15 C 182/2017

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr Ladislavou Olbrechtovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o 68 140 Kč s příslušenstvím

I. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 68 140 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 68 140 Kč za dobu od 1.5.2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 66 611 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku na nákladech státu částku 10 418 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení byl požadavek žalobce na vydání bezdůvodného obohacení spočívající ve zhodnocení nemovitosti žalovaného investicí žalobce do rekonstrukce koupelny v nemovitosti žalovaného z důvodu přizpůsobení koupelny zdravotnímu stavu žalobce, kdy žalobce prvotně tvrdil, že požaduje částku 98 336 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce je po těžké dopravní nehodě, kterou utrpěl dne 13.4.2014, a v jejím důsledku se stal invalidním a je v současné době upoután na invalidní vozík a odkázán na pomoc druhých. V době, než došlo k nešťastné události, bydlel se svou přítelkyní [jméno] [příjmení] zhruba od roku 2010 v rodinném domě žalovaného v [adresa]. V roce 2012 jim narodil syn [jméno], [datum narození], a spolu s matkou dítěte plánovali uzavření manželství.

2. V důsledku dopravní nehody však přípravu svatby museli zrušit, když žalobce po 8 měsíců pobýval v různých zdravotnických zařízeních. Poté oznámením [stát. instituce] [část obce] ze dne 23.10.2014 byl uznán invalidním III. stupně a dne 27.11.2014 mu [ulice] správa sociálního zabezpečení v [obec] přiznala invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Jakmile se vrátil z posledního zdravotnického zařízení v roce 2014, požádal Úřad práce ČR, Kontaktní pracoviště [obec], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], IČ: 72 496 991 o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část„ stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC“ – stavební práce provedené v rodinném domě na adrese [adresa žalovaného], tj. na adrese žalovaného. V rámci správního řízení o udělení příspěvku musel písemně doložit, že vlastník objektu [adresa] se stavebnímu pracemi a rekonstrukcí koupeny a WC souhlasí. Souhlas s rekonstrukcí žalovaný písemně udělil dne 11.11.2014.

3. Po projednání ve správním řízení Úřad práce ČR, Kontaktní pracoviště [obec] poskytl žalobci příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část„ stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC“ – stavební práce provedené v rodinném domě na adrese [adresa žalovaného a žalobce]. Celkové náklady na rekonstrukci koupelny a WC však dosáhly částky 217 504,70 Kč a na jejich úhradě se žalobce podílel v rozsahu dalších 44 101 Kč a zbývajících 70 000 Kč uhradil žalovaný. Stavební práce a rekonstrukci koupelny a WC se prováděla dodavatelsky, na stavební práce byla [titul]. [jméno] [příjmení], [datum narození], s místem podnikání [adresa], [obec], [IČO], osobou oprávněnou k inženýrské činnosti v investiční výstavbě, zpracována kalkulace na celkovou částku 149 287,06 Kč.

4. Jednotlivé stavební práce a dodávky provedli a vyfakturovali následující dodavatelé: -) [právnická osoba] se sídlem [adresa], IČ: [číslo], který vyfakturoval práce fakturou [číslo] na celkovou částku 171 680,20 Kč, splatnou dne 30.1.2015, -) [právnická osoba] se sídlem [adresa], IČ: [číslo], který vyfakturoval práce fakturou č. [PSČ] na celkovou částku 32 525,50 Kč, splatnou dne 29.1.2015, -) [jméno] [příjmení], [datum narození], s místem podnikání [adresa], [obec a číslo] – [obec], [IČO], který vyfakturoval dodávku a montáž 2 ks posuvných dveří fakturou [číslo] na částku 13 299 Kč, splatnou dne 6.4.2015 Celkem tak byla prostavěna shora uvedená částka 217 504,70 Kč. Po celou dobu rekonstrukce byly stavební práce a vystavené faktury kontrolovány poskytovatelem příspěvku.

