15 C 34/2019

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr Ladislavou Olbrechtovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro doručení: část obce a číslo , PSČ obec o zaplacení částky 54.510 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 31.673 Kč se zákonným úrokem z prodlení - z částky 3.140 Kč od 16. 2. 2018 do zaplacení, - z částky 4.670 Kč od 16. 3. 2018 do zaplacení, - z částky 3.124 Kč od 16. 4. 2018 do zaplacení, - z částky 2.613,50 Kč od 16. 5. 2018 do zaplacení, - z částky 2.519,50 Kč od 16. 6. 2018 do zaplacení, - z částky 2.643 Kč od 16. 7. 2018 do zaplacení, - z částky 2.822 Kč od 16. 8. 2018 do zaplacení, - z částky 2.781,50 Kč od 16. 9. 2018 do zaplacení, - z částky 2.781,50 Kč od 16. 10. 2018 do zaplacení, - z částky 1.184 Kč od 16. 11. 2018 do zaplacení, - z částky 1.184 Kč od 16. 12. 2018 do zaplacení, - z částky 1.184 Kč od 16. 1. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobce, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 22.837 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení - z částky 1.546 Kč od 16. 4. 2018 do zaplacení, - z částky 2.056,50 Kč od 16. 5. 2018 do zaplacení, - z částky 2.150,50 Kč od 16. 6. 2018 do zaplacení, - z částky 2.027 Kč od 16. 7. 2018 do zaplacení, - z částky 1.848 Kč od 16. 8. 2018 do zaplacení, - z částky 1.888,50 Kč od 16. 9. 2018 do zaplacení, - z částky 1.888,50 Kč od 16. 10. 2018 do zaplacení, - z částky 3.486 Kč od 16. 11. 2018 do zaplacení, - z částky 3.486 Kč od 16. 12. 2018 do zaplacení, - z částky 3.486 Kč od 16. 1. 2019 do zaplacení, <b>se zamítá.</b>

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal proti žalované zaplacení částky 54.510 Kč s příslušenstvím s odůvodněním že žalovaná se k žalobci nastěhovala koncem ledna 2018, od 1.5.2018 měla v bytě [číslo] v pátém podlaží na adrese [adresa]. Tímto se zvýšila částka na provoz domácnosti. Žalobce uzavřel s žalovanou ústní dohodu, že žalovaná bude hradit polovinu nájmu a inkasa. Žalovaná svůj smluvený podíl na nájmu a inkasu neplatí. Jejím přistěhováním se zvýšil měsíční nájem z částky 7.430 Kč na 8.240 Kč. Inkaso se zvýšilo v průměru o 200 Kč to na částku 1.100 Kč. Dle ústní dohody měla žalovaná hradit měsíčně 4.120 Kč na nájemné a 500 Kč na inkaso. Celková dlužná částka činila 60.710 Kč. Žalovaná uhradila 2x 1.000 Kč, 2x 500 Kč, 1x 2.400 Kč, 1x 800 Kč, celkem 6.200 Kč. Celková dlužná částka činí 54.510 Kč. Dne 11.2.2019 žalobce žalovanou odhlásil z trvalého pobytu. Nedoplatek elektřiny činí 3.225 Kč, žalovaná sama přímo v klientském centru Innogy slibovala, že nedoplatek uhradí k 12.2.2019, což neučinila. Žalobce doplnil žalobu podáním ze dne18.9. 2019 s tím, že žalobce užívá byt [číslo] o velikosti 2+1 v 5. nadzemním podlaží budovy [adresa] ve [obec] na základě nájemní smlouvy ze dne 29.8.2014, žalovaná se do předmětného bytu nastěhovala na začátku měsíce ledna 2018, žalovaná se zavázala hradit žalobci polovinu nájemného 4.120 Kč a polovinu inkasa 500 Kč vždy nejpozději k 15 dni v měsíci. Na celkový dluh uhradila 6.200 Kč, z čehož žalobce započetl 4.670 Kč na úhradu dlužné částky za měsíc leden 2018, a částečně na úhradu dlužné částky na měsíc únor 2018 ve výši 1.530 Kč. Za únor 2018 tak žalovaná dluží 3.140 Kč. Podáním ze dne 31.10.2019 žalobce doplnil skutková tvrzení s tím, že se na chodu domácnosti podílel stejným dílem jako žalovaná, kdy kromě celého nájemného a inkasa nakupoval potraviny, oblečení, vybavení domácnosti, pohonné hmoty do automobilu, který používala výhradně žalovaná či hračky pro děti žalované 2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě tvrdila, že spolu s žalobcem žili jako druh a družka, společně žili v bytě žalobce, společně hospodařili, žalovaná všechny své příjmy používala pro společné hospodaření. V měsíci listopadu ji žalobce z bytu odhlásil, protože od něj odešla, znovu ji přihlásil v prosinci 2018. Ze společné domácnosti se žalovaná odstěhovala 4.2.2019. V měsíci červenci 2018 si žalovaná vzala půjčku od [banka] [příjmení] 45.000 Kč, aby mohli jet na společnou dovolenou do Itálie. Tuto půjčku splácí po 1.067 Kč. Žalobce neměl nikdy námitky ke společnému hospodaření, tyto námitky měl, až když se odstěhovala z jeho bytu. Na dlužnou částku za elektřinu uhradila žalovaná 1.075 Kč, protože se dohodli společně se žalobcem a [jméno] [příjmení].

