15 C 252/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 42 310 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 20 110 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 110 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05 %, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobce, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 22 200 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 841,64 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11 411,96 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 23,72 % ročně z částky 20 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 778,59 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 277,63 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 993,90 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 23,72 % ročně z částky 7 993,9 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal proti žalované zaplacení celkové částky 42 310 Kč s příslušenstvím s odůvodněním., že: 2. 1/Mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], a žalovanou došlo dne 12.6.2016 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy smluvní podmínky obsažené na další straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“).

3. V důsledku fúze sloučením se dne 30.9.2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], tj. právní předchůdce žalobce.

4. Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Dle dikce ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Odstavec 3 téhož ustanovení pak stanoví povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

5. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalované) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka (část„ Dokumenty k ověření“, resp.„ Dokumenty na ověření finanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva.

6. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2.800 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 4.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8.000 Kč.

7. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškeré poplatky žalobce dále souhrnně nazývá také jen jako„ úhrady za služby“.

8. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 600 Kč počínaje 19.6.2016, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23.7.2017.

9. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy.

10. Již ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 23.7.2017. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky.

11. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 23.7.2017 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 20.000 Kč ode dne 24.7.2017 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednaným v čl. 1 Podmínek. Protože žalovaná byla v okamžiku splatnosti poslední sjednané splátky v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), nebyly z její strany splněny podmínky pro prodloužení účinnosti Smlouvy dle příslušných smluvních ujednání.

12. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 6.12.2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6.12.2019. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci.

13. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradila pouze částku 2.870 Kč, z toho: -) na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 2.180,35 Kč a -) na poplatek za hotovostní inkaso splátek 689,65 Kč.

14. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne 22.11.2016.

15. Ke dni postoupení 6.12.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 31.930 Kč, skládající se z: -) dlužné jistiny ve výši 20.000 Kč, -) dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 619,65 Kč, -) dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 4.000 Kč a -) dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 7.310,35 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení.

16. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.

17. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: -) celkové dlužné částky ve výši 31.930 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 20.000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 11.930 Kč, -) kapitalizovaných úroků ve výši 11.411,96 Kč, -) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3.841,64 Kč, -) úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20.000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a -) úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20.000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení.

18. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 11.411,96 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 20.000 Kč od 24.7.2017 do data postoupení 6.12.2019.

19. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 3.841,64 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 20.000 Kč od 31.7.2017 do data postoupení 6.12.2019. 20. 2/Mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], a žalovanou došlo dne 28.1.2016 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy smluvní podmínky obsažené na další straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“).

21. V důsledku fúze sloučením se dne 30.9.2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], tj. právní předchůdce žalobce.

22. Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Dle dikce ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Odstavec 3 téhož ustanovení pak stanoví povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

23. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalované) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka (část„ Dokumenty k ověření“, resp.„ Dokumenty na ověření finanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva.

24. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v ho hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy.

25. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1.400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč.

26. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškeré poplatky žalobce dále souhrnně nazývá také jen jako„ úhrady za služby“.

27. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč počínaje 4.2.2016, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9.3.2017.

28. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy.

29. Již ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 9.3.2017. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky.

30. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení.

31. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 9.3.2017 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 7.993,90 Kč ode dne 10.3.2017 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednaným v čl. 1 Podmínek. Protože žalovaná byla v okamžiku splatnosti poslední sjednané splátky v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), nebyly z její strany splněny podmínky pro prodloužení účinnosti Smlouvy dle příslušných smluvních ujednání.

32. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 6.12.2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6.12.2019. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci.

33. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradila pouze částku 7.020 Kč, z toho: -) na jistinu 2.006,10 Kč, -) na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 1.400 Kč, -) na poplatek za administrativní činnost 2.000 Kč a -) na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1.613,90 Kč. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne 2.8.2016.

34. Ke dni postoupení 6.12.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 10.380 Kč, skládající se z: -) dlužné jistiny ve výši 7.993,90 Kč, -) dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 0 Kč, -) dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 0 Kč a -) dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.386,10 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení.

35. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.

36. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: -) celkové dlužné částky ve výši 10.380 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 7.993,90 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 2.386,10 Kč, -) kapitalizovaných úroků ve výši 5.277,63 Kč, -) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.778,59 Kč, -) úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7.993,90 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a -) úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7.993,90 Kč od 7.12.2019 do zaplacení.

37. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 5.277,63 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 7.993,90 Kč od 10.3.2017 do data postoupení 6.12.2019.

38. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.778,59 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 7.993,90 Kč od 17.3.2017 do data postoupení 6.12.2019.

39. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

40. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

41. Soud ve věci výzvou ze dne 6.8.2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a o.s.ř. souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. Výzva byla žalované doručena dne 30.8.2021 uložením u pošty. Žalovaný na výzvu nereagoval. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako žalobce, který s tímto postupem vyslovil souhlas již v samotné žalobě.

42. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými žalobcem, a to: -) Smlouvou o půjčce ze dne 28.1.2016, ze které soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaná se dohodli na poskytnutí částky 10 000 Kč žalované a žalovaná se zavázala vrátit celkem 17 400 Kč v 58 splátkách po 300 Kč, -) Smlouvou o půjčce ze dne 12.6.2016, ze které soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaná se dohodli na poskytnutí částky 20 000 Kč žalované a žalovaná se zavázala vrátit celkem 34 800 Kč v 58 splátkách po 600 Kč, -) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 včetně Seznamu pohledávek, str. 216, 278, ze které soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalobce se dohodli na postoupení pohledávek uvedených Seznamu pohledávek – v příloze uvedena žalovaná, -) Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6.12.2019, včetně podacího lístku s datem podání 7.1.2020, ze kterých soud zjistil, že společnost [právnická osoba] oznámila žalované, že se žalobce stal věřitelem pohledávky vůči žalované ze smlouvy o půjčce [číslo] výše pohledávky činí 42 310 Kč bez příslušenství, -) Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 22 2 2021, ze které soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě pohledávky 75 588,66 Kč nejpozději do 9.3.2021.

43. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] a žalovaná se dne 28.1.2016 dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit poplatky ve výši 7 400 Kč, sestávající z úroku ve výši 1 400 Kč, poplatku ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaná svým podpisem na smlouvě stvrdila převzetí částky 10 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobce a zavázal se vrátit celkovou dlužnou částku sestávající z jistiny a poplatků ve výši 17 400 Kč v 58 splátkách v hotovosti, kdy výše každé splátky činí 300 Kč. Dále se dne 12.6.2016 dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalované částku 20 000 Kč a žalovaná se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit poplatky ve výši 14 800 Kč, sestávající z úroku ve výši 2 800 Kč, poplatku ve výši 4 000 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 8 000 Kč. Žalovaná svým podpisem na smlouvě stvrdila převzetí částky 20 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobce a zavázala se vrátit celkovou dlužnou částku sestávající z jistiny a poplatků ve výši 37 800 Kč v 58 splátkách v hotovosti, kdy výše každé splátky činí 600 Kč.

44. Žalobce se domáhá po žalované zaplacení celkové částky 42 310 Kč s příslušenstvím specifikovaným v petitu žaloby. Žalovaná dle skutkových tvrzení žalobce vrátil žalobci 2 870 Kč a 7 020 Kč, celkem 9 890 Kč.

45. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce a žalovanému bylo ze strany právního předchůdce žalobce postoupení oznámeno. Žalobce je tak aktivně legitimován k podání žaloby.

46. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

47. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

48. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

49. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.

50. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

51. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

52. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

53. Po právní stránce soud právní jednání účastníků posoudil jako smlouvy o zápůjčce ve smyslu výše citovaných ustanovení, když právní předchůdce žalobce přenechal žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč převzala a zavázala se je v dohodnuté době vrátit.

54. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o tzv. poplatku, který v tomto případě činí 7 400 Kč za zapůjčení částky 10 000 Kč na 58 týdnů a dospěl k závěru, že tento poplatek je vlastně úrokem peněžité zápůjčky, neboť představuje úplatu zapůjčitele za poskytnutí zápůjčky. S ohledem na výši jistiny 10 000 Kč a na dobu splatnosti zápůjčky představující 58 týdnů odpovídá zmiňovaný poplatek ročnímu úroku přesahujícímu více než 66 % jistiny, 74 % celkové částky za 58 týdnů. V případě poplatku 14 800 Kč za zapůjčení částky 20 000 Kč na dobu 58 týdnů odpovídá zmiňovaný poplatek rovněž ročnímu úroku přesahujícímu více než 66 % jistiny, 74 % celkové částky za 58 týdnů. Taková výše úroku je zcela nepřiměřená. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné. Žalobci tak právo na úroky v podobě poplatků u obou smluv nevzniklo.

55. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 o.z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (nyní obdobně § 2392 odst. 1 o.z.), která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.

56. Je-li neplatné ujednání o výši úroků obsažené ve smlouvě úvěru (zápůjčky), z povahy věci ani z jeho obsahu neplyne, že by tuto část nebylo možno oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Smlouva o úvěru je však neplatná pouze v ujednání o výši úroků jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo (shodně se závěry Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Soud se tedy zabýval, zda neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru a uzavřel-li smlouvu o úvěru v postavení spotřebitele, smlouva o úvěru má povahu spotřebitelské smlouvy, neboť právní předchůdce žalobce ji uzavíral v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele.

