15 C 77/2020

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupkyni jméno příjmení anonymizováno adresa o určení neúčinnosti právního jednání

I. Soud určuje, že darovací smlouva uzavřená dne 28.1.2019 mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], a [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa žalovaného], na základě které byl proveden vklad vlastnického práva k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a k.ú. [katastrální území] [anonymizováno], a to řízením vedeným pod [číslo] [číslo], je ve vztahu k žalobci za právně neúčinnou.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 14 876 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení neúčinnosti právního jednání, žalobu odůvodnil tím, že dlužníkovi [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], sestře žalovaného, byla rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 5. 2018, [číslo jednací] [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 1. 2019, [číslo jednací] [číslo jednací], jež nabyl právní moci dne 25. 2. 2019 a stal se vykonatelným dne 1. 3. 2019, stanovena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 3.500.000 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od 1. 1. 2017 do zaplacení, na nákladech prvoinstančního řízení částku 464.668,19 Kč a dále na nákladech odvolacího řízení částku 56.893 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Dne 28. 1. 2019, tj. pouhých pět dnů po vyhlášení rozsudku odvolacím soudem, uzavřel dlužník s žalovaným, tj. bratrem dlužníka, darovací smlouvu, na jejímž základě došlo k bezúplatnému převedení vlastnického práva k nemovitostem, zapsaným v katastru nemovitostí, vedeném [označení katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště], na LV. [číslo] pro [územní celek] a k.ú. [katastrální území] [anonymizováno] z dlužníka na žalovaného, a to vkladovým řízením pod [číslo] [číslo]. Tato skutečnost vyplývá jak z Darovací smlouvy ze dne 28. 1. 2019, tak také z výpisu z katastru nemovitostí, LV. [číslo]. Z výše uvedeného se tedy zcela prokazatelně podává, že dlužník, ač si byl vědom výsledku soudního sporu, učinil dne 28. 1. 2019 shora označenou darovací smlouvou úkon, který vedl ke zmenšení jeho majetku a tím i ke zmaření či omezení možnosti, aby se žalobce z tohoto majetku dlužníka uspokojil, když navíc dlužník žádný další majetek, z nějž by mohla být pohledávka žalobce za ním uspokojena, nemá. Ustálená judikatura, např. rozsudek Nejvyššího sp. zn. 21 Cdo 856/2011 ze dne 15. 12. 2011 dovozuje, že předpokladem odporovatelnosti není zkrácení uspokojení již vymahatelné pohledávky věřitele, ale že postačuje, aby dlužník sledoval svým jednáním zkrácení jakékoli pohledávky svého věřitele, aniž by bylo rozhodné, zda šlo o pohledávku splatnou, či nesplatnou, případně budoucí nebo zda pohledávka byla vymahatelnou. Podmínkou pro uplatnění odporu je z tohoto hlediska to, aby v době odporovaného úkonu dlužníka zde byla jakákoli pohledávka (i budoucí) jeho věřitele, jejíž zkrácení dlužník sleduje. V posuzovaném případě je tedy předpokladem odporovatelnosti skutečnost, že žalobce měl v době odporovaného úkonu, tj. ke dni 28. 1. 2019, za dlužníkem pohledávku z titulu neuhrazené kupní ceny za převod obchodního podílu v [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], vzniklou na základě smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 3. 