5. V druhé polovině roku 2015 přítelkyně žalobci oznámila, že má známost a že již se žalobcem nechce sdílet společnou domácnost a nechce s ním žít. K jejímu postoji se připojil i žalovaný, který prohlásil, aby„ žalobce vypadl z domu“ .Žalobce se psychický zhroutil a požádal svoji matku, aby jej z domu [adresa] v [obec] odvezla. Žalobce byl nucen se z domu [adresa] v [obec] odhlásit z trvalého bydliště a musel se přihlásit na adrese [adresa žalovaného a žalobce]. Poté již nesplňoval podmínku stanovenou poskytovatelem příspěvku a byl vyzván, aby příspěvek vrátil. Žalobce dopisem ze dne 4.11.2015 požádal o prominutí příspěvku, avšak úřad práce mu nevyhověl a oznámil přípisem ze dne 7.12.2015, že příspěvek musí vrátit. Žalobce tak učinil a ocitl se v situaci, kdy musel za pomocí svých rodičů a s dalšími náklady vybudovat sociální zařízení přístupné na vozíku. Za této situace žalobce požádal o vydání bezdůvodného obohacení, když má za to, že částkou 147 504 Kč zhodnotil nemovitost žalovaného. Protože však v souladu s ustálenou judikaturou je bezdůvodným obohacením rozdíl mezi hodnotou nemovitostí před a po rekonstrukci a nikoliv celková výše nákladů, domáhá se vydání bezdůvodného obohacení do výše 2/3 třetin jím zaplacených nákladů, tj. do částky 98 336 Kč.

6. Ve věci byl vydán dne 7. června 2019 rozsudek č.j. 15 C 182/2019-103, který byl usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. ledna 2020 č.j. 57 Co 359/2019 – 140 v odstavci I. výroku, v odstavci II. výroku, pokud jím byla zamítnuta žaloba co do částky 28 140 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 28 140 Kč za dobu od 1.5.2017 do zaplacení a ve výroku o nákladech řízení zrušen a v tomto rozsahu byla věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení (výrok II.).

7. Dle závazného pokynu odvolacího soudu se soud zabýval v prvé řadě skutečností, zda byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena dohoda, dle níž žalovaný žalovanému a své dceři umožnil bydlení v jeho domě a zda existovala mezi nimi dohoda o rekonstrukci koupelny dle potřeb žalobce.

8. Ze skutkových tvrzení stran žalovaného se podává, že k této dohodě mezi účastníky došlo v létě 2014, kdy žalovaný navštívil žalobce v nemocnici, kde se léčil z úrazu, který se mu stal. Žalobce se tehdy žalovaného dotázal, zda by si mohl přizpůsobit koupelnu a WC, vzhledem ke svým potřebám, s bezbariérovým přístupem, žalovaný s tím souhlasil a zavázal se, že mu na to přispěje 70 000 Kč. Bylo dohodnuto, že zbytek si zaplatí žalobce sám. V té době nebyla známa celková výše nákladů, které vznikly. Dohoda byla uzavřena ústně, mezi žalobcem a žalovaným, za přítomnosti dcery žalovaného, tehdejší přítelkyně žalobce. Mezi účastníky panovala dohoda, že žalobce může bydlet v nemovitosti žalovaného od roku 2010 bezplatně.

9. Z výpovědi žalovaného vyplynulo, že to bylo asi na podzim 2014, kdy po jeho návštěvě se pak žalobce domluvil s nějakým svým známým, který měl rekonstrukci dělat. Žalobce byl už doma z [obec], když se žalovaného zeptal, jestli by mu něco nepřispěl, žalovaný řekl, že vidí, v jaké je situaci, tak že jim dá 70 000 Kč a zbytek ať si doplatí sám. Žalobce bydlel v rodinném domku asi od roku 2010. Nájemné nehradil, všechno platil sám žalovaný, jako je uhlí, dřevo, jídlo. Žalobce někdy něco koupil, když měl peníze. Takovým způsobem žili. Žalovaný souhlasil s předěláním koupelny, nesouhlasil s předěláním záchodu, to nepotřeboval, nepotřeboval to ani žalobce. Pokud jde o chodbu, s tím nesouhlasil, říkal žalobci, ať si předělá jenom koupelnu, on však říkal, že co je navíc, že si zaplatí sám, a to z toho důvodu, že chtěl navýšit příspěvek od úřadu práce.

