15 C 247/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B 3. Jméno žalované C , narozený Datum narození žalované C bytem Adresa žalované C 4. Jméno žalované D , narozená Datum narození žalované D bytem Adresa žalované D 5. Jméno žalované E , narozená Datum narození žalované E bytem Adresa žalované E všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení dědického práva I. Návrh žalobce na určení, že pozůstalý syn , Jméno žalobce, , nar. , datum, , je dědicem ze zákona po zůstaviteli , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, , a že žalovaní 1., 2., 3., 4., 5. nejsou dědicové ze závěti datované dne 19.8.2009, zůstavitele , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, , se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným 1., 2., 3., 4., 5. na náhradě nákladů řízení částku 186 444 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných 1., 2., 3., 4., 5.

1. Žalobce se domáhal žalobou došlou 30.9.2024 proti žalovaným určení, že jako pozůstalý syn je dědicem ze zákona po zůstaviteli , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, a žalovaní 1/ až 5/ nejsou dědicové ze závěti datované dne 19.8.2009 zůstavitele , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, (dále jen „zůstavitel“). Žalobce je jediným synem, resp. jediným dítětem zůstavitele , jméno FO, . Řízení o pozůstalosti je vedeno u nadepsaného soudu pod sp. zn. , spisová značka, . Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 27.3.2023, č.j. , číslo jednací, bylo v řízení o pozůstalosti rozhodnuto, že se ukončuje účast vyděděného potomka, kterým je pozůst. syn , Jméno žalobce, . V závislosti na podání žalobce ze dne 23.7.2024, jímž byla namítnuta neplatnost obou pořízení pro případ smrti, které zůstavitel zanechal, byl žalobce usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 31.7.2024, č.j. , číslo jednací, , odkázán, aby své dědické právo po zůstaviteli jako dědic ze zákona uplatnil žalobou, a to ve lhůtě 3 (tří) měsíců od právní moci tohoto usnesení k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku.

2. Zůstavitel zanechal dvě pořízení pro případ smrti, a to:1) závěť psanou notářským zápisem , tituly před jménem, , jméno FO, , notáře z , adresa, ze dne 24.2.2004, pod číslem , číslo, , , číslo, , kterou ustanovil univerzálním dědicem veškerého majetku svého synovce , jméno FO, , a zároveň v téže listině jediného syna , jméno FO, , narozeného , Datum narození žalobce, vydědil dle § 469a odst. 1, písm. b) občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.)2) závěť psanou rovněž notářským zápisem , tituly před jménem, , jméno FO, , notáře z , adresa, ze dne 19.8.2009 pod číslem , číslo, , , číslo, , kterou svou předchozí závěť ze dne 24.2.2004 změnil tak, že vedle ní nemohla obstát, a to tak, že dědici veškerého kdekoliv se nalézajícího majetku ustanovil sestru , Jméno žalované A, ke 3/9, bratra , jméno FO, ke 3/9 a potomky své sestry , jméno FO, - , Jméno žalované C, , , jméno FO, a , jméno FO, roz. , příjmení, každého k 1/9. Ustanovení o vydědění v této druhé listině výslovně prohlásil za nedotčené, tj. nezrušené.

3. Žalobci bylo teprve nedávno umožněno nahlédnutí do spisu vedeného u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. , spisová značka, , když účastníky tohoto řízení o péči a výživu nezl. dítěte byli v minulosti jeho rodiče. Předmětný soudní spis obsahuje řadu listin s podpisem žalobcova otce - zůstavitele (např. doručenky, protokoly z jednání). Při srovnání podpisu zůstavitele na obou pořízeních pro případ smrti s jeho podpisy na listinách, které jsou součástí předmětného soudního spisu, je zřejmé, že tyto podpisy se vůbec neshodují, a původcem podpisu na obou pořízeních pro případ smrti tedy není zůstavitel, resp. na obou pořízeních pro případ smrti není vlastnoruční podpis zůstavitele. Žalobci je známo, že jeho rodiče byli účastníky i dalších řízení vedených u Okresního soudu ve Frýdku-Místku (např. řízení o výkon rozhodnutí, kdy matka vymáhala po otci dlužné výživné), nicméně spisové značky těchto řízení nebyly žalobci sděleny a nahlížení do příslušných spisů mu nebylo umožněno (neboť nebyl účastníkem těchto řízení). Nicméně lze předpokládat, že i tyto soudní spisy obsahují listiny s podpisem zůstavitele pro porovnání s podpisem na závěti.

