15 C 227/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaná: označení žalované , anonymizováno , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa o přezkoumání oprávněnosti výpovědi nájemní smlouvy ze dne 29.5.2020

I. Návrh žalobce na určení, že výpověď nájemní smlouvy uzavřené dne 22.8.2013 mezi žalobcem jako nájemcem a žalovanou jako pronajímatelem, jejímž předmětem je pronájem souboru nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí] 1, [územní celek], okres [okres], které jsou blíže specifikovány v příloze č. 1 nájemní smlouvy, a pronájem souboru movitých věcí uvedených v přílohách č. 2 a č. 3 nájemní smlouvy, učiněná na základě přípisu žalované ze dne 29.5.2020 označená jako„ Výpověď z nájemní smlouvy“, je neplatná a nájemní vztah ke dni vydání tohoto rozsudku trvá, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 10 963 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání oprávněnosti výpovědi nájemní smlouvy ze dne 29.5.2020, žalobu odůvodnil tím, že žalobce jako nájemce s žalovanou jako pronajímatelem uzavřeli dne 22.8.2013 Smlouvu o nájmu, jejímž předmětem je nájem nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí] [anonymizováno], [územní celek], okres [okres], které jsou blíže specifikovány v příloze č. 1 nájemní smlouvy, spolu s nájmem movitých věcí, které slouží k provozování„ [název zařízení] [anonymizováno]“, které jsou blíže specifikované v přílohách č. 2 a 3 nájemní smlouvy, kdy nájem byl ujednán za účelem provozování hotelového zařízení a nestátního zdravotního zařízení nájemce – [název zařízení] [anonymizováno]. Tato nájemní smlouva je dále označována jen jako„ nájemní smlouva“.

2. Nájem byl ujednán na dobu určitou 10 let, tj. ode dne 1.10.2013 do 30.9.2023. Nájemce a pronajímatel si sjednali, že nájemní smlouvu je možno vypovědět i před uplynutím doby nájmu, a to na základě písemné výpovědi, kdy jako jeden z výpovědních důvodů si smluvní strany v čl. III. odst. 3 bod 6 nájemní smlouvy sjednali, že nájemní smlouva může být pronajímatelem ukončena:„ dojde-li ke změně vlastnických vztahů v [název žalované] [anonymizováno] bez toho, aniž by tato změna byla po pokračování smlouvy o nájmu odsouhlasena pronajímatelem“. Výpovědní doba byla v čl. III. odst. 5 nájemní smlouvy sjednána v délce 3 měsíců s počátkem běhu od prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi.

3. Ke dni 6.4.2020 byla jediným společníkem žalobce [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], [adresa], [PSČ] [obec a číslo], dále jen„ [název]“.

4. Společnost [název] jako převodce uzavřela dne 6.4.2020 s panem [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa] (dále jen„ smlouva o zajišťovacím převodu práva“), na základě které převedla [právnická osoba] na pana [jméno] [příjmení] všechny své obchodní podíly ve společnosti žalobce. Pan [jméno] [příjmení] se tedy stal jediným společníkem se 100% obchodním podílem ve společnosti žalobce.

5. K převodu podílů ve společnosti žalobce z původního společníka [název] na nového společníka pana [jméno] [příjmení] došlo toliko za účelem zajištění dluhu [právnická osoba] vůči panu [jméno] [příjmení], který vznikl z titulu poskytnuté zápůjčky ve výši 200.000 Kč, splatné dne 31.12.2024. Jako rozvazovací podmínkou zajišťovacího převodu práva byla sjednána úhrada částky ve výši 200.000 Kč nejpozději do sjednaného data splatnosti. Smlouva o zajišťovacím převodu tak byla toliko zajišťovacím institutem dle ust. § 2040 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), kterým došlo k zajištění dluhu [právnická osoba] vůči p. [příjmení].

6. Dne 2.6.2020 byla žalobci ze strany žalované doručena Výpověď z nájemní smlouvy datována dnem 29.5.2020, kdy jako důvod výpovědi žalovaná označila právě výše uvedený převod obchodních podílů ze [právnická osoba] na p. [příjmení].