3. Žalobce jako účastník řízení vypověděl, že zná žalovanou od roku 2015, tzn. 3-4 roky, měli spolu bližší vztah od ledna 2018 do února 2019. Bydleli společně v žalobcově bytě, žalovaná měla děti ve střídavé péči, takže tyto děti týden bydlely u otce a týden s nimi. Žalovaná nepřispívala na bydlení, pokud pobíral příspěvek na bydlení a příspěvek v hmotné nouzi, tak ten byl vypočten i pro děti, pokud jde o hmotnou nouzi, původně pobíral částku 3 000 Kč a spolu s dětmi 5 000 Kč, z této částky polovinu, tj. 2 500 Kč, předával v hotovosti žalované. Potraviny a věci pro domácnost nakupoval žalobce ze svého, přes své postižení chodil na brigády. V listopadu 2018 žalovanou odhlásil z bytu, protože se chtěla vrátit k manželovi, v prosinci 2018 od něj zase odešla, takže ji přihlásil zpátky. Je pravdou, že žalovaná zažalovaného zaplatila nějaké exekuce, to žalobce zohlednil v žalobě. Je pravdou, že si žalovaná vzala půjčku [banka] [anonymizováno] 45 000 Kč na dovolenou v Itálii, žalobce svůj podíl 8 000 Kč žalované zaplatil, peníze jí dal do ruky. Na T-Mobile přispíval 500 Kč měsíčně. Popírá, že by mu žalovaná přispěla částkou 6 000 Kč na televizor zn. Thomson. V únoru 2019 mu žalovaná poslala asi 1 298 Kč, což mu přispěla jako na nájem, dále mu poslala něco na elektřinu, ale částku neví přesně, bylo to po přečtení vyjádření k žalobě 1 075 Kč Osoba [příjmení] [příjmení] byl po nějakou dobu žalobcův spolubydlící. Žalobce a žalovaná jako druh a družka, ale byla mezi nimi dohoda, že mu bude přispívat půlku na nájem a půlku na služby. Žalobce požadoval v průběhu soužití, aby mu dávala půlku na nájem a půlku na služby, nedala mu nic, důsledně to nevyžadoval, protože byl zamilovaný a měl růžové brýle na očích. Když se rozešli, tak napsal žalované dopis, ve kterém požadoval zaplacení částky, tehdy mu s tím radili v poradně pro dívky, pokud tázán, zda má kopii toho dopisu z února 2019, po nahlédnutí do svých dokladů uvádí, že nemá, pak poslal rovnou žalobu z 12.2.2019. Žalovaná se k žalobci nastěhovala hned v lednu 2018, žádost o rozvod podávala až později, někdy v březnu, hned v lednu 2018 se domluvili, že mu bude polovinu přispívat na nájem a na zálohy. Žalobce žalované řekl, kolik činí půlka, když žil sám, tak platil nájem 7 300 Kč, 300 Kč elektřinu a 140 Kč plyn, protože m slevu jako ZTP/P, což znamená, že musí mít průvodce, má výhody na vlaky a takové další. Takže to celkem bylo 8 500 Kč. Chtěl přihlásit žalovanou hned v lednu 2018 k trvalému pobytu, ale bylo jí poraděno, že když se bude rozvádět, ať se přihlásí později, tak ji přihlásil 1.5.2018 a poté se zvedl nájem na 8 240 Kč, 350 Kč internet a spolu s elektřinu a plynem činil nájem asi 9 300 Kč. Z této částky požadoval půlku. Není pravdou, že by žalovaná dala žalobci někdy kartu, aby zaplatil kartou, ani by mu nikdy nesdělila PIN, žalobce ani neví, jak její karta vypadá, na to byla žalovaná opatrná. Pokud žalovaná něco koupila z účtu kartou, tak jí doma hned tu hotovost dal a ona si to převedla druhý den, vložila na účet u [banka] [anonymizováno]. Žalobce byl u toho, doprovázel ji. Když byly u nich děti, tak nákupy byly větší, kupovalo se jídlo, utratila se třeba tisícovka, pětistovka a podobně. Pro děti kupovali i touto formou oblečení, to taky hradil žalobce. Žalobce měl příjmy, které se skládaly z důchodu 5 900 Kč téměř, 880 Kč příspěvek na péči, 550 Kč [druh příspěvku] [anonymizována dvě slova], 4 500 Kč příspěvek na bydlení a 3 000 Kč příspěvek na hmotnou nouzi, pokud byl sám. Pokud se mu zvýšil příspěvek na bydlení, snížil se mu příspěvek na hmotnou nouzi, v podstatě se to tak dorovnávalo. Žalobce chodil do práce k panu [jméno] [příjmení], který rozvážel potraviny, obědy, jeho úkolem bylo bedny naložit, vyložit, za to dostával do ruky 1 000 Kč, někdy i více od tohoto zaměstnavatele, pracoval u něj celý rok, co měli s žalovanou vztah, chodil do práce v 7:30 hod., odjížděl do [obec], vracel se v 11 nebo ve 12 hod. Pan [příjmení] teď pracuje na Městském úřadě ve [obec], někdy jej přivezl autem. Podotýká, že ještě dostával do jídlonosiče obědy, ze kterých se najedla celá rodina. Paní [jméno] [příjmení] je jejich společná známá, která o nich všechno ví, byla to taková jejich vrba, pan [jméno] [příjmení] je člověk, který přišel o byt, žalobce ho vzal na nějako dobu k sobě a po něm se přistěhovala paní [celé jméno žalované]. Pokud žalovaná dosáhla vyššího příjmu a měla vyšší výplatu, tak jemu se to zohlednilo na příspěvku na hmotnou nouzi a už nic nedostal a snížili mu i příspěvek na bydlení. Paní [celé jméno žalované] se odstěhovala proto, že byl propuštěn z práce z rozvozu jídla, už neměl tolik peněz, protože i když uváděl, že tam měl 1 000 Kč měsíčně oficiálně, tak když potřeboval, tak mu zaměstnavatel dal i nějaké peníze navíc. Vzal si od něho zálohu ve výši 10 000 Kč na auto, které chtěla žalovaná koupit kvůli dětem. Pokud jde o incident v říjnu 2018, byli tehdy společně v restauraci, něco vypili, když přišli domů, tak já si nepamatuje, co bylo, ale žalovaná mu potom napsala v SMS a na Messengeru, že to bylo tak, že žalobce jako první uhodila a žalobce pak v obraně ji také uhodil, pak někdo zavolal policii, neví kdo a žalovaná se na druhý den odstěhovala. To byl ojedinělý fyzicky incident, jinak když se pohádali slovně, tak žalovaná nedokázala unést pravdu a vždycky se„ stěhovala“ k manželovi. Společné soužití žalobci nevyhovovalo, např. pokud jde o uklízení, tak aby si uvařil kávu, musel umýt hromadu nádobí, maloval sám, ačkoliv měl [popis zdravotního stavu] [anonymizováno], žalovaná ležela anebo byla na Facebooku. Soužití nebylo souladné i z jiných důvodů, nelíbilo se mu, že děti, když přišly od manžela žalované, byly špinavé, zavšivené, sprej na odvšivení stál 500 Kč, považoval to za drahé a chtěl, aby se podívali po nějakém levnějším, žalovanou to rozčílilo, takže nastartovala auto a odešla a nechala jej stát u nastartovaného auta. Žalobce nemá řidičský průkaz, nemohl odjet, takže pak poprosil svého známého [příjmení], aby auto odvezl. Po podání žaloby mu žalovaná vyhrožovala, ať žalobu stáhne, že sní prášky nebo skočí pod vlak. Žalobce podával nějaké oznámení na policii, neví, jak to dopadlo, ví, že pak žalovaná byla třikrát na [zdravotnicié zařízení], ještě by chtěl doplnit, že žalovaná taky byla týraná bývalým manželem, a to psychicky. Pokud jde o vyúčtování celkových služeb, toto přišlo v měsíci asi srpnu 2019, žalobce měl doplácet necelých 1 800 Kč, na toto mu dala žalovaná 890 Kč, což neví přesně, ale na platbách se podíleli všichni tři, čili žalobce pan [příjmení] a žalovaná, a doplatek doplatili společně tak, že oni mu dali peníze do ruky každý jednu třetinu a žalobce zaplatil.