4. Navíc v notářském zápisu ze dne 19.8.2009 č. , číslo, , , číslo, , je uvedeno, že zůstavitel „prokázal svou totožnost platným úředním průkazem (cestovním pasem)“. Žalobci je známo, že jeho otci - zůstaviteli nebyl cestovní pas nikdy vydán, a proto jím nemohl svou totožnost prokazovat. Žalobce předpokládá, že úřad příslušný k vydávání cestovních dokladů (Magistrát města , adresa, ) může tuto skutečnost potvrdit. S ohledem na výše uvedené skutečnosti nelze ani jedno z výše uvedených pořízení pro případ smrti považovat za platné a žalovaní 1/ až 5/ tudíž nejsou dědicové ze závěti datované dne 19.8.2009, když jediným dědicem (ze zákona, a to v první dědické třídě) je žalobce.

5. Žalovaná 1 - 5 navrhovali zamítnutí žaloby s tím, že tvrzení žalobce se nezakládají na pravdě. Zůstavitel, pan , jméno FO, , nar. , datum, , za svého života dlouhodobě zamýšlel žalobce, svého syna, vydědit, což učinil již Závětí a listinou o vydědění ze dne 24.2.2004. Žalobce dlouhodobě nevede řádný život, je zadlužen a nachází se ve výkonu trestu odnětí svobody. Vztahy mezi jím a zůstavitelem byly za jeho života špatné, a proto se jej zůstavitel rozhodl vydědit. Dne 19.8.2009 sepsal ve formě notářského zápisu zůstavitel závěť novou, která je předmětnou žalobou napadána. Dle této závěti jsou závětními dědici všichni žalovaní. Tato závěť byla sepsána formou notářského zápisu, tedy veřejné listiny, u které se její správnost presumuje. Sepisování veřejných listin je bezpochyby hlavní náplní činnosti notáře, samou esencí notářské činnosti. Sepisováním těchto listin notář přispívá ke stabilitě právních vztahů a právní jistotě v těch nejzásadnějších oblastech lidské činnosti. Zvláštností a specifikem veřejných listin je veřejná víra v jejich pravost a správnost. V případě veřejných listin sepsaných notářem je garancí této veřejné víry především osobnost notáře a skutečnost, že originál notářského zápisu je vždy uložen ve sbírce notářských zápisů a tam i archivován. Již tím je notářský zápis vybaven vlastnostmi a garancemi, které veřejnou víru plně odůvodňují. Právě to, že zůstavitel sepsal svou závěť formou notářského zápisu, dokládá jeho zájem o zvýšenou právní jistotu při tomto právním jednání. Žalovaní mají za to, že o faktickém pořízení pro případ smrti ze strany zůstavitele a jeho platnosti není pochyb, jelikož bylo pořízeno před notářem, když totožnost zůstavitele notář ověřil z cestovního pasu zůstavitele. Žalobce uvádí, že zůstavitel nebyl držitelem cestovního pasu. Žalovaní naopak trvají na svém tvrzení, že zůstavitel cestovní pas měl a svou totožnost za života prokazoval právě tímto dokladem.

6. Žalobce dále tvrdí, že na žádné ze závětí není vlastnoruční podpis zůstavitele. Žalovaní považují za nemožné, aby na notářských zápisech sepsaných před notářem, pořízených s rozestupem pěti let došlo opakovaně k podepsání jinou osobou než zůstavitelem. Pokud žalobce tvrdí, že podpis zůstavitele není jeho podpisem, jelikož vykazuje vzhledové odlišnosti od podpisů zůstavitele na jiných listinách, k tomuto žalovaní sdělují, že jsou připraveni soudu předložit mnoho originálů listin z období let 1991 - 2018, ze kterých je patrné, jak se podpis zůstavitele v čase měnil. Nad to je podstatnou okolností pro razantní změnu v podpise zůstavitele změna jeho zdravotního stavu. Zůstavitele dne 11.8.2007 postihla mozková příhoda, v jejímž důsledku na omezenou dobu částečně ochrnul a do konce života trpěl omezenou hybností nejen ruky. Žalovaní předkládají soudu jako důkaz dokumenty obsahující podpisy zůstavitele z let 1994, 1998, 2005, 2010 a 2018.

