15 C 17/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 10 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 700 Kč od 27.11.2021 ve výši 8,5 % do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobce, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 500 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 12 445,22 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 200 Kč od 19.12.2020 do 31.12.2020 ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 10 200 Kč od 1.1.2021 do 30.6.2021 ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 10 200 Kč od 1.7.2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal proti žalované zaplacení částky 11 200 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovanou došlo dne 25.6.2005 k uzavření Smlouvy o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“).

2. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 5.500 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 31 týdenních (sedmidenních) splátkách po 500 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 28.1.2006. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy.

3. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 17.12.2005.

4. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 28.1.2006. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky.

5. Ke dni 28.1.2006 činila dlužná jistina částku 6.580,65 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 3.619,35 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky.

6. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 5.300 Kč.

7. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5.1.2021. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci.

8. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 18.12.2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 10.200 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení.

9. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.

10. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: -) celkové dlužné částky ve výši 10.200 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 6.580,65 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 3.619,35 Kč, -) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 12.445,22 Kč, -) úroků z prodlení z celkové dlužné částky 10.200 Kč od 19.12.2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

11. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 12.445,22 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 10.200 Kč od 5.2.2006, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 18.12.2020.

12. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

13. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

14. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst.

2. Účastníci byli přitom podle § 101 odst. 4 o.s.ř. vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. Výzva byla doručena žalované dne 24.1.2022, žalobce souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud tedy věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

15. Soud provedl dokazování listinami založenými žalobcem, a sice Smluvními podmínkami smlouvy o půjčce, Smlouvou o půjčce ze dne 22.6.2005, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020, Přílohou č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 1 ze Seznamu postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021 včetně dokladu o odeslání, Výzvou k plnění se skutkovým a právním rozborem ze dne 11.11.2021. Z těchto listin pak zjistil, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které byla žalobci poskytnuta ve výši 10 000 Kč celkovou částku 15 500 Kč splatit v 31 týdenních splátkách po 500 Kč, a to vždy do rukou osoby uvedené v čl. 13 podmínek s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření této smlouvy; dále v podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy dle ujednání stran ve smlouvě, je v čl. 2 uvedeno, že RPSN u půjčky se splatností v délce 31 týdnů (což je posuzovaný případ) činí 365,1 % s tím, že RPSN nebude Providentem v průběhu účinnosti smlouvy upravována, nedohodnou-li se strany jinak. Žalovaná se dle smlouvy zavázala vrátit jistinu 10 000 Kč a k této souhrnný poplatek 5 500 Kč. Dne 18.12.2020 byla pohledávka právním předchůdcem žalobce postoupena žalobci a žalovaná byla o této skutečnosti uvědomena dopisem ze dne 6.1.2021. Výzvou ze dne 11.11.2021 byla žalovaná žalobcem vyzvána, aby celkovou dlužnou částku 23 328,48 Kč uhradila do 26.11.2021. Od 27.11.2021 je žalovaná s úhradou částky v prodlení.

16. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

17. Žalovaná nesplnila zcela svůj závazek vyplývající ze smlouvy o půjčce uzavřené s právním předchůdcem žalobce, pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci, který je tímto aktivně legitimován k podání žaloby. Dle smlouvy o půjčce měla žalovaná žalobci vrátit 15 500 Kč. Dle žaloby vrátila žalovaná 5 300 Kč. Tuto částku soud započítává na platby jistiny z níže uvedených důvodů, přičemž však jistina činila částku 10 000 Kč a k úhradě žalované tak zůstává na jistině zaplatit 4 700 Kč.

18. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o tzv. souhrnném poplatku. Zmiňovaný poplatek zde plní funkci úroků a s ohledem na dobu splatnosti půjčky představující 31 týdnů odpovídá zmiňovaný poplatek ročnímu úroku 92 % jistiny. To je zcela nepřiměřené a z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání dle § 39 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 absolutně neplatné. Žalobci proto právo na úhradu poplatku nevzniklo.

19. V daném řízení soud v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. – obč. zákoníku (dále o.z.) na hmotně právní vztahy vzniklé před 1.1.2014 aplikoval dosavadní právní předpisy, a to zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném ke dni uzavření smlouvy o půjčce.

20. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

21. Ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. stanoví, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

22. Žalovaná uzavřela smlouvu o půjčce v postavení spotřebitele a smlouva o půjčce měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť předchůdce žalobce tuto uzavíral v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 52 odst. 1, 2 a 3 obč. zák.) a na smlouvu o půjčce je nutno aplikovat zároveň zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. V § 4 zákon č. 321/2001 Sb. stanoví jednak povinnou písemnou formu smlouvy a dále v odstavci 2 téhož ustanovení povinné náležitosti, které musí smlouva obsahovat. Smlouva o půjčce všechny tyto náležitosti obsahuje. Právní povahu nároku sjednaného ve smlouvě jako„ poplatek“ považuje soud za sjednanou odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, poplatek plnil tedy funkci úroků z předmětné půjčky a je nutno jej po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Tato skutečnost musela být zřejmá rovněž žalované, která smlouvu uzavírala, neboť tuto smlouvu uzavírala s podnikatelem, jehož předmětem podnikání v době uzavření smlouvy bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů, přičemž je zřejmé, že podnikatel, kterým předchůdce žalobce je, byl založen za účelem dosažení zisku, který bez toho, aniž by byl ujednán úrok za přenechání půjčených prostředků (či jiná odměna), by jinak z předmětného obchodního případu generován nebyl.

23. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité půjčce totiž platí ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák., podle něhož výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

24. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy.

25. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 39 obč. zák., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.

26. Soud má za to, že úrok ve výši 5 500 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 10 000 Kč na dobu 31 týdnů, který tak představuje ročně přes 92 % celé jistiny půjčky, je odměnou nepřiměřeně vysokou a za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši hraničící s lichvou jako úrok ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy úrok ujednaný neplatně, přičemž se jedná o neplatnost absolutní.

27. Dle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

28. Je-li neplatné ujednání o výši úroků obsažené ve smlouvě o půjčce, z povahy věci ani z jeho obsahu neplyne, že by tuto část nebylo možno oddělit od ostatního obsahu smlouvy (smlouva o půjčce může být na rozdíl od smlouvy o úvěru sjednána pojmově i bezúročně). Smlouva o půjčce je však neplatná pouze v ujednání o výši úroků jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo (shodně se závěry Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

29. Právní předchůdce žalobce jako podnikatel byl založen za účelem dosahování zisku, jeho předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů. Úrok za přenechání půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž logicky poskytovatel půjčky (předchůdce žalobce) generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku (odměně za poskytnutí peněz) smlouvu o půjčce ani neuzavřely. Tyto okolnosti musely být zcela zřejmé i žalované, tedy ani žalovaná neočekávala, že obdrží půjčku bez toho, aniž by musela platit odměnu za poskytnutí půjčky. Jedná se právě o ty okolnosti konkrétního případu, které vedou soud k závěru, že částečná neplatnost ujednání o úrocích, která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje absolutní neplatnost celé smlouvy o půjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o půjčce (ujednání o úrocích) brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo.

30. Soud tedy považuje z důvodu neplatnosti ujednání o úrocích (poplatku) za absolutně neplatnou celou smlouvu o půjčce.

31. Dle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

32. Při závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce - obou smluv (včetně ujednání o úroku) je nutno vzájemný vztah mezi účastníky vypořádat v režimu § 457 obč. zák. V řízení bylo smlouvami prokázáno, že žalovaná je podepsala, že při uzavření smluv obdržela finanční prostředky ve výši celkem 10 000 Kč. Z žaloby lze dovodit, že žalovaná zaplatila 5 300 Kč.

33. Dle § 563 obč. zák. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

34. Soud žalobě částečně vyhověl co do částky 4 700 Kč představující nedoplatek na jistině z celkové částky 10 000 Kč, kterou žalovaná prokazatelně převzala. Spolu s částkou 4 700 Kč je žalovaná povinna podle § 1970 OZ zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 11.11.2021, v níž jí byla stanovena lhůta k plnění nejpozději do 26.11.2021. Od 27.11.2021 je žalovaná v prodlení, a proto byla v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zavázána zaplatit úroky z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné částky.

35. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., soud neshledal žádný důvod pro stanovení delší lhůty, popř. pro plnění ve splátkách.

36. Ve zbytku požadované částky s příslušenstvím pak žalobu zamítl, když nárok na zaplacení těchto částek žalobci pro neplatnost celé smlouvy o úvěru nevznikl.

37. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., žalovaná měla ve sporu převážný úspěch, z obsahu spisu však vyplývá, že jí žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě podáním učiněným u podepsaného soudu ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.