15 C 356/2020

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 14 810 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 434 Kč se zákonný úrokem z prodlení z částky 1 434 Kč od 23.10.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobce, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 13 376 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 989,62 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 13 706,84 Kč od 27.2.2016 do 30.6.2016 ve výši 7,05 %, zákonný úrok z prodlení z částky 13 706,84 Kč od 1.7.2016 do 31.12.2016 ve výši 7,05 %, zákonný úrok z prodlení z částky 13 706,84 Kč od 1.1.2017 do 30.6.2017 ve výši 7,05 %, zákonný úrok z prodlení z částky 13 706,84 Kč od 1.7.2017 do 31.12.2017 ve výši 7,05 %, zákonný úrok z prodlení z částky 13 706,84 Kč od 1.1.2018 do 30.6.2018 ve výši 7,50 %, zákonný úrok z prodlení z částky 13 706,84 Kč od 1.7.2018 do 31.12.2018 ve výši 8 %, zákonný úrok z prodlení z částky 13 706,84 Kč od 1.1.2019 do 30.6.2019 ve výši 8,75 %, zákonný úrok z prodlení z částky 13 706,84 Kč od 1.7.2019 do 31.12.2019 ve výši 9 %, zákonný úrok z prodlení z částky 13 706,84 Kč od 1.1.2020 do 30.6.2020 ve výši 9 %, zákonný úrok z prodlení z částky 13 706,84 Kč od 1.7.2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 478,04 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 103,16 Kč od 27.2.2016 do zaplacení ve výši 7,75 %, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal proti žalované zaplacení částky: 1/ 14.810 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovanou došlo dne 19.2.2010 k uzavření Smlouvy o půjčce č. 384090868 (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 8.360 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 310 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 15.4.2011. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 18.5.2010.

2. Ke dni 24.1.2011 činila dlužná jistina částku 8.120,92 Kč a souhrnný poplatek částku 6.789,09 Kč. Po tomto datu do data postoupení bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 1.203,17 Kč.

3. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 4.653,17 Kč.

4. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26.2.2016 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 26.2.2016. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci.

5. Ke dni postoupení 26.2.2016 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 13.706,83 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení.

6. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.

7. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: -) celkové dlužné částky ve výši 13.706,84 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 8.120,92 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 5.585,92 Kč, -) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 5.989,62 Kč, -) úroků z prodlení z celkové dlužné částky 13.706,84 Kč od 27.2.2016 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

8. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 5.989,62 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 13.706,84 Kč od 26.5.2010, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do data postoupení 26.2.2016.

9. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

10. Dále se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky: 2/ 1.103,16 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovanou došlo dne 31.7.2009 k uzavření Smlouvy o půjčce č. 381455538 (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 5.016 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 186 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24.9.2010. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku.

11. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy.

12. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 23.2.2010.

13. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 24.9.2010. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni 24.9.2010 činila dlužná jistina částku 653,59 Kč a souhrnný poplatek částku 546,41 Kč. Po tomto datu do data postoupení bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 96,83 Kč. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky.

14. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 9.912,83 Kč.

15. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26.2.2016 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 26.2.2016. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci.

16. Ke dni postoupení 26.2.2016 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 1.103,17 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení.

17. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.

18. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: -) celkové dlužné částky ve výši 1.103,16 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 653,59 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 449,57 Kč, -) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 478,04 Kč, -) úroků z prodlení v zákonné výši 7,75 % ročně z celkové dlužné částky ve výši 1.103,16 Kč od 27.2.2016 do zaplacení.

19. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 478,04 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně počítaný z celkové dlužné částky ve výši 1.103,16 Kč od 2.10.2010, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení 26.2.2016.

20. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

21. Podáním ze dne 28.4.2021 žalobce opravil skutková tvrzení v tom směru, že z titulu smlouvy č 384090868 žalovaná uhradila celkem 4 653,16 Kč z titulu Smlouvy č. 384090868. Žalovaná celkem uhradila 4.653,16 Kč, přičemž část těchto plateb ve výši 2.774,08 Kč byla použita v souladu s čl. 5 Podmínek nejprve na částečnou úhradu souhrnného poplatku a zbývající část plateb ve výši 1.879,08 Kč byla použita na částečnou úhradu jistiny. Po započtení těchto plateb činila výše nesplacené jistiny 8.120,92 Kč (10.000 Kč minus 1.879,08 Kč, tj. po zaokrouhlení 8.120,92 Kč) a výše nesplaceného sjednaného poplatku 5.585,92 Kč (8.360 Kč minus 2.774,08 Kč, tj. po zaokrouhlení 5.585,92 Kč).

