15 C 60/2020

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o určení práva stavby

I. Návrh žalobkyně, aby soud rozhodl:„ Konstatuje se, že pozemek parc. [číslo] nacházející se v k.ú. [obec] v obci [obec] je zatížen právem stavby ve prospěch žalobkyně, v rozsahu geometrického plánu vytvořeného [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 12. 11. 2019 číslo plánu [číslo], jemuž odpovídá právo žalobkyně mít na zatíženém pozemku umístěnou část stavby doposud nezapsanou v katastru nemovitostí bez č.p./č.e., jak se tato nachází na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec], eventuálně, aby soud rozhodl o nahrazení souhlasu žalované s umístěním stavby doposud nezapsané v katastru nemovitostí bez č.p./č.e., jak se tato nachází na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec], jak je tato stavba vymezená geometrickým plánem vytvořeným [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 12. 11. 2019 číslo plánu [číslo]“ se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 30 042 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, o výměře 695 m², jak se tento nachází v [katastrální uzemí], v obci [obec] a je zapsány na [list vlastnictví] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] trvalý travní porost, o výměře 1516 m², jak se tento nachází v [katastrální uzemí], v obci [obec] a je zapsány na [list vlastnictví] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce]. Na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně je umístěna stavba bez čp./če., sloužící jako garáž či spíše sklad nářadí (dále jen„ stavba“) o celkové plošné výměře přibližně 58m², když tato stavba částečně zasahuje i na sousední pozemek parc. [číslo] který je ve vlastnictví žalovaných. Rozsah zásahu stavby na pozemek žalovaných je dle předběžného geometrického náčrtu 3m². Stavba byla postavena v roce 1978 předchozími vlastníky pozemku parc. [číslo] na kterém se stavba nachází, avšak bez příslušného stavebního povolení či jiných, v té době požadovaných formálních náležitostí a s vědomím a souhlasem předešlých vlastníků pozemku parc. [číslo] to pana [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení], kdy tito souhlasili s tím, že stavba bude částečně zasahovat do jejich pozemku a tento stav akceptovali již od počátku výstavby, kdy toto nikdy nerozporovali. V rámci udělení souhlasu se stavbou bylo uděleno souhlasu se stavbou na dobu blíže neurčenou, kdy stavba byla postavena a stojí v nezměněné podobě a půdorysu dodnes. Tento souhlas se vztahoval i na případný zápis stavby do příslušného katastru nemovitostí i pro potřebné stavební povolení. K tomuto však ze strany vlastníků pozemku parc. [číslo] z různých důvodů nedošlo. Žalobkyně tak má za to, že udělením souhlasu ze strany původních vlastníků pozemku parc. [číslo] vlastníkům pozemku parc. [číslo] došlo ke vzniku práva stavby, jehož obsahem bylo právo stavitele užít část pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] pro stavbu budovy bez č.p./č.e. – garáže. S ohledem na skutečnost, že stavba byla původním vlastníkem staviteli povolena, provedena s jeho vědomím a stejně tak i užívána stavitelem již od vzniku stavby, má pak žalobkyně za to, že právo stavby, tak jak bylo fakticky sjednáno, jí bylo vydrženo, neboť se zakládá na poctivé, pravé a nepřetržité držbě, která trvá, počítáme-li i držbu práva stavby právních předchůdců, kteří byli jejími rodičemi, již více než 40 let. Jedná se tedy o vydržení mimořádné ve smyslu ust. § 1095 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

2. U jednání dne 9.6.2022 žalobkyně upřesnila petit žaloby:„ Konstatuje se, že pozemek parc. [číslo] nacházející se v k.ú. [obec] v obci [obec] je zatížen právem stavby ve prospěch žalobkyně, v rozsahu geometrického plánu vytvořeného [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 12.11.2019 číslo plánu [číslo], jemuž odpovídá právo žalobkyně mít na zatíženém pozemku umístěnou část stavby doposud nezapsanou v katastru nemovitostí bez č.p./č.e., jak se tato nachází na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec], eventuálně aby soud rozhodl o nahrazení souhlasu žalované s umístěním stavby doposud nezapsané v katastru nemovitostí bez č.p./č.e., jak se tato nachází na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec], jak je tato stavba vymezená geometrickým plánem vytvořeným [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 12.11.2019 číslo plánu [číslo]“ 3. Usnesením ze dne 9.6.2022 č.j. 15 C 60/2020 – 74 bylo řízení zastaveno proti původně žalovanému 1) [jméno,příjmení], když žalobkyně vzala vůči němu žalobu zpět u jednání dne 9.6. 2022 (v mezidobí došlo k rozvodu manželství s žalovanou [jméno,příjmení] a k vypořádání mezi manžely a nemovitosti vedené na [list vlastnictví] jsou již ve výlučném vlastnictví [žalované]; - poznámka soudu)

