15 C 166/2025

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 38 430 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 38 430 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 38 430 Kč od 20.4.2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 218 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 38 430 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 30.8.2024 způsobila žalovaná vozidlem Škoda Fabia RZ , SPZ, , věcnou škodu ve výši 38 430,-Kč na vozidle Škoda Rapid RZ , SPZ, , jehož vlastníkem je , jméno FO, , narozena dne , datum, , bydlištěm v , adresa, (dále jako „poškozená).

2. Ke vzniku škody došlo ve , adresa, , kde žalovaná při couvání z parkovacího místa nedala přednost projíždějícímu vozidlu poškozené, což vedlo ke střetu vozidel. Jelikož k vozidlu RZ , SPZ, nebylo k datu nehody, jak je uvedeno výše, uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla vy smyslu ust. § 6 odst. 1 zák. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vznikla žalobkyni podle ust. § 62 písm. b) uvedeného zákona povinnost poskytnout poškozenému v plné výši plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinen nahradit ten, jehož povinnost nahradit tuto újmu není kryta pojištěním odpovědnosti. V daném případě odpovídá za vzniklou škodu žalovaná jako řidič škodícího vozidla (ust. § 2910 zákona 89/2012 Sb.).

3. Žalobkyně na základě šetření škodní události uhradila České podnikatelské pojišťovně a.s., na kterou v důsledku plnění z havarijního pojištění přešlo právo poškozené, částku ve výši 38 430 Kč jako náhradu nákladů na opravu poškozeného vozidla.

4. Celkem tedy žalobkyně z garančního fondu uhradila částku ve výši 38 430 Kč.

5. Žalobkyni vzniká na základě ust. § 71 odst. 1 písm. a) zákona č. 30/2024 Sb. právo na náhradu toho, co plnila z garančního fondu, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu, a to vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla; tento dluh jsou odpovědné osoby povinny splnit společně a nerozdílně. Nárok na náhradu plnění poskytnutého z garančního fondu není nárokem na náhradu škody, ale nárokem sui generis; jde o speciální postižní právo žalobkyně dané přímo ze zákona.

6. Přípisy k uplatnění práva na náhradu ve smyslu výše uvedeného ustanovení ze dne 16.1.2025 a 20.3.2025 požadovala žalobkyně na základě výše uvedených skutečností a v souladu se zněním ust. § 71 odst. 1 písm. a) zákona č. 30/2024 Sb. po žalované odpovídající náhradu toho, co za něj plnila, tj. částku 38 430 Kč a stanovila splatnost nejpozději na 19.4.2025. Dlužná částka však do dne podání této žaloby nebyla uhrazena.

7. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

8. Soud ve věci výzvou ze dne 9.1.2026 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a o.s.ř. souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. Výzva byla žalované doručena 29.1.2026 dle § 50m o.s.ř. Žalovaná na výzvu nereagovala. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaná s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.

9. Soud proved dokazování záznamem o nehodě ze dne 30.8.2024, zápisem o prohlídce vozidla, výzvou k plnění ze dne 9.5.2025 s podacím archem, uplatněním práva na náhradu plnění ze dne 20.3.2025 a 16.1.2025 s podacími lístky, fakturou za opravu vozidla, žádostí o náhradu plnění České podnikatelské pojišťovny a.s., fotodokumentací a z těchto listin dovodil závěr o skutkovém stavu shodně s žalobou, tedy že dne 30.8.2024 způsobila žalovaná vozidlem Škoda Fabia RZ , SPZ, , dopravní nehodu, pří níž vznikla poškozené , jméno FO, na vozidle Škoda Rapid RZ , SPZ, , věcná škoda ve výši 38 430 Kč. Ke vzniku škody došlo ve , adresa, , kde žalovaná při couvání z parkovacího místa nedala přednost projíždějícímu vozidlu poškozené, což vedlo ke střetu vozidel. Jelikož k vozidlu RZ , SPZ, nebylo k datu nehody, jak je uvedeno výše, uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla vy smyslu ust. § 6 odst. 1 zák. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vznikla žalobkyni podle ust. § 62 písm. b) uvedeného zákona povinnost poskytnout poškozenému v plné výši plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinen nahradit ten, jehož povinnost nahradit tuto újmu není kryta pojištěním odpovědnosti. V daném případě odpovídá za vzniklou škodu žalovaná jako řidič škodícího vozidla (ust. § 2910 zákona 89/2012 Sb.). Žalobkyně na základě šetření škodní události uhradila České podnikatelské pojišťovně a.s., na kterou v důsledku plnění z havarijního pojištění přešlo právo poškozené, částku ve výši 38 430 Kč jako náhradu nákladů na opravu poškozeného vozidla. Celkem tedy žalobkyně z garančního fondu uhradila částku ve výši 38 430 Kč.

10. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb.,Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

11. Podle § 71 zákona č. 30/2024 Sb.,(1) Poskytne-li Kancelář plnění z garančního fondu, má právo na náhradu toho, co plnila, vůči a) tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, jde-li o plnění podle § 62 písm. a), b) nebo h); dluh odpovídající této pohledávce včetně nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu a poskytnutím plnění plní společně a nerozdílně všichni, kdo jsou povinni nahradit vzniklou újmu;12. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v původním znění odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. V dané případě soud nároku žalobkyně vyhověl v celém rozsahu, neboť žalobkyni vzniklo právo na náhradu za plnění z garančního fondu. Také úrok z prodlení žalobkyně vyčíslila v souladu s výše citovaným ustanovením vládního nařízení. Prokázala tedy vznik žalovaného nároku. Žalovaná naproti tomu zůstala pasivní a neprokázala žádnou skutečnost, jež by přisouzení vzneseného nároku bránila. Proto soud žalobkyni vyhověl.

15. Výrok o nákladech řízení má oporu v § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve sporu plný úspěch. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 1 538 Kč, z mimosmluvní odměny za zastoupení za celkem 2,5, Anonymizováno, úkonů právní služby – převzetí a přípravu věci, sepis žaloby – po 2 660 Kč, sepis předžalobní výzvy ½ úkonu za 1 330 Kč, paušální náhrady hotových výdajů za tyto úkony ve výši 450 Kč za každý a z náhrady DPH ve výši 1 680Kč. Celkem tedy 11 218 Kč.