrhuje, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému nahradit nemajetkovou újmu. Trestní stíhání bylo proti žalovanému zahájeno usnesení o zahájení trestního stíhání bylo žalobkyni c) doručeno do vlastních rukou dne 20. 11. 2018. Žalovaný byl následně odsouzen trestním příkazem, který nabyl právní moci dne 13. 2. 2019. Zástupce žalobkyně c) sice soudu adresoval přípis, ve kterém uvedl, že se žalobkyně b) připojuje s nárokem na náhradu škody a v případě, že obžalovaný (zde žalovaný) bude shledán vinným, nechť je zavázán povinností uhradit žalobkyním náhradu škody v souladu s § 2894 občanského zákoníku, která bude vyčíslena nejpozději do hlavního líčení. Tento dopis byl soudu doručen dne 15. 2. 2019. Zástupce tedy neuplatnil nárok řádně a se všemi náležitostmi. Žaloba v této věci byla soudu doručena dne 12. 2. 2022.

19. Z právě uvedeného vyplývá závěr, že žalobkyně c) o svých zraněních věděla již bezprostředně po dopravní nehodě, nejpozději to však bylo dne 7. 8. 2018, kdy podávala vysvětlení na policii. O tom, kdo jí tato zranění způsobil věděla žalobkyně c) nejpozději v den, kdy jí bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání žalovaného, tedy dne 20. 11. 2018. V tomto směru však připadá v úvahu i datum dřívější, a to 7. 8. 2018, kdy byla žalobkyně c) policejním orgánem prokazatelně poučena o způsobu uplatnění svého nároku, a i o tom, proti komu jej má uplatnit (v poučení byl žalovaný jmenován). K trestnímu řízení se žalobkyně c) se svým nárokem na náhradu škody nepřipojila řádně v uplatnění v řízení u trestního soudu nebyly uvedeny náležitosti, a to výše škody.

20. Podle § 609 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

21. Podle § 610 odst. 1 věty první o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

22. Podle § 619 odst. 1 a odst. 2 o. z. Jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

23. Podle § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

24. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

25. Podle § 648 věty první o. z. uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží.

26. Zjištěný skutkový stav posoudil soud dle shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, protože nároky žalobkyň jsou promlčeny.

27. Základní obranou strany žalované strany byla námitka promlčení vznesená vedlejší účastnicí ve vztahu k oběma nárokům žalobkyň, proto se soud promlčením zabýval nejprve, když mezi stranami nebylo ani sporu o tom, že žalobkyně utrpěly zranění popsaná ve skutkové větě trestního příkazu v důsledku škodní události (dopravní nehody), jež zavinil žalovaný, který by tak odpovídal za újmu žalobkyním. Jelikož nárok na náhradu nemajetkové újmy na zdraví dle § 2958 o. z. tvoří jednotlivé, dílčí, samostatné nároky, a to nárok na náhradu za bolest, za ztížení společenského uplatnění a za další nemajetkovou újmu, jež samostatně vznikají i zanikají, a tedy se i samostatně promlčují, vedl soud žalobkyně k odstranění vad žaloby, což učinily až v podání ze dne 19. 12. 2023, ve kterém uvedly, že uplatňují pouze bolestné.

28. Právo na náhradu újmy na zdraví se na rozdíl od jiných typů újem promlčuje pouze v tříleté subjektivní promlčecí lhůtě. Subjektivní promlčecí lhůta počíná běžet ode dne, kdy se poškozený dozví nebo měl a mohl dozvědět o okolnostech rozhodných pro počátek promlčecí lhůty, tj. vědomost o vzniku škody či újmy a totožnosti odpovědné osoby. Vědomost je posuzována objektivně, nepřihlíží se tedy k mentálním schopnostem konkrétního poškozeného. S ohledem na procesní obranu žalobkyň, že definitivně se o škůdci dozvěděly až dnem, kdy trestní příkaz nabyl právní moci, je potřeba uvést, že co se týče vědomosti o osobě škůdce, nejde o nezpochybnitelnou jistotu a nemá tedy význam, zda a kdy byla odpovědná osoba pravomocně odsouzena za způsobení škody nebo újmy trestním soudem, ale rozumí se tím znalost skutkových okolností rozhodných pro vznik újmy. O vzniku újmy se poškozený dozví tehdy, jsou-li mu známy skutečnosti, podle kterých lze podat žalobu na náhradu škody nebo újmy, tedy pokud má poškozený prokazatelnou vědomost o vzniku a rozsahu škody či újmy, rozsah přitom nemusí být konkrétní, stačí orientační. Relevanci ve vztahu k vědomosti o osobě škůdce má den, kdy byl poškozený policejním orgánem vyslechnut, nebo den, ve kterém byl poškozený v trestním řízení poučen o svých právech, popřípadě den, kdy nahlížel do spisu. Určení částky újmy prostřednictvím znaleckého posudku není možno považovat za skutečnost ovládající běh subjektivní promlčecí lhůty. Ke stavění běhu promlčecí lhůty dochází v případě, že poškozený svůj nárok uplatní u soudu (případně u jiného orgánu státní moci) a řádně v jeho uplatnění pokračuje.

29. Jak bylo zjištěno provedeným dokazováním, žalobkyně neuplatnily svůj návrh na náhradu nemajetkové újmy v rámci trestního řízení (adhezní řízení) řádně, neboť v souladu s § 43 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, je potřeba, aby poškozený nárok uplatnil v konkrétní výši proti konkrétní osobě. Jen o takto řádně uplatněném nároku soud v rámci odsuzujícího výroku rozsudku rozhoduje. Současně jen takto uplatněný nárok staví běh promlčecí lhůty, což zajistí nemožnost promlčení práva po dobu, v níž se účastník svého práva domáhá u soudu a řádně v něm pokračuje (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2006, sp. zn. 25 Cdo 2478/2004). Žalobkyně pouze uvedly, že se náhrady újmy domáhají, avšak již neuvedly, jaké konkrétní újmy a v jaké výši.

30. Vzhledem k tomu promlčecí doba nároku na bolestné u žalobkyně b) i žalobkyně c) začala běžet nejpozději dne 20. 11. 2018, tedy v tomto okamžiku žalobkyně b) i c) věděly, jaká újma na zdraví jim byla způsobena a rovněž měly vědomost o osobě škůdce, tedy nabyly vědomosti o všech okolnostech rozhodných pro běh promlčecí lhůty. Promlčecí lhůta následně nebyla stavěna, protože žalobkyně b) ani žalobkyně c) svůj nárok řádně u orgánu státní moci neuplatnily, a uběhla po 3 letech, tedy dne 20. 11. 2021. Žaloba byla soudu zaslána dne 12. 2. 2022, tedy až po uplynutí subjektivní promlčecí lhůty. Z tohoto je zřejmé, že nárok žalobkyň náhradu za bolest (bolestné) je promlčen. Na základě uvedeného soud žalobu zcela zamítl.

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl zcela podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle kterého by měl zcela úspěšný žalovaný a vedlejší účastnice právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů. Jelikož žalovaný ani vedlejší účastnice žádné náklady řízení nepožadovali, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků ani vedlejší účastnice nemá právo na náhradu nákladů řízení.