4. Žalovaná jako účastnice řízení vypověděla, že spolu žili jako druh a družka, pokud jde o placení nájmu, bylo to tak, že žalobce čekal, až mu přijde jeho důchod a sociální dávky, ze kterých zaplatil nájem a dal jí peníze na zaplacení toho nájmu a se zbytkem a s jejími penězi hospodařili. Společně nakupovali, žalovaná pracovala v [označení zaměstnavatele], výplata jí chodila na účet, i nemocenská, i přídavky na děti, z toho účtu financovali jejich společný život. Žalobce účet neměl, takže když něco potřeboval zaplatit, provedla žalovaná ze svého účtu, měl i kartu někdy k dispozici, PIN mu sdělila, a to opakovaně, protože si ho nepamatoval, ale většinou nakupovali spolu pro domácnost. O dávky v hmotné nouzi žádali s žalobcem společně, společně šli na úřad práce, kde dostali k vyplnění formuláře, žalobkyně si musela nechat svůj formulář potvrdit zaměstnavatelem, žalobce doložil svůj důchod a paní pak z toho spočítala dávky v hmotné nouzi, přičemž po dobu, co byla v rozvodovém řízení, započítávala, jakože děti byly u žalované, i když později už děti byly ve střídavé péči. Byli s manželem rozvedeni až v prosinci 2018, takže už neví, jak to potom bylo s dávkami po rozvodu. Žalobce nepožadoval po žalované v průběhu soužití, aby mu dala půlku na nájem a na zálohy na inkaso, začal to chtít až všechno najednou v době, kdy odešla. Žalobce žárlil na bývalého manžela žalované, se kterým komunikovala kvůli dětem, se kterým se musela domluvit kvůli nich, tak z tohoto důvodu se rozešli a taky proto, že ji párkrát uhodil, v říjnu 2018 j byla i v nemocnici, může doložit zprávu, napadl ji i v prosinci 2018, ale nebyla už u lékaře, musela se vlastně vrátit k exmanželovi, vrátila se k manželovi, kde se spolu starají o děti a vedou domácnost, ale to je všechno. Manželský vztah s manželem neobnovili. V listopadu 2018 se odstěhovala proto, že ji v noci napadl, a žalobce hned ráno jel na [právnická osoba], kde ji odhlásil z bytu, potom naléhal, ať se vrátí, že už nebude pít tvrdý alkohol a že ji chce zpátky. Zase se nastěhovala zpátky s oblečením a s dětmi. Pak definitivně odešla v únoru 2019, protože se bála. Žalovaná se podílela na chodu společné domácnosti, tak prala, vařila, uklízeli společně, nakupovali jídlo, léky, co bylo potřeba, na tom se podílela i finančně, má účty a výpisy z účtu, z nichž je patrno, že byly zakupovány v daném období potraviny, oblečení a jiné věci, např. krmení pro psa. Pokud j tázána, zda platila výlučně sama tyto potřeby, tak uvádí, že je platil i žalobce, podle toho, kdo jak měl peníze, je vidět, že peníze vybírala, aby měli i hotovost, v placení se střídali. Žalobce měl tyto příjmy: důchod asi 5 800 Kč, příspěvek na péči 880 Kč, [druh příspěvku] [anonymizována dvě slova] 550 Kč, příspěvek na bydlení asi 2 300 Kč, dávky z hmotné nouze, které pobíral výlučně on, a ty se lišily podle příjmu a činily až 5 000 Kč. Nájem za byt činil 8 400 Kč a zálohy na elektřinu a ostatní asi 1 000 Kč. Pokud je jí předestřeno, že součet těchto částek je 14 530, potvrzuje, že to tak mohlo být, že dosahoval příjmu asi 14 000 Kč. Není pravdou, že by jí žalobce předával částku z dávek hmotné nouze, která patřila dětem ve výši 2 500 Kč. Pokud žalobce tvrdí, že jí dal 8 000 Kč na dovolenou, není to pravda, žalovaná po něm 8 000 Kč nechtěla. Společnou dovolenou v Itálii absolvovali v červenci 2018, měli snídaně a večeře, bylo to zakoupeno jako last minute, pokud platili něco navíc, nějaký nákup v Itálii, platila kartou. Peníze vybírala až na místě z bankomatu. Všechno se dá vyčíst z daného účtu. Není pravdou, že jí žalobce za nákup, který zaplatila přes kartu, dával v hotovosti nějaké peníze, které by si měla vložit na účet. Je pravdou, že žalobce chodil do práce k panu [příjmení] až do konce roku 2018, je pravdou, že měl příjem z této práce asi 1 000 Kč měsíčně a někdy víc a že někdy přinesl oběd, asi třikrát týdně přivezl oběd. Jídla bylo hodně, ani to nestačili sníst, byl toho plný jídlonosič. Jednalo se o nějakou kuchyň ve [obec], která rozvážela jídla. V žádném případě žalovanému neříkala, že by spáchala sebevraždu kvůli žaloby, která byla na ni podaná, pouze se zmínila, že přemýšlí o životě, ale nikoliv v souvislosti s podanou žalobou.