7. Dne 23.6.2020 sepsal žalobce v souladu s ust. § 2314 občanského zákoníku Námitky proti výpovědi nájemní smlouvy, které téhož dne odeslal datovou schránkou žalované. V námitkách žalované sdělil skutečnost, že převod obchodního podílů je toliko převodem zajišťovacím, nejedná se tedy o převod vlastnického práva jako takového, které by bylo výpovědním důvodem, a požádal žalovanou, aby vzala svou výpověď zpět.

8. Žalovaná výpověď zpět nevzala, přičemž lhůta ke zpětvzetí výpovědi uplynula dne 23.7.2020.

9. Dne 30.7.2020 proto podal žalobce další Námitky proti výpovědi nájemní smlouvy, kde žalované sdělil, že výpovědní doba začala běžet ke dni 1.7.2020 a s ohledem na výpovědní dobu sjednanou v čl. III odst. 5 nájemní smlouvy skončí ke dni 30.9.2020. Dále žalovanou informoval, že v zákonné lhůtě podá v souladu s ust. § 2314 občanského zákoníku tuto žalobu, kterou se bude domáhat přezkumu platnosti výpovědi.

10. Dle ust. § 2314 občanského zákoníku, platí následující:„ Vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.“ Jelikož žalobce podal včasné námitky proti výpovědi a žalovaná nevzala podanou výpověď zpět, uplyne lhůta k podání této žaloby dne 23.9.2020; tato žaloba je tedy podána včas.

11. Žalobce je přesvědčen, že nedošlo k naplnění výpovědního důvodu sjednaného v čl. III odst. 3 bod 5 nájemní smlouvy. Jak již bylo výše uvedeno výše, jednalo se o pouhý zajišťovací převod práva, který je upraven v ust. § 2040 občanského zákoníku následovně:„ Smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Má se za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn.“ Nejedná se tak o převod trvalý, ale o převod dočasný, přechodný a podmíněný.

12. Úmyslem žalobce a žalované při sjednávání výpovědních důvodů v nájemní smlouvě přitom bylo výpovědí postihnout jen takové případy, kdy dojde k trvalé změně v osobě společníka žalobce bez souhlasu žalované, tedy kdy dojde k nepodmíněnému a trvalému převodu obchodních podílů. Vzhledem ke skutečnosti, že podpisem výše uvedené smlouvy o zajišťovacím převodu práva nedošlo k trvalé změně vlastnického práva, ale pouze k dočasné změně vlastnictví za účelem zajištění závazku v případě jeho řádného nesplnění, nedošlo k naplnění výše uvedeného výpovědního důvodu. Žalobce dodává, že jakmile dojde k naplnění rozvazovací podmínky sjednané ve smlouvě o zajišťovacím převodu práva, dojde k automatickému obnovení původních vztahů, tedy společníkem žalobce se znovu bez dalšího stane [právnická osoba]. Nový společník žalobce – p. [příjmení] – navíc do doby naplnění rozvazovací podmínky vykonává toliko správu převedeného obchodního podílu a není oprávněn nakládat s ním jako s vlastním majetkem.

13. Z výše uvedených důvodů je tedy patrné, že výpovědní důvod, jak tvrdí žalovaná, naplněn nebyl, a tudíž výpověď byla ze strany žalované podána neoprávněně. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná přes námitky žalobce nevzala výpověď zpět, podává žalobce tuto žalobu.

14. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že jako hlavní argument, proč důvod výpovědi žalované ze Smlouvy o nájmu uzavřené mezi stranami dne 22.8.2013 (dále jen včetně dodatků„ Nájemní smlouva“) neodpovídal výpovědním důvodům sjednanými stranami v Nájemní smlouvě žalobce, uvádí skutečnost, že převod obchodního podílu ze [právnická osoba] [anonymizováno] na p. [jméno] [příjmení] (dále jen pro účely tohoto vyjádření„ předmětný převod“), byl dočasný, přechodný a podmíněný (viz odstavec 11. žaloby žalobce).