8. 2015, ve znění dodatku ze dne 28. 12. 2015, jímž byla splatnost kupní ceny obchodního podílu prodloužena do 31. 12. 2016. Dne 1. 1. 2017 tedy vznikla pohledávka žalobce za dlužníkem. Existence pohledávky žalobce za dlužníkem, jakož i doba vzniku pohledávky, se podává ze samotných shora označených rozsudků. Dne 21. 3. 2019 byl žalobce soudním exekutorem [tilul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], se sídlem [adresa], vyrozuměn o zahájení exekuce k vymáhání shora vymezené pohledávky, když pověření soudního exekutora vydal Okresní soud ve Frýdku-Místku dne 18. 3. 2019, pod č.j. [číslo jednací]. Soudním exekutorem bylo zjištěno, že dlužník nedisponuje žádným nemovitým majetkem. Z uvedených skutečností je tedy patrné, že dlužník si byl ke dni, kdy činil žalobou napadaný úkon, dobře vědom skutečnosti, že s ohledem na svou majetkovou situaci, jakož i s ohledem na výši žalobcovy pohledávky, nebude schopen tuto pohledávku uhradit jinak, než prodejem svého nemovitého majetku a proto, aby tento svůj nemovitý majetek ochránil před výkonem rozhodnutí, zcela účelově jej bezplatně převedl na žalovaného, čímž došlo ke zkrácení uspokojení pohledávky žalobce, neboť žalobci tímto bylo fakticky znemožněno uspokojení jeho pohledávky, když dlužník nedisponuje žádným dalším majetkem. Darovací smlouva byla navíc uzavřena mezi dlužníkem a žalovaným, která je vůči dlužníkovi osobou blízkou, ve smyslu ustanovení § 22 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, neboť žalovaný je bratrem dlužníka. Žalobce je aktivně věcně legitimován k podání žaloby ve smyslu ustanovení § 589 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., neboť měl v době, kdy byl odporovatelný právní úkon dlužníkem učiněn, za dlužníkem pohledávku, jež ke dni podání žaloby již byla vykonatelnou. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, např. Rozsudek Nejvyššího soudu č.j. 31 Cdo 1704/98 se podává, že právní úkon dlužníka je za podmínek uvedených v § 42a odst.2 obč. zák. odporovatelný nejen tehdy, jestliže pohledávka věřitele byla vymahatelnou již v době, kdy byl učiněn, ale i v případě, že byl učiněn dříve, než se věřitelova pohledávka za dlužníkem stala vymahatelnou. Odpůrčí žalobě lze vyhovět tehdy, jestliže pohledávka žalujícího věřitele byla vymahatelnou v době rozhodování soudu. Ke stejnému závěru dospívá Nejvyšší soud ve svém rozsudku č.j. 21 Cdo 549/2001. Žalobce má tedy za to, že v posuzovaném případě jsou beze zbytku naplněny všechny zákonné předpoklady, nezbytné pro dovolání se neúčinnosti napadaného právního jednání ve smyslu znění ustanovení § 590 odst. 1 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., neboť žalobcův dlužník učinil v posledních dvou letech právní jednání (darovací smlouvu), kterým byl žalobce zkrácen, přičemž předmětné právní jednání bylo učiněno mezi dlužníkem a žalovaným, tedy osobou dlužníkovi blízkou. Žalovanému musel být úmysl dlužníka, zkrátit uspokojení pohledávky žalobce, dobře znám, neboť jednak je bratrem dlužníka, k jednání dlužníka došlo spekulativně a narychlo, pouhých pět dnů po vyhlášení rozsudku a dlužník veškeré své nemovitosti převedl bezplatně.