15 C 306/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně c) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně všichni zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení, sídlem adresa rušená držba

I. Žalovaní jsou povinni odstranit příčnou zeď postavenou žalovanými z tvárnic v podkrovním pokoji na rozhraní půdorysů stavby adresa, jenž je součástí pozemku parc. číslo stavby parc. číslo jenž je součástí pozemku parc. číslo vše v k.ú. obec a číslo.

II. Žalovaní jsou povinni obnovit původní stav, a to tím, že vybudují novou příčnou zeď v podkrovním pokoji na rozhraní půdorysů stavby adresa, jenž je součástí pozemku parc. číslo stavby parc. číslo jenž je součástí pozemku parc. číslo vše v k.ú. obec a číslo, a to v původním místě této příčné zdi tak, aby podkrovní pokoj užívaný žalobci spolu se stavbou adresa, jenž je součástí pozemku p. číslo v k.ú. obec a číslo, měl původní rozlohu 17,5 m2.

III. Žalovaní jsou povinni zdržet se dalšího vypuzení žalobců z podkrovního pokoje užívaného žalobci jako součást stavby adresa, jenž je součástí pozemku parc. číslo k.ú. obec a číslo.

IV. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 19 157 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobci se návrhem došlým soudu 3.9.2021 domáhali, aby soud rozhodl tak, že žalovaní jsou povinni odstranit příčnou zeď postavenou žalovanými z tvárnic v podkrovním pokoji na rozhraní půdorysů stavby adresa, jenž je součástí pozemku parc. číslo stavby parc. číslo jenž je součástí pozemku parc. číslo vše v k.ú. obec a číslo. Dále se domáhali stanovení povinnosti žalovaných obnovit původní stav, a to tím, že vybudují novou příčnou zeď v podkrovním pokoji na rozhraní půdorysů stavby adresa, jenž je součástí pozemku parc. číslo stavby parc. číslo jenž je součástí pozemku parc. číslo vše v k.ú. obec a číslo, a to v původním místě této příčné zdi tak, aby podkrovní pokoj užívaný žalobci spolu se stavbou adresa, jenž je součástí pozemku p. číslo v k.ú. obec a číslo, měl původní rozlohu 17,5 m2. Dále se žalobci domáhali stanovení povinnosti žalovaných zdržet se dalšího vypuzení žalobců z podkrovního pokoje užívaného žalobci jako součást stavby adresa, jenž je součástí pozemku parc. číslo k.ú. obec a číslo. Návrh žalobci odůvodnili tím, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky, žalobkyně a) ve výši podílu 24/100, žalobce b) ve výši podílu 49/100 a žalobkyně c) ve výši podílu 27/100 následujících nemovitostí, pozemku parc. č. St. číslo o výměře 74 m2 zastavěná plocha a nádvoří, jejichž součástí je stavba: obec, adresa, rodinný dům stojící na pozemku parc. č. St. číslo, vše v k.ú. obec a číslo (dále jen„ nemovitosti žalobců“). Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky, žalovaný 1. ve výši podílu ½ a žalovaná 2. ve výši podílu ½ následujících nemovitostí: pozemku parc. St. číslo o výměře 74 m2 zastavěná plocha a nádvoří, jejichž součástí je stavba: obec, adresa, rodinný dům stojící na pozemku parc. č.: St. číslo, vše v k.ú. obec a číslo (dále jen„ nemovitosti žalovaných“).

2. Žalobci se dne 2.8.2021 dozvěděli, že ve druhém nadzemním podlaží stavby číslo jenž je součástí nemovitostí žalobců, došlo ze strany žalovaných v průběhu víkendu ve dnech 31.7 – 1.8.2021 k vybourání severní zdi podkrovního pokoje ve druhém nadzemním podlaží stavby adresa, jenž je součástí nemovitostí žalobců (dále jen„ pokoj“), a to svémocným stavebním zásahem žalovaných ze sousedního domu stavby adresa, jenž je součástí nemovitostí žalovaných, když stavby adresa a adresa obec spolu bezprostředně sousedí.