15. V námitce žalobce k výpovědi žalované žalobce z 23.6.2020 (dále jen„ námitka“) uvádí podmíněnost předmětného převodu jako důvod, proč předmětný převod i bez souhlasu žalované (jak pronajímatele) není výpovědním důvodem z Nájemní smlouvy (citace posledního odstavce námitky:“ Převod obchodního podílu je převodem zajišťovacím, tzn. podmíněným dle § 2040 a násl. občanského zákoníku. Nejedná se tak o převod vlastnického práva, který by byl bez dalšího výpovědním důvodem podle nájemní smlouvy.“).

16. Před dále uvedeným rozborem argumentace žalobce z pohledu zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ OZ“), příslušné judikatury a dikce Nájemní smlouvy, žalovaná zdůrazňuje, že žalobce jak svým vyjádřením v žalobě, v námitce, ale zejména svým jednáním v minulosti, kdy žalobce v roce 2017 žádal souhlas žalované s převodem z jediného vlastníka žalobce p. [jméno] [příjmení] na [právnická osoba] [anonymizováno] (příloha č. 2), nikdy nezpochybňoval platnost ujednání Nájemní smlouvy, které vyžadovalo (pod sankcí možné výpovědi z Nájemní smlouvy) souhlas pronajímatele s převodem obchodního podílu žalobci.

17. Tento fakt má význam při posuzování námitky a argumentace žalobce o neoprávněnosti výpovědi, a to z toho pohledu, že se z něho dá jednoznačně dovodit, že nejenom, že žalobce nezpochybňuje platnost daného ujednání, ale ním hlavně potvrzuje smysluplnost a důvodnost požadavku pronajímatele na kontrolu osoby, která je ovládající osobou nájemce, a tedy osoby, která je ve skutečnosti skutečným obchodním partnerem pronajímatele. Tato ujednání (v angličtině nazývané„ change of control clause“, neboli ustanovení upravující situace, kdy se mění kontrola nad smluvními stranami – dále se ujednání čl. III. odst. 3 posledního bodu Nájemní smlouvy nazývá v tomto vyjádření„ ustanovení o změně kontroly“) jsou běžnými ujednáními v obchodních vztazích, jejichž smyslem je dát smluvním stranám kontrolu nad tím, s kým reálně obchodní vztah realizují. Důvodem těchto ujednání, tj. v našem případě důvodem ustanovení o změně kontroly, je skutečnost, že obchodní společnosti bývají mnohdy zakládány z čistě účetních důvodů ve vazbě na konkrétní obchodní případ nebo projekt. Obchodní vztah přitom v mnoha případech vyžaduje zachování osobní roviny mezi stranami, tj. akceptovatelnosti konkrétní strany jako svého obchodního partnera.

18. To byl i důvod existence ustanovení o změně kontroly v Nájemní smlouvě. Žalobce ho svým jednáním plně akceptoval. Tvrzení žalobce o úmyslu žalobce a žalované při sjednávání tohoto výpovědního důvodu (viz bod. 12 žaloby) není pravdivé. Je totiž absurdní tvrdit, že strany měly v úmyslu vyloučit z existujícího výpovědního důvodu zajišťovací převod obchodního podílu (který není v obchodním rejstříku zaznamenáván) a zároveň toto do Nájemní smlouvy explicitně neuvést.

19. Podle OZ (§ 2040 a § 2042) a rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 Cdo 2845/2007 z 22.4.2009 dochází při zajišťovacím převodu práva reálně k převodu vlastnického práva k věci a tím i k převodu práva danou věc užívat.

20. To znamená, že v případě obchodního podílu se mění její vlastník, který se zapisuje do obchodního rejstříku, tak jako se to stalo v případě předmětného převodu.