5. Po přečtení výpisů z účtu žalobkyně uvedla: bezhotovostní příjem 15.10.2018 3 300 Kč PNP je se o příspěvek na péči na syna [jméno] [příjmení], 9.10 PND 2 730 Kč jsou přídavky na tři děti, částka 1 200 Kč 10.10.2018 je výživné od bývalého manžela na děti, částka 2 741 Kč 15.6.2018 PVN je podpora žalované v nezaměstnanosti. Dne 8.6.2018 vložila na účet 4 000 Kč, přišly jí peníze složenkou za úraz, takže si je vložila na účet. Pokud si přeposílala z [banka] [anonymizováno] peníze na [banka] [anonymizováno], činila tak proto, že [banka] [anonymizováno] účtuje za výběr z karty 30 Kč poplatek a mají pouze jeden bankomat v celém [obec], takže se jí to lépe vybíralo z [banka] [anonymizováno]. Dne [číslo] vkládala na účet [banka] [anonymizováno] 2 000 Kč, aby mohla zaplatit účet – splátku [právnická osoba]. Příspěvky na bydlení nechodily na její účet, ty chodily žalobci složenkou. Rovněž příspěvky v hmotné nouzi chodily složenkou. Pokud zaslala do spisu složenku na 1 075 Kč nedoplatek elektřiny, jedná se o celý rok 2018, jedná se o třetinu, druhou třetinu měl zaplatit žalobce a třetí třetinu pan [jméno] [příjmení]. Pokud jde o 1 291 Kč, kde poznačila nájem od 1. do 4. února, tak jedná se o nájem plus energie za únor, což bylo asi 9 500 Kč, což rozpočítali na dvě osoby mezi žalovanou a žalobce, tento propočet jí poradila paní v poradně, takže zaplatila vlastně čtyři dny. Pokud je tázána, proč zaplatila zrovna 4 dny za únor 2019 a nikoliv třeba za leden 2019, tak uvádí, že spolu hospodařili až do 4. února, a protože odcházela, zaplatila za čtyři dny v únoru. Pokud mám vysvětlit, proč nezaplatila za ostatní měsíce, když platila za únor 2019, takto zaplatila na základě rady v poradně, že má zaplatit jenom za únor 2019. Pokud je tázána na platby T-Mobile, tak T-Mobile byl veden na jméno žalované s adresou žalobce a pokud jde o přehled služeb o číslech, tak žalované mobil byl s [číslo] žalobcův mobil byl [číslo]. Pokud vkládala 3.4. 980 Kč, tak tuto částku vložila proto, aby zaplatila zase splátku, což je z účtu vidět, nemůže si vzpomenout, co to bylo za finanční prostředky. Žalovaná zaplatila žalobci 6 200 Kč v platbách, jak bylo rozepsáno v žalobě, tedy dvakrát 1 000 Kč, poté dvakrát 500 Kč, jednou 2 400 Kč a jednou 800 Kč, z toho 2 400 Kč zaplatila z titulu dluhu, který vázl u [právnická osoba], 800 Kč zaplatila dluh na innogy, myslí, že se jednalo o elektřinu, dvakrát 1 000 Kč, to byla splátka exekuce, které za žalobce provedla přes účet dvakrát 500 Kč, rovněž byla splátka na exekuci. Na vyúčtování služeb v srpnu 2019 dávala žalovaná žalobci polovinu - 890 Kč. Neumí zdůvodnit, proč dávala polovinu. Jak přišly žalobci peníze z úřadu práce, to znamená důchod, příspěvek na bydlení, hmotná nouze, příspěvek na péči a [druh příspěvku] [anonymizována dvě slova], tak šli spolu na poštu a žalobce zaplatil nájem. Složenky ohledně plateb nájmu byly předtištěné, a pokud bylo něco potřeba dopsat, takto dopsala žalovaná. Pokud nahlíží na složenky z čl. 7 spisu, jedná se o její písmo.

6. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že znám oba účastníky asi rok a půl, znají se z Restaurace [příjmení] [příjmení], kde pracovala jako servírka, žalobce se tam stavoval po práci na sodovku nebo jedno pivo a někdy s žalovanou si tam zašli večer posedět. Svědkyně byla u nich na návštěvě asi dvakrát. Měli mezi sebou podle svědkyně zvláštní vztah, pořád řešili peníze ve vztahu. Žalobce se jí svěřil, že byl s žalovanou domluven, že mu bude přispívat do domácnosti, což se nestalo, byli domluveni, že až začne žalovaná pracovat, že bude platit nějaké věci, což se nestalo, bylo to asi tak, že je žalobce všechny i s dětmi živil asi 3 nebo 4 měsíce, ví, že žalovaná nastoupila do nějakého zaměstnání, kde působila 14 dnů a pak skončila, později nastoupila do [označení zaměstnavatele], netuší, do kdy tam pracovala, ale myslí si, že ještě stále pracuje. Před svědkyní se účastníci u baru domlouvali, že žalobci bude žalovaná přispívat na domácnost. Konkrétní částka nebyla zmíněna, ale bylo hovořeno, že žalovaná bude platit polovinu nájmu včetně elektřiny a vody. Tuto dohodu svědkyně slyšela asi před ¾, možná před rokem, pracovala tam do dubna 2019. Žalobce se zmínil, když se stavoval po práci, že už to sám finančně nezvládá. Ví, že žalobce měl nějaký příspěvek na péči a nějaký důchod vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, už si nepamatuje, myslí si, že jí to říkal, kolik má peněz, ale to si už nepamatuje. Účastníci měli takový divný vztah, že svědkyně nepochopila, jak vlastně žili. Ví, že byli na společné dovolené, říkali, že dovolenou zaplatila žalovaná a že snad měl [jméno] nějakou část žalované za to dát. Ta dovolená měla být na splátky. Pokud je tázána, zda je jí známo, že by si koupili novou televizi, televizi měli v domácnosti, byla tam dvakrát. Ví, že se často hádali hlavně kvůli financím, s tím, že se žalovaná nestarala o domácnost, která byla špinavá, ví, že žalobce jí dal facku poté, co mu žalovaná plivla do obličeje, pak se rozešli. Svědkyně nebyla informována, na co bude u soudu tázána. Že má přijít k soudu, jí řekl žalobce, řekl jí, že již proběhlo první stání a jeho právní zástupkyně navrhla její osobu jako svědka, neptala se ho, proč má přijít k soudu, ten důvod jí byl zcela jasný, i po odstěhování z [obec] je s žalobcem v úzkém kontaktu, píší si a telefonují. Svědkyně respektovala, že žalovaná je přítelkyně žalobce, ale že by šly spolu třeba samy na kávu nebo tak nějak, to ne. Konflikt s ní žádný neměla. Žalovaná jí neublížila, nemá na ni negativní názor.

7. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že přišel k soudu na žádost pana žalobce, který mu sdělil, že se soudí s žalovanou. Žalobce zná asi tři roky, žalovanou rok a ¾. Žalobce poznal v práci a žalovanou jako jeho přítelkyni. Seznámili se v [obec] u pana [jméno] [příjmení], žalovaný tam vykonával pomocné zednické práce. Pokud ví, žalobce se s žalovanou soudí o nějaké peníze, jedná se o peníze za dobu, co spolu bydleli, tedy o nějaký příspěvek na bydlení, konkrétní částku neví. Svědek taky u žalobce 4 nebo 5 měsíců bydlel, taky mu přispíval, byli domluveni na 1 000 Kč týdně, což bylo na nájem a zálohy, elektřinu, plyn atd. Asi v březnu 2018 na svědka žalovaná vyrukovala s tím, že by už měl zase něco přispět na bydlení, protože ona žalobci musí také přispívat. Jednu dobu tam bydleli žalobce, žalovaná, svědek plus jejich dvě nebo tři děti. Pokud je tázán na bližší hospodaření účastníků, tak žalobce tehdy pracoval v [jméno] ve [obec], odtamtud vozil jídlo pro ně pro všechny, takže i svědek se najedl, když zbylo, někdy nakoupil žalobce, někdy nakoupila žalovaná, někdy nakoupil svědek, pokud je tázán, zda si to vzájemně vyrovnávali, takto ne, možná žalobce s žalovanou jako partneři ano, ale svědek ne. Bydlel s nimi od konce prosince 2017 do začátku května 2018. Nájem se fakticky platil tak, že složenky měl u sebe žalobce. Peníze na nájem svědek přispíval bez potvrzení jako kamarád kamarádovi a žalobce je obratem předával žalované, neví proč, ale v podstatě to tak vždycky udělal. Pokud ví, složenky chodil na poštu platit žalobce. I po odchodu v květnu 2018 se někdy potkali, občas se tam stavil na kafe. Svědek viděl na Facebooku fotky z jejich dovolené, neví nic bližšího, kdo dovolenou platil. Žalovanou potkal párkrát v [označení zaměstnavatele], protože tam pracuje. Začátkem letošního roku se mu žalobce ozval, že bude potřebovat přispět na vyúčtování elektřiny, vody a plynu, tak mu řekl, až bude mít fakturu, že není problém, pak se mu ozval až v souvislosti s tímto soudem. Svědek na vyúčtování žalobci přispěl asi 1 500 Kč nebo 2 000 Kč. Pokud měl platit 1 000 Kč týdně žalobci za bydlení, není mu známo, jak velkou částku měla platit žalovaná za bydlení. Žalobce ani žalovaná mu neřekli kolik, svědek se ani neptal, že měla žalovaná platit, ví pouze proto, že mu sama řekla, že také musí platit. Kromě předávání peněz svědkovy tisícikoruny žalobci a posléze žalované jiné předávání peněz neviděl. Neví o tom, zda žalovaná žalobci nějaký příspěvek na nájem skutečně hradila.

8. Soud provedl dokazování a zjistil:

9. Z stvrzenky o provedených platbách 1 075 Kč a 1 291 Kč, že tyto částky odeslala žalovaná žalobci prostřednictvím České pošty s.p. dne 20.2.2019 (1.075 Kč - poznamenáno nedoplatek za elektřinu) a dne 18.2.2019 (1.291 – s poznámkou nájem od 1.2.2019)

10. Ze zprávy oční příjmové ambulance ze dne 28.10.2018, že žalovaná byla ošetřena v ambulanci poté, co okolo půlnoci byla napadena přítelem, dostala pěstí do levého oka, pod okem měla hematom a otok.

