15 C 306/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně c) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně všichni zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení , sídlem adresa rušená držba

I. Žalovaní jsou povinni odstranit příčnou zeď postavenou žalovanými z tvárnic v podkrovním pokoji na rozhraní půdorysů stavby [adresa], jenž je součástí pozemku parc. [číslo] stavby parc. [číslo] jenž je součástí pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [obec a číslo].

II. Žalovaní jsou povinni obnovit původní stav, a to tím, že vybudují novou příčnou zeď v podkrovním pokoji na rozhraní půdorysů stavby [adresa], jenž je součástí pozemku parc. [číslo] stavby parc. [číslo] jenž je součástí pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [obec a číslo], a to v původním místě této příčné zdi tak, aby podkrovní pokoj užívaný žalobci spolu se stavbou [adresa], jenž je součástí pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec a číslo], měl původní rozlohu 17,5 m2.

III. Žalovaní jsou povinni zdržet se dalšího vypuzení žalobců z podkrovního pokoje užívaného žalobci jako součást stavby [adresa], jenž je součástí pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec a číslo].

IV. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 19 157 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobci se návrhem došlým soudu 3.9.2021 domáhali, aby soud rozhodl tak, že žalovaní jsou povinni odstranit příčnou zeď postavenou žalovanými z tvárnic v podkrovním pokoji na rozhraní půdorysů stavby [adresa], jenž je součástí pozemku parc. [číslo] stavby parc. [číslo] jenž je součástí pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [obec a číslo]. Dále se domáhali stanovení povinnosti žalovaných obnovit původní stav, a to tím, že vybudují novou příčnou zeď v podkrovním pokoji na rozhraní půdorysů stavby [adresa], jenž je součástí pozemku parc. [číslo] stavby parc. [číslo] jenž je součástí pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [obec a číslo], a to v původním místě této příčné zdi tak, aby podkrovní pokoj užívaný žalobci spolu se stavbou [adresa], jenž je součástí pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec a číslo], měl původní rozlohu 17,5 m2. Dále se žalobci domáhali stanovení povinnosti žalovaných zdržet se dalšího vypuzení žalobců z podkrovního pokoje užívaného žalobci jako součást stavby [adresa], jenž je součástí pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec a číslo]. Návrh žalobci odůvodnili tím, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky, žalobkyně a) ve výši podílu 24/100, žalobce b) ve výši podílu 49/100 a žalobkyně c) ve výši podílu 27/100 následujících nemovitostí, pozemku parc. č. St. [číslo] o výměře 74 m2 zastavěná plocha a nádvoří, jejichž součástí je stavba: [obec], [adresa], rodinný dům stojící na pozemku parc. č. St. [číslo], vše v k.ú. [obec a číslo] (dále jen„ nemovitosti žalobců“). Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky, žalovaný 1. ve výši podílu ½ a žalovaná 2. ve výši podílu ½ následujících nemovitostí: pozemku parc. St. [číslo] o výměře 74 m2 zastavěná plocha a nádvoří, jejichž součástí je stavba: [obec], [adresa], rodinný dům stojící na pozemku parc. č.: St. [číslo], vše v k.ú. [obec a číslo] (dále jen„ nemovitosti žalovaných“).

2. Žalobci se dne 2.8.2021 dozvěděli, že ve druhém nadzemním podlaží stavby [číslo] jenž je součástí nemovitostí žalobců, došlo ze strany žalovaných v průběhu víkendu ve dnech 31.7 – 1.8.2021 k vybourání severní zdi podkrovního pokoje ve druhém nadzemním podlaží stavby [adresa], jenž je součástí nemovitostí žalobců (dále jen„ pokoj“), a to svémocným stavebním zásahem žalovaných ze sousedního domu stavby [adresa], jenž je součástí nemovitostí žalovaných, když stavby [adresa] a [adresa] [obec] spolu bezprostředně sousedí.

3. Podkrovní pokoj žalobců měl výměru 17,5 m2, když v současné době má výměru poloviční a v půlce podkrovního pokoje žalobců ve stavbě [adresa], jenž je součástí nemovitostí žalobců, jenž byl původně rozdělen látkovým závěsem zavěšeným v dřevěné garnýži, vystavěli žalovaní svémocně zeď z tvárnic, kdy přemístili také vyústění vnitřních rozvodů energií, kdy podkrovní pokoj je napojen výlučně na rozvody stavby [adresa], jenž je součástí nemovitostí žalobců, a dále přemístili veškeré věci žalovaných.

