15 C 83/2016

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o vydání věci nebo zaplacení 13.587 eur s přísl.

I. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 300 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 12 300 EUR od 31.12.2015 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 88 734 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.

1. Předmětem řízení bylo prvotně vydání vypůjčených věcí (postelí BEDEUR LINE I.,"S" pružina, 2x BEDEUR LINE II.,"R" kaučuk, BEDEUR LINE III.,"R"kaučuk, BEDEUR LINE III., "S"), následně vydání bezdůvodného obohacení v penězích, a to ve výši 13 587 EUR se zákonnými úroky z prodlení z této částky od 31.12.2015 do zaplacení.

2. Soud ve věci rozhodl v pořadí 1. rozsudkem ze dne 11.12.2019 č.j. 15 C 83/2011–192, v němž žalovaného zavázal zaplatit žalobci částku 13 587 EUR se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,05 % z této částky od 31.12.2015 do zaplacení. Z podnětu odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 3.5.2021, č.j. 15 Co 370/2020-258, rozsudek okresního soudu ve výroku I., co do částky 1 287 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 31.12.2015 do zaplacení potvrdil a ve zbývajícím rozsahu rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

3. Odvolací soud měl za to, že okresní soud dospěl na základě provedeného dokazování ke správným skutkovým zjištěním, a to zejména ohledně toho, že dne 25.9.2015 bylo uzavřeno celkem 5 smluv mezi žalobcem a [právnická osoba], na jejichž základě [právnická osoba] převzala toho dne postel BEDEUR LINE I.„ S“ (pružina), 200 x 210, krémová, v hodnotě 4 638 EUR po slevě, dále postel BEDEUR LINE II.„ R“ (kaučuk), 200 x 210, stříbrná, v hodnotě 3 180 EUR po slevě, dále postel BEDEUR LINE II.„ R“ (kaučuk), 190 x 210, černá, v hodnotě 3 020 EUR po slevě, dále postel BEDEUR LINE III.„ S“ (pružina), 180 x 210, šedá páskovaná, v hodnotě 1 287 EUR po slevě a postel BEDEUR LINE III.„ R“ (kaučuk), 170 x 200, černá, v hodnotě 1 462 EUR po slevě (dále též jen„ předmětné postele“). Na základě těchto smluv měla [právnická osoba] vrátit žalobci předmětné postele ve lhůtě do 30.12.2015. Současně je pak v každém ze zapůjčovacích protokolů (jako dokladech o uzavření předmětných smluv) uvedeno, že žalovaný přebírá osobní záruku za hodnotu a vrácení předmětných postelí. Tyto skutečnosti nebyly mezi účastníky sporné.

4. Odvolací soud dále uzavřel, že žalovaný se proti nárokům vzneseným v podané žalobě bránil tím, že závazek [právnická osoba] vrátit předmětné postele již byl splněn tím, že tyto postele byly vráceny na základě pokynu žalobce třetí osobě ([jméno] [příjmení]). Odvolací soud má za to, že tato obrana žalovaného je zcela relevantní, a pokud by byla prokázána, vedla by k závěru o nedůvodnosti žaloby. Žalovaný se totiž jako ručitel může v řízení bránit námitkou, že povinnost zajištěná jeho ručitelským závazkem, již byla splněna a tedy zanikla. A k zániku povinnosti [právnická osoba] vrátit žalobci předmětné postele skutečně mohlo dojít tak, že žalobce dal [právnická osoba] pokyn k tomu, aby předmětné postele nevrátila přímo žalobci, ale třetí osobě, čímž bude povinnost [právnická osoba] považovat za splněnou. Z tohoto pohledu pak bylo naprosto nerozhodné, zda byly těmito pokyny plněny nějaké jiné závazky žalobce, o jaké případné závazky se jednalo a vůči komu je žalobce měl. Žalobce totiž mohl považovat závazek [právnická osoba] k vrácení předmětných postelí za splněný předáním postelí třetí osobě i tehdy, pokud by tím nedošlo ke splnění jakéhokoliv závazku žalobce vůči [právnická osoba] či třetí osobě. Vedení dokazování směřujícímu k prokázání toho, zda a jaký jiný závazek žalobce (či [právnická osoba]) byl případně splněn tím, že žalobce dal pokyn [právnická osoba] k předání předmětných postelí třetí osobě, je tak naprosto nadbytečné a pro výsledek řízení zcela irelevantní.

