15 C 304/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 43 350 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 550 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 550 Kč od 14.8.2021 ve výši 8,5 % ročně, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 34 800 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 39 087,61 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 43 350 Kč od 19.12.2020 do 31.12.2020 ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 43 350 Kč od 1.1.2021 do 30.6.2021 ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 43 350 Kč od 1.7.2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 43 350 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovaným došlo dne 24.9.2007 k uzavření Smlouvy o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“).

2. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 50.000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy.

3. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 34.800 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 1.600 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29.9.2008. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku.

4. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy.

5. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 29.9.2008. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky.

6. Po tomto datu bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 21.4.2009.

7. Ke dni 25.6.2009 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 25.560,14 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 17.789,86 Kč.

8. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky.

9. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 41.450 Kč.

10. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5.1.2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci.

11. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 18.12.2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 43.350 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení.

12. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.

13. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: -) celkové dlužné částky ve výši 43.350 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 25.560,14 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 17.789,86 Kč, -) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 39.087,61 Kč, -) úroků z prodlení z celkové dlužné částky 43.350,00 Kč od 19.12.2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

14. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 39.087,61 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 43.350 Kč od 29.4.2009, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do 18.12.2020.

15. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

16. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

17. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst.

2. Účastníci byli přitom podle § 101 odst. 4 o.s.ř. vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. Výzva byla doručena žalovanému dne 30.9.2021, žalobce souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud tedy věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

18. Soud provedl dokazování listinami založenými žalobcem, a sice Smluvními podmínkami smlouvy o půjčce, Smlouvou o půjčce ze dne 24.9.2007, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020, Přílohou č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 100 ze Seznamu postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021 vč. dokladu o odeslání, Výzvou k plnění se skutkovým a právním rozborem ze dne 29.7.2021. Z těchto listin pak zjistil, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, která byla žalobci poskytnuta ve výši 50 000 Kč a se zavázal celkovou částku 84 800 splatit v 53 týdenních splátkách po 1 600 Kč, a to vždy do rukou osoby uvedené v čl. 13 podmínek s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření této smlouvy; dále v podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy dle ujednání stran ve smlouvě, je v čl. 2 uvedeno, že RPSN u půjčky se splatností v délce 53 týdnů (což je posuzovaný případ) činí 206,8 % s tím, že RPSN nebude právnická osoba v průběhu účinnosti smlouvy upravována, nedohodnou-li se strany jinak. Žalovaný se dle smlouvy zavázal vrátit jistinu 50 000 Kč a k této souhrnný poplatek 34 800 Kč. Dne 18.12.2020 byla pohledávka právním předchůdcem žalobce postoupena žalobci a žalovaný byl o této skutečnosti uvědomen dopisem ze dne 6.1.2021. Výzvou ze dne 29.7.2021 byl žalovaný žalobcem vyzván, aby celkovou dlužnou částku 84 393,17 Kč uhradil do 13.8.2021. Od 14.8.2021 je žalovaný s úhradou částky v prodlení.

19. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný nesplnil zcela svůj závazek vyplývající ze smlouvy o půjčce uzavřené s právním předchůdcem žalobce, pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci, který je tímto aktivně legitimován k podání žaloby. Dle smlouvy o půjčce měl žalovaný žalobci vrátit 84 800 Kč. Dle žaloby vrátil žalovaný 41 450 Kč. Tuto částku soud započítává na platby jistiny z níže uvedených důvodů, přičemž však jistina činila částku 50 000 Kč a k úhradě žalovanému tak zůstává na jistině zaplatit 8 550 Kč.

20. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o tzv. souhrnného poplatku. Zmiňovaný poplatek zde plní funkci úroků a s ohledem na dobu splatnosti půjčky představující 53 týdnů odpovídá zmiňovaný poplatek ročnímu úroku 69,6 % jistiny, ročně přes 68 %. To je zcela nepřiměřené a z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání dle § 39 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 absolutně neplatné. Žalobci proto právo na úhradu poplatku nevzniklo.

21. V daném řízení soud v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. – obč. zákoníku (dále o.z.) na hmotně právní vztahy vzniklé před 1.1.2014 aplikoval dosavadní právní předpisy, a to zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném ke dni uzavření smlouvy o půjčce.

22. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

23. Ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. stanoví, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

24. Žalovaný uzavřel smlouvu o půjčce v postavení spotřebitele a smlouva o půjčce měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť předchůdce žalobce tuto uzavíral v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 52 odst. 1, 2 a 3 obč. zák.) a na smlouvu o půjčce je nutno aplikovat zároveň zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. V § 4 zákon č. 321/2001 Sb. stanoví jednak povinnou písemnou formu smlouvy a dále v odstavci 2 téhož ustanovení povinné náležitosti, které musí smlouva obsahovat. Smlouva o půjčce všechny tyto náležitosti obsahuje. Právní povahu nároku sjednaného ve smlouvě jako„ poplatek“ považuje soud za sjednanou odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, poplatek plnil tedy funkci úroků z předmětné půjčky a je nutno jej po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Tato skutečnost musela být zřejmá rovněž žalovanému, který smlouvu uzavíral, neboť tuto smlouvu uzavíral s podnikatelem, jehož předmětem podnikání v době uzavření smlouvy bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů, přičemž je zřejmé, že podnikatel, kterým předchůdce žalobce je, byl založen za účelem dosažení zisku, který bez toho, aniž by byl ujednán úrok za přenechání půjčených prostředků (či jiná odměna), by jinak z předmětného obchodního případu generován nebyl.

25. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité půjčce totiž platí ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák., podle něhož výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

26. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy.

27. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 39 obč. zák., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.

28. Soud má za to, že úrok ve výši 34 800 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 50 000 Kč na dobu 53 týdnů, který tak představuje přes 69 % celé jistiny půjčky a představuje ročně přes 68 %, je odměnou nepřiměřeně vysokou a za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši hraničící s lichvou jako úrok ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy úrok ujednaný neplatně, přičemž se jedná o neplatnost absolutní.

29. Dle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

30. Je-li neplatné ujednání o výši úroků obsažené ve smlouvě o půjčce, z povahy věci ani z jeho obsahu neplyne, že by tuto část nebylo možno oddělit od ostatního obsahu smlouvy (smlouva o půjčce může být na rozdíl od smlouvy o úvěru sjednána pojmově i bezúročně). Smlouva o půjčce je však neplatná pouze v ujednání o výši úroků jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo (shodně se závěry Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

31. Právní předchůdce žalobce jako podnikatel byl založen za účelem dosahování zisku, jeho předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů. Úrok za přenechání půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž logicky poskytovatel půjčky (předchůdce žalobce) generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku (odměně za poskytnutí peněz) smlouvu o půjčce ani neuzavřely. Tyto okolnosti musely být zcela zřejmé i žalovanému, tedy ani žalovaný neočekával, že obdrží půjčku bez toho, aniž by musel platit odměnu za poskytnutí půjčky. Jedná se právě o ty okolnosti konkrétního případu, které vedou soud k závěru, že částečná neplatnost ujednání o úrocích, která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje absolutní neplatnost celé smlouvy o půjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o půjčce (ujednání o úrocích) brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo.

32. Soud tedy považuje z důvodu neplatnosti ujednání o úrocích (poplatku) za absolutně neplatnou celou smlouvu o půjčce.

33. Dle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

34. Při závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce (včetně ujednání o úroku) je nutno vzájemný vztah mezi účastníky vypořádat v režimu § 457 obč. zák. V řízení bylo smlouvou o půjčce prokázáno, že žalovaný ji podepsal, že při uzavření smlouvy obdržel finanční prostředky ve výši 50 000 Kč. Z žaloby lze dovodit, že žalovaný zaplatil 41 450 Kč.

35. Dle § 563 obč. zák. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

36. Soud žalobě částečně vyhověl co do částky 8 550 Kč představující nedoplatek na jistině z celkové částky 50 000 Kč, kterou žalovaný prokazatelně převzal. Spolu s částkou 8 550 Kč je žalovaný povinen podle § 1970 OZ zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 29.7.2021, v níž mu byla stanovena lhůta k plnění nejpozději do 13.8.2021. Od 14.8.2021 je žalovaný v prodlení, a proto byl v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zavázán zaplatit úroky z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné částky.

37. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., soud neshledal žádný důvod pro stanovení delší lhůty, popř. pro plnění ve splátkách.

38. Ve zbytku požadované částky s příslušenstvím pak žalobu zamítl, když nárok na zaplacení těchto částek žalobci pro neplatnost celé smlouvy o úvěru nevznikl.

39. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., žalovaný měl ve sporu převážný úspěch, z obsahu spisu však vyplývá, že mu žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě podáním učiněným u podepsaného soudu ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.