10. Žalobce oproti tomu tvrdil, že dohoda nebyla uzavírána s žalovaným, ale řešila se v listopadu roku 2014 s přítelkyní (což nemá logiku, když přítelkyně žalobce nebyla vlastníkem nemovitosti), pak byl vyžadován souhlas majitele nemovitosti, kvůli poskytnutí příspěvku a tehdy souhlas žalovaný udělil. Žalobce dokonce v rámci své účastnické výpovědi dne 9.9.2020 výslovně uvedl:„ S přítelkyní jsem se domluvil, že si můžu udělat bezbariérovou koupelnu a záchod a že si to budu hradit já finančně. V té době jsem nevěděl, kolik dostanu příspěvek. Žalovaný mi chtěl dobrovolně přispět 70 000 Kč, protože mu končilo stavební spoření a protože víc neměl. Já jsem s tím jeho příspěvkem souhlasil, v té době jsem taky moc peněz neměl. Rozhodl jsem se, že budu po žalovaném chtít víc peněz v okamžiku, kdy mě vyhodili z domu. O tom, že musím vrátit příspěvek z úřadu práce, jsem se dozvěděl poté, co mi bylo přepsáno trvalé bydliště, a úřad práce se ozval sám.“ 11. Svědkyně [jméno] [příjmení] potvrdila existenci„ dohody“ s obsahem cituji:“ Dohodnuto bylo, že žalobce u nás zůstane, že koupelnu předěláme, že mu žalovaný dá nějaké peníze, a že těch 70 000 Kč bude stačit na to, aby se koupelna mohla předělat. Nebylo ošetřeno, co kdyby to stálo více. Jak jsme dospěli k částce 70 000 Kč a k závěru, že to bude stačit na koupelnu, k tomu uvádí, že takovou částku měl žalovaný našetřeno. Vůbec jsme nepočítali s tím, že by to bylo dražší a pokud to bylo dražší, to už si všechno žalobce přes PC s kamarády zařídil sám. Pokud jsem tázána, zda došlo k nějaké dohodě ohledně souhlasu žalovaného s úpravou koupelny, tak k dohodě došlo v [nemocnice] v [obec] nebo v [obec]“ 12. K otázce společného bydlení a hrazení nákladů na bydlení svědkyně potvrdila, že žalobce a svědkyně mohli bydlet u rodičů svědkyně zadarmo. Mohli užívat kuchyň, koupelnu se záchodem a dětský pokoj. V obývacím pokoji taky mohli pobývat, na zahradě mohli být, mohli užívat garáž. V té době, kdy žila ještě s nimi matka svědkyně, tak vařila pro všechny, žalobce občas nakoupil. Nějakou pravidelnou částku na stravu rodičům nepřispívali. Takto chodilo i po narození dítěte až do konce. Výpověď svědkyně v tomto směru koresponduje s výpovědi žalovaného, který uvedl„ takovým způsobem jsme žili“.

13. Soud uzavírá, že byla prokázána existence dohody, jejímž obsahem byl souhlas žalovaného s rekonstrukcí koupelny pro potřeby žalobce s tím, že žalovaný dobrovolně přispěl žalobci na tento náklad částkou 70 000 Kč. Společné soužití žalobce, [jméno] [příjmení] a žalovaného (případně v minulosti manželky žalovaného) bylo po celou dobu praktikováno tak, že žalobce a [jméno] [příjmení], jako dcera žalovaného, později i s dítětem, žili u žalobce bezplatně po celou dobu, což vyplývá především z tvrzení žalovaného, cituji:„ Mezi účastníky panovala dohoda, že žalobce může bydlet v nemovitosti žalovaného od roku 2010 bezplatně.“ Potvrdila to svědkyně [příjmení] [příjmení], která vypověděla, že žalobce a svědkyně mohli bydlet u rodičů svědkyně zadarmo a popsala, co vše mohli užívat.