7. Soud provedl dokazování listinami a to závětí - notářským zápisem , tituly před jménem, , jméno FO, , notáře z , adresa, ze dne 24.2.2004, pod číslem , číslo, , z níž bylo zjištěno, že do notářské kanceláře , tituly před jménem, , jméno FO, se dostavil dne 24.2.2004 pan , jméno FO, , t.č. , RČ, , bytem , adresa, , který prohlásil, že je způsobilý k právním úkonům, prokázal svou totožnost platným úředním dokladem a pořídil závěť a listinu o vydědění tohoto obsahu: Univerzálním dědicem veškerého kdekoliv se nalézajícího majetku ustanovuji svého synovce , jméno FO, , bytem , adresa, . Svého jediného syna , jméno FO, nar. , Datum narození žalobce, , bytem , adresa, vydělují podle paragrafu 469a odst.1, písm. b) občanského zákoníku, jelikož tento o mně trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl. Tento mě vůbec nenavštěvuje, byť bydlíme ve stejné obci, nenapíše mi ani pozdrav či blahopřání k jmeninám, narozeninám či vánočním svátkům a vůbec se ke mně chová tak, jako bych pro něj neexistoval a když mě náhodně potká, ani mně nepozdraví. K vydědění jsem se rozhodl po dlouhé a zralé úvaze s tím, že jsem stále očekával, že zejména po dovršení zletilosti změní svůj postoj vůči mně. Bohužel se tak nestalo. Účinky vydědění vztahuji podle § 469a. odst. 2 občanského zákoníku i na osoby uvedené v §473 odstavec 2, tedy na jeho potomky. O tomto byl tento notářský zápis sepsán, po přečtení pořizovatelem jako jeho pravá, poslední vůle výslovně schválen a přede mnou, notářem, vlastnoručně podepsán.

8. Z listiny závěti, sepsané notářským zápisem , tituly před jménem, , jméno FO, , notáře z , adresa, ze dne 19.8.2009, pod číslem , číslo, bylo zjištěno, že do notářské kanceláře , tituly před jménem, , jméno FO, se dostavil dne 19.8.2009 pan , jméno FO, , t.č. , RČ, , bytem , adresa, , který prohlásil, že je způsobilý k právním úkonům, prokázal svou totožnost platným úředním průkazem / cestovném pasem) a pořídil závěť tohoto obsahu:

9. Svou závěť ze dne 24. 2 2004, pořízenou notářským zápisem , tituly před jménem, , jméno FO, , notáře ve , adresa, , číslo, měním tak, že dědici veškerého kdekoliv se nalézajícího majetku ustanovuji sestru , Jméno žalované A, , bytem , adresa, ke třem devítinám, bratra , jméno FO, , bytem , adresa, ke třem devítinám a potomky mé sestry , jméno FO, , tedy synovce , Jméno žalované C, k jedné devítině, neteře , jméno FO, a , jméno FO, rozené , příjmení, každou k jedné devítině. V případě, že by po mně sestra , Jméno žalované A, nebo bratr , Jméno žalované B, z jakéhokoliv důvodu nedědili, ustanovují na jejich místo náhradními dědici rovným dílem vždy jejich děti. Pokud se týká ustanovení o vydědění ve výše citované listině ze dne 24. 2 2004, toto zůstává v plném rozsahu nedočteno, jelikož syn , Jméno žalobce, svůj postoj vůči mé osobě nezměnil a nadále mě ignoruje. O tomto byl tento notářský zápis sepsán, po přečtení pořizovatelem jako jeho pravá, poslední vůle výslovně schválen a přede mnou, notářem podepsán.