5. Ve vztahu k posteli BEDEURLINE III.„ S“ (pružina), 180 x 210, šedá páskovaná, v hodnotě 1 287 EUR po slevě, která nebyla žádným způsobem vrácena, odvolací soud v této části považoval rozsudek okresního soudu ve výroku I. za věcně správný, a proto jej ve smyslu § 219 o. s. ř. v této části potvrdil.

6. Ohledně výše zmíněných zbývajících 4 postelí pak měl odvolací soud za to, že žalovaný řádně splnil svou povinnost tvrzení ve smyslu § 118a odst. 1 o. s. ř., a to včetně navazující povinnosti k označení důkazů ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Odvolací soud rozsudek okresního soudu ohledně nároků uplatněných ve vztahu ke čtyřem zbývajícím postelím (tedy co do zaplacení celkové částky 12 300 EUR s příslušenstvím jako nároků s nimi souvisejícími) výrokem pod písm. b) tohoto rozsudku zrušil v jeho meritorní části. Současně odvolací soud vyslovil právní názor, jímž je soud 1. stupně vázán, kdy uložil soudu provézt dokazování označené žalovaným k prokázání udělení pokynů žalobce [právnická osoba] k vrácení každé ze čtyř zbývajících postelí (BEDEUR LINE I.„ S“ (pružina), 200 x 210, krémová, v hodnotě 4 638 EUR po slevě, BEDEUR LINE II.„ R“ (kaučuk), 200 x 210, stříbrné, v hodnotě 3 180 EUR po slevě, BEDEUR LINE II.„ R“ (kaučuk), 190 x 210, černá, v hodnotě 3 020 EUR po slevě a BEDEUR LINE III.„ R“ (kaučuk), 170 x 200, černá, v hodnotě 1 462 EUR po slevě, formou jejich předání [jméno] [příjmení] a skutečné realizaci tohoto předání. Po provedení všech žalovaným označených důkazů pak okresní soud měl zhodnotit všechny v průběhu řízení provedené důkazy (aniž by jakýkoliv z nich opomněl), a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti. Na základě toho pak dospěje k závěru, zda žalovaný unesl či neunesl břemeno důkazní ohledně udělení pokynu žalobce k vrácení čtyř postelí [jméno] [příjmení] a faktického splnění tohoto pokynu.

7. Soud doplnil dokazování dle důkazních návrhů žalovaného a prostřednictvím dožádaného soudu vyslechl svědka [jméno] [příjmení], který vypověděl, že pracoval pro pana [příjmení] nějakých šest, sedm let zpět, má k němu kladný vztah, je mu známo, že se soudí o zavezené postele do showroomu v [obec], svědek tyto postele zavážel z výroby z [obec] přímo do [obec], konkrétně popsat postele nemůže, nebyl přítomen odvozu postele z [obec] do [obec]. K převozu postelí obecně patřil dodací list a CMR, není možné vzít něco tak drahého a odvézt to jen tak a nemít podepsaný nějaký papír. Práci mu zadával jednatel a majitel firmy pan [příjmení], svědek pracoval výhradně pro něj, pan [příjmení] – to byla pro svědka stále jedna [právnická osoba]. Někdy se postel zavážela přímo zákazníkovi.