4. Žalobci uvádějí, že jsou držiteli práv k nemovitosti žalobců, a to včetně pokoje, kdy splňují oba základní předpoklady držby, tedy faktický výkon (korpus possessionis) a úmysl vykonat právo pro sebe (animus possidendi). Žalobci vykonávali konkrétně své právo k pokoji minimálně od roku 1978, a to na základě titulu, který dokládají přílohou žaloby k důkazu (dále jen„ odstupní smlouva“), kdy v odstupní smlouvě se uvedený pokoj v podkroví stavby [adresa] výslovně zmiňuje, kdy minimálně od uvedené doby je tedy pokoj užíván výlučně v rámci stavby [adresa], jenž je součástí nemovitostí žalobců. Žalobci odkazují na ust. § 103, 107 obč. zákoníku, § 177 odst. 1, 178, 180 odst. 1 o.s.ř. a uvádějí, že v souladu s nálezem ÚS ČR sp. zn. IV. ÚS 4306/18 ze dne 21.5.2019 v rámci jejich žaloby z rušené držby výše prokázali, že jsou držiteli nemovitostí žalobců včetně pokoje a prokázali, že žalovaní svémocně narušili jejich držbu nemovitosti, a to vybouráním zdi pokoje a vybudováním nové tvárnicové zdi uprostřed pokoje. Poslední faktický stav byl takový, že žalobci užívali do 1.8.2021 celý pokoj v nemovitosti žalobců. Žalovaní přes zaslání předžalobní výzvy dle § 142 o.s.ř. nesjednali nápravu.

5. Žalovaní se k žalobě vyjádřili podáním ze dne 14.9.2021 a navrhovali, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl s tím, že stavby [adresa] a [adresa] spolu přímo souvisí. Vlastníkem předmětného pokoje o výměře 17,5 m2 však nejsou žalobci, ale polovinou žalobci a polovinou žalovaní, když z výpisu z katastru nemovitostí pro jednotlivé stavby vyplývá, že rozměry obou staveb jsou shodné, a to 74 m2. Tato místnost je zčásti součástí pozemku St. parc. [číslo] zčásti součástí pozemku St. parc. [číslo] vše v k.ú. [obec a číslo]. Tato skutečnost ostatně vyplývá i z odstupní smlouvy ze dne 2.8.1978, a to konkrétně z článku II., který uvádí:„ Bylo dohodnuto mezi spoluvlastníky, že [celé jméno žalobce] bude výhradě užívat místnost v podkroví po podl. ploše 16 m2 a [jméno] [příjmení] místnost o podlahové ploše 17,5 m2 Účastníci se dohodli, že vlastníci nemovitostí, staveb v případě smluvních převodů svých nemovitostí zajistí na požádání, aby došlo ke smluvnímu obnovení práva a závazků ohledně vztahů uvedených v hořejších článcích.“ [budova číslo popisné] je ve vlastnictví žalovaných, kdy tito vlastní polovinu předmětného pokoje, toliko bylo dohodnuto, že žalobce a) [jméno] [příjmení], bude užívat pokoj o 17,5 m2. Tato skutečnost ostatně vyplývá i z toho, že žalovaní hradí polovinu na údržbu střechy, což by bylo zcela nelogické, když by toto nevlastnili. Navíc toto podporuje i ta skutečnost, že místnost před rozdělením zdi byla rozdělena závěsem na garnýži, když žalobce a) [jméno] [příjmení] užívala polovinu předmětné místnosti do prosince 2010 a od té doby nebyla polovina místnosti užívána. Žalobci měli toliko smluvní užívací právo na celý pokoj nikoliv z titulu vlastnictví, ale z titulu smluvního vztahu dle odstupní smlouvy, když nelze převést více práv než tolik, kolik původní vlastník skutečně má. Žalovaní předmětnou zeď skutečně vystavěli, ale v žádném případě nedošlo k zásahu do držby žalobců, a to z následujících důvodů: a) promlčení práva – žalovaní vznášejí námitku promlčení práva držby, když tato nebyla vykonávána ze strany žalobců b) a c) vůbec a ze strany žalobce a) toliko do prosince 2010. Žalovaní nebyli navíc požádáni o to, aby došlo k obnovení smluvních vztahů, jak s tím počítá odstupní smlouva ze dne 2.8.1978. b) aktivní legitimace – žalovaní uvádějí, že žalobci b) a c) nejsou aktivně legitimováni, když tito neměli smluvní právo užívat předmětný pokoj. Toto svědčilo toliko žalobci a), který pokoj užíval toliko do prosince roku 2010. c) zánik držby – žalovaní uvádějí, že došlo k zániku držby poloviny pokoje, když žalobci předmětnou polovinu pokoje neužívali, a to žalobci b) a c) vůbec a žalobce a) toliko do prosince 2010, přičemž tato skutečnost vyplývá i z toho, že neprováděli údržbu a nezbytné opravy, když toto prováděli původní vlastníci (např. oprava střechy). Žalobci od prosince 2010 přestali vykonávat své právo pro sebe, což ostatně vyplývá z rozdělení pokoje závěsem, který byl zavěšen na garnýži. V důsledku toho došlo k zániku držby ve smyslu ust. § 1009 obč. zákoníku. Když žalobkyně a) tím, že nevykonávala práva držby od prosince 2010 a žalobci b) a c) nikdy držbu nevykonávali, došlo k ujmutí se držby ze strany žalovaných. Došlo k zániku držby, když žalobci se této fakticky vzdali. Tato skutečnost vyplývá z čestného prohlášení [jméno] [příjmení], která byla původním vlastníkem [adresa]. Nad rámec uvedeného žalovaní sdělují, že nemovitosti nemohly být užívány, když žalobci nemají zajištěn faktický přístup do nemovitosti, což opět vyplývá z odstupní smlouvy ze dne 2.8.1978.