22. Z uvedeného vyplývá, že na obě smlouvy žalovaná uhradila celkem 14 566 Kč.

23. Povinnost věřitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr byla do českého právního řádu zavedena teprve zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinným od 1.1.2011, kde byla tato povinnost nově zakotvena v § 9. Dle právní úpravy účinné do 31.12.2010, tj. dle zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, věřitelé nebyli povinni před poskytnutím úvěru tzv. úvěruschopnost spotřebitelů posuzovat. Podle přechodných ustanovení zákona č. 145/2010 Sb. se pak právní vztahy týkající se spotřebitelského úvěru vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona řídí dosavadními právními předpisy s tím, že ustanovení § 7 odst. 1 až 3, § 12,13 a § 16 odst. 2 věta druhá a § 16 odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb. se použijí i na právní vztahy vzniklé ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uzavřené na dobu neurčitou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. S ohledem na shora uvedené má žalobce za to, že nebylo povinností jeho právního předchůdce, společnosti právnická osoba, jako poskytovatele půjčky posuzovat schopnost spotřebitele, tj. žalované, splácet úvěr (resp. půjčku), a že je tedy v dané věci skutečnost, zda původní věřitel před uzavřením Smlouvy jakýmkoli způsobem schopnost žalované splácet půjčku posuzoval či nikoli, zcela irelevantní.

24. Soud ve věci výzvou ze dne 18.1.2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a o.s.ř. souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. Usnesení bylo žalované doručeno uložením u pošty dne 8.2.2021. Žalovaná na výzvu nereagovala. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaná s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako žalobce, který s tímto postupem vyslovil souhlas již v samotné žalobě.

25. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými žalobcem, a to: -) Smlouvou o půjčce č. 384090868 ze dne 19.2.2010, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaná se dohodli na poskytnutí částky 10 000 Kč žalované a žalovaná se zavázala vrátit celkem 18 360 Kč v 60 splátkách po 310 Kč a poslední splátka 70 Kč, -) Smlouvou o půjčce č. 381455538 ze dne 31.7.2009, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaná se dohodli na poskytnutí částky 6 000 Kč žalované a žalovaná se zavázala vrátit celkem 11 016 Kč v 60 splátkách po 186 Kč a poslední splátka 42 Kč, -) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26.2.2016, včetně Přílohy č. 1 Smlouvy, str. 145 ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalobce se dohodli na postoupení pohledávek uvedených v Příloze č. 1 této smlouvy – v příloze uvedena žalovaná, -) Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 26.2.2016, ze kterého soud zjistil, že společnost právnická osoba oznámila žalované, že se žalobce stal věřitelem pohledávky vůči žalované ze smlouvy o půjčce č. 384090868 a č. 381455538, výše pohledávky činí 14 810 Kč bez příslušenství, -) Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 7.10.2020, ze které soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě pohledávky vzniklé ze Smlouvy o půjčce v celkové výši 26 694,85 Kč nejpozději do 22.10.2020.

26. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba a žalovaná se dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 360 Kč. Žalovaná svým podpisem na smlouvě stvrdila převzetí částky 10 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobce a zavázala se vrátit celkovou dlužnou částku sestávající z jistiny a poplatků ve výši 18 360 Kč v 60 splátkách v hotovosti, kdy výše každé splátky činí 310 Kč a výše poslední splátky činí 70 Kč. Druhou smlouvou se právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba a žalovaná se dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalované částku 6 000 Kč a žalovaná se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 5 016 Kč. Žalovaná svým podpisem na smlouvě stvrdila převzetí částky 6 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobce a zavázala se vrátit celkovou dlužnou částku sestávající z jistiny a poplatků ve výši 11 016 Kč v 60 splátkách v hotovosti, kdy výše každé splátky činí 186 Kč a výše poslední splátky činí 42 Kč.

27. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce a žalované bylo ze strany právního předchůdce žalobce postoupení oznámeno. Žalobce je tak aktivně legitimován k podání žaloby.

28. V daném řízení soud v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. – obč. zákoníku (dále o.z.) na hmotně právní vztahy vzniklé před 1.1.2014 aplikoval dosavadní právní předpisy, a to zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném ke dni uzavření smlouvy o půjčce.

29. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

30. Ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. stanoví, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

31. Žalovaná uzavřela smlouvu o půjčce v postavení spotřebitele a smlouva o půjčce měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť předchůdce žalobce tuto uzavíral v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 52 odst. 1, 2 a 3 obč. zák.) a na smlouvu o půjčce je nutno aplikovat zároveň zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. V § 4 zákon č. 321/2001 Sb. stanoví jednak povinnou písemnou formu smlouvy a dále v odstavci 2 téhož ustanovení povinné náležitosti, které musí smlouva obsahovat. Smlouva o půjčce všechny tyto náležitosti obsahuje. Právní povahu nároku sjednaného ve smlouvě jako„ poplatek“ považuje soud za sjednanou odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, poplatek plnil tedy funkci úroků z předmětné půjčky a je nutno jej po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Tato skutečnost musela být zřejmá rovněž žalované, která smlouvu uzavírala, neboť tuto smlouvu uzavírala s podnikatelem, jehož předmětem podnikání v době uzavření smlouvy bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů, přičemž je zřejmé, že podnikatel, kterým předchůdce žalobce je, byl založen za účelem dosažení zisku, který bez toho, aniž by byl ujednán úrok za přenechání půjčených prostředků (či jiná odměna), by jinak z předmětného obchodního případu generován nebyl.

32. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité půjčce totiž platí ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák., podle něhož výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

33. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy.

34. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 39 obč. zák., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.

35. Soud má za to, že úrok ve výši 8 360 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 10 000 Kč na dobu 60 týdnů, který tak představuje přes 83 % celé jistiny půjčky a úrok ve výši 5 016 Kč za poskytnutí půjčky 6 000 na 60 týdnů, který tak představuje rovněž přes 83 %, je odměnou nepřiměřeně vysokou. Za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši hraničící s lichvou jako úrok ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy úrok ujednaný neplatně, přičemž se jedná o neplatnost absolutní.

36. Dle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

37. Je-li neplatné ujednání o výši úroků obsažené ve smlouvě o půjčce, z povahy věci ani z jeho obsahu neplyne, že by tuto část nebylo možno oddělit od ostatního obsahu smlouvy (smlouva o půjčce může být na rozdíl od smlouvy o úvěru sjednána pojmově i bezúročně). Smlouva o půjčce je však neplatná pouze v ujednání o výši úroků jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo (shodně se závěry Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

38. Právní předchůdce žalobce jako podnikatel byl založen za účelem dosahování zisku, jeho předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů. Úrok za přenechání půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž logicky poskytovatel půjčky (předchůdce žalobce) generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku (odměně za poskytnutí peněz) smlouvu o půjčce ani neuzavřely. Tyto okolnosti musely být zcela zřejmé i žalované, tedy ani žalovaná neočekávala, že obdrží půjčku bez toho, aniž by musela platit odměnu za poskytnutí půjčky. Jedná se právě o ty okolnosti konkrétního případu, které vedou soud k závěru, že částečná neplatnost ujednání o úrocích, která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje absolutní neplatnost celé smlouvy o půjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o půjčce (ujednání o úrocích) brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo.

39. Soud tedy považuje z důvodu neplatnosti ujednání o úrocích (poplatku) za absolutně neplatnou celou smlouvu o půjčce (obě smlouvy o půjčce, jenž jsou předmětem řízení).

40. Dle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

41. Při závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce (včetně ujednání o úroku) je nutno vzájemný vztah mezi účastníky vypořádat v režimu § 457 obč. zák. V řízení bylo smlouvami o půjčkách prokázáno, že žalovaná je podepsala, že při uzavření smlouvy obdržela finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a 6 000 Kč. Z žaloby lze dovodit, že žalovaná zaplatila 9 912,83 Kč a 4 653,16 Kč, celkem 14 566 Kč.

42. Dle § 563 obč. zák. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

43. Soud žalobě částečně vyhověl co do částky 1 434 Kč představující nedoplatek na jistině z celkové částky 16 000 Kč, kterou žalovaná prokazatelně převzala. Spolu s částkou 1 434 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobci podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. zákonný úrok z prodlení, jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění rozhodném k počátku prodlení žalované. Prodlení žalované se dle názoru soudu odvíjí od lhůty stanovené v předžalobní výzvě k plnění, v níž byla stanovena lhůta k plnění do 22.10.2020.

44. Ve zbytku požadované částky 13 376 Kč s příslušenstvím pak zamítl, když nárok na zaplacení těchto částek žalobci pro neplatnost celé smlouvy o úvěru nevznikl.

45. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., žalovaná měla ve sporu převážný úspěch, z obsahu spisu však vyplývá, že jí žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě podáním učiněným u podepsaného soudu ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Soud nařizuje a provádí výkon rozhodnutí s výjimkou titulu, který se vykonává ve správním nebo daňovém řízení.