14. Ve zrušovacím usnesení odvolacího soudu se podává, že bude-li prokázána existence dohody, pak, nebyl-li zánik dohody vázán na jinou skutečnost, v okamžiku, kdy skončila možnost žalobce bydlet v domě, odpadl by právní důvod investic; až v tomto okamžiku mohlo vzniknout žalovanému bezdůvodné obohacení, ovšem jen a v té míře, pokud investice žalobce, pokud se skutečně jedná o investici ve smyslu zhodnocení nemovitosti, nebyly kompenzovány hodnotou plnění (bydlení), které se mu dostalo.

15. Z tohoto důvodu se soud dále zabýval otázkou, zda došlo ke zhodnocení nemovitosti a zadal ve věci znalecký posudek, kterým znalci uložil vypracovat dodatek k znaleckému posudku [číslo] uložil mu určit obvyklou, tedy tržní cenu nemovitosti ve vlastnictví žalovaného před specifikovanou rekonstrukcí a po ní k datu 6.8.2015, tj. k datu, kdy žalobci skončila možnost bydlet v domě žalovaného.

16. Znaleckým posudkem [číslo] ze dne 29.12.2020 byla zjištěna obvyklá, tedy tržní cena předmětné nemovitosti před rekonstrukcí - 1 500 000 Kč a po rekonstrukci 1 560 000 Kč. Rozdíl cen teda činí 60 000 Kč. Strany neměly ke znaleckému posudku žádné výhrady. Soud tedy uzavírá, že k zhodnocení nemovitosti provedenou rekonstrukcí koupelny došlo v částce 60 000 Kč.

17. Podle § 2991 odst. (1) zákona č. 89/2012 Sb., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 3001 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., získal-li obohacený předmět obohacení v dobré víře nebo bez svého svolení a nelze-li jej dobře vydat, není povinen k náhradě, ledaže by tím vznikl stav zjevně odporující dobrým mravům.

19. Soudu bylo odvolacím soudem uloženo zabývat se, zda se žalovaný obohatil a zda se obohatil bez spravedlivého důvodu, neboť jen v tom případě je povinen vydat, oč se obohatil.

20. Nejpodstatnější v dané věci je to, co vyplynulo až u jednání dne 9.9.2020, což je skutečnost, že žalobce výslovně uvedl, že si po souhlasu s vybudováním bezbariérové koupelny bude rekonstrukci hradit finančně sám, pak se zmínil o dobrovolném příspěvku 70 000 Kč ze strany žalovaného, protože víc žalovaný neměl a rozhodl se, že po žalovaném bude chtít víc peněz, až po svém odchodu z domu. Soud přisvědčil tedy obraně žalovaného s tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena dohoda, jejímž předmětem byl závazek žalovaného souhlasit s rekonstrukcí pro potřeby žalobce s tím, že žalovaný se zavázal, že na tuto rekonstrukci přispěje žalobci dobrovolně částkou 70 000 Kč. Nad rámec této částky se zavázal žalobce hradit náklady sám. Dále se žalovaný zavázal, že umožní žalobci bezplatné užívání své nemovitosti. O dohodě, která by řešila finanční vypořádání zvýšených nákladů nebo která by ošetřila situaci v důsledku zániku závazků vyplývajících z této dohody, nebyla nikdy řeč. Již z této skutečnosti lze konstatovat, že nárok žalobce z titulu bezdůvodného obohacení nemohl vzniknout, když zde existovala dohoda mezi účastníky o tom, že nad rámec investované částky 70 000 Kč ze strany žalovaného si bude hradit rekonstrukci koupelny žalobce sám. Podporuje to i skutečnost, že si vyřizoval na své jméno příspěvek od úřadu práce.