21. Veřejný rejstřík nevede žádný záznam o tom, jestli je převod obchodního podílu zajišťovacím převodem práv či nikoliv. Prvek zajištění v rámci soukromého právního vztahu je charakterizován rozvazovací podmínkou, která stanoví, že při úhradě dluhu, který se převodem obchodního podílu zajišťuje, se vlastnictví k věci automaticky vrací zpět dlužníkovi. Délka, resp. dočasnost daného zajištění, je přitom pouze na úvaze stran daného synallagmatického právního vztahu. Tato dočasnost může trvat i deset let, resp. celou nájemní dobu, a externím objektům daného smluvního vztahu (např. obchodní společnosti) není a nemusí být dopředu zřejmá, a to nejenom dočasnost, ale ani (i v případě oznámení o existenci zajišťovacího charakteru převodu vlastnického práva) časová délka daného vztahu.

22. Jak vyplývá z judikátu, během daného„ dočasného vztahu“ má nový vlastník právo věc reálně užívat. On je jeho skutečným vlastníkem.

23. Podmíněnost, přechodnost, dočasnost jsou dle žalobce prvky předmětného převodu, které dle žalobce mají za následek, že ustanovení v Nájemní smlouvě (viz čl. III. odst. 3 poslední odstavec, citace:„ Před uplynutím doby nájmu může být smlouva o nájmu ukončena pronajímatelem na základě písemné výpovědi z následujících důvodů: - dojde ke změně vlastnických vztahů v [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] bez toho, aniž tato změna byla pro pokračování smlouvy o nájmu odsouhlasena pronajímatelem“) se na předmětný převod nepoužijí.

24. Je zřejmé, že tato argumentace nevychází z dikce Nájemní smlouvy, protože v Nájemní smlouvě se o podmíněnosti, přechodnosti nebo dočasnosti změny vlastnických vztahů nic nepíše. Dočasnost, přechodnost a podmíněnost můžou být zákonnými prvky zajišťovacího převodu práva, to však neznamená, že by tyto prvky zajišťovacího převodu práva měly za následek stav, ve kterém by nedocházelo k reálnému převodu vlastnického práva, resp. že by nedošlo k převodu obchodního podílu v žalobci, nebo dokonce, že by změna vlastnictví obchodního podílu byla vyňata z působnosti ustanovení o změně kontroly podle Nájemní smlouvy.

25. Z argumentace žalobce se dá dovodit, že žalobce se snaží tvrdit, že je to samotná dikce OZ, která by měla stanovovat, že převod obchodního podílu v rámci institutu zajišťovacího převodu práva (který je logicky, a i z dikce OZ, přechodný, dočasný a (podmíněný) neznamená změnu vlastnických vztahů v obchodní společnosti. To je ale v přímém rozporu s dikcí OZ a výše uvedeného judikátu.

26. Podle dané logiky argumentace žalobce by to mělo znamenat, že když se rozvazovací podmínka nenaplní, neboli jinými slovy dlužník dluh nesplatí, a dojde tak ke změně dočasného stavu na stav trvalý, tak v tom okamžiku by již pronajímatel měl právo rozhodovat o tom, jestli již v té době existující vlastník může být vlastníkem, či nikoliv? Přitom daný nový vlastník jim již mohl být celou dobu, na kterou byla uzavřena nájemní smlouva. Tato argumentace by tak popřela logiku ustanovení o změně kontroly, protože by se tak dalo toto ustanovení snadno danou manipulativní argumentací obejít.

27. Snadnost jakou by se argumentací žalobce dalo dané ustanovení Nájemní smlouvy obejít, možná naznačuje, že skutečným důvodem dané nesmyslné argumentace je skutečně dané ustanovení Nájemní smlouvy obejít. Tomuto závěru může nasvědčovat i skutečnost, že v žalobě absentuje jakákoliv argumentace žalobce o tom, kde bychom se měli v OZ nebo v judikatuře dozvědět o tom, že převod obchodního podílu v obchodní společnosti v rámci institutu zajišťovacího převodu práva nemá za následek změnu vlastnických vztahů, resp. podmíněnost takového převodu způsobuje, že ke změně vlastnických vztahů nedochází. Žaloba je strohá na danou argumentaci, protože ve světle OZ a příslušných judikátů (viz výše pod bodem 4) taková argumentace naráží na absolutně kontrastní textaci OZ a judikátů.

