15 C 161/2023

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci žalobkyně: právnická osoba IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 700 Kč od 10.5.2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 300 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 2.7.2015 do 31.12.2015 ve výši 7,05 %, zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2016 do 30.6.2016 ve výši 7,05 %, zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.7.2016 do 31.12.2016 ve výši 7,05 %, zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2017 do 30.6.2017 ve výši 7,05 %, zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.7.2017 do 31.12.2017 ve výši 7,05 %, zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2018 do 30.6.2018 ve výši 7,5 %, zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.7.2018 do 31.12.2018 ve výši 8 %, zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2019 do 30.6.2019 ve výši 8,75 %, zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.7.2019 do 31.12.2019 ve výši 9 %, zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2020 do 30.6.2020 ve výši 9 %, zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.7.2020 do 31.12.2020 ve výši 7,25 %, zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2021 do 30.6.2021 ve výši 7,25 %, zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.7.2021 do 31.12.2021 ve výši 7,5 %, zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2022 do 30.6.2022 ve výši 10,75 %, zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.7.2022 do 31.12.2022 ve výši 14 %, zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, kapitalizovaného úroku ve výši 10 620 Kč od 24.2.2008 do 1.3.2009, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. Rozsudku, částky 10 620 Kč - kapitalizovaného úroku s odůvodněním, že žalovaný dne 24.2.2008 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČ: IČO (dále jen jako „Původní věřitel“), Smlouvu o půjčce č. číslo dále jen „Smlouva“. Na základě této smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Převzetí finančních prostředků žalovaný potvrdil svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Spolu s jistinou půjčky se žalovaný zavázal původní věřitelce splatit i souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaný se tak zavázal původní věřitelce splatit celkovou částku ve výši 33 920 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách, které měly být spláceny v hotovosti k rukám osoby pověřené původní věřitelkou, přičemž první splátka byla dle smlouvy splatná 7. den ode dne uzavření smlouvy a každá následující pak do konce následujícího týdenního období, resp. do 7 dnů po uhrazení předchozí splátky. Při řádném splácení půjčky by pak splatnost poslední splátky, jakož i celková splatnost závazku připadla na den 1.3.2009. Žalovaný však půjčku včetně sjednaného příslušenství nesplatil řádně a včas, a to tím, že ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni 1.3.2009 svůj závazek nesplnil. Žalovaný původními věřiteli uhradil částku ve výši 3 300 Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly dle dohody smluvních stran započítány nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplném splacení na jistinu pohledávky. Na souhrnný poplatek tak byla započtena částka ve výši 3 300 Kč a na jistinu pohledávky byla alokována částka ve výši 0 Kč. Žalovaný se tak ode dne 2.3.2009 dostal do prodlení s úhradou částky 30 620 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny pohledávky ve výši 20 000 Kč a zůstatku souhrnného poplatku ve výši 10 620 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015, uzavřené mezi původní věřitelkou a přechodným věřitelem společností právnická osoba., došlo s účinností ke dni 1.7.2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele (dále jen jako „Přechodný věřitel“). Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25.6.2015. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 30 620 Kč a skládala se z nedoplatku jistiny ve výši 20 000 Kč a nedoplatku souhrnného poplatku ve výši 10 620 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24.8.2018 mezi přechodným věřitelem spol. právnická osoba žalobkyní právnická osoba došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24.8.2018. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne 11.09.2018. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Předmět žalobního návrhu tak tvoří nedoplatek jistiny půjčky ve výši 20 000 Kč a nedoplatek souhrnného poplatku ve výši 10 620 Kč, případné shora specifikované kapitalizované zákonné úroky z prodlení. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobkyni postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako kapitalizovaný úrok. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení za období od 1.7.2015 (tj. od účinnosti postoupení pohledávky na přechodného věřitele) do zaplacení, a to ve výši určené konečným datem splatnosti celého závazku, tj. 1.3.2009 počítaný z žalované jistiny pohledávky. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 26.4.2023 žalobkyně předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 13.6.2023 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 7.7.2023, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.

4. Z listin, nazvaných Smlouva o půjčce č. číslo s datem 24.2.2008, Smlouvy o postoupení pohledávek z 19.6.2015 a 24.8.2018 včetně příloh, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 11.9.2018, včetně podacího archu pošty a předžalobní upomínkou z 16.4.2023 bylo zjištěno, že písemnou dohodou podepsanou oběma stranami dne 24.2.2008 se společnost právnická osoba jako předchůdkyně žalobkyně, zavázala poskytnout a také téhož dne skutečně poskytla žalovanému peněžní prostředky - půjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal v uvedené dohodnuté době poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit z nich souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč, a to obojí v 53 týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaný pak písemně v rámci samotné smlouvy prohlásil, že uvedené prostředky od společnosti právnická osoba převzal, svůj dluh však řádně nehradil, když věřiteli dosud zaplatil částku 3 300 Kč. Následně se věřitelka písemně dohodla se žalobkyní na tom, že jí za dohodnutou úplatu postupuje předmětnou pohledávku za žalovaným, a to se vším příslušenstvím a právy spojenými, kdy toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva s tím, nechť svůj dluh zaplatí do 9.5.2023.

5. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. se na tuto věc použije zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31.12.2013 (dále jen občanský zákoník), neboť právní poměry ze závazkových právních vztahů vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku se řídí dosavadními právními předpisy (tj. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013).

6. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že písemnou dohodou označenou jako Smlouva o půjčce č. číslo s datem 24.2.2008 se společnost právnická osoba jako předchůdkyně žalobkyně, zavázala poskytnout a také dne 24.2.2008 skutečně poskytla žalovanému peněžní prostředky - půjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal v uvedené dohodnuté době poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit z nich souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč, to obojí v 53 týdenních splátkách, přičemž první splátka byla splatná do sedmého dne od data uzavření smlouvy; v rámci samotné smlouvy o půjčce si pak obě strany sjednaly použití občanského zákoníku účinného do 31.12.2013; žalovaný pak písemně v rámci samotné smlouvy prohlásil, že uvedené prostředky od společnosti právnická osoba převzal, žalovaný však své povinnosti neplnil řádně, když bance uhradil toliko částku 3 300 Kč, která byla započtena na celý souhrnný poplatek, přičemž následně se banka písemně dohodla se společností právnická osoba a tato společnost pak se žalobkyní na tom, že jí za dohodnutou úplatu postupuje předmětnou pohledávku za žalovaným, a to se vším příslušenstvím a právy spojenými, kdy toto postoupení bylo žalovanému oznámeno žalobkyní. Následně došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni.

7. Podle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Podle ust. § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Podle § 451 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

10. Podle ust. § 517 odst. 1 věta prvá, odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

11. Podle § 536 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

12. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná a lze jí proto částečně vyhovět. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba a žalovaným byla dne 24.2.2008 podepsána písemná smlouva o půjčce dle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, na základě které vznikla uvedené právní předchůdkyni žalobkyně povinnost poskytnout - půjčit žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se naopak měl zavázat vrátit bance celkem částku 33 920 Kč, z toho 20 000 Kč jako samotnou půjčku a částku 13 920 Kč, to obojí v 53týdenních splátkách. Tato smlouva by tak měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Soud se však zabýval i otázkou platnosti ujednání o poplatcích sjednaných ve smlouvě a dospěl k závěru, že poplatky neměly jinou funkci, než funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, tedy plnily funkci úroků z půjčky, a proto je nutno po právní stránce posoudit je jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o půjčce uzavírala jako podnikatel, předmětem jejího podnikání v době uzavření smlouvy bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a je zřejmé, že byla založena za účelem zisku, a pokud by nebyl ujednán úrok (či jiná odměna) za přenechání půjčených peněžních prostředků, tak zisk z předmětných případů by generován nebyl. Úrok ve výši 13 920 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky ve výši 20 000 Kč na dobu 53 týdnů je možno posoudit tak, že se jedná o úrok (odměnu) nepřiměřeně vysoký, přesahující odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům. Za této situace je nutno posoudit takto sjednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok sjednaný v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, absolutně neplatné a žalobkyni právo na úhradu poplatků nevzniklo. Přitom podle § 41 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Smlouva o půjčce je neplatná v ujednání o výši úroku jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Jak bylo výše uvedeno, právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatelka byla založena za účelem dosahování zisku a předmětem jejího podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a je tudíž zcela zřejmé, že smluvní strany by bez ujednání o úroku (odměny za poskytnutí peněz) smlouvu o půjčce neuzavřely. Na základě toho lze učinit závěr, že částečná neplatnost ujednání o úrocích (poplatcích), která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje v tomto konkrétním případě absolutní neplatnost celé smlouvy o půjčce, neboť oddělení této části od celé smlouvy brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo.

13. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce v daném případě vznikla ve smyslu § 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, oběma smluvním stranám povinnost vrátit druhému vše, co podle těchto neplatné smlouvy dostal. Žalovaný podle smlouvy o půjčce obdržel peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalobkyni (její právní předchůdkyni) zaplatil částku 3 300 Kč, z čehož je zřejmé, že na straně žalovaného je obohacení ve výši 16 700 Kč. Vzhledem k uvedenému soud proto žalobě v části týkající se zaplacení částky 16 700 Kč vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit v souladu s uzavřenou smlouvou žalobkyni právě tuto částku. Žalobkyně přitom prokazatelně vyzvala žalovaného k vrácení poskytnuté částky předžalobní upomínkou ze dne 26.4.2024, dle které měl zaplatit dluh do 9.5.2023, od 10.5.20243 je žalovaný v prodlení a žalobkyně má právo na zákonný úrok z prodlení.

14. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě zejména vzhledem k již dlouhé době trvání, povaze a nemalé výši dluhu, jakož i k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, soud žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, neshledal, respektive tyto důvody nebyly žádným z účastníků ani tvrzeny.

15. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když procesně úspěšnějším účastníkem řízení byl žalovaný, ovšem žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.