11. Z vyúčtování služeb T-Mobile za období za období od srpna 2018 do února 2019 bylo zjištěno, že v jedné faktuře byly účtovány mobilní čísla žalované a žalobce.

12. Ze Smlouvy o zájezdu č. 2018 ze dne 26.7.2018 uzavřené mezi cestovní kanceláří [název] [anonymizováno] a žalobcem, že termín zájezdu do Itálie od 27.7.2018 do 5.8.2017 za 37.620 Kč byl dohodnut pro 5 osob, žalobce, žalovanou, a 3 děti žalované.

13. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne 24.7.2018 bylo zjištěno, že žalovaná požádala [banka] [anonymizováno] o půjčku ve výši 45.000 Kč se splátkou 1.095 Kč měsíčně po dobu 60 měsíců.

14. Z dokladů o nákupech potravin v Tescu, Shell, Elektro [název], Kaufland předložené žalobcem bylo zjištěno, že žalobce si schovává účtenky za nákup potravin, na některých účtenkách bylo možno vyčíst datum nákupu (24.6.2018, 31.8.2018, 30.4 2018 2018, 25.7.2018, 26.6.2018)

15. Z výpisů z účtů na jméno žalované vedených u [banka] [anonymizováno] a [právnická osoba] za období roku 2018 bylo zjištěno, že žalovaný na účet [banka] [anonymizováno] chodila mzda, přídavky na děti, výživné, žalovaná z obou účtů v daném období hradila platby zejména v Tescu, Kauflandu a dalších obchodech, Penny, Albertu apod.

16. Ze složenek na čl. 7 spisu, k nimž žalovaná uvedla, že je dopisovala (je to její písmo) bylo zjištěno, že žalobce zasílal [právnická osoba] nájem dne 18.4.2018 – 7.430 Kč, 12.5.2018, 19.6.2018, 27.7.2018 – vždy 7.900 Kč, 22.8.2018 a 15.9.2018 – vždy 8.240 Kč.

17. Z vyúčtování dodávky elektřiny za leden 2018 až leden 2019 bylo zjištěno, že souhrn všech částek činil 6.755,80 Kč, nedoplatek činil 3.222,79 Kč (z tohoto vyúčtování uhradila žalovaná 1.075 Kč - pozn.sou)

18. Z evidenčního listu pro výpočet měsíčních úhrad bytu bylo zjištěno, že od 1.2.2019 činil měsíční předpis částku 7.760 Kč pro jednoho člena domácnosti. Od 1.5.2018 pro dvě osoby činil měsíční předpis 8.240 Kč.

19. Z nájemní smlouvy uzavřená mezi [právnická osoba] a žalobcem včetně dodatků bylo zjištěno, že žalobce je nájemcem bytu [číslo] v pátém nadzemním podlaží v domě [adresa] o velikosti 1+2, výměře 58,42 m od 1.9.2014 20. Z přehledu o platbách prostřednictvím SIPO Česká pošty bylo zjištěno, že záloha na elektřinu, plyn a anténu – kabel TV činí 1.098 Kč měsíčně.

21. Ze zprávy úřadu práce, kontaktní pracoviště [obec] bylo zjištěno, že žalobce v období od 1.1.2018 do 28.02.2019 pobíral dávky státní sociální podpory (příspěvek na bydlení), dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení), [druh dávky] [anonymizováno 7 slov]) a dávky příspěvku na péči uvedené v příloze. U dávky příspěvek na bydlení v období od 1.1.2018 do 18.04.2018 jmenovaný neměl společně posuzované osoby. Od 19.04.2018 byla u příspěvku na bydlení se jmenovaným společně posuzovaná paní [celé jméno žalované], [datum narození]. U dávek pomoci v hmotné nouzi v období od 01.01.2018 do 16.04.2018 jmenovaný neměl společně posuzované osoby. Společně posuzované osoby u dávek pomoci v hmotné nouzi od 17.04.2018: [celé jméno žalované], [datum narození]; [jméno] [jméno] [příjmení], [datum narození]; [jméno] [příjmení], [datum narození]; [jméno] [příjmení], [datum narození].

22. Z přílohy k této zprávě bylo zjištěno, že žalobce obdržel na příspěvku na bydlení za rok 2018 celkem 52.674 Kč, z toho za období duben 2018 až leden 2019 41.588 Kč, na doplatku za bydlení za období duben až srpen 2018 4.086 Kč, celkem 45.674 Kč.

23. Za období duben 2018 – leden 2019, tedy v období, kdy se na žalovanou pohlíželo jako na společně posuzovanou osobu, činil příspěvek na bydlení celkem 41.588 Kč, doplatek na bydlení 4.086 Kč, tj. celkem 45 674 Kč: 2 = 22.837 Kč 24. 54.510 Kč – 22.837 Kč = 31.673 Kč měsíc; Žalováno v Kč; příspěvek na bydlení a doplatek bydlení v Kč; Celkem: 2 v Kč; Zákonný úrok z prodlení z částky v Kč; Rozdíl v Kč zamítnuto únor 2018; 3140; 3140; březen 2018; 4670; 4670; duben 2018; 4670; 4264 + 1984; 6248 3124; 3124; 4670-3124 1546 květen 2018; 4670; 4187 + 1040; 5227 2613; 2613; 4670-2613 2056 červen 2018; 4670; 4672; 5039 2519; 2519; 2150 červenec 2018; 4670; 4672; 5286 2643; 2643; 4670-2643 2027 srpen 2018; 4670; 5563; 5644 2822; 2822; 4670-2822 1848 září 2018; 4670; 5563; 5563 2781; 2781; 4670-2781 1888 říjen 2018; 4670; 5563; 5563 2781; 2781; 4670-2781 1888 listopad 2018; 4670; 2368; 2368 1184; 1184; 4670-1184 3486 prosinec 2018; 4670; 2368; 2368 1184; 1184; 4670-1184 3486 leden 2019; 4670; 2368; 2368 1184; 1184; 4670-1184 3486 25. Z předžalobní upomínky, výzvy k vydání věci ze dne 20.2.2019 adresované žalovanou žalobci bylo zjištěno, že žalovaná vyzývá žalobce k vydání věcí zadržovaných v bytě, který společně do 4.2.2019 s žalobcem obývala, věci jsou specifikovány, dále žádá o zaplacení poloviny půjčky od [banka] [anonymizováno] v měsíčních splátkách 533 Kč, o úhradu sankcí za předčasné ukončení smlouvy u T-mobile a dává žalobci na vědomí, že mu zaslala poměrnou část nákladů na bydlení 1.291 Kč za měsíc únor 2019 a 1.075 Kč poměrnou část za vyúčtování elektřiny. Od března 2018 do ledna 2018 (2019 poznámka soudu s ohledem na zjevný překlep), kdy společně sdíleli domácnost, se podílela na úhradě nákladů na bydlení a služeb spojených s bydlením, jakož i na zajištění stravy, poplatků jakož i splátek exekucí.