8. Svědek [jméno] [příjmení], syn žalovaného vypověděl, že je OSVČ, pracuje v oboru grafika a videomédia. S otcem spolupracoval právě u těch postelí, pracoval jako prodejce a v marketingu a postele fotil. Jednalo se asi o rok 2015, pracoval takto možná rok, rok a půl. Byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr. Pracoviště bylo v [obec] v [obec]. Nebyl přítomen přímo jednání pana [příjmení] s otcem, pamatuje si právě ten konec, kdy se dávaly pokyny k odvozu postelí. Svědek měl za úkol postele zabalit. Tenkrát mu pomáhala paní [příjmení]. Otec mu dal pokyn, aby postele zabalil. Kdo dal pokyn k odvozu postelí, si svědek nepamatuje, ale myslí si, že to byl [jméno] [příjmení], postele odvážel řidič [jméno], ne [jméno] [příjmení]. Není si jistý, zda pokyn dal [jméno] [příjmení], ale řidič byl jeho. Nepamatuje si značku vozidla, ale řidič byl rád, že má nové auto, jednalo se o hranaté, bílé auto, asi Mercedes. Pamatuje si, že se balila jedna světlá, stříbrná, postel, která se odvážela na konci roku 2015, pak tam bylo ještě 5 nebo 6 postelí v roce 2016, které odvážela dodávka, jednalo se o jednu světlou, asi dvě černé a další světlou postel. Pokud je tázán, zda se doplňovaly nějaké doklady, takto svědek už nedělal, nepamatuje si, kdo dělal papíry ve firmě otce, svědek to pomohl zabalit, fotil a tak. Pokud je tázán, zda mu říká něco jméno [jméno] [příjmení], myslí, že se mu říkalo [jméno], že to byl taky řidič, který jezdil pro pana [příjmení]. Neví jistě, ví, že zbytek postelí se nakládal řidiči [jméno] do jeho auta. Nepamatuje si přesně, od kdy do kdy působil ve [právnická osoba], možná do 2016, na něj se nikdo neobracel ve věci vrácení postelí nebo zaplacení nějakých peněz. Pokud je tázán na vztah pana [příjmení] a [příjmení], ví, že měli spolu nějaké problémy, řešili to mezi sebou, myslí si, že těmi postelemi. Pokud je tázán na barvy těchto postelí, pamatuje si, že byla stříbrná, myslí si, že dvě černé, jedna tmavěšedá a pak jedna béžová krémová. Pokud je tázán, zda mu otec řekl, proč se postele odvážejí, to svědek nějak neřešil, ale došlo mu, že se jedná o řešení nějakých vztahů mezi panem [příjmení] a [příjmení], myslí si, že pokyn k odvozu postelí dal pan [příjmení]. Pokud je tázán, zda těchto pět postelí, které jmenoval, byla jediná dodávka ze strany [žalobce] [právnická osoba], myslí si, že to byla jediná dodávka, protože tím, že postele se odvážely, hrozilo, že firma zkrachuje. Neví, na základě jaké skutečnosti byly postele do firmy otci dodány, zda byly koupeny, pouze ví, že se měly prodávat. Termín, kdy by se měly prodávat, nebyl ohraničen, pak se najednou z ničeho nic musely odvézt a oni neměli co prodávat. Pokud je tázán, kolik postelí prodali, pak si není jistý, myslí si, že maximálně jednu. Pokud je tázán, co se prodávalo ve firmě otce, když tam pracoval asi rok, tak uvádí, že to trvá, než se nové místo připraví k prodeji, myslí si, že prodávali jenom postele. Tím nechce říci, že by se za celý rok prodala jen jedna postel, to si nepamatuje, byl v showroomu dvakrát třikrát týdně, neví, jestli se tam děly nějaké změny v dekoracích a podobně, ví, že se budovalo podium pro nějakou větší postel, pamatuje si již ten konec, kdy si uvědomil, že něco není v pořádku. Nepamatuje si, jak velký byl showroom otce, byla to jedna velká místnost do L, délka možná 10-15 metrů a druhá strana podobně. Showroom měl zázemí, jedny dveře, tam byly toalety. Z čeho odvozuje, že pokyn k odvozu postelí dal pan [příjmení], odvozuje z toho, že řidič byl jeho zaměstnanec, přijel pro postele. Svědek odešel z firmy dřív, než se úplně zavřelo, nebo resp. tam méně docházel, není si jistý, jakým způsobem ukončil pracovní poměr, asi dohodou, už nebylo co fotit, nemyslí si, že by tam nějaká postel zůstala nebo se zničila. Celkem bylo v showroomu myslí si kolem pěti postelí, více ne. Jedna postel se stoprocentně odvezla řidičem [jméno] v roce 2015, to byla ta stříbrná, zbytek někdy na jaře se odvezl 2016, takže už tam nezbyla žádná postel a nebylo co fotit. Neradil se s nikým, co má vypovídat. Pokud je tázán na tvar postele, tak tyto markanty si nepamatuje, je to řada let, je pravdou, že je fotil, fotky už asi nemá, možná je nechal někde v počítači. Pokud je tázán, co je to box postele, je to spodní část, čelo matrace, co je jasné, topér je vrchní matrace, která se stále krčila a musela se urovnávat, postele měly různé rozměry, které si už přesně nepamatuje, 2x2 metry, nebo 180 na 2 metry. Pokud je tázán na barvu dřeva postelí, neví přesně, kdy šlo o světlehnědou, tmavohnědou, možná stříbrné nohy, nepamatuje si, zda měla firma nějakou kovovou variantu, zda to bylo na těch konkrétních postelích. V roce 2015 řidič pana [příjmení] odvážel stříbrnou postel.

9. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že pracovala ve [právnická osoba] asi v roce 2015, čili před 7 lety na pozici asistent prodeje, byla zaměstnána na hlavní pracovní poměr. Pracoviště bylo v [obec] – [obec]. Je jí známo, že v showroomu u žalovaného se nacházelo šest postelí značky Bedeur, byly přivezeny od výrobce, neví, zda byly přivezeny najednou, účetnictví nedělala, do těchto papírů neviděla. Svědkyně prováděla prezentaci těchto postelí, pokud je tázána, zda se podařilo nějakou postel prodat, myslí si, že z prodejny přímo ne, ale nějaká objednávka tam podle ní byla. Protože v showroomu pracovala asi rok, tak má za to, že tyto postele tam celý rok fyzicky byly a poté byly vráceny výrobci. Dostala za úkol postele připravit, konkrétně u vrácení nebyla. Neví, v jakém časovém rozmezí byly postele vráceny, nebylo to v jeden den. Nepamatuje, jaké bylo časové období, je to už hodně dávno, možná to bylo jaro. Kromě těchto postelí v showroomu nebyl žádný jiný nábytek ani žádné jiné postele. Když se postele odvezly, tak tam zbylo prázdné místo, postele nebyly. Nezůstala tam ani jedna postel. Byla v showroomu žalovaného každý den, myslí, že tak od 10 hodin do 17. Nepamatuje si, že by se ze showroomu něco prodalo. Postele musely být vráceny, vracely se výrobci, což je [žalobce]. Papíry dělala ve firmě žalovaného jeho účetní, jméno nezná. Byly tam přistaveny nějaké dodávky, kdo konkrétně, která fyzická osoba, postele odvážela, neví, byli to zaměstnanci dodavatele. Jméno [příjmení] svědkyně slyšela, je to majitel [právnická osoba]. Postele se odvážely asi proto, že zřejmě dostal žalovaný pokyn, že se musely postele vrátit, pokyn dal zřejmě pan [příjmení]. U toho konkrétně, že vydával pokyn, nebyla. Postele byly velice mohutné, měly zemité barvy, určitě nějaká černá, béžová. Nevzpomíná si, že by po odvozu postelí showroom navštívil pan [příjmení] a rozčiloval se, že tam postele nejsou. Nesetkala se s nějakými záznamy nebo protokoly o tom, že postele byly odvezeny. Po odvozu postelí pracovala v showroomu ještě asi týden, pracovní poměr ukončila dohodou a šla na úřad práce. Do skladu se žádná postel neodvážela, všechny byly určitě vráceny, showroom zůstal prázdný, když odcházela. Myslí si, že byla u odvozu jedné postele fyzicky přítomna, neví, která postel to byla. Pana [příjmení] v podstatě nezná, viděla ho jednou. Neví, kdo dal pokyn k odvozu postelí, svědkyně pracovala pro pana [celé jméno žalovaného], on jí dal pokyn, ať postele připraví k odvozu, což udělala, neví, co bylo mezi ním a panem [příjmení].

10. Svědek [jméno] [příjmení] slyšený již procesním soudem dále vypověděl, že jméno [příjmení] mu něco říká, byl tam zaměstnán asi 7 let dozadu, je možné, že v roce 2015 taky. Neví, jak dlouho tam pracoval. Dělal logistiku a rozvážel postele z bodu A do bodu B. Jednalo se o postele zn. Bedeur, jezdil vozidlem Mercedes Sprinter, dodávka bílé barvy. Pokud je tázán, zda viděl před jednací síní muže a ženu, pak uvádí, ano, teď si jejich obličej vybavil, byli z [obec] pobočky. Jinak by je jinde nepoznal. Odvážel postele z výroby do showroomu. Pokud je tázán, zda někdy z [obec] odvážel postel do [obec], tak uvádí, že to si nepamatuje, pokud ano, musel by od toho být nějaký papír. Papír by měl mít ten, pro koho se postele vezly. Když přebíral postele z výroby, byly vyhotoveny CMR listy anebo dodací listy ve třech vyhotoveních, při převzetí naložil postel, podepsal převzetí, když postele odevzdával, podepsal převzetí ten, kdo je přebíral, majitel showroomu, který postele převzal, podepsal, že si je převzal a jeden papír mu zůstal, standardní postup. Jméno