4. K požadavku na vydání eventuálního petitu žalobkyně doplnila skutková tvrzení s tím, že žalobkyně tvrdí, že souhlas s umístěním předmětné stavby jí byl dán, pro případ, že by stavba mohla částečně zasahovat na pozemek parc. [číslo] coby vlastníkovi pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], původními vlastníky pozemku parc. [číslo] což nebylo nikým rozporováno, kdy tento souhlas byl dán dobu časově neohraničenou. Tento souhlas nebyl nikdy původním vlastníkem odvolán a na základě tohoto souhlasu byla předmětná stavba garáže realizována. Nedošlo pouze k realizaci správního řízení, v rámci kterého by byla stavba povolena a k následnému zápisu do katastru nemovitostí, neboť to v době realizace stavby a následného užívání nikdo nepovažoval za nezbytné a nutné, protože všechny dotčené osoby měly za to, že stavba je postavena v souladu s právem. Nutnost správního dořešení faktické situace, která trvá již více než 30 let, se objevila až v důsledku zahájení řízení o odstranění stavby příslušným stavebním úřadem, ke kterému dala podnět žalovaná. Stavbu lze, v rámci řízení o dodatečném povolení stavby, legalizovat, avšak platná právní úprava vyžaduje souhlas stávajícího vlastníka, tedy žalované. Nejedná se tedy o nově konstituovaná práva či povinnosti, ale o uvedení formálního stavu do souladu s faktickou realitou. Žalobkyně má za to, že koupí pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], vstoupila žalovaná do všech práv a povinností, které s tímto pozemkem byly spojeny v době převodu, a to včetně těch, které se týkají akceptace umístění části předmětné stavby na tomto pozemku, a to bez ohledu na to, zda o tom původním vlastníkem byla informována či nikoliv. Má-li soud hledat právo a smysluplné uspořádání právních vztahů mezi účastníky a postupovat i podle pravidel ekvity, pak je nutné mít na zřeteli i fakt, že nenahrazení souhlasu žalované s umístěním částí stavby by mohlo znamenat zásadní prolomení právní jistoty žalobkyně do faktického stavu, který trvá již přes 30 let. Není přitom podstatné, zda se jedná o stavbu garáže či rodinného domu.

5. Z vyjádření k žalobě ze dne 1.6.2020 vyplynulo, že žalovaní (původně 1,2 – poznámka soudu) mají ve svém SJM mimo jiné pozemek parcelu [číslo] – trvalý travní porost o výměře 1708 m2, který se nachází v [katastrální uzemí]. Žalovaní nabyli do svého SJM předmětný pozemek kupní smlouvou uzavřenou dne 9.7.2015 od manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], první [datum narození], druhý [datum narození], oba bytem [adresa]. Všechny pozemkové parcely, včetně pozemkové parc. [číslo] jsou zapsány na [list vlastnictví], který je veden pro k.ú. [obec], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Z obsahu sepsané a řádně zaregistrované kupní smlouvy, na základě které byl proveden vklad o předmětných nemovitostech do katastru nemovitostí zcela evidentně a zřetelně vyplývá, že předmět převodu není zatížen žádnými nájemními smlouvami, nevázne na nich žádné zástavní právo či jakákoli věcná břemena, ani nejsou zatíženy jinými právními vadami, včetně předkupního práva, stejně tak jako je deklarována skutečnost, že prodávajícím manželům [příjmení] není známo, že by jakákoli třetí osoba činila jakékoli právo ovlivňující či omezující užívací či vlastnické právo prodávajících k předmětu převodu. Žalobkyně je vlastníkem pozemkové parc. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 695 m2, který se rovněž nachází v k.ú. [obec] a je zapsán na [list vlastnictví], který taktéž vede [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobkyně sama v žalobě uvádí, že na svém pozemku má umístěnu stavbu bez čp/če sloužící jako garáž či sklad uvádí celkovou plochu této stavby přibližně 8 m2 a taktéž skutečnost, že tato stavba zasahuje částečně na pozemkovou parc. [číslo] která je ve vlastnictví žalovaných, a to v rozsahu cca 3 m. Dle povědomí žalovaných však tato stavba zasahuje na pozemek žalovaných v rozsahu více jak 7 m2. Dále uvádí, že stavba byla postavena s vědomím a souhlasem předešlých vlastníků v roce 1978, tj. manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], od kterých mimo jiné tuto parcelu koupili žalovaní. Žalovaní rozhodně nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že část stavby byla na pozemkové parc. [číslo] nyní ve vlastnictví žalovaných postavena v roce 1978 se souhlasem dřívějších vlastníků, a to ještě na dobu blíže neurčenou, jak tvrdí žalobce. Žalovaní nesouhlasí ani s tvrzením žalobkyně, že stavba byla postavena a stojí v neměněném půdorysu dodnes, a že souhlas se vztahoval i na případný zápis stavby do příslušného katastru nemovitostí i pro potřebné stavební povolení. Naopak tzv. prodloužení stavby o prostor zasahující částečně do pozemkové parc. [číslo] tj. do vlastnických práva ať už předešlých vlastníků manželů [příjmení] nebyl nikdy žalobkyni dán, když předešlí vlastníci nechtěli vyvolávat zbytečné spory poté, kdy zjistili, že stavba zasahuje na jejich pozemkovou parcelu, kterou tehdy vlastnili. Rovněž tvrzení žalobkyně, že stavba byla postavena již v roce 1978 je nepravdivé, neboť souhlas s výstavbou byl ze strany pana [příjmení] sice ústně dán, avšak až někdy v roce 1984, přičemž tento souhlas byl dán toliko k tomu, že stavba nemusí respektovat vzdálenost (1,5 m), ve které bylo možno postavit na svém pozemku nějakou stavbu a stavbu garáže lze realizovat na samé hranici – rozhraní mezi pozemkovými parcelami [číslo]. Jinými slovy řečeno stavba garáže neměla nikdy být postavena ani na jednom centimetru plochy pozemkové parc. [číslo] která byla ve vlastnictví v roce 1984 manželů [příjmení]. Souhlas s umístěním„ garáže“ na samé hranici vyslovil toliko pan [příjmení], a to [jméno] [příjmení], tj. manželu žalobkyně. V žádném případě nebyl udělen souhlas k tomu, aby přístřešek zasahoval do pozemku tehdejších vlastníků pozemkové parc. [číslo]. Žalobkyně vědoma si skutečnosti, že stavba zasahuje na parcelu [číslo] nyní ve vlastnictví žalovaných poté, kdy se dověděla o změně vlastníka předmětné parcely, sama se svým manželem navštívila manželé [příjmení] a na skutečnost, že stavba garáže zasahuje do jejich pozemku je upozornila, přičemž přislíbili sjednání nápravy, což však neučinili, a to i přesto, že byli několikrát telefonicky vyzýváni žalovanými, aby z stavbu z jejich pozemku odstranili. V roce 2018 dokonce došlo k tomu, že manžel žalobkyně začal stavbu vyklízet, avšak ve skutečnosti k úplnému vyklizení a odstranění stavby nedošlo. Rovněž tak žalobkyně nepřistoupila na návrh žalovaných, že odkoupí celý jejich pozemek [číslo] čímž by rovněž došlo k vyřešení celé situace. Vzhledem k tomu, že žalobkyně na návrh odkupu pozemkové parc. [číslo] nereagovala, stejně jako nedošlo z její strany k odstranění té části„ budovy“, jež zasahuje do vlastnických práv žalovaných, tj. stojící na pozemkové parc. [číslo] byli nuceni žalovaní požádat stavební odbor [stát. instituce] o odstranění stavby neoprávněně vybudované na pozemkové parc.č. žalobkyně [číslo], která zasahuje do vlastnických práv žalovaných, neboť je z části umístěna na této pozemkové parcele bez souhlasu žalovaných, ba dokonce i právních předchůdců žalovaných. Řízení o odstranění stavby je vedeno u stavebního odboru [stát. instituce] pod [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] (spis [spisová značka] [číslo]), přičemž toto řízení bylo v současné době přerušeno usnesením stavebního odboru [označení obecního úřadu] [obec] ze dne 24.9.2019, když dle povědomí žalovaných„ vyčkává„ stavební odbor v současné době samotného rozhodnutí [označení soudu] [anonymizována dvě slova] [část obce] [anonymizováno] [část obce]. Žalobkyně ve své žalobě uplatňuje vydržení práva stavby, ke kterému rozhodně nemohlo dojít, neboť k tomuto vydržení může dojít toliko v tom případě, kdy držba práva stavby byla řádná, pravá a poctivá, přičemž k naplnění těchto požadavků pro vydržení rozhodně ze strany žalobkyně nedošlo a nemůže se jednat ani o vydržení tzv. mimořádné ve smyslu ust. §1095 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby i v případě eventuálního petitu, neboť soud nemůže nahradit souhlas žalované s umístěním stavby a také z toho důvodu, že žaloba je zcela neoprávněná.