28. Argumentaci žalobce o dočasnosti a podmíněnosti převodu obchodního podílu je nutné odmítnout také z čistě z praktického důvodu. Doba trvání Nájemní smlouvy byla dodatkem č. 6 k Nájemní smlouvě sjednána do konce roku 2021. Žalobce jednak pomíjí existenci tohoto dodatku, když v žalobě zmiňuje jen dodatky č. 1 - 4. Zejména však v bodu 5. žaloby uvádí, že zápůjčka je splatná dne 31. 12. 2024. Tento termín sahá dalece za dobu trvání Nájemní smlouvy, čili i kdyby existoval jakýsi dočasný převod, neměl by na Nájemní smlouvu a výpovědní důvod žádný vliv, protože by byl realizován až po skončení platnosti Nájemní smlouvy. 29. § 2042 OZ stanovuje, že věřitel, na kterého bylo převedeno vlastnické právo k věci v rámci zajišťovacího převodu práva, má věc u sebe, je povinen vykonávat prostou správu věci. Jinými slovy, osoba, na kterou bylo převedeno vlastnické právo k obchodnímu podílu, vykonává práva týkající se obchodního podílu, tj. mimo jiné jmenuje a odvolává statutární orgán, mění zakladatelskou listinu nebo společenskou smlouvu nebo rozhoduje o rozdělení a výplatě zisku. Je nepochybné, že při zajišťovacím převodu obchodního podílu dochází nejenom k převodu vlastnického práva k obchodnímu podílu, ale k reálné změně osoby, která danou věc, tj. obchodní podíl užívá, a tak rozhoduje o chodu dané obchodní společnosti, a i přes jmenování statutárního orgánu může ovlivňovat obchodní vedení společnosti.

30. Z pohledu Nájemní smlouvy a významu ustanovení o změně kontroly (jak je popsáno výše v odstavci 3) je nepochybné, že i předmětný převod (i jen jako zajišťovací převod práva) naplňuje dikci a úmysl ustanovení o změně kontroly. Žalovaná měla právo podle Nájemní smlouvy požadovat po žalobci, aby před předmětným převodem žádal žalovanou o souhlas s daným převodem. Žalobce se ani následně po upozornění nesnažil situaci dodatečně napravit, přičemž sám svým jednání v roce 2017 aproboval ustanovení o změně kontroly. Předmětný převod a k ní navazující argumentace spíše naznačují, že žalobce se pokusil obejít jednoznačné ustanovení Nájemní smlouvy a umožnit kontrolu nad nájemcem osobou, o které se mohl domnívat, že by ji pronajímatel neodsouhlasil.

31. Žalovaná je přesvědčena, že postupovala v souladu s Nájemní smlouvou, a proto byla oprávněna podat výpověď z Nájemní smlouvy podle čl. III. odst. 3 Nájemní smlouvy, protože žalobce nezískal souhlas žalované s předmětným převodem.