10. V řízení byl vyslechnut jako svědek , tituly před jménem, , jméno FO, , o ohledem však na skutečnost, že žalobce oproti všem žalovaným nezprostil , tituly před jménem, , jméno FO, povinnosti mlčenlivosti, byl svědek vyslechnut omezeným v rámci zákonem přípustné meze. Svědek vypověděl, že za této situace nesmí vypovídat, s jeho výpovědí musí souhlasit všichni účastníci. Obecně k věci může říci, že když přijde člověk a chce sepsat závěť, tajemnice ho uvede do svědkovy kanceláře, posadí ho ke stolu, navzájem se představí, je usazen ke stolu pro účastníky, proti němu se posadí notář. Spolu probírají záležitosti, jakou má představu o svém pořízení a zda nakonec pořízení pro případ smrti bude nutno sepsat. Pokud ano, požádá ho o předložení občanského průkazu, zavolá tajemnici, sedne si ke svému pracovnímu stolu, vedle něhož sedí i tajemnice, která notářský zápis sepisuje. K sepisu notářského zápisu se pořizuje záznam, který je předtištěn, který doplňuje ručně o údaje účastníka, tj. jméno, příjmení, rodné číslo, bydliště a typ průkazu totožnosti a jeho číslo. V drtivé většině je to občanský průkaz. Může to být i jiný doklad, cestovní pas bez dalšího a vzhledem k tomu, že byly diskuze možnosti i jiných průkazů i řidičského, začal uvádět do závorky nepovinný údaj, tj. označení druhu průkazu totožnosti, tedy buďto občanský průkaz nebo cestovní pas. Celý text závěti diktuje tajemnici včetně osobních údajů účastníka, které diktuje podle průkazu totožnosti, po ukončení sepisu notářského zápisu, tento je přečten, vyzve účastníka, zda je mu vše jasné a zda s textem souhlasí. Poté mu originál notářského zápisu včetně záznamu předloží k podpisu, nejdříve k nahlédnutí a podpisu. Po podpisu originálu tajemnice vyhotoví prostý opis notářského zápisu, jiný není možno vydat, a odchází z kanceláře. Účastníkovi vkládá do obálky opis, k tomu používá, resp. používal soudní doručenky, které již z důvodu změny pozbyly platnosti, aby tak bylo zřejmé, že se nejedná o běžnou listinu. Současně s tím vrátí průkaz totožnosti a účastník odchází do kanceláře tajemnice uhradit odměnu za sepis zápisu. Originál závěti je uložen ve speciální kovové skříni, vše je podepsáno v záznamu o sepisu záznamu včetně výpočtu odměny. Ve spise N, kde se žádá o sepis závěti, jako každého jiného notářského zápisu, je uložen pouze zmíněný záznam a listina, k provedení zápisu do evidence pořízení pro případ smrti. Z důvodu neveřejnosti ve spise není založen ani opis závěti. Kopii dokladu o totožnosti člověka nepořizujeme, č. dokladu je uvedeno v záznamu. Je vyloučeno, aby sepsal závět nebo jakýkoliv jiný notářský zápis bez ověření totožnosti osoby, která byla přítomna, a pokud tuto osobu nějakým způsobem znal, stejně jeho doklad o totožnosti vyžadoval a bez dokladu by nic nesepsal. Neví, jestli je nebo by bylo kárným proviněným notáře takový postup, myslí si, že určitě ano. O takovém postupu nikdy ani neuvažoval, považoval by to za nemožné.

11. Z listiny - příjmového pokladního dokladu č. , číslo, , bylo zjištěno, že notář , tituly před jménem, , jméno FO, účtoval odměnu ve výši 2 142 Kč za sepis notářského zápisu ze dne 19.8.2009.

12. Ze zprávy Statutárního města , adresa, ze dne 30. října 2025 bylo zjištěno, že dle údajů vedených v agendovém informačním systému evidence cestovních dokladů (dále jen „AIS CD“) byl zesnulému , jméno FO, , nar. , datum, , posledně bytem , adresa, , , adresa, , vydán cestovní pas č. , číslo, (datum vydání 9.8.2002, platnost dokladu do 9.8.2012, vydávající úřad – tehdejší Okresní úřad , adresa, ). Doklad byl dle záznamu v AIS CD odevzdán a skartován dne 16.1.2014. Nelze vyloučit, že v době před vydáním uvedeného dokladu, tj. před 9.8.2002, byl , jméno FO, vydán ještě jiný cestovní pas, avšak údaje k těmto příp. vydaným cestovním pasům již nejsou k dispozici ani v AIS CD, ani v listinné podobě z důvodu jejich skartace/likvidace. Bude-li se v budoucnu požadovat doložení žádosti k výše uvedenému cestovnímu pasu v listinné podobě, tato žádost je (byla) uložena v manuální evidenci cestovních dokladů Městského úřadu , adresa, , neboť obec , adresa, spadá do správního obvodu ORP , adresa, . Je také možné, že s ohledem na datum vydání dokladu již byla listina tamějším úřadem skartována.