6. Soud provedl dokazování listinami: kupní smlouvou uzavřenou mezi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a manžely [příjmení] z 9.7.2015, z níž zjistil, že manželé [příjmení] jako prodávající a manželé [příjmení] jako kupující uzavřeli kupní smlouvu ohledně nemovitostí mimo jiné pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, o výměře 1516 m², jak se tento nachází v [katastrální uzemí], v obci [obec].

7. Z výpisu z Katastru nemovitostí vedeného u [stát. instituce], Katastrální pracoviště [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek] bylo zjištěno, že žalovaná [celé jméno žalované] je vlastníkem pozemku parc.. [číslo] trvalý travní porost, o výměře 1516 m².

8. Z geometrického plánu [titul] [jméno] [příjmení], č. plánu [číslo] bylo zjištěno, že tento zaměřil nově vzniklý díl parcely č. st [pracela] o výměře 59 m2 z pozemku parc. [číslo]

9. Z obsahu spisu [spisová značka] [anonymizováno] [číslo] [stát. instituce] bylo zjištěno, řízení probíhalo o odstranění stavby„ garáže“ na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] v k.ú, [obec] na podkladě návrhu manželů [příjmení] ze dne [číslo], řízení o odstranění stavby bylo zahájeno 27.8.2019 a usnesením [číslo jednací], [spisová značka] [značka automobilu] [číslo] ze dne 24.9.2019 bylo řízení podle § 64 odst.1 písm.c) správního řádu přerušeno, když vlastník stavby [celé jméno žalobkyně] požádala o dodatečné povolení stavby.

10. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v minulosti prodal pozemky s manželkou žalovaným. Pamatuje si, že hned vedle jeho pozemku měl kousek postavenou garáž tchán od paní [celé jméno žalobkyně]. Jednou za mnou přišel pan [příjmení], manžel žalobkyně, jestli by si mohl postavit takový přístavek na auto nebo přístřešek, že kdyby v budoucnu bylo zapotřebí, že ho ihned odstraní, svědek tam měl uskladněny, cihly, kameny a dřevo, jezdil tam jednou 14 dnů, takže mu to nevadilo, takže mu to povolil. Najednou se dívá, postavil si tam celou garáž. Říkal si, no nic, říkal, že to uklidí, když bude potřeba. Nevadilo mu to, protože měl hodně pozemků a ta stavba zasahovala tak 2, 3 m2 do jeho, přesně ani nevěděli, kde hranice vede. Potom došlo k tomu, že svědkovi shořel dům, proto se rozhodl pozemky prodat, taky nebyl na tom zdravotně úplně dobře, při prodeji pozemku mu skutečnost, že tam přesahuje ta stavba, vůbec nepřišla na mysl. Přístřešek měl být postaven pouze na lehko, svědkova představa byla, že si tam dá kousek nějaké střechy a trámky. Teď v současné době ani neví, z čeho je ta garáž postavená, jestli dřevěná nebo neví. Má pocit, že je to taková dvojgaráž. Pan [příjmení] jej žádal o souhlas s postavením přístřešku asi před 20 možná 30 lety. Je to hodně dlouho. Když svědek viděl postavenou garáž, nepamatuje si, kdy přesně, tak se o to nestaral, protože měl spoustu jiné práce, využívali nemovitost jako rekreační objekt, garáž mu tam nevadila. Nad chalupou měl 17 arů pozemku, pokud mu tam kousíček přesahoval, tak mu to nevadilo. Pokud je tázán, jak ví, že to přesahuje 3 nebo 4 metry čtvereční, uvádí, až když se dozvěděl, že jsou mezi účastníky sváry ohledně toho, tak se tam byl podívat a viděl, že to trochu přesahuje, je to tak postaveno zešikma. Pokud je tázán, kdy stavba vznikla, jestli to bylo třeba před revolucí nebo po ní, řekl by, že spíš před revolucí, mu ta stavba tam nevadila. Dům shořel v roce 2014. Nebyl za manžely [příjmení], aby odstranili stavbu, mu stavba nevadila. Panu [příjmení] řekl, že mu přístřešek nevadí, že si to ho tam může postavit, ale nebyla tam vůbec nějaká řeč o nějaké bytelnější stavbě, nebo o převedení pozemku. Už nedokáže říci, jestli byl postaven původně přístřešek a až potom garáž nebo garáž rovnou. Svědek to tak nesledoval. Přístřešek myslel, že bude postaven dočasně. Na konkrétním časovém úseku nebyli domluveni. Pouze mu řekl, kdyby mu to zavazelo, že to dá pryč. Mu to tam nevadilo, nepočítal s tím, že by v tom místě něco stavěl. Garáž si postavil tchán žalobkyně na svém pozemku a pan [příjmení] se svědka ptal, jestli si může k ní takový přílepek postavit pro svoje auto, přídašek po našemu, s tím, že to asi kousíček bude zasahovat do svědkova pozemku, takže svědek tušil, že to kousek zasáhne, ale přesně nevěděl kolik a nevadilo mu to. Manželka mu potom říkala, tos mu neměl dovolit, aby to tam stavěl. A měla pravdu. Tchánova garáž byla postavena na celém jeho pozemku, od svědkova pozemku snad kolem do dvou metrů zešikma. Pokud je svědek tázán, s čím měla manželka pravdu, že jí se to nelíbilo, že to zasáhlo dokonce do jejich pozemku. Svědkovi osobně to zase nevadilo.

11. Žalobkyně vypověděla, že upřesňuje, že s panem [příjmení] nejednal její tchán, ale otec a její manžel a domluvili se, že poprosí pana [příjmení], jestli by jim povolil postavit zakrytou stavbu, ne přístavek, a to s tím, že kdyby kousek přesahovalo, jestli by mu to nevadilo. Pan [příjmení] říkal, že mu to nevadí, ale nebyla řeč o přístavku, ten by v daném místě byl k ničemu, protože tam je v zimě hrozně moc sněhu, takže se od počátku jednalo o zakryté stavbě. Neví o tom, že by se domlouvali na tom, že kdyby bylo třeba tu stavbu odstranit, že ji odstraní. Stavba té garáže byla provedena v 1988 roce, pamatuje si to, protože v roce 1985 se jim narodil syn, museli s ním jezdit kvůli rozštěpu do [obec], nutně potřebovali auto a to si pořídili v roce 1988 a kvůli toho potřebovali tu garáž. Pokud je v žalobě uvedeno, že tuto garáž postavili v roce 1978, takto se jednalo o otcovu garáž. Nemohlo se však jednat o rok 1984, jak se říká ve vyjádření žalované. Stavební povolení nevyřizovali, nejednalo se o zděnou stavbu, ale dřevěnou s plechovou střechou a dále je plech po obvodu garáže. První impuls kontaktu s žalovanými vyvolali oni, chtěli nějak vyřešit, že kousek jejich garáže zasahuje do jejich pozemku. Říkali jim, že to nějak udělají. Neví, proč z toho sešlo.

12. Žalovaná vypověděla, že v roce 2015 koupili pozemky od manželů [příjmení]. Hned v červenci, ještě předtím, než byl povolen vklad vlastnického práva, za nimi přišli manželé [příjmení] a řekli, že jejich garáž kousek zasahuje do pozemku a jak by to měli vyřešit. Žalovaní navrhovali, že odkoupí celý pozemek, na kterém stojí ta stavba, za nějakou částku, navrhovali směnu pozemku, nakonec se dohodli na tom, že žalobkyně stavbu odstraní. Manžel nabízel i pomoc přistavením kontejneru a avie na odvoz těch plechů. Tato dohoda byla spojena s tím, že se rozhodovali, kde umístí rodinný dům a se stavbou plotu. Plot postavili s tím, že 4 metry před garáží zůstali stát a nemohli pokračovat. V současné době je dům zkolaudován, znovu nabídli žalobkyni vyšší částku za odkoupení toho pozemku, ale zase zůstali u toho, že oni stavbu odstraní. V roce 2018 začali dokonce už vyklízet postupně garáž, odváželi nějaké věci přívěsným vozíkem. Žalovaní potřebovali nutně dokončit plot, protože mají velkého psa, který pořád utíkal a podhrabával se v těch místech, kde stojí garáž, takto zahazovali kamením, vypadá to hrozně. Když se žalovaná potom znovu zeptala pana [příjmení], kdy garáž odstraní, tak jí řekl, že měla růžové brýle a že nic odstraňovat nebude a potom podal žalobu. Protože v roce 2015 se dohodli na tom, že tam ta stavba tam nebude, tak ze strany té garáže je postaven bazén a v zemi je technické zázemí bazénu a 2 metry od hranice je 25 m2 zahradní domek, takže mezi garáží a zahradním domkem je úzká ulička asi metr. Pokud by věděli, že garáž tam zůstane, nevedli by plot tudy, kde je veden, nestavěli by v těch místech bazén ani zahradní domek.

13. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že pokud jde o stavbu garáže, tak asi před 30 nebo více lety si kvůli dětem kupovali auto a protože na [obec] bylo v zimě 2,5 m sněhu, řešili, že bude nutné postavit garáž. Svědek využil stávající garáž tchána, tím ušetřil jednu stěnu, a postavil si garáž pro auto. Částečně garáž zasahovala na sousední pozemek pana [příjmení], se kterým měl velmi dobré vztahy, takže on s tím souhlasil, aby to tak postavil, říkal, že tam nebude nic kopat ani sadit. Vedle garáže měli vrátka, byl to plot pana [příjmení], vrátka a kousek plotu navazovaly na garáž. On přes ty vrátka chodil do obchodu třeba, svědek zase k němu do dílny něco si tam dělat. Když se dozvěděl, že žalovaní koupili pozemky od pana [příjmení], tak myslí, že je oslovili oni, že potřebují stavět plot, svědek s tím souhlasil, že garáž dejme tomu o metr zúží, aby mohli postavit ten plot, tak se do toho tak trochu dal, ale pak zjistil, že pan [příjmení] zneužil sousedské vztahy, protože začal stavět plot a dělal to ze strany svědka, takže přes jejich pozemek jezdil náklaďák, komplet všechno dělal z jejich strany, proto se rozhodl, že garáž dál nebude rozebírat a s manželkou se dohodli, že pokud je to teoreticky nějakých 3,5 m2, tak že jsou ochotni odkoupit část toho pozemku, protože garáž potřebují, stojí tam xx let, mají v ní věci, stroje na pole a podobně. Pokud svědek žádal pana [příjmení] o povolení, kdyby stavba přesahovala na jeho pozemek, nepamatuje si, že by se bavili o tom, že kdyby jim to vadilo, že kdykoliv stavbu odstraní. Po předestření celé výpovědi svědka [jméno] [příjmení] svědek [příjmení] [příjmení] vypověděl, že pokud svědek [příjmení] hovořil o garáži, která měla být postavena nalehko, takto měl pravdu, garáž postavena nalehko je, je to fakticky dřevěná kostra, kolem jsou desky a plechy, nic není zabetonované. Dá se rozebrat a odvézt. Pokud je tázán, zda bylo domluveno, že pokud by mu to tam vadilo, stavbu odstraní, k tomu uvádí, možná se o tom bavili, ale za celou dobu nebyl důvod, panu [příjmení] to tam nevadilo, garáž tam stojí xx let. Garáž nebyla postavena v jeden den, nejdřív svědek postavil kostru, sehnal tesaře, pak sehnal plechy, v takovém stavu, jak jsou dneska, garáž stojí xx let. O nějakém časovém období, jak dlouho tam může mít tu stavbu umístěnou, se nebavili, jenom se bavili o tom, zda to tam může mít umístěno. Nikdy písemně nedotáhli umístění garáže na částečně jeho pozemku, občas to nakousli, ale sešlo z toho. V době, kdy stavěl garáž, nevěděli přesně, kde vede hranice, to nevěděli ani [příjmení], tušili, že tam ta hranice někde vede, proto se tak domlouvali, kdyby to přesahovalo, ať jim to nevadí. Digitalizace byla o hodně později. Je pravdou, že žalovaní jim nabízeli, že odkoupí tento pozemek, ale nabízená částka byl výsměch, proto na to nepřistoupili, myslí, že jim to nabízeli jednou. Svědek osobně viděl pana [příjmení] s nákladním autem plným kamenů, jak jede po jeho pozemku, osobně s ním o tom jednal. Nikdo jej nekontaktoval, aby mu oznámil, že bude stavět plot z jeho strany.