6. Soud provedl dokazování listinami založenými do spisu:

7. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec a číslo], vedeného [označení katastrálního úřadu] [anonymizována tři slova], [katastrální pracoviště], bylo zjištěno, že žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky každý ve výši ½ pozemku parc. č. St. [číslo] o výměře 74 m2 zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa] rodinný dům stojící na pozemku parc. č. St. [číslo]. V oddílu E nabývací tituly a jiné podklady zápisu je uvedena listina Smlouva darovací ze dne 20.5.2021 s právními účinky zápisu k okamžiku 24.5.2021 pro [příjmení] [jméno] [titul], [celé jméno žalovaného].

8. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec a číslo], vedeného [označení katastrálního úřadu] [anonymizována tři slova], [katastrální pracoviště] bylo zjištěno, že žalobci jsou spoluvlastníky – žalobkyně a) podílu 24/100, žalobce b) podílu 49/100, žalobkyně c) podílu 27/100 nemovitostí pozemku parc. č. St. [číslo] o výměře 74 m2, jejíž součástí je stavby [adresa] rodinný dům stojící na pozemku parc. č. St. [číslo]. V oddílu E nabývací a jiné podklady zápisu je uvedeno Smlouva o převodu nemovitostí [číslo] [číslo] odstupní ze dne 2.8.1978 pro [příjmení] [jméno] a Smlouva o převodu nemovitostí [číslo] [číslo] kupní ze dne 19.7.1982 pro [celé jméno žalobce].

9. Z notářského zápisu [spisová značka] sepsaného Státním notářstvím ve [obec], státním notářem [titul] [jméno] [příjmení] 2.8.1978 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] s výhradou dodatečného předložení plné moci své manželky [jméno] [příjmení] jako odstupující a jeho sourozenci a) [celé jméno žalobce], b) [jméno] [příjmení] jako nabývající uzavřeli odstupní smlouvu ohledně nemovitostí původně zapsaných ve vložce 300 pozemkové knihy [katastrální uzemí], případně vystavili rodinný domek [adresa] ve [obec] včetně stavební plochy [číslo] své vlastnické právo k uvedeným nemovitostem převádějí s příslušnými právy, součástmi a příslušenstvím do vlastnictví a) [celé jméno žalobce], a to spoluvlastnickým podílem vyjádřením 22 %, b) [jméno] [příjmení] podílem 24 %, v případě prvním za odstupní cenu 19 050 Kč, v případě druhém 20 770 Kč s tím, že účastníci uznali, že oba nabývající přispěli finančně a svou prací na vybudován podkroví uvedeného rodinného domku a tímto převodem dochází k úplnému vyrovnání shora uvedených pohledávek nabyvatelů, které z tohoto důvodu zanikly. V bodě II. Odstupní smlouvy je uvedeno„ bylo dohodnuto mezi spoluvlastníky, že [celé jméno žalobce] bude výhradně užívat místnost v podkroví po podl. ploše 16 m2 a [jméno] [příjmení] místnost o podlahové ploše 17,5 m2“. V odstavci 4 II. účastníci dohodli, že vlastníci nemovitostí, staveb v případě smluvních převodů zajistí na požádání, aby došlo ke smluvnímu obnovení práva a závazků ohledně vztahů uvedených v hořejších článcích smlouvy.