26. Z odpovědi na předžalobní upomínku ze dne 25.2.2019 adresované žalované žalobcem bylo zjištěno, že žalobce sděluje žalované, že všechny věci ze seznamu vydal, vyjma televize Thompson a dětského kola koupeného z jeho prostředků, služby hradil žalobce sám a proplácel žalované nákupy, žalovaná slibovala polovinu nákladů na domácnost, dluží za nájmy a žádá úhradu 54.510 Kč.

27. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

28. Od ledna 2018 do 4.2.2019 žalobce s žalovanou žili spolu v bytě, jehož nájemcem je žalobce s malou přestávkou v listopadu 2018 jako druh a družka. Spolu s nimi bydlely v bytě 3 nezletilé děti žalované v období, kdy měly být v péči žalované z titulu střídavé péče. Žalobce se domáhá proti žalované zaplacení celkové částky 54.510 Kč na základě jím tvrzené dohody uzavřené ústní formou s žalovanou, dle níž se žalovaná zavázala přispívat polovinou na náklady nájmu a inkasa. Žalovaná existenci této dohody popírá. Z výpovědi účastníků soud dospěl k závěru, že hospodařili společně v rámci prostředků, které měli k dispozici tím způsobem, že potraviny nakupovali buď jeden nebo druhý, o čemž svědčí žalobcem předložené účtenky za nákupy v Tesku, Kauflandu apod. z daného období a výpisy z účtu žalované, na nichž lze rovněž vyčíst platby za nákup v těchto obchodních řetězcích. V červenci 2018 jeli účastníci na společnou dovolenou, kdy Smlouva o zájezdu byla uzavřena na jméno žalobce, Smlouva o půjčce na částku 45.000 Kč, z níž byl zájezd hrazen, byla uzavřena na jméno žalované. Spolu s účastníky jeli na zájezd i děti žalované. Soužití začalo být nesouladné nejpozději na podzim 2018, kdy se žalovaná nechala ošetřit na oční ambulanci (28.10.2018) po napadení žalobcem. Dne 4.2.2019 bylo soužití definitivně ukončeno. Mezi účastníky zůstalo sporným, zda se dohodli či nedohodli na tom, že žalovaná bude přispívat ze svých příjmů polovinou na nájem a inkaso. Výše nájemného a inkasa byla doložena evidenčními listy a předpisem SIPO. Je nesporné, že žalovaná zaplatila žalobci 1.075 Kč z titulu vyúčtování elektřiny za rok 2018 a 1.291 Kč – s poznámkou nájem od 1.2.2019 a dále zaplatila za žalobce celkovou částku 6.200 Kč za jeho závazky, částku žalobce započetl na dlužné nájemné za leden 2018 ve výši 4.670 a částečně na únor 2018 1.530 Kč. Předpis nájemného v roce 2018 činil 8.240 Kč, předpis záloh na 1.100 Kč. Za rok 2018 tak polovina předpisu nájemného a záloh na služby činí 12 x 4.670 Kč = 56.040 Kč – 1.530 Kč = 54.510 Kč.

29. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud přisvědčil tvrzení žalobce, že byl s žalovanou dohodnut ústně na tom, že mu bude přispívat polovinu na nájem a inkaso (dle předpisu) K tomu závěru soud dospěl vyhodnocením svědeckých výpovědí svědků [jméno] [příjmení], která potvrdila, že slyšela, jak se účastníci domlouvali, že žalovaná žalobci bude žalovaná přispívat na domácnost. Konkrétní částka nebyla zmíněna, ale bylo hovořeno, že žalovaná bude platit polovinu nájmu včetně elektřiny a vody. Z výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek ví, že se žalobce s žalovanou soudí o nějaké peníze, jedná se o peníze za dobu, co spolu bydleli, tedy o nějaký příspěvek na bydlení, konkrétní částku nevěděl. Svědek taky u žalobce 4 nebo 5 měsíců bydlel, taky mu přispíval, byli domluveni na 1 000 Kč týdně, což bylo na nájem a zálohy, elektřinu, plyn atd. Asi v březnu 2018 na svědka žalovaná vyrukovala s tím, že by už měl zase něco přispět na bydlení, protože ona žalobci musí také přispívat. Skutečnost, že dohoda mezi účastníky byla takto uzavřena, podporuje chování samotné žalované, která dobrovolně žalobci přispěla na vyúčtování elektřiny a nájem za únor 2019 (částečně). Žalovaná také nijak nebrojila proti skutečnosti, že částku 6.200 Kč, kterou zaplatila, započetl žalobce na nájem a zálohy na inkaso. Soud má tak zato, že dohoda mezi účastníky byla uzavřena, jejím obsahem byl závazek žalované přispívat žalobci polovinou na nájem a inkaso, oproti možnosti sdílet spolu s dětmi společnou domácnost se žalobcem. Pokud by žalobce nepobíral od státu příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení, byla by žaloba v celém rozsahu důvodná.