14. Z výpovědi svědka [jméno, příjmení] vyplynulo, že pozemek zakoupili v minulosti, rok si nepamatuje, chtěli na něm postavit rodinný dům. Začali vyřizovat stavební povolení, geometr proměřil pozemek a zjistil, že stavba žalobců stojí částečně na jejich pozemku, Když pozemek koupili, tak říkali, že jejich garáž zasahuje do pozemku a že se to nějak vyřeší. Nabízeli jim, že odkoupí cely pozemek, s tím nesouhlasili. Takže se domluvili, že stavbu odstraní, dokonce začali již věci vyklízet, ale termín rozebrání stavby se posouval. Nakonec svědkova bývala manželka volala žalobcům, kdy bude stavba odstraněna a bylo jí řečeno, že stavbu neodstraní, pak začali věci řešit a na stavebním úřadě bylo řečeno, že se jedná o černou stavbu. Stavební úřad nechtěl povolit tuto stavbu bez souhlasu žalovaných. Proto žalobci podali tuto žalobu. Stavební úřad řízení pozastavil. Plot je postavený v hranici, se souhlasem žalobců, je pravda, že, svědek tam jednou najel autem, protože tam musel umístit podhrabové desky a jel v místě, kde také žalobci jezdí. Myslí si, že pozemek žalobců má pronajatý p. [příjmení], jezdí tam traktorem, 2x za rok to poseče, sklidí seno. Svědek si neuvědomuje, jestli bývaly vlastník je upozorňoval na to, že garáž zasahuje na jejich pozemek, kupovali to v době, kdy on vyhořel, bylo tam spousta materiálu, dřev, různých přístřešků. Bylo to spáleniště, nepřehledné. Pokud je tázán, zda byla ze strany žalobkyně snaha situaci řešit, ví, že jednali o nějaké směně, ale protože pak došlo k dohodě, že garáž odstraní, tak s tím počítal a umístil zahradní domek nejblíž k tomu, s tím, že počítal, že garáž tam stát nebude a svědek tím pádem dodrží požární předpisy. Neví přesně, jak dlouho tam ta garáž stojí, hledal na seznamu na mapách fotografie a podle fotek poznali, že garáž byla postavena s časovým odstupem, neví, ale jak velkým. Neví, proč, pokud tvrdí, že mezi nimi byla dohoda o zbourání garáže, tak proč došlo ze strany žalobců ke změně rozhodnutí. Žalobci prodali dům panu [příjmení], což je nebo byl starosta [obec], zbytek pozemku mu pronajali, tak neví, jestli i toto nehraje svoji roli. Když telefonovali a ptali se, kdy dojde k odstranění, tak odpověď byla na jaře, na podzim, na jaře a nakonec jim řekli, že se na [obec] roztahují a že nic neodstraní. Svědek se poprvé dozvěděl o tom, že garáž přesahuje na jejich pozemek od geometra, neví však přesně, jestli to nebyli nejdříve žalobci, kteří za nimi přišli, že garáž přesahuje a pak to geometr potvrdil, posloupnost si nepamatuje. Každopádně byla dohoda mezi nimi, že žalobci stavbu odstraní, proto to začali vyklízet, odváželi nábytek, skřínky, regály. Impulzem ke změně jejich rozhodnutí bylo zřejmě to, nebo mohla to být ta skutečnost, že svědek vstoupil na jejich pozemek, když stavěl plot. Jejich pozemek není nějak oplocený, je volně přístupný, nebo alespoň byl v té době. V době kdy se vyřizovalo stavební povolení, neměla žalobkyně žádné námitky při uzavírání veřejnoprávní smlouvy a podepsali ji. Pozemek si nechal vytyčit geometrem, každopádně předtím stavebním povolením.

15. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že garáž byla postavena dříve, než si sestra koupila auto, to si zakoupila asi v roce 1988, přesně to neví. Neví, jestli měli stavební povolení, jedna garáž už tam stála, tu si postavil otec a druhá byla přistavena. Má za to, že garáž přesahuje na pozemek žalovaných zanedbatelným způsobem. Neví o žádném jednání mezi účastníky, jak situaci řešit, ví, že sestra to chtěla odkoupit a nebylo jí to umožněno. Neví nic o tom, že by se z garáže nějaké věci stěhovaly. Také neví o tom, že by se projednávalo zbourání garáže. Neví, jestli je garáž spojena pevně se zemí, je to dřevěná konstrukce. Momentálně v garáži stojí auto svědkovy dcery, která si to s p. [příjmení] domluvila, že na zimu tam může auto garážovat. Původní plot byl posunutý dál, bral se jako hranice [příjmení] pozemku, p. [příjmení] říkal, že i kdyby garáž stála na jeho pozemku kousek, tak že mu to nevadí. To slyšel od něj osobně, spolu dobře vycházeli. Svědek se poprvé dozvěděl, že garáž skutečně zasahuje na pozemek žalované tehdy, když si to koupili, pozemek se přeměřil a začaly spory.Neví o tom, že by se p. [příjmení] s p. [příjmení] dohodli na tom, že kdyby to p. [příjmení] vadilo, že to odstraní. Vždycky se vyjadřoval pouze v tom směru, že kdyby to bylo na jeho pozemku, tak že mu to nevadí. parkuje v této garáži i nyní a to z toho důvodu, že u nich nyní nebydlí, tak ať auto nestojí celou zimu venku. Protože plot byl původně posunutý dál, tak má za to, že žalobci si mysleli, že to stojí na jejich pozemku. Pan [příjmení] se tehdy vyjádřil, že kdyby kousek stál na jeho pozemku, tak že mu to nevadí. 16. [jméno] [příjmení] vypověděl, že je soused účastníků. Nastěhoval se do [obec] v roce 1985, možná v 1986, jak si pan [příjmení] koupil auto, začal stavět tuto garáž. O tom, že stojí kousek na pozemku žalované, se dozvěděl od geometra. Se svědkem bývalý vlastník p. [příjmení] o tom nemluvil. Neví o tom, že by se účastníci domluvili na tom, že se ta garáž odstraní, ví o tom, že mají nějaké spory. Nikdy neslyšel, že by p. [příjmení] měl spory s p. [příjmení] nebo p. [příjmení]. Starý plot vycházel na hranici, potom byl posunut, poté, co se provedlo nové měření. Myslí si, že p. [příjmení] stavěl garáž podle plotu, na svém pozemku. Původní plotek navazoval na garáž na její roh.

17. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná je kromě jiného vlastníkem pozemku v k.ú. [obec], parc.. [číslo] trvalý travní porost, o výměře 1516 m² na základě kupní smlouvy ze dne 9.7.2015 a na základě kupní smlouvy ze dne 31.3.2021. Žalobkyně je vlastnicí sousedního pozemku parc. [číslo] na němž je umístěna stavba bez čp./če sloužící jako garáž ev. sklad nářadí (dále jen„ stavba“), která částečně zasahuje na pozemek žalované. Jedná se o stavbu postavenou svépomocí manželem žalobkyně [jméno] [příjmení] někdy v roce 1988. Z jeho výpovědi vyplývá, že se jedná o dřevěnou kostru obalenou deskami a plechy, nic není zabetonováno, stavba se dá rozebrat. Rovněž žalobkyně potvrdila, že se jedná o dřevěnou stavbu s plechovou střechou a plechy po obvodě. Skutečnost, že se mělo jednat o dočasnou stavbu, fakticky potvrdil manžel žalobkyně, když vypověděl, že souhlasil kvůli stavby plotu žalované, že stavbu eventuálně zúží o metr a začal stavbu rozebírat, pak ale z důvodu zhoršení sousedských vztahu se rozhodl, cituji:„ garáž dál rozebírat nebude“. V řízení je tvrzeno, že souhlas s takto umístěnou stavbou dal právní předchůdce žalované [jméno] [příjmení]. Tento však jako svědek vypověděl, že jej manžel žalobkyně požádal, jestli by si mohl postavit takový přístřešek k garáži otce žalobkyně, a že kdyby bylo v budoucnu potřeba, že přístřešek ihned odstraní. [jméno] [příjmení] s ohledem na takto vyslovenou podmínku pak učinil závěr, že pokud bude stavba trošku zasahovat na jeho pozemek, že mu to nevadí. Stavba měla být postavena nalehko, představa [jméno] [příjmení] byla kousek střechy a trámky a po realizaci byl udiven, cituji:„ najednou se dívám, postavil si tam celou garáž“. Svědek dále vypověděl, že přístřešek měl být postavený dočasně. Z výpovědi právního předchůdce žalované [jméno] [příjmení] nelze v žádném případě dovodit, že dal potřebný souhlas s umístěním stavby částečně též na jeho pozemku a že by takovýto souhlas dala i jeho manželka [jméno] [příjmení], když se jí to nelíbilo, že stavba zasáhla i do jejich pozemku. [jméno, příjmení] a žalovaná posléze podali na Stavební odbor [stát. instituce] žádost o nařízení odstranění černé stavby, řízení bylo zahájeno, o této skutečnosti byli účastníci řízení uvědomeni oznámením ze dne 27.8.2019 a řízení bylo přerušeno, když stavební úřad povede řízení o podané žádosti na stavbu sklad nářadí. Žalobkyně si nechala vyhotovit geometrický plán [číslo] který zaměřil nově vzniklý díl parcely č. st [číslo] o výměře 59 m2 z pozemku parc. [číslo] pak podala žalobu, že předmětný pozemek je zatížen právem stavby ve prospěch žalobkyně a u jednání dne 9.6.2022 pak zažalovala eventuálním petitem o nahrazení souhlasu žalované s umístěním stavby.

18. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., (1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. (2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. (3) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

19. Zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník upravuje právo stavby, které prolamuje superficiální zásadu tím, že umožňuje, aby stavebník (ve starší terminologii stavební oprávněnec) měl ve svém vlastnictví stavbu na cizím pozemku (na povrchu či pod povrchem), aniž by tato stavba připadla vlastníkovi pozemku jako přírůstek. Musí se jednat o stavbu na cizím pozemku, nikoliv na vlastním; právo stavět na vlastním pozemku je realizací vlastníkova oprávnění (srov. zásadu nemini res sua servit). Do 31.12.2013 podobná úprava v právním řádu neexistovala, a to proto, že superficiální zásada neplatila a stavba se považovala - stejně jako pozemek, na kterém byla vystavěna - za samostatnou věc.

20. Z provedeného dokazování vyplynulo, že stavba garáže byla provedena v roce 1988, takže za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. Právo stavby jako takové v právní úpravě v té době neexistovalo, tudíž nemohlo vůbec vzniknout a nemohlo tak dojít ani k jeho vydržení (nebylo co vydržet, když toto právo právní úprava neznala)

21. Podle § 161 odst. 3 o.s.ř. (3) Pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle nahrazují toto prohlášení.

22. Pokud jde o eventuální petit, s úspěchem lze na nahrazení projevu vůle žalovat jen tehdy, pokud je žalovaný skutečně povinen projevit určitou vůli, ale neprávem tak odmítá učinit. Povinnost projevit určitou vůli ukládá žalovanému předně buď přímo právní předpis, anebo se k němu zaváže žalovaný sám svým právním jednáním. Žaloba o nahrazení projevu vůle je právní nástroj, který umožňuje oprávněnému subjektu uzavřít zamýšlenou smlouvu v případě, kdy povinný subjekt porušil svoji kontraktační povinnost.

23. Z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdce žalované [jméno] [příjmení] nedal potřebný souhlas s umístěním stavby částečně též na jeho pozemku a že by takovýto souhlas dala jeho manželka [jméno] [příjmení], když se jí to nelíbilo, že stavba zasáhla i do jejich pozemku. Skutečnost, že stavba garáže [jméno] [příjmení] toliko nevadila, nezavazuje žalovanou k povinnosti udělit žalobkyni souhlas s umístěním stavby. Jednání [jméno] [příjmení], tak jak je popsáno shora lze přirovnat k tzv. výprose, což je smluvní typ upravující přenechání věci k užití jinému, podobající se výpůjčce, liší se od ní ale tím, že není předem dohodnuta doba ani účel bezplatného vypůjčení věci. Půjčitel tak může po tzv. výprosníkovi (prekaristovi) požadovat vrácení věci kdykoli. V daném případě bylo dohodnuto, že bude-li stavba garáže [jméno] [příjmení] vadit, manžel žalobkyně, potažmo žalobkyně to bude respektovat. Odpovídá tomu skutečnost, že manžel žalobkyně se rozhodl, že garáž dál rozebírat nebude, což odpovídá výpovědi svědka [příjmení], dle kterého bylo dohodnuto, že kdyby bylo v budoucnu zapotřebí, manžel žalobkyně garáž ihned odstraní. Ze strany žalobkyně se jedná o nepravou držbu, která představuje situaci, kdy někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou. Ust. § 1090 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. vyžaduje k vydržení pravost držby, proto nemohla žalobkyně vydržet právo stavby i z tohoto důvodu.