3. Podkrovní pokoj žalobců měl výměru 17,5 m2, když v současné době má výměru poloviční a v půlce podkrovního pokoje žalobců ve stavbě adresa, jenž je součástí nemovitostí žalobců, jenž byl původně rozdělen látkovým závěsem zavěšeným v dřevěné garnýži, vystavěli žalovaní svémocně zeď z tvárnic, kdy přemístili také vyústění vnitřních rozvodů energií, kdy podkrovní pokoj je napojen výlučně na rozvody stavby adresa, jenž je součástí nemovitostí žalobců, a dále přemístili veškeré věci žalovaných.

4. Žalobci uvádějí, že jsou držiteli práv k nemovitosti žalobců, a to včetně pokoje, kdy splňují oba základní předpoklady držby, tedy faktický výkon (korpus possessionis) a úmysl vykonat právo pro sebe (animus possidendi). Žalobci vykonávali konkrétně své právo k pokoji minimálně od roku 1978, a to na základě titulu, který dokládají přílohou žaloby k důkazu (dále jen„ odstupní smlouva“), kdy v odstupní smlouvě se uvedený pokoj v podkroví stavby adresa výslovně zmiňuje, kdy minimálně od uvedené doby je tedy pokoj užíván výlučně v rámci stavby adresa, jenž je součástí nemovitostí žalobců. Žalobci odkazují na ust. § 103, 107 obč. zákoníku, § 177 odst. 1, 178, 180 odst. 1 o.s.ř. a uvádějí, že v souladu s nálezem ÚS ČR sp. zn. IV. ÚS 4306/18 ze dne 21.5.2019 v rámci jejich žaloby z rušené držby výše prokázali, že jsou držiteli nemovitostí žalobců včetně pokoje a prokázali, že žalovaní svémocně narušili jejich držbu nemovitosti, a to vybouráním zdi pokoje a vybudováním nové tvárnicové zdi uprostřed pokoje. Poslední faktický stav byl takový, že žalobci užívali do 1.8.2021 celý pokoj v nemovitosti žalobců. Žalovaní přes zaslání předžalobní výzvy dle § 142 o.s.ř. nesjednali nápravu.

5. Žalovaní se k žalobě vyjádřili podáním ze dne 14.9.2021 a navrhovali, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl s tím, že stavby adresa a adresa spolu přímo souvisí. Vlastníkem předmětného pokoje o výměře 17,5 m2 však nejsou žalobci, ale polovinou žalobci a polovinou žalovaní, když z výpisu z katastru nemovitostí pro jednotlivé stavby vyplývá, že rozměry obou staveb jsou shodné, a to 74 m2. Tato místnost je zčásti součástí pozemku St. parc. číslo zčásti součástí pozemku St. parc. číslo vše v k.ú. obec a číslo. Tato skutečnost ostatně vyplývá i z odstupní smlouvy ze dne 2.8.1978, a to konkrétně z článku II., který uvádí:„ Bylo dohodnuto mezi spoluvlastníky, že celé jméno žalobce bude výhradě užívat místnost v podkroví po podl. ploše 16 m2 a jméno příjmení místnost o podlahové ploše 17,5 m2 Účastníci se dohodli, že vlastníci nemovitostí, staveb v případě smluvních převodů svých nemovitostí zajistí na požádání, aby došlo ke smluvnímu obnovení práva a závazků ohledně vztahů uvedených v hořejších článcích.“ budova číslo popisné je ve vlastnictví žalovaných, kdy tito vlastní polovinu předmětného pokoje, toliko bylo dohodnuto, že žalobce a) jméno příjmení, bude užívat pokoj o 17,5 m2. Tato skutečnost ostatně vyplývá i z toho, že žalovaní hradí polovinu na údržbu střechy, což by bylo zcela nelogické, když by toto nevlastnili. Navíc toto podporuje i ta skutečnost, že místnost před rozdělením zdi byla rozdělena závěsem na garnýži, když žalobce a) jméno příjmení užívala polovinu předmětné místnosti do prosince 2010 a od té doby nebyla polovina místnosti užívána. Žalobci měli toliko smluvní užívací právo na celý pokoj nikoliv z titulu vlastnictví, ale z titulu smluvního vztahu dle odstupní smlouvy, když nelze převést více práv než tolik, kolik původní vlastník skutečně má. Žalovaní předmětnou zeď skutečně vystavěli, ale v žádném případě nedošlo k zásahu do držby žalobců, a to z následujících důvodů: a) promlčení práva – žalovaní vznášejí námitku promlčení práva držby, když tato nebyla vykonávána ze strany žalobců b) a c) vůbec a ze strany žalobce a) toliko do prosince 2010. Žalovaní nebyli navíc požádáni o to, aby došlo k obnovení smluvních vztahů, jak s tím počítá odstupní smlouva ze dne 2.8.1978. b) aktivní legitimace – žalovaní uvádějí, že žalobci b) a c) nejsou aktivně legitimováni, když tito neměli smluvní právo užívat předmětný pokoj. Toto svědčilo toliko žalobci a), který pokoj užíval toliko do prosince roku 2010. c) zánik držby – žalovaní uvádějí, že došlo k zániku držby poloviny pokoje, když žalobci předmětnou polovinu pokoje neužívali, a to žalobci b) a c) vůbec a žalobce a) toliko do prosince 2010, přičemž tato skutečnost vyplývá i z toho, že neprováděli údržbu a nezbytné opravy, když toto prováděli původní vlastníci (např. oprava střechy). Žalobci od prosince 2010 přestali vykonávat své právo pro sebe, což ostatně vyplývá z rozdělení pokoje závěsem, který byl zavěšen na garnýži. V důsledku toho došlo k zániku držby ve smyslu ust. § 1009 obč. zákoníku. Když žalobkyně a) tím, že nevykonávala práva držby od prosince 2010 a žalobci b) a c) nikdy držbu nevykonávali, došlo k ujmutí se držby ze strany žalovaných. Došlo k zániku držby, když žalobci se této fakticky vzdali. Tato skutečnost vyplývá z čestného prohlášení jméno příjmení, která byla původním vlastníkem adresa. Nad rámec uvedeného žalovaní sdělují, že nemovitosti nemohly být užívány, když žalobci nemají zajištěn faktický přístup do nemovitosti, což opět vyplývá z odstupní smlouvy ze dne 2.8.1978.