10. Z předžalobní výzvy vystavené žalobci žalovaným 27.8.2021 bylo zjištěno, že žalobci vyzvali žalované, aby do sedmi dnů od doručení výzvy odstranili příčnou zeď postavenou žalovanými z tvárnic v podkrovním pokoji na rozhraní půdorysu stavby [adresa], jenž je součástí pozemku parc. [číslo] stavby parc. [číslo] jenž je součástí pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [obec a číslo] a uvedli příčnou zeď do původního stavu.

11. Z čestného prohlášení podepsaného [jméno] [příjmení], narozenou [datum], bylo zjištěno, že jmenovaná tímto čestně prohlašuje, že spoluvlastníci stavby [adresa], jež je součástí pozemku St. parc. [číslo] to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec a číslo], a to paní [jméno] [příjmení], pan [celé jméno žalobce] a paní [celé jméno žalobkyně], neužívají podkrovní pokoj z poloviny na stavbě [adresa] a z poloviny na stavbě [adresa], a to [jméno] [příjmení] od prosince roku 2010 a pan [celé jméno žalobce] a paní [celé jméno žalobkyně] neužívali shora uvedený pokoj nikdy, tento byl vždy od počátku rozdělný napůl, a to závěsem, toto čestné prohlášení činí jmenovaná jako předchozí vlastník domu [číslo] který sousedí s budovou [adresa] shora uvedenou.

12. Z fotokopie faktury ze dne 6.3.2017 bylo zjištěno, že faktura vyčíslila rekapitulaci ceny – střechy a zateplení půdních prostor, pultový vikýř ½ chaty, p. [příjmení], [obec] na částku 31 689,52 Kč.

13. Žalobci založili do spisu fotografie podkroví – věcí zde umístěných, vybudované zdi a snímek katastrální mapy a ortofoto ohledně místa probourání zdi pokoje.

14. Na základě těchto listin, z nichž soud provedl dokazování, dospěl k tomuto závěru. Žalovaní 1., 2. vybudovali ve dnech 31.7 – 1.8.2021 příčnou zeď postavenou z tvárnic v podkrovním pokoji na rozhraní půdorysů stavby [adresa], jenž je součástí pozemku parc. [číslo] stavby parc. [číslo] jenž je součástí pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [obec a číslo]. Není rozporováno, že žalobci se dověděli o této skutečnosti 2.8.2021 a dne 27.8.2021 zaslali žalovaným předžalobní výzvu, následně dne 3.9.2021 podali žalobu z rušené držby dle § 176 o.s.ř. Žaloba byla podána včas ve lhůtě stanovené ust. § 1 008 zákona č. 89/2012 Sb. Z odstupní smlouvy sepsané formou notářského zápisu [spisová značka] ze dne 2.8.1978 se podává, že žalobci a), b) nabyli vlastnické právo spoluvlastnickým podílem vyjádřeným pro [celé jméno žalobce] 22 % a pro [jméno] [příjmení] 24 % s tím, že odstupní cena 19 050 Kč a 20 770 Kč byla dohodnuta, když účastníci uznali, že oba nabývající přispěli finančně a prací na vybudování podkroví uvedeného rodinného domu [adresa] a na základě dohody pak bylo ujednáno, že [celé jméno žalobce] bude výhradně užívat místnost v podkroví o ploše 16 m2 a [jméno] [příjmení] 17,5 m2. Z výpisu z katastru nemovitostí a odstupní smlouvy, čestného prohlášení [jméno] [příjmení] soud dospěl k závěru, že ze strany žalovaných došlo k rušení držby.