57. Co se týče právního posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah žalobce a žalované podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že žalobce, resp. právní předchůdce uzavřel smlouvu jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení § 1810 násl. OZ a zákona č. 145/2010 Sb § 9 odst. 1, podle kterého věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

58. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

59. Soud zkoumal, zda žalobce splnil svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

60. Žalobce v žalobě tvrdil, že ověřil majetkovou situaci z výplatní pásky, pracovní smlouvy, nájemní smlouvy.

61. Žalobce doložil 2 zákaznické karty (z 28.1.2016, 12.6.2016), z nichž soud zjistil, že obsahují údaje o žalované s tím, že žalovaná pracuje jako [profese] u [právnická osoba] [anonymizováno] ve [obec] s čistou mzdou 14 000 Kč (14 000 Kč) pobírá státní sociální dávky 8 000 Kč (8 000 Kč), ostatní příjmy 2 000 Kč (2 000 Kč) bez bližší specifikace, případně alimenty, nájem/inkaso činí 7 500 Kč (7500 Kč), výdaje na domácnost (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) činí 6 000 Kč (5 500 Kč), splátky úvěrů činí 1 350 Kč (1 350 Kč) celkem výdaje 16 200 Kč (14 850 Kč) půjčky jsou uvedeny v celkové částce 20 000 Kč (10 000 Kč), použitelný příjem činí 9 150 Kč (7 800 Kč).

62. Příjmy a výdaje nebyly nikterak doloženy. Žalobce (resp. právní předchůdce žalobce) netvrdil a ani nedoložil, že by provedl např. kontrolu žalované ohledně bonity klienta v úvěrových registrech SOLUS a NRKI, že by provedl lustraci z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, EUCB.

63. Výdaj určený na„ nájem, inkaso, energie“ nebyl nijak prověřován. V hodnocení klienta bylo uvedeno, že náklady nájem, inkaso a energie činí 7 500 Kč, avšak doklad SIPO či nájemní smlouva nebyla doložena. Přitom právě obvyklé náklady na bydlení (zahrnující náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky, hrazené zpravidla formou inkasa) lze doložit poměrně snadno. Žalobce (právní předchůdce žalobce) si tedy vystačil jen s velmi nepravděpodobnými tvrzeními. Pokud má být zachován smysl a účel dané právní úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů a případně dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou především náklady na bydlení. Neověření uváděných výdajů navozuje účelovost ze strany věřitele - snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. V případě osobních výdajů (telefon, jídlo, léky, doprava oblečení) je uvedena částka 6 000 Kč (5 500 Kč), což představuje možnou útratu 200 Kč (183 Kč) Kč/den, což rovněž neodpovídá obvyklým výdajům pravděpodobně 2 a více lidí (žalovaná, jiný rodinný příslušník a dítě) za telefon, jídlo, léky a oblečení za jeden den. Přes tyto informace, které měl věřitel k dispozici, úvěr s výše uvedenými parametry poskytl, aniž se však jakkoli přesvědčivě dále vypořádal s tím, zda bude dlužník schopen skutečně reálně dluh splácet a splatit.

64. Soud se pro účely posouzení splnění povinnosti žalobce posoudit úvěruschopnost žalované před uzavřením předmětné smlouvy nemohl spokojit toliko s doplněním tvrzení v rozsahu shora a doložením pouhé karty zákazníka se žádostí o zápůjčku v kontextu s uzavřenou smlouvou o zápůjčce téhož dne (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

65. Soud tak uzavírá, že žalobce dostatečným způsobem nesplnil svou zákonnou povinnost zkoumat před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce úvěruschopnost žalované, a to navíc s odbornou péčí, proto soud posoudil předmětnou smlouvu o zápůjčce jako absolutně neplatnou podle § 580 OZ, a to v souladu s nálezem Ústavního soudu České republiky III, ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019.

66. Plnil-li proto žalobce z absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce žalované částku 30 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. OZ v rozsahu této částky, ale s ohledem provedené platby žalovanou ve výši 9 870 Kč, pak žalovaná žalobci dluží na jistině 20 110 Kč. Žaloba tak byla ve zbývajícím rozsahu zamítnuta, když byla koncipována jako plnění ze smlouvy, která byla soudem shledána absolutně neplatnou.

67. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaná měla ve sporu převážný úspěch, z obsahu spisu však vyplývá, že jí žádné náklady nevznikly.