6. Soud provedl dokazování listinami založenými do spisu:

7. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví pro územní celek, k.ú. obec a číslo, vedeného označení katastrálního úřadu anonymizována tři slova, katastrální pracoviště, bylo zjištěno, že žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky každý ve výši ½ pozemku parc. č. St. číslo o výměře 74 m2 zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba adresa rodinný dům stojící na pozemku parc. č. St. číslo. V oddílu E nabývací tituly a jiné podklady zápisu je uvedena listina Smlouva darovací ze dne 20.5.2021 s právními účinky zápisu k okamžiku 24.5.2021 pro příjmení jméno titul, celé jméno žalovaného.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví pro územní celek, k.ú. obec a číslo, vedeného označení katastrálního úřadu anonymizována tři slova, katastrální pracoviště bylo zjištěno, že žalobci jsou spoluvlastníky – žalobkyně a) podílu 24/100, žalobce b) podílu 49/100, žalobkyně c) podílu 27/100 nemovitostí pozemku parc. č. St. číslo o výměře 74 m2, jejíž součástí je stavby adresa rodinný dům stojící na pozemku parc. č. St. číslo. V oddílu E nabývací a jiné podklady zápisu je uvedeno Smlouva o převodu nemovitostí číslo číslo odstupní ze dne 2.8.1978 pro příjmení jméno a Smlouva o převodu nemovitostí číslo číslo kupní ze dne 19.7.1982 pro celé jméno žalobce.

9. Z notářského zápisu spisová značka sepsaného Státním notářstvím ve obec, státním notářem titul jméno příjmení 2.8.1978 bylo zjištěno, že jméno příjmení s výhradou dodatečného předložení plné moci své manželky jméno příjmení jako odstupující a jeho sourozenci a) celé jméno žalobce, b) jméno příjmení jako nabývající uzavřeli odstupní smlouvu ohledně nemovitostí původně zapsaných ve vložce 300 pozemkové knihy katastrální uzemí, případně vystavili rodinný domek adresa ve obec včetně stavební plochy číslo své vlastnické právo k uvedeným nemovitostem převádějí s příslušnými právy, součástmi a příslušenstvím do vlastnictví a) celé jméno žalobce, a to spoluvlastnickým podílem vyjádřením 22 %, b) jméno příjmení podílem 24 %, v případě prvním za odstupní cenu 19 050 Kč, v případě druhém 20 770 Kč s tím, že účastníci uznali, že oba nabývající přispěli finančně a svou prací na vybudován podkroví uvedeného rodinného domku a tímto převodem dochází k úplnému vyrovnání shora uvedených pohledávek nabyvatelů, které z tohoto důvodu zanikly. V bodě II. Odstupní smlouvy je uvedeno„ bylo dohodnuto mezi spoluvlastníky, že celé jméno žalobce bude výhradně užívat místnost v podkroví po podl. ploše 16 m2 a jméno příjmení místnost o podlahové ploše 17,5 m2“. V odstavci 4 II. účastníci dohodli, že vlastníci nemovitostí, staveb v případě smluvních převodů zajistí na požádání, aby došlo ke smluvnímu obnovení práva a závazků ohledně vztahů uvedených v hořejších článcích smlouvy.