32. Žalovaná by ráda poukázala ještě na jednu důležitou okolnost, která může navíc prokázat, že při převodu obchodního podílu v žalobci neexistovala žádná vůle stran dočasně něco upravit a naopak, že se skutečným účelem převodu bylo vytvořit nevratný stav. Jedná se o prohlášení p. [jméno] [příjmení], nového společníka žalobce, který podle notářského zápisu [číslo jednací], sepsaného dne 6.4.2020 notářkou se sídlem v [obec], [titul] [jméno] [příjmení], (který je vložen do sbírky listin v obchodním rejstříku vedeném [název soudu]), prohlásil notáři, že (citace z čl. I. notářského zápisu)„ je oprávněn s vlastnictvím těchto podílů v mezích právního řádu volně nakládat, a to na základě Smlouvy o převodu podílů ze dne 6.4.2020 uzavřené mezi původním společníkem [právnická osoba] [anonymizováno] jako převodcem podílů a panem [jméno] [příjmení] jako nabyvatelem podílů, která byla řádně doručena [právnická osoba] [anonymizováno]“. To znamená, že nový společník žalobce dne 6.4.2020 prohlašuje, že jeho vlastnictví obchodního podílu v žalobci není nijak omezeno. Je tedy jasné, že nabyvatel obchodního podílu v žalobci se v žádném případě necítil limitován ujednáními smlouvy o převodu obchodního podílu, který nabyl v ten samý den. O žádném zajišťovacím převodu obchodního podílu v daném notářském zápise není zmínka. Navíc fakt, že daným notářským zápisem se měnila zakladatelská listina, který je významným aktem jediného společníka, kterým realizuje své svrchované právo řídit a organizovat interní korporátní záležitosti žalobce, se dále naznačuje, že o žádnou dočasnost se nemělo jednat.

33. U jednání dne 23.5.2022 žalovaná doplnila skutková tvrzení s tím, že nájemní vztah byl ukončen k 31.12.2021 a dne 5.1.2022 byl podepsán dokument o převzetí nemovitosti. Dále došlo k tomu že 2.2.2022 se stala společníkem [právnická osoba] [anonymizováno] paní [příjmení], čili došlo k opětovnému převodu obchodního podílu ze společnosti [právnická osoba]

34. U jednání dne 23.5.2022 žalobce doložil aktuální výpis z obchodního rejstříku, z něhož vyplynulo, že jako společník žalobce byla dne 2.2.2022 zapsaná [jméno] [příjmení], [datum narození], [obec a číslo], [PSČ] [obec]. Žalobce má za to, že převod obchodního podílu byl prováděn v rámci rodiny [příjmení], z toho důvodu se domnívá, že výpověď, která byla dána, je neplatná, a rozhodnutí soudu má vliv na postup dalších sporů, neboť je žalováno dlužné nájemné, případně bezdůvodné obohacení, a otázkou je, kdy byl ukončen smluvní vztah mezi stranami v rámci té či které výpovědi z nájmu. Žalobce má za to, že souhlas s jednotlivými převody v rámci rodiny byl žalovanou konkludentně odsouhlasen.

35. Soud provedl dokazování výpisem z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] k 23.5.2022, z něhož zjistil, že dne 6.4.2020 došlo k převodu obchodního podílu ze společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], na jediného společníka [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], [PSČ] [obec], dále dne 30.8.2021 došlo k převodu obchodního podílu [jméno] [příjmení] na jediného společníka [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], a následně dne 2.2.2022 došlo k převodu obchodního podílu na [jméno] [příjmení], [datum narození], [obec a číslo], [PSČ] [obec].

36. Ze Smlouvy o nájmu z 22.8.2013 uzavřené mezi žalobcem a žalovanou, zejména bod III/3 spolu s dodatky č. 1 – 4, bylo zjištěno, že strany uzavřely smlouvu o nájmu nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] a movitých věcí sloužících k provozování„ [název zařízení] [anonymizováno]“, jak jsou uvedeny v příloze č. 2 a 3 této smlouvy, doba nájmu byla sjednána na 10 let, tj. od 1.10.2013 do 30.9.2023. V bodě III/3 je ujednáno, že před uplynutím doby nájmu může být smlouva ukončena pronajímatelem na základě písemné výpovědi z důvodu (mimo jiné), že dojde ke změně vlastnických vztahů v [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] bez toho, aniž tato změna byla pro pokračování smlouvy o nájmu odsouhlasena pronajímatelem.