15. Podle § 177 odst. 1 o.s.ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodně do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

16. Podle § 178 o.s.ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

17. Podle § 180 odst. 1 o.s.ř. ve věci samé rozhoduje soud usnesením.

18. Podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

19. Podle § 1007 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil.

20. Podle § 1009 odst. 1 zák. 89/2012 Sb. držba zaniká, vzdá-li se jí držitel nebo ztratí-li trvale možnost vykonávat obsah práva, které dosud vykonával. Držba rovněž zaniká, je-li z ní držitel vypuzen a neuchová si jí svépomocí nebo žalobou.

21. Podle § 1009 odst. 2 zák. 89/2012 Sb. nevykonáva-li držitel držbu, držba tím nezaniká. Ani smrt držitele nebo jeho zánik nepůsobí zánik držby.

22. Podle § 177 o. s. ř. musí žalobce prokázat, že žalovaný svémocně ruší držbu. Podle § 178 o.s.ř. se soud v řízení omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. V důvodové zprávě se k tomuto řízení podává, že žaloba směřuje k ochraně posledního stavu držby a k jeho navrácení. Rozhoduje se o faktickém stavu (důležitý je "prvek fakticity"), soud není oprávněn zkoumat hmotněprávní otázky a omezí se jen na zjištění skutkového stavu - v řízení se nezkoumá oprávněnost držby. Soud nezkoumá v řízení o žalobě z rušené držby předběžné hmotněprávní otázky (§ 135 odst. 2 o. s. ř.), zda jde o držbu řádnou, poctivou nebo pravou (srov. např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 3074/17 ze dne 20. 12. 2017). Uvedené řeší soud případně až v následném petitorním řízení (o určení vlastnického práva, vydání neprávem zadržované věci, její součásti, vyklizení prostor atp.) vyvolaném žalovaným na ochranu jeho vlastnického práva. Pro úspěšnost žaloby z rušené držby je nutné (postačí), aby žalobce prokázal, že je držitelem věci a že žalovaný jeho držbu svémocně ruší; obecný soud zkoumá zejména skutkový stav a přihlédne ke všem podstatným okolnostem posuzované věci. V řízení nejde primárně o poskytnutí ochrany subjektivních práv, nýbrž o poskytnutí ochrany poslednímu faktickému stavu. Obranu žalovaného tak zásadně mohou představovat pouze námitky co do uplynutí prekluzivní lhůty (§ 1008 odst. 1 občanského zákoníku), neexistence žalobcovy držby, případně popření skutečnosti, že držba žalobce byla žalovaným vůbec rušena nebo byla rušena svémocně. V případě vypuzení držitele může žalovaný podle § 1007 odst. 1 občanského zákoníku ještě namítat, že žalobce nabyl držbu nepravou nebo že jej z držby vypudil. Námitky petitorního charakteru, např. že rušitel je vlastníkem, nejsou však v posesorním sporu pro rozhodnutí soudu zásadní.

23. Na základě shora uvedených zjištění soud poskytl ochranu poslednímu faktickému stavu. Nepřiléhavá je argumentace žalovaných, že došlo k zániku držby, když žalobci b) a c) předmětnou ½ pokoje neužívali a žalobkyně a) ji užívala pouze do prosince 2010, když podle § 1009 odst. občanského zákoníku, nevykonává-li držitel držbu, držba tím nezaniká. Aktivní legitimace žalobců b) a c) je odvozena od spoluvlastnického práva k nemovitosti. K promlčení práva držby nemohlo dojít rovněž z důvodu práva stanoveného v ust. § 1009 odst. 2 občanského zákoníku. Z tohoto důvodu soud návrhu vyhověl.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobci měli ve sporu plný úspěch, přísluší jim proto právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč, 3 úkony právní pomoci po 3 600 Kč (§ 12 odst. 4 zákona č. 177/1996 Sb., při zastupování 3 osob) za přípravu a převzetí věci, kvalifikovanou výzvu před podáním žaloby, sepis žaloby, 3x 300 Kč režijní paušál, 21 % DPH 2 457 Kč mimo soudní poplatek, tj. celkem 19 157 Kč.