10. Z předžalobní výzvy vystavené žalobci žalovaným 27.8.2021 bylo zjištěno, že žalobci vyzvali žalované, aby do sedmi dnů od doručení výzvy odstranili příčnou zeď postavenou žalovanými z tvárnic v podkrovním pokoji na rozhraní půdorysu stavby adresa, jenž je součástí pozemku parc. číslo stavby parc. číslo jenž je součástí pozemku parc. číslo vše v k.ú. obec a číslo a uvedli příčnou zeď do původního stavu.

11. Z čestného prohlášení podepsaného jméno příjmení, narozenou datum, bylo zjištěno, že jmenovaná tímto čestně prohlašuje, že spoluvlastníci stavby adresa, jež je součástí pozemku St. parc. číslo to vše zapsáno na list vlastnictví pro k.ú. obec a číslo, a to paní jméno příjmení, pan celé jméno žalobce a paní celé jméno žalobkyně, neužívají podkrovní pokoj z poloviny na stavbě adresa a z poloviny na stavbě adresa, a to jméno příjmení od prosince roku 2010 a pan celé jméno žalobce a paní celé jméno žalobkyně neužívali shora uvedený pokoj nikdy, tento byl vždy od počátku rozdělný napůl, a to závěsem, toto čestné prohlášení činí jmenovaná jako předchozí vlastník domu číslo který sousedí s budovou adresa shora uvedenou.

12. Z fotokopie faktury ze dne 6.3.2017 bylo zjištěno, že faktura vyčíslila rekapitulaci ceny – střechy a zateplení půdních prostor, pultový vikýř ½ chaty, p. příjmení, obec na částku 31 689,52 Kč.

13. Žalobci založili do spisu fotografie podkroví – věcí zde umístěných, vybudované zdi a snímek katastrální mapy a ortofoto ohledně místa probourání zdi pokoje.

14. Na základě těchto listin, z nichž soud provedl dokazování, dospěl k tomuto závěru. Žalovaní 1., 2. vybudovali ve dnech 31.7 – 1.8.2021 příčnou zeď postavenou z tvárnic v podkrovním pokoji na rozhraní půdorysů stavby adresa, jenž je součástí pozemku parc. číslo stavby parc. číslo jenž je součástí pozemku parc. číslo vše v k.ú. obec a číslo. Není rozporováno, že žalobci se dověděli o této skutečnosti 2.8.2021 a dne 27.8.2021 zaslali žalovaným předžalobní výzvu, následně dne 3.9.2021 podali žalobu z rušené držby dle § 176 o.s.ř. Žaloba byla podána včas ve lhůtě stanovené ust. § 1 008 zákona č. 89/2012 Sb. Z odstupní smlouvy sepsané formou notářského zápisu spisová značka ze dne 2.8.1978 se podává, že žalobci a), b) nabyli vlastnické právo spoluvlastnickým podílem vyjádřeným pro celé jméno žalobce 22 % a pro jméno příjmení 24 % s tím, že odstupní cena 19 050 Kč a 20 770 Kč byla dohodnuta, když účastníci uznali, že oba nabývající přispěli finančně a prací na vybudování podkroví uvedeného rodinného domu adresa a na základě dohody pak bylo ujednáno, že celé jméno žalobce bude výhradně užívat místnost v podkroví o ploše 16 m2 a jméno příjmení 17,5 m2. Z výpisu z katastru nemovitostí a odstupní smlouvy, čestného prohlášení jméno příjmení soud dospěl k závěru, že ze strany žalovaných došlo k rušení držby.