37. Ze smlouvy nazvané Smlouva o převodu podílu, Zajišťovací převod práva ze dne 6.4.2020 uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a panem [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že převodce [právnická osoba] převádí všech 10 základních podílů v [právnická osoba] [anonymizováno] na nabyvatele [jméno] [příjmení], [datum narození], a tento tyto podíly přijímá. V čl. III je konstatováno, že převod podílů je zajišťovacím převodem podle § 2040 a násl. občanského zákoníku, kterým převodce zajišťuje svůj dluh vůči nabyvateli z titulu poskytnuté zápůjčky ve výši 200 000 Kč splatné k 31.12.2024. Rozvazovací podmínkou zajišťovacího převodu práva dle této smlouvy je úhrada částky 200 000 Kč nejpozději ke dni 31.12.2024. Nebude-li ve lhůtě splatnosti zajištěný dluh splněn, stává se převod práva nepodmíněným.

38. Z výpovědi z nájemní smlouvy ze dne 29.5.2020 došlé do datové schránky žalobce 1.6.2020 bylo zjištěno, že žalovaná [název zařízení] nájemní smlouvu ze dne 22.8.2013 z důvodu neobdržení souhlasu pronajímatele s převodem na pana [příjmení], což jednoznačně představuje ze strany [název zařízení] porušení smlouvy a výpovědním důvodem dle čl.III odst. 3 bod 5. Smlouva zanikne ke dni 31.8.2020.

39. Z listiny ze dne 23.6.2020 nazvané námitky proti výpovědi nájemní smlouvy bylo zjištěno, že žalobce vznesl námitky s odůvodněním, že převod obchodního podílu byl převodem zajišťovacím, tzn. podmíněným dle § 2040 a násl. občanského zákoníku, nejedná se o převod vlastnického práva, který by mohl být bez dalšího výpovědním důvodem podle nájemní smlouvy.

40. Z listiny ze dne 3.10.2017 bylo zjištěno, že [žalovaná], [anonymizováno] udělila [jméno] [příjmení], [datum narození], souhlas s převodem obchodního podílu na [právnická osoba] [anonymizováno] dle č. III bod 3 šesté odrážky nájemní smlouvy.

41. Z dodatku č. 6 ze dne 27.8.2018 k nájemní smlouvě ze dne 22.8.2013 bylo zjištěno, že se sjednává nově nájem dobou určitou do 31.12.2021.

42. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

43. Žalobce jako nájemce a žalovaná jako vlastník nemovitostí a pronajímatel byli ve smluvním vztahu na základě Nájemní smlouvy ze dne 22.8.2013 upravené dodatky 1 – 6, které upravovaly zejména výši nájemného v jednotlivých obdobích a dodatek č. 6 pak též dobu trvání nájmu - do 31.12.2021. Vzhledem k tomu, že ust. § 2309 zákona č. 89/2012 Sb., které upravuje možnost vypovědět nájem na dobu určitou ze strany pronajímatele, je ustanovením dispozitivním, mohla Nájemní smlouva ze dne 22.8.2013 obsahovat ujednání o možnosti vypovězení nájmu před uplynutím doby nájmu v čl. III bod 3, kde mimo jiné mohl pronajímatel vypovědět nájem z důvodu, když dojde ke změně vlastnických vztahů v [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] bez toho, aniž tato změna byla pro pokračování smlouvy o nájmu odsouhlasena pronajímatelem. Tato situace nastala 6.4.2020, kdy došlo k převodu obchodního podílu na [jméno] [příjmení] Smlouvou o převodu podílů, Zajišťovací převod práva. K tomuto převodu neudělil pronajímatel souhlas. Z tohoto důvodu pronajímatel zaslal nájemci výpověď z nájemní smlouvy, výpověď doručil do datové schránky 2.6.2020. S oporou o ustanovení § 2314 zákona č. 89/2012 Sb., nájemce vznesl dne 23.6.2020, tedy ve lhůtě 1 měsíce od doručení výpovědi, námitky proti výpovědi nájemní smlouvy s odůvodněním, že převod obchodního podílu byl pouze převodem zajišťovacím a že se tedy nejedná o převod vlastnického práva jako takového. Žalovaná tyto námitky neakceptovala a výpověď zpět nevzala, proto se žalobce domáhá přezkoumání výpovědi dle ust. § 2314 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., když podává žalobu ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi. Námitky byly žalované doručeny dne 23.6.2020 a žalovaná do 23.7.2020 výpověď zpět nevzala. Žaloba byla podána včas 22.9.2020. Následně došlo k dalším převodům obchodních podílů ve [právnická osoba] [anonymizováno], a to dne 30.8.2021, kdy se jediným společníkem stala [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], a dále dne 2.2.2022 došlo k převodu obchodního podílu na [jméno] [příjmení], [datum narození]. Dne 5.1.2022 byl podepsán dokument o faktickém převzetí nemovitosti.