30. V řízení však bylo zjištěno, že žalobce tento příspěvek a doplatek na bydlení pobíral. Na žalovanou bylo v období od dubna 2018 hleděno jako na společně posuzovanou osobu. Žalobce v období od dubna do konce ledna 2019 obdržel na příspěvku na bydlení částku celkem 41.588 Kč a na doplatku na bydlení částku 4.086 Kč, celkem 45.674 Kč (polovina činí 22.837 Kč) Pokud se na žalovanou v tomto období hledí jako na společně posuzovanou osobu, má soud zato, že část tohoto příspěvku je určena i na bydlení žalované, byť příjemcem – adresátem dávky je toliko žalobce. Bylo by krajně nespravedlivé, kdyby soud k této skutečnosti nepřihlédl. Vedlo by to totiž k tomu, že v měsících duben až říjen, kdy činil příspěvek na bydlení přes 4.000 Kč a dokonce 3 x 5.563 Kč, při zavázáni žalované zaplatit žalobci plnou polovinu nájemného a záloh ve výši 4.670 Kč, by žalobce neměl žádný výdaj na bydlení a to soud zcela odhlíží od skutečnosti, že po dobu 4-5 měsíců u žalobce bydlel i [jméno] [příjmení] s příspěvkem 1.000 Kč týdně, když tyto platby nemají ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou žádný relevantní právní význam. Žalobce příspěvky a doplatky na bydlení od státu v žalobě nijak nezohlednil a soud je toho názoru, že tyto příspěvky by měly být zohledněny, když žalovaná byla posuzována jako osoba žijící ve společné domácnosti. Z tohoto důvodu polovinu příspěvků a doplatků, tj částku 22.837 Kč soud od dluhu žalované odpočetl a v tomto rozsahu žalobu zamítl i s příslušenstvím, které dopočetl propočtem dlužné částky mínus příspěvek na bydlení a doplatek v jednotlivých měsících.

31. Podle § 3 odst. 2, písm. d) zákona č. 89/2012 Sb., soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že daný slib zavazuje a smlouvy mají být plněny.

32. Podle § 2272 zákona č. 89/2012 Sb., nájemce má právo přijímat ve své domácnosti kohokoli. Příjme-li nájemce nového člena své domácnosti, oznámí zvýšení počtu osob žijících v bytě bez zbytečného odkladu pronajímateli, neučiní-li to nájemce ani do dvou měsíců, co změna nastala, má se za to, že závažně porušil svou povinnost.

33. Zákon č. 89/2012 Sb. se vyhýbá legální definici domácnosti vzhledem k tomu, že„ domácnost“ se i za nynějšího stavu chápe ve dvou významech (jako pospolitost osob i jako zařízení obydlí). Zákon 40/1964 Sb. v ust. § 115 definoval, že domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. V komentáři k tomuto ustanovení bylo uvedeno, že společnou domácnost vedou ti, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Soužití se považuje právem za trvalé, jestliže jsou tu objektivně zjistitelné okolnosti, které svědčí o úmyslu vést takové společenství trvale, nikoli jen na přechodnou dobu. Soudy správně vycházejí z toho, že společné uhrazování nákladů na životní potřeby lze charakterizovat jako hospodářské soužití, při němž osoby společně hospodaří se svými příjmy, nejsou oddělené finanční prostředky a nerozlišuje se, které věci v domácnosti smějí tyto osoby užívat.

34. Nový občanský zákoník ustanovení § 115 zákona č. 40/1964 Sb. nijak nepřevzal, o domácnosti se hovoří pouze v ust. § 2272 a násl. v souvislosti s dalšími povinnostmi nájemce. Žalobce žalovanou jako dalšího člena domácnosti u svého pronajímatele ohlásil a splnil tak povinnost stanovenou mu tímto ustanovením. Žalovaná byla pak vedena jako společně posuzovaná osoba z hlediska předpisů zák, č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, č. 108/2006 Sb., sociálních službách a č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Soužití žalobce se žalovanou tak soud vnímá jako pospolitost osob v jedné domácnosti, které spolu trvale žily a tím pádem měly společně uhrazovat náklady na své potřeby. Z výpovědi žalobce a žalované vyplynulo, že pokud jde o stravování, nakupovali společně, nebo střídavě, nebo žalobce zajistil jídlonosiče s obědy od svého zaměstnavatele. Jelikož soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že dohoda mezi žalobcem a žalovanou ohledně placení poloviny nájmu a záloh byla mezi nimi uzavřena a protože, jak říká § 3 odst. 2, písm. d) občanského zákoníku, že daný slib zavazuje a smlouvy mají být plněny, vyhověl návrhu žalobce co do částky 31.673 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z částek, jež byly zaplaceny žalobcem po odpočtu příspěvku na bydlení v jednotlivých měsících). O částku 22.837 Kč opět s příslušenstvím, které se odvíjí od poskytnutých příspěvku, žalobu jako nedůvodnou zamítl, když má soud za to, že k základním právním imanentním právního řádu materiálního právního státu náleží obecný princip spravedlnosti (spravedlnost má být podstatou práva, srov. např. rozsudek ze dne 3.3.2009 sp. zn. 32 Cdo 661/2009 by nespravedlivé, aby žalovaná zaplatila žalobci i tu část nájmu a záloh na kterou obdržel žalobce příspěvky od státu.

35. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí případně vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě měl žalobce úspěch částečný a to ve výši 58 %, neúspěch ve výši 42 %, soud proto přistoupil k rozhodnutí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce byl osvobozen od soudních poplatků a měl ustanoveného zástupce z řad advokátů. Náklady jeho právního zastoupení ponese stát, o výši těchto nákladů bude rozhodnuto samostatným usnesením.