21. Nelze přehlédnout, že žalovaný umožnil žalobci cca 5 let bydlet v jeho nemovitosti bezplatně. Umožnil to evidentně z toho důvodu, že žalobce byl přítelem jeho dcery, která rovněž bydlela v nemovitosti žalovaného bezplatně a spolu s nimi bydlel v nemovitosti žalovaného i jeho vnuk [jméno], [datum narození], a jak vyplývá z žaloby, žalobce spolu s dcerou žalovaného plánovali uzavřít manželství. Podstatné také je, že žalovaný dobrovolně pomohl žalobci s platbou rekonstrukce v částce 70 000 Kč, kterou mu na ni přispěl – víc peněz neměl, což potvrdil jak žalobce, tak svědkyně [jméno] [příjmení]. Žalovaný sám o sobě rekonstrukci koupelny navíc nepotřeboval. Byla to jeho dobrá vůle, že s touto souhlasil. Proto i v případě, že by bezdůvodné obohacení při absenci výše zmíněné dohody vzniklo, by bylo podle názoru soudu nespravedlivé žalovaného zavázat k vydání bezdůvodného obohacení v částce 60 000 Kč, potažmo v částce 68 140 Kč požadované u jednání dne 5.5.2021, kdy po provedení důkazu znaleckým posudkem hovořícím o zhodnocení nemovitosti v částce 60 000 Kč žalobce prostřednictvím svého právního zástupce setrval na částce 68 140 Kč, která zůstala býti předmětem řízení po rozhodnutí odvolacího soudu s tím, že o částku 28 140 Kč žalobce žalobu zpět nebere a nechá si ji zamítnout.

22. Soud zamítl žalobu z důvodu, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena dohoda, dle níž žalovaný souhlasil s rekonstrukcí koupelny ve svém domě s ohledem na potřeby žalobce a souhlasil s bezplatným bydlením žalobce v tomto domě a souhlasil s tím, že žalobci na rekonstrukci přispěje částkou 70 000 Kč. Žalobce pak souhlasil s tím, že nad tuto částku bude hradit rekonstrukci ze svých prostředků. Z tohoto důvodu soud žalobu zamítl, aniž by bylo nutné znovu se zabývat kompenzační námitkou žalovaného, o jejíž účelovosti je soud nadále přesvědčen, jak odůvodnil v bodě 13 rozsudku ze dne 7.6.2019 s tím, že opravuje zjevnou chybu v protokolaci, na kterou upozornil odvolací soud v bodě 14 zrušovacího usnesení, tedy že to byl žalobce (nikoli žalovaný, jak je nesprávně v protokolu ze 7.11.2018 protokolováno), kdo uvedl, že smlouva nezněla na paní [příjmení] jako dlužníka, ale na žalobce, a protože žalobce neměl stálý příjem, tak mu paní [příjmení] posílala měsíčně 2 800 Kč, celkem 44 800 Kč, a 60 000 Kč vyčerpal z banky žalobce osobně, aby si koupil nářadí. Tato procesní obrana je s ohledem na skutečnost, že žalovanému bezdůvodné obohacení nevzniklo (a i kdyby vzniklo, pak v důsledku aplikace § 3301 odst. 2 zákona 89/2012 Sb. by nebylo přiznáno) nadbytečná.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaný měl ve sporu plný úspěch, přísluší mu proto právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují odměnu právního zástupce žalovaného za řízení do vyhlášení rozsudku soudu I. stupně dne 7.6.2019, a to 6 úkonů právní služby á 5 060 Kč z puncta 98 336 Kč, tj. 30.360 Kč, 6 x režijní paušál po 300 Kč za převzetí a přípravu věci, vyjádření žalovaného k žalobě, účast u jednání soudu ve dnech 15.5.2018, 7.11.2018, 31.5.2019 a 18.2.2019 na místě samém [obec] [číslo popisné], náhrada za promeškaný čas 800 Kč a cestovné 1.346 Kč, když jde o: -) 2 x cestovné z [obec] do [obec] a zpět (celkem 120 km) k jednání dne 15.5.2018 a 7.11.2018 osobním motorovým vozidlem [tovární značka] [anonymizováno], [registrační značka], s kombinovanou spotřebou nafty dle TP 7,5 l /100 km při základní náhradě a ceně nafty dle vyhlášky, tj. 6,235 Kč/km, tj. celkem 749 Kč, -) 1 x cestovné z [obec] do [obec] a zpět (celkem 60 km) k jednání dne 31.5.2019 osobním motorovým vozidlem [tovární značka] [anonymizováno], [registrační značka], s kombinovanou spotřebou nafty dle TP 7,5 l /100 km při základní náhradě a ceně nafty dle vyhlášky, tj. 6,62 Kč/km, tj. celkem 398 Kč, -) 1 x cestovné z [obec] do [obec] a zpět (celkem 30 km) k místnímu šetření dne 18.2.2019 osobním motorovým vozidlem [tovární značka] [anonymizováno], [registrační značka], s kombinovanou spotřebou nafty dle TP 7,5 l /100 km při základní náhradě a ceně nafty dle vyhlášky, tj. 6,62 Kč/km, tj. celkem 199 Kč, -) náhrada za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 8 započatých půlhodin á 100 Kč; celkem 800 Kč, v souvislosti s cestou k jednáním dne 15.5.2018, 7.11.2018, 31.5.2019, trasa autem z [obec] do [obec] a zpět a k místnímu šetření dne 18.2.2019, trasa autem z [obec] do [obec] a zpět.