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s odůvodněním, že převod předmětných nemovitostí na jeho osobu nebyl motivován tím, že by se jeho sestra chtěla zbavit svého majetku, důvod převodu byl prostý a spočíval ve vypořádání vzájemných vztahů v rámci rodiny. O darování na osobu žalovaného se uvažovalo historicky delší dobu, což je možné dokumentovat staršími verzemi připravené smluvní dokumentace. Z důvodu žaloby podané na osobu žalovaného si žalovaný nechal předložit dokumenty týkající se sporů mezi sestrou žalovaného a žalobcem, resp. [titul] [jméno] [příjmení]. Žalovaný z předložených dokumentů dospěl k závěru, že podvodným jednáním pana [příjmení] došlo k poškození jeho sestry, konkrétně pak dále k bezdůvodnému obohacení žalobce, resp. [titul] [jméno] [příjmení], a to o částku 300 000 EUR. V této věci je u Okresního soudu v Ostravě veden soudní spor, kde je jeho sestra v procesní pozici žalobkyně a žalovaným je [titul] [jméno] [příjmení], který vystupoval jako zástupce [právnická osoba] [anonymizováno] (tedy žalobce v tomto řízení). Předmětem žaloby je přitom prokazatelně existující nárok žalobkyně, paní [jméno] [příjmení] (jeho sestry), na zaplacení částky 300 000 EUR, kterou předala žalobci, resp. [titul] [jméno] [příjmení], v rámci převodu obchodního podílu na společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], kdy prodávajícím tohoto obchodního podílu byl žalobce v tomto řízení ([právnická osoba]). Jedná se tedy o tu samou obchodní transakci, na základě které se žalobce domáhá zaplacení částky 3 500 000 Kč, resp. na základě soudně přiznaného nároku na zaplacení této částky je nyní iniciován spor o neúčinnost právního jednání. Pro tuto věc je podstatné, že soudy rozhodující o částce 3 500 000 Kč nakonec dospěly k závěru, že přílohy, na které převodní smlouva odkazuje a kde měl být vyčerpávajícím způsobem vymezen seznam závazků společnosti [právnická osoba], nebyly ke kupní smlouvě řádně přiloženy a stranami podepsány a nestaly se tak nedílnou součástí smluvní dokumentace, tudíž paní [jméno] [příjmení] neprokázala v uvedeném civilním řízení, že by stav společnosti byl jiný než ten, který byl deklarován (spor tedy skončil na čistě formálním závěru, že jeho sestra nemůže reklamovat stav společnosti, když tento nebyl zachycen v podobě podepsaných příloh ke kupní smlouvě). Výsledek sporu je pro aktuálně projednávanou žalobu podstatný v tom ohledu, že dokládá podvodný charakter jednání [titul] [jméno] [příjmení], který měl deklarovat určitý stav převáděné společnosti, nicméně realita byla zcela jiná. V rámci tohoto obchodu však od paní [jméno] [příjmení] obdržel i částku 300 000 EUR, kterou však nikdy nevrátil, ač o to byl opakovaně upomínán, a o jejíž vydání je žalován u Okresního soudu v Ostravě O předání částky 300 000 EUR přitom není pochyb a tento fakt plyne z písemného důkazu v podobě podepsaného příjmového dokladu, takto sám [titul] [jméno] [příjmení] potvrdil v rámci podání vysvětlení – k tomu blíže úřední záznam [číslo jednací]: [anonymizováno] [číslo] ze dne 30.3.2017. Přitom výsledek sporu vedeného právě u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] je naprosto určující i pro žalobu o určení neúčinnosti právního jednání. Pakliže totiž paní [jméno] [příjmení] pravomocně dosáhne přiznání jejího nároku, jakékoliv majetkové dispozice nebudou moci být zpochybňovány a nárok žalobce zcela zanikne.