13. Z usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 27.3.2023 č.j. , číslo jednací, bylo zjištěno že v řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , nar., datum, , rodné číslo , RČ, , zemřelém dne , datum, , posledně bytem čp. , číslo, , , adresa, , jehož účastníky jsou:1. pozůst. syn , Jméno žalobce, , nar. , Datum narození žalobce, , bytem čp. , číslo, , , adresa, , adresa pro doručování , adresa, č.e. , číslo, ,2. pozůst. sestra , Jméno žalované A, , nar. , Datum narození žalované A, , bytem čp. , číslo, , , adresa, ,3. pozůst. bratr , Jméno žalované B, , nar. , Datum narození žalované B, , bytem čp. , číslo, , , adresa, ,4. pozůst. synovec , Jméno žalované C, , nar. , Datum narození žalované C, , bytem čp. , číslo, , , adresa, ,5. pozůst. neteř , Jméno žalované D, , nar. , Datum narození žalované D, , bytem čp. , číslo, , , adresa, ,6. pozůst. neteř , Jméno žalované E, , nar. , Datum narození žalované E, , bytem , adresa, ),byla ukončena účast vyděděného potomka, kterým je pozůst. syn , Jméno žalobce, , nar. , Datum narození žalobce, , bytem čp. , adresa, . Usnesení nabylo právní moci dne 21.2.2024.

14. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že s oběma listinami (závěť a listina o vydědění z 24.2.2004, závěť z 19.8.2009) byli všichni účastníci seznámeni. Vyděděný poz. syn výslovně uvedl do protokolu ze dne 30.11.2022, že má za to, že byl vyděděn neplatně, neboť důvody problémů vztahu se zůstavitelem byly na straně zůstavitele, pravost a formální platnost listin nenapadl, k jednání se nedostavil. Ostatní účastníci, tj. závětí povolaní dědici, dědictví neodmítli, uznali závěť a listinu o vydědění za pravé a platné. Protože vydědění bylo učiněno veřejnou listinou a vyděděný syn nenapadl pravost a platnost listiny o vydědění ani závěti, nesvědčí mu tedy dědické právo ani právo na povinný díl, o jeho právech a povinnostech se v tomto řízení nejedná. Proto soud vydal usnesení podle § 7 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních (zákon č. 292/2013 Sb.), kterým jeho účast v tomto řízení ukončuje.

15. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21.12.2023 č.j. , číslo jednací, , které nabylo právní moci 21.2.2024 bylo zjištěno, že krajský soud jako soud odvolací rozhodl ve věci zůstavitele , jméno FO, k odvolání pozůstalého syna , jméno FO, proti usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 27. 3. 2023, č. j. , číslo jednací, , o ukončení účasti v řízení tak, že usnesení okresního soudu potvrdil. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že v projednávané věci zůstavitel zanechal notářským zápisem sepsané prohlášení o vydědění pozůstalého syna - nepominutelného dědice, který s důvodem vydědění nesouhlasí. Zůstavitel zároveň zanechal notářským zápisem sepsanou závěť, kterou povolal za dědice výše uvedené osoby. Odvolací soud odkázal na závěry vyjádřené v usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.1.2021, sp. zn. 24 Cdo 2236/2020, vyděděný potomek, který nezpochybňuje platnost závěti, která jej opomíjí, nemá právo na povinný díl, a tudíž není dědicem ani účastníkem řízení. Existuje-li listina o vydědění, jejíž platnost vyděděný potomek nezpochybňuje a pouze tvrdí, že nejsou dány důvody vydědění, pak dokud není o jeho tvrzení rozhodnuto, je třeba na něho hledět jako na potomka vyděděného, tj. vyloučeného z práva na povinný díl, který nemůže být účastníkem řízení. Otázka posuzování důvodnosti vydědění byla v tomto rozhodnutí s odkazem na názor vyslovený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30.7.2018, sp. zn. 21 Cdo 4392/2017, vyřešena tak, že o důvodnosti vydědění se nemůže rozhodovat prostřednictvím odkazu na § 170 z. ř. s., neboť nejde o dědické právo. V dané věci odvolatel jako vyděděný nepominutelný dědic nezpochybnil pravost či platnost listiny o vydědění, namítá však, že nejsou dány důvody vydědění. Vzhledem k tomu, že zůstavitel současně s listinou o vydědění pořídil i závěť, lze dospět k závěru, že i kdyby k platnému vydědění syna nedošlo, nastupují do dědického práva dědicové povolaní závětí. Neplatně vyděděnému potomkovi pak vzniká právo na povinný díl nepominutelného dědice dle § 1650 o. z. (výplata v penězích). Případné spory o samotné důvody vydědění, resp. nedůvodnost vydědění a nárok nepominutelného dědice na povinný díl, je třeba uplatnit mimo řízení o pozůstalosti žalobou ve sporném řízení. Pokud jde o odvolací námitku, že pozůstalý syn musí být účastníkem řízení ve fázi určení obvyklé ceny majetku zůstavitele, účastenství nepominutelného dědice v této fázi řízení vyplývá z ustanovení § 113 z. ř. s. Tato účast spočívá v právu nepominutelného dědice, aby mu bylo doručeno usnesení o určení obvyklé ceny pozůstalosti, i v jeho právu napadat toto rozhodnutí opravnými prostředky. V projednávané věci však je nutno hledět na odvolatele jako na vyděděného nepominutelného dědice, který byl vyloučen zpráva na povinný díl a který tudíž nemůže být účastníkem řízení (ani ve fázi určení ceny pozůstalosti). Pokud okresní soud za dané situace ukončil účast vyděděného pozůstalého syna v řízení (dle ustanovení § 7 odst. 2 z. ř. s.), je napadené rozhodnutí věcně správné a odvolací soud ho postupem dle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.

16. Z usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 31.7.2024 č.j. , číslo jednací, bylo zjištěno, že soud odkázal pozůstalého syna , jméno FO, , nar. , datum, , aby své dědické právo po zůstaviteli jako dědic se zákona uplatnil žalobou, a to ve lhůtě 3 (tří) měsíců od právní moci tohoto usnesení k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku. Usnesení nabylo právní moci dne 23.8.2024. Usnesení je odůvodněno tím že vyděděný pozůstalý syn nejprve do protokolu ze dne 30.11.2022 uvedl, že má za to, že byl vyděděn neplatně, neboť důvody problému vztahu se zůstavitelem byly na straně zůstavitele. Pravost a formální platnost listin však nenapadal. Ostatní účastníci, to je závětí povoláni dědici dědictví neodmítli, uznali závěť a listinu o vydědění za pravou a platnou. Protože vydědění bylo učiněno veřejnou listinou a vyděděný syn nejprve nenapadal pravost a platnost listiny o vydědění ani závětí, nesvědčilo mu za těchto okolností dědické právo ani právo na povinný díl, a proto byla jeho účast v tomto řízení ukončena. Proti tomuto usnesení podal vyděděný pozůstalý syn odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením číslo jednací , spisová značka, ze dne 21.12.2023 pravomocně dnem 21.2.2024, kterým potvrdil rozhodnutí o ukončení účasti , jméno FO, v pozůstalostním řízení. Následně svým podáním 23.7.2024 napadl pozůstalý syn obě pořízení pro případ smrti co do pravosti s tím, že podpis na listinách není podpisem zůstavitele, vznikl tak spor o dědické právo. Pozůstalý syn napadá pravost listin sepsaných ve formě veřejných listin notářským zápisem, a proto byl odkázán podle § 1672 občanského zákoníku k podání žaloby.