24. K těmto nákladům nutno připočíst DPH 21 % tj. 7 205 Kč. K datu 7.6.2019 přísluší žalovanému na náhradě nákladů řízení celkem 41.511 Kč. Další náklad žalovaného v souvislosti s podaným odvoláním představuje zaplacený soudní poplatek v konečné výši 4 000 Kč (viz č. 133 a 145 spisu), a 4 úkony právní služby z puncta 60 000 Kč - sepis odvolání z puncta 60 000 Kč s ohledem na částečné zpětvzetí odvolání žalovaného proti výroku II. v pořadí prvého rozsudku okresního soudu, účast u jednání před odvolacím soudem dne 30.1.2020, účast u jednání před okresním soudem dne 9.9.2020 a dne 5.5.2021, tedy 4 x 3 500 Kč 14 000 Kč, 4x režijní paušál po 300 Kč, tj. 1 200 Kč, cestovné dne 30.1.2020 z [obec] do [obec] a zpět, 100 km při kombinované spotřebě nafty 7,5 l /100 km při základní náhradě 4,20 Kč 1 km, ceně nafty 31,80 Kč, tj. 658 Kč, cestovné dne 9.9.2020 z [obec] do [obec] a zpět 60 km kombinované spotřebě nafty 7,5 l /100 km při základní náhradě 4,20 Kč 1 km, ceně nafty 31,80 Kč, tj. 394 Kč, cestovné dne 5.5.2021 z [obec] do [obec] a zpět 60 km kombinované spotřebě nafty 7,5 l /100 km při základní náhradě 4,40 Kč 1 km, ceně nafty 27,20 Kč, tj. 386 Kč, 21% DPH (mimo soudní poplatek z odvolání) z částky 17 438 Kč, tj. 3 661, 98 Kč, celkem 21 099,98 Kč, spolu se soudním poplatkem z odvolání 4 000 Kč 25 099,98 Kč, po zaokrouhlení 25 100 Kč. Celkové náklady právního zastoupení žalovaného tak činí 66 611 Kč.

25. Výrok o náhradě nákladů státu má oporu v ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě bylo z rozpočtových prostředků státu proplaceno znalečné znalci [titul] [celé jméno znalce] 5 368 Kč (čl. 72 spisu) a 5 050 Kč (čl. 198 spisu), celkem 10 418 Kč. S ohledem na procesní neúspěch žalobce soud rozhodl, že tyto náklady státu uhradí žalobce.