3. U jednání dne 13.5.2021, k němuž se žalovaný nedostavil, zástupkyně žalovaného odkázala na vyjádření žalovaného s tím, že se jednalo se o vypořádání rodinných vztahů, sanace půjček za podnikání.

4. Soud provedl dokazování výpisem z katastru nemovitostí vedeného [označení katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště] prokazující stav k datu 10.12.2020, z něhož zjistil, že žalovaný je zapsán jako vlastník pozemku parc. č. st [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [číslo popisné] rodinný dům, pozemku parc. [číslo] orná půda, pozemku parc. [číslo] lesní pozemek, pozemku parc. [číslo] zahrada, pozemku parc. [číslo] orná půda, pozemku parc. [číslo] orná půda, pozemku parc. [číslo] zahrada, a to dle nabývacího titulu Smlouvy darovací s právními účinky zápisu k okamžiku 28.1.2019, zápis proveden 19.2.2019 pod [spisová značka] [anonymizováno] [číslo] pro [celé jméno žalovaného], [bydliště] [obec a číslo], [ulice] [anonymizováno].

5. Z pověření soudního exekutora vydaného Okresním soudem ve Frýdku-Místku č.j. [číslo jednací] ze dne 8.6.2020 a notářského zápisu sepsaného [tiitul] [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], pod [spisová značka] [spisová značka] – ohledně právního jednání uznání dluhu se svolením přímé vykonatelnosti dlužníka [celé jméno žalovaného] bylo zjištěno, že žalovaný před notářkou [titul] [jméno] [příjmení] dne 28.5.2020 výslovně prohlásil, že dne 20.11.2019 uzavřel jako vydlužitel, osoba povinná, se společností [právnická osoba], [IČO], jako zapůjčitelem, dále též osobou oprávněnou, smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl zapůjčitel vydlužiteli částku 3 200 000 Kč a vydlužitel se zavázál vrátit osobě oprávněné tuto částku do 20.5.2020. Dále vydlužitel výslovně uznal svůj dluh vůči zapůjčiteli ve výši 3 200 000 Kč a zavázal se tento dluh splatit nejpozději do 31.5.2020 a výslovně svolil k tomu, aby podle tohoto notářského zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí /vedena exekuce/ a aby tento notářský zápis byl exekučním titulem vůči osobě oprávněné [právnická osoba] pro jeho peněžitý dluh ve výši 3 200 000 Kč. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] k datu 13.5.2021 pak bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalovaného [titul] [jméno] [příjmení] byla statutárním orgánem a společníkem společnosti [právnická osoba], [IČO], od 17.4.2014 do 23.4.2019.

6. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] [anonymizováno] k datu 13.5.2021 bylo zjištěno, že společnost byla zapsána do obchodního rejstříku dne 20.12.2007, od 6.4.2016 je statutárním orgánem a jediným členem představenstva [titul] [jméno] [příjmení].

7. Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě č.j. [číslo jednací] ze dne 24.5.2018 v právní moci ve výroku I. a III. dne 25.2.2019 (viz výroky níže) bylo zjištěno, že v řízení vedeném ve věci žalobce [právnická osoba], [IČO], proti žalované [jméno] [příjmení], [datum narození], o zaplacení částky 3 500 000 Kč s příslušenstvím soud rozhodl tak, že žalovanou zavázal žalobci zaplatit částku 3 500 000 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od 1.1.2017 do zaplacení a zavázal žalovanou též k náhradě nákladů řízení v celkové výši 464 668,19 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

8. Z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č.j. [číslo jednací] ze dne 23.1.2019, v právní moci dne 25.2.2019, bylo zjištěno, že Vrchní soud v Olomouci potvrdil rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. [číslo jednací] ze dne 24.5.2018 ve výrocích I. a III. a zavázal žalovanou zaplatit žalobci na nákladech odvolacího řízení částku 56 893 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

9. Z opisu žaloby o vydání bezdůvodného obohacení z 15.4.2019 bylo zjištěno, že u Okresního soudu v Ostravě probíhá pod sp. zn. [spisová značka] řízení, v němž se žalobkyně [jméno] [příjmení], [datum narození], domáhá proti žalovanému [titul] [jméno] [příjmení] vydání bezdůvodného obohacení 300 000 EUR s příslušenstvím, řízení není dosud skončeno.

10. Z příjmového – výdajového pokladního dokladu ze dne 3.8.2015 (není specifikováno, zda příjmový či výdajový doklad, poznámka soudu) bylo zjištěno dle dalšího obsahu, že dne 3.8.2015 [titul] [jméno] [příjmení] přijal od [jméno] [příjmení] 300 000 EUR, účel platby není uveden žádný.