24. Z těchto důvodů byla žaloba zamítnuta v celém rozsahu.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust,. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaná měla ve sporu plný úspěch, přísluší jí proto právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalovaná vyčíslila částkou 27 524 Kč, která se skládá z nákladů na právní zastoupení 8 000 Kč (2 úkony PP á 4 000 Kč (2 000 Kč za každého účastníků), příprava a převzetí právního zastoupení dne 19.5.2020, písemné vyjádření k žalobě ze dne 1.6.2020), účast u jednání ze dne 9.6.2022, 9.1.2023, 9.3.2023 3x 2 500 Kč, 5x tarif RP á 300 Kč dle § 13 odst. 3 adv. tarifu 1 500 Kč, cesta os. automobilem Škoda Karoq, [registrační značka] [anonymizována dvě slova] [číslo] [obec] – [obec] dne tj. 9.6.2022 – 2x41km (tam a zpět) při prům. spotř. 5,4/100km a ceně BA (natural) dle vyhl. 37,10 Kč + 4,70 Kč na 1 km činí částku 2 Kč + 4,70 Kč = 6,70 Kč, což činí při ujetí 82 km částku 550 Kč, 4x á 100 Kč ztráta času dle § 14 odst. 3 vyhl. 400 Kč [obec] – [obec] a zpět dne 9.6.2022, cesta os. automobilem Škoda Karoq, [registranční značka] [anonymizována dvě slova] [číslo] [obec] - [obec] dne tj. 9.1.2023 – 2x41km (tam a zpět) při prům. spotř. 5,4/100km a ceně BA (natural) dle vyhl. 41,20 Kč + 5,20 Kč na 1 km činí částku 2,22 Kč + 5,20 Kč = 7,42 Kč, což činí při ujetí 82 km částku 608 Kč, 4x á 100 Kč ztráta času dle § 14 odst. 3 vyhl. 400 Kč [obec] – [obec] a zpět dne 9.1.2023, cesta os. automobilem Škoda Karoq, RZ 1 TI 7389 [obec] – [obec] dne tj. 9.3.2023 – 2x41km (tam a zpět) při prům. spotř. 5,4/100km a ceně BA (natural) dle vyhl. 41,20 Kč + 5,20 Kč na 1 km činí částku 2,22 Kč + 5,20 Kč = 7,42 Kč, což činí při ujetí 82 km částku 608 Kč, 4x á 100 Kč ztráta času dle § 14 odst. 3 vyhl. 400 Kč [obec] – [obec] a zpět dne 9.3.2023 a doúčtování nákladů právního zastoupení a nákladů žalované 2 788 Kč, které se skládají – cesta os. automobilem Mazda, [registrační značka] [anonymizována dvě slova] [číslo] [obec] – [obec] dne tj. 9.6.2022 – 2x56km (tam a zpět) při prům.spotř. 8/100km a ceně BA (natural) dle vyhl. 37,10 Kč + 4,70 Kč na 1 km činí částku 3 Kč + 4,70 Kč = 7,70 Kč, což činí při ujetí 112 km částku 862 Kč, cesta os. automobilem Mazda, [registrační značka] [anonymizována dvě slova] [číslo] [obec] – [obec] dne tj. 9.1.2023 – 2x56km (tam a zpět) při prům.spotř. 8/100km a ceně BA (natural) dle vyhl. 41,20 Kč + 5,20 Kč na 1 km činí částku 3,30 Kč + 5,30 Kč = 8,60 Kč, což činí při ujetí 112 km částku 963 Kč, cesta os. automobilem Mazda, RZ 2 TI [číslo] [obec] – [obec] dne tj. 9.3.2023 – 2x56km (tam a zpět) při prům.spotř. 8/100km a ceně BA (natural) dle vyhl. 41,20 Kč + 5,20 Kč na 1 km činí částku 3,30 Kč + 5,30 Kč = 8,60 Kč, což činí při ujetí 112 km částku 963 Kč, ½ úkonu právní pomoci účast u vyhlášení rozsudku dne 20.3.2023 OS [obec] 1 250 Kč, 1x RP á 300 Kč dle § 13 odst. 3 adv. tarifu 300 Kč, cesta os. automobilem Škoda Karoq, [registrační značka] [anonymizována dvě slova] [číslo] [obec] – [obec] dne tj. 20.3.2023 – 2x41km (tam a zpět) při prům. spotř. 5,4/100km a ceně BA (natural) dle vyhl. 41,20 Kč + 5,20 Kč na 1 km činí částku 2,22 Kč + 5,20 Kč = 7,42 Kč, což činí při ujetí 82 km částku 608 Kč, 4x á 100 Kč ztráta času dle § 14 odst. 3 vyhl. 400 Kč [obec] – [obec] a zpět dne 20.3.2023, celkem tedy 30 042Kč.