44. Podle § 2314 zákona č. 89/2012 Sb., (1) Vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu. (2) Nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne. (3) Vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.

45. Předmětem zkoumání soudu v případě žaloby o přezkum oprávněnosti výpovědi je otázka, zda byly naplněny výpovědní důvody uvedené ve výpovědi. Po provedeném dokazování má soud zato, že výpověď byla podána oprávněně a výpovědní důvod sjednaný v nájemní smlouvě ze dne 22.8.2013 v čl. III bod 3, který umožňoval podat výpověď, dojde-li ke změně vlastnických vztahů v [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] bez toho, aniž tato změna byla pro pokračování smlouvy o nájmu odsouhlasena pronajímatelem, byl naplněn. Obrana žalobce, že se jednalo pouze o zajišťovací převod podle § 2040 zákona č. 89/2012 Sb., nikoli o převod vlastnického práva, se po provedeném dokazování jeví jako lichá. Jednak o tom svědčí předchozí převod obchodního podílu a souhlas pronajímatele ze dne 3.10.2017, který dotvrzuje požadavek pronajímatele mít pod kontrolou změny vlastníka nájemce, jednak následné chování samotného žalobce, kdy v pozici nájemce, za kterou si stojí, dále převádí obchodní podíl [právnická osoba] [anonymizováno] dne 30.8.2021 na [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], a následně dne 2.2.2022 na [jméno] [příjmení], [datum narození]. Těmito kroky je naprosto vyvráceno tvrzení žalobce, že dne 6.4.2020 se jednalo o krok dočasný, přechodný a podmíněný. Z tohoto důvodu byla žaloba zamítnuta, výpověď datovaná dne 29.5.2020 doručena žalobci je oprávněná a nájemní vztah byl ukončen uplynutím tříměsíční výpovědní lhůty, která počala běžet od prvého dne měsíce následujícího po doručení výpovědi dle čl. III bod 5 smlouvy ze dne 22.8.2013, tj. k datu 30.9.2020.

46. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaná měla ve sporu plný úspěch, přísluší jí proto právo na náhradu nákladů řízení, které představují náklady za právní zastoupení žalované 3 úkony z punkta 35 000 Kč dle § 9 odst. 3 vyhl.č., 177/1996 Sb. (za přípravu a převzetí věci, sepis vyjádření k žalobě 12.11.2020 a účast u jednání dne 23.5.2022, tj. (3 x 2 500 Kč = 7 500 Kč) + (3 x 300 Kč režijní paušál = 900 Kč), tj. 8 400 Kč + 21 % DPH 1 764 Kč, a cestovné z [obec] do [obec] a zpět k jednání dne 23.5.2022 799 Kč, když právní zástupce doložil doklad o zaplacení jízdného, celkem 10 963 Kč. Úkon vyúčtovaný jako prostudování spisu a právní porada s klientem 29.10.2020 ve výši 2 500 Kč nebyl žalobci přiznán, tento úkon je obsažen již v přípravě a převzetí věci, navíc porada klientem nebyla nikterak doložena, rovněž sepsání právního rozboru věci z 1.11.2020 je zakomponováno ve vyjádření k žalobě ze dne 12.11.2020. Dále nebyl přiznán úkon vyjádření žalovaného soudu ve Frýdku-Místku 11.10.2021, neboť se jedná o zaslání totožného vyjádření ze dne 12.11.2020.