11. Z oznámení policejního orgánu Policie ČR, Městské ředitelství policie OHK pod [číslo jednací] [číslo] ze dne 19.8.2020 vyplynulo, že bylo rozhodnuto o zajištění nemovitých věcí dle § 79a odst. 1 trestního řádu, a to parc. č. st [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [číslo popisné], rodinný dům, pozemku parc. [číslo] orná půda, pozemku parc. [číslo] lesní pozemek, pozemku parc. [číslo] zahrada, pozemku parc. [číslo] orná půda, pozemku parc. [číslo] orná půda, pozemku parc. [číslo] zahrada, vše zapsané na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], [územní celek], v katastru nemovitostí u [označení katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště].

12. Podle § 589 odst. 1,2 o. z., zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

13. Podle § 590 odst. 1 písm. c) o.z. věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

14. Podle § 594 odst. 1 o.z. neúčinnosti právního jednání se lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce.

15. Provedenými důkazy vzal soud za prokázáno, že v době uzavření darovací smlouvy, tj. k 28.1.2019, měl již žalobce za sestrou žalovaného [jméno] [příjmení] vykonatelnou pohledávku, a to na základě rozsudku Krajského soudu v Ostravě č.j. [číslo jednací] ze dne 24.5.2018, přičemž odvolací Vrchní soud v Olomouci o odvolání proti uvedenému rozsudku rozhodl dne 23.1.2019.

16. Odporovaný právní úkon, tj. darovací smlouva, byla uzavřena mezi osobami blízkými – tj. sestrou žalovaného v pozici dárkyně a žalovaným v pozici obdarovaného. U osob blízkých zákon konstruuje domněnku znalosti zkracujícího úmyslu. Obrana žalovaného v tomto řízení by tak mohla spočívat pouze v tom, že by tvrdil a současně prokázal, že o úmyslu dlužníka zkrátit odporovaným právním úkonem věřitele nevěděl a ani nemohl vědět. Žalovaný ve svém písemném vyjádření toliko rozporoval, že by převod nemovitostí byl snad motivován snahou sestry žalovaného zbavit se majetku a jako důvod převodu nemovitostí uvedl vypořádání vztahů v rámci rodiny. Netvrdil tedy, že o úmyslu dlužníka zkrátit odporovaným právním úkonem věřitele nevěděl a ani nemohl vědět. Neexistenci tvrzení pak není možno prokazovat.

17. Žaloba byla podána v zákonné lhůtě dva roky od odporovaného právního úkonu a k jejímu podání je žalobce aktivně legitimován, když bylo prokázáno, že již v době uzavření darovací smlouvy měl vykonatelnou pohledávku za dárkyní, přitom žalovaný neprokázal, že o úmyslu dárkyně uzavřením darovací smlouvy zkrátit žalobce v uspokojení pohledávky nevěděl a ani nemohl vědět, a proto soud žalobě vyhověl.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. V řízení byl žalobce plně úspěšný, proto mu byla přiznána náhrada nákladů tímto sporem vzniklých, a to částka 5 000 Kč za soudní poplatek z žaloby a částka 9 876 Kč za právní zastoupení žalobce advokátem, a to podle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, v sazbě dle § 9 odst. 1 ve výši 1 500 Kč za každý úkon právní pomoci. Tato odměna byla přiznána za úkony: příprava převzetí zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ze dne 15.6.2020, zastoupení u jednání dne 13.5.2021, k těmto úkonům byla přiznána paušální náhrada ke každému po 300 Kč dle § 13 odst. 3 této vyhlášky. Dále žalobci přísluší náhrada cestovného ve výši 562 Kč za použití osobního vozidla při ujetí 81 km z [obec] do Frýdku-Místku a zpět, při průměrné spotřebě 9,4 l nafty na 100 km, ceně nafty 27,20 Kč/litr, náhradě 4,40 Kč km. Právní zástupce předložil osvědčení o své registraci k platbě DPH, proto byla k odměně a náhradám přiznána ve výši 21 %, což představuje částku 1 714 Kč. Celkové náklady právního zastoupení spolu se soudním poplatkem činí 14 876 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení splatné k rukám právního zástupce žalobce.