17. Další navrhované důkazy soud neprovedl pro jejich nadbytečnost.

18. Soud neprovedl důkaz výslechem svědkyně , jméno FO, , pracovnice České pošty, která nosila zůstaviteli důchod, s níž žalobce mluvil v roce 2012 (před 13 lety, pozn. soudu), která měla žalobci říci, že otec žalobce nemá žádný platný doklad totožnosti. Soud má za prokázáno, že otec žalobce měl platný cestovní pas č. , číslo, (datum vydání 09.08.2002, platnost dokladu do 9.8.2012), takže i kdyby pracovnice pošty potvrdila, že tuto skutečnost žalobci říkala, otec žalobce měl platný cestovní pas do 9.8.2012, tj. cca ještě 8 let po sepisu 1. závěti a listiny o vydědění a cca 3 roky od sepisu 2. závěti. Žalobce přitom se svým otcem naposledy mluvil v roce 2002 - 2003, čemuž soud uvěřil s ohledem na obsah listin sepsaných zůstavitelem formou notářského zápisu. Toto tvrzení žalobce považuje soud za účelové také z toho důvodu, že žalobce prvotně pravost a platnost listin nijak nenapadal, napadal pouze důvody vydědění, když dne 30.11.2022 do protokolu u notáře uvedl, že má za to, že byl vyděděn neplatně, neboť důvody problémů vztahu se zůstavitelem byly na straně zůstavitele, pravost a formální platnost listin nenapadl. Jinými slovy, i kdyby poštovní doručovatelka potvrdila, že říkala žalobci v roce 2012, že jeho otec neměl doklad totožnosti, nelze z toho dovodit v žádném případě, že tomu tak bylo už v roce 2004 a opakovaně v roce 2009.

19. Dále soud neprovedl důkaz kopií cestovního pasu s fotografií zůstavitele, když ze zprávy Magistrátu města , adresa, vyplynulo, že doklad byl dle záznamu v AIS CD odevzdán a skartován dne 16.1.2014, provedení tohoto důkazu je tedy nemožné. Soud vyžádal zaslání kopie žádosti zůstavitele o cestovní pas, do dne vyhlášení rozsudku tuto neobdržel, nicméně z důvodů dále uvedených ji nepovažuje za nezbytnou.

20. Protože má soud postaveno na jisto, že zůstavitel byl v době sepisu závětí držitelem cestovního pasu a má postaveno na jisto, že notář , tituly před jménem, , jméno FO, nesepsal notářský zápis, aniž by neověřil totožnost osoby, která se dostavila k zápisu, a to dokonce opakovaně v roce 2004 a 2009, obě závěti byly řádně evidovány v Evidenci právních jednání pro případ smrti, a dále existuje příjmový poklad doklad o zaplacení poplatku zůstavitelem , jméno FO, v částce 2 142 KČ dne 19.8.2009, pak považuje další doplnění dokazování znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví za nadbytečné a v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.

21. Znalecké zkoumání podpisu zůstavitele považuje soud za nadbytečné a v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení také z toho důvodu, že závěť sepsaná formou notářského zápisu je veřejnou listinou. Veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci, veřejná listina má vyšší důkazní sílu - pokud není prokázán opak, předpokládá se její pravdivost a autenticita. Je chráněna před paděláním – její pozměňování nebo padělání je trestným činem (§ 348 trestního zákoníku). Obě listiny byly evidovány v centrální elektronické Evidenci právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou ČR. Originály listin byly uloženy u notáře, což zaručuje jejich dostupnost a ochranu. Garantuje se jejich formální správnost a ověření vůle zůstavitele a zajišťuje právní jistotu pro dědice a pozůstalostní řízení. Soud uvěřil výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , o jejíž pravdivosti nemá jakoukoliv pochybnost, který sice vypovídal toliko obecně o svém postupu při sepisu závěti formou notářského zápisu, když žalobce oproti žalovaným, jej nezbavil povinnosti mlčenlivosti. Z výpovědi svědka vyplynulo, že nikdy nesepsal notářský zápis, aniž by ověřil totožnost zůstavitele, tuto možnost svědek kategoricky vyloučil. Z tohoto důvodu je dle názoru soudu nadbytečné provádět znalecké dokazování posudkem z oboru písmoznalectví a provádění tohoto důkazu je rovněž v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.