15. Podle § 177 odst. 1 o.s.ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodně do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

16. Podle § 178 o.s.ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

17. Podle § 180 odst. 1 o.s.ř. ve věci samé rozhoduje soud usnesením.

18. Podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

19. Podle § 1007 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil.

20. Podle § 1009 odst. 1 zák. 89/2012 Sb. držba zaniká, vzdá-li se jí držitel nebo ztratí-li trvale možnost vykonávat obsah práva, které dosud vykonával. Držba rovněž zaniká, je-li z ní držitel vypuzen a neuchová si jí svépomocí nebo žalobou.

21. Podle § 1009 odst. 2 zák. 89/2012 Sb. nevykonáva-li držitel držbu, držba tím nezaniká. Ani smrt držitele nebo jeho zánik nepůsobí zánik držby.

22. Podle § 177 o. s. ř. musí žalobce prokázat, že žalovaný svémocně ruší držbu. Podle § 178 o.s.ř. se soud v řízení omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. V důvodové zprávě se k tomuto řízení podává, že žaloba směřuje k ochraně posledního stavu držby a k jeho navrácení. Rozhoduje se o faktickém stavu (důležitý je "prvek fakticity"), soud není oprávněn zkoumat hmotněprávní otázky a omezí se jen na zjištění skutkového stavu - v řízení se nezkoumá oprávněnost držby. Soud nezkoumá v řízení o žalobě z rušené držby předběžné hmotněprávní otázky (§ 135 odst. 2 o. s. ř.), zda jde o držbu řádnou, poctivou nebo pravou (srov. např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 3074/17 ze dne 20. 12. 2017). Uvedené řeší soud případně až v následném petitorním řízení (o určení vlastnického práva, vydání neprávem zadržované věci, její součásti, vyklizení prostor atp.) vyvolaném žalovaným na ochranu jeho vlastnického práva. Pro úspěšnost žaloby z rušené držby je nutné (postačí), aby žalobce prokázal, že je držitelem věci a že žalovaný jeho držbu svémocně ruší; obecný soud zkoumá zejména skutkový stav a přihlédne ke všem podstatným okolnostem posuzované věci. V řízení nejde primárně o poskytnutí ochrany subjektivních práv, nýbrž o poskytnutí ochrany poslednímu faktickému stavu. Obranu žalovaného tak zásadně mohou představovat pouze námitky co do uplynutí prekluzivní lhůty (§ 1008 odst. 1 občanského zákoníku), neexistence žalobcovy držby, případně popření skutečnosti, že držba žalobce byla žalovaným vůbec rušena nebo byla rušena svémocně. V případě vypuzení držitele může žalovaný podle § 1007 odst. 1 občanského zákoníku ještě namítat, že žalobce nabyl držbu nepravou nebo že jej z držby vypudil. Námitky petitorního charakteru, např. že rušitel je vlastníkem, nejsou však v posesorním sporu pro rozhodnutí soudu zásadní.

23. Na základě shora uvedených zjištění soud poskytl ochranu poslednímu faktickému stavu. Nepřiléhavá je argumentace žalovaných, že došlo k zániku držby, když žalobci b) a c) předmětnou ½ pokoje neužívali a žalobkyně a) ji užívala pouze do prosince 2010, když podle § 1009 odst. občanského zákoníku, nevykonává-li držitel držbu, držba tím nezaniká. Aktivní legitimace žalobců b) a c) je odvozena od spoluvlastnického práva k nemovitosti. K promlčení práva držby nemohlo dojít rovněž z důvodu práva stanoveného v ust. § 1009 odst. 2 občanského zákoníku. Z tohoto důvodu soud návrhu vyhověl.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobci měli ve sporu plný úspěch, přísluší jim proto právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč, 3 úkony právní pomoci po 3 600 Kč (§ 12 odst. 4 zákona č. 177/1996 Sb., při zastupování 3 osob) za přípravu a převzetí věci, kvalifikovanou výzvu před podáním žaloby, sepis žaloby, 3x 300 Kč režijní paušál, 21 % DPH 2 457 Kč mimo soudní poplatek, tj. celkem 19 157 Kč. Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu písemně ve dvojím vyhotovení.