22. Podle § 170 zákoně č. 292/2013 Sb.,(1) V případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce.Podaná žaloba je žalobou o určení právní skutečnosti, u níž naléhavý právní zájem vyplývá z právního předpisu (NS 30 Cdo 940/2004, NS 21 Cdo 2203/2006). Žalobce nemusí naléhavý právní zájem prokazovat, neboť byl jako účastník pozůstalostního řízení odkázán na sporné řízení.

23. Podle § 1672 zákona č. 89/2012 Sb.,Uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží.

24. Závěr o skutkovém stavu:Žalobce se domáhá určení, že je dědicem po zemřelém zůstaviteli , jméno FO, , svém otci, který zemřel dne , datum, . Žalobce byl odkázán se svým nárokem na podání žaloby proti všem účastníkům pozůstalostního řízení. V řízení se řešila otázka sepisu dvou závětí zůstavitelem ze dne 24.2.2004 a dne 19.8.2009, které byly sepsány notářským zápisem, přičemž v žalobě je tvrzeno, že 1/ na listinách podpis zůstavitele není jeho podpisem, 2/zůstavitel neměl v době sepisu závětí cestovní doklad, nemohl se tedy tímto prokázat notáři při sepisu notářského zápisu. Existence cestovního dokladu byla v řízení prokázána zprávou Magistrátu města , adresa, , zůstavitel byl držitelem cestovního pasu č. , číslo, , vydaného dne 9.8.2002 platného do dne 9.8.2012, který byl dne 16.1.2014 odevzdán a skartován. Totožnost zůstavitele byla řádně při sepisu obou listin notářem ověřena. Svědeckou výpověď notáře s ohledem na jeho osobu, a i s ohledem na listinné důkazy - notářské zápisy mající vysokou důkazní sílu, potvrzení o zaplacení sepisu listiny z 19.8.2009, hodnotí soud za pravdivou. Pokud jde o postup žalobce, nelze přehlédnout, že žalobce nejprve pravost a platnost listin nezpochybňoval, k tomuto zpochybnění pravosti a platnosti listin dospěl až posléze, když byla ukončena jeho účast v pozůstalostním řízení. Žaloba byla podána nedůvodně, a proto ji soud zamítl.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaní měli ve sporu plný úspěch, přísluší jim proto právo na náhradu nákladu řízení, představující účelně vynaložené úkony za právní zastoupení žalovaných.

26. Náklady řízení představují celkem částku 186 444 Kč, která se skládá z 4,5 úkonů právní pomoci za přípravu a převzetí věci, sepis vyjádření k žalobě, poradu s klienty před jednání 29.10.2025, účast na jednání dne 31.10.2025 a účast na vyhlášení rozsudku dne 7.11.2025 při aplikaci § 11 odst. 1, písm. a), písm. d), písm. c), písm. g), § 11 odst. 2 písm. f) vyhl. č. 177/1996 Sb., § 8 odst. 7, § 12 odst. 4 téže vyhlášky.

27. Soud vycházel z tarifní hodnoty 5 457 600 Kč, tj. hodnoty zůstavitelova majetku dle znaleckého posudku č. položky , číslo, ze dne 19.5.2024 vyhotoveného znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, - 3 294 800 Kč a dle znaleckého posudku č. položky 2202-1/2023 ze dne 25.1.2023 vyhotoveného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, - 2 162 800 Kč, při zohlednění dědických podílů určených v závěti ze dne 19.8.2009.žalovaný podíl dle závěti hodnota podílu = odměna za odměna zatarifní hodnota jeden úkon jeden úkonprávní služby dle AT právní službydle AT ponížena dle§ 12 odst. 4 AT, Jméno žalované A, 3/9 1.819.200 15.580 15.580, Jméno žalované B, 3/9 1.819.200 15.580 12.464, Jméno žalované D, 1/9 606.400 10.740 6.444, Jméno žalované C, 1/9 606.400 10.740 4.296, Jméno žalované E, 1/9 606.400 10.740 2.14828. K úkonům právní pomoci v celkové výši 184 194 Kč přísluší dále 5x režijní paušál á 450 Kč tj. 2 250 Kč, celkem 186 444 Kč. Tyto náklady je žalobce povinen zaplatit žalovaným i ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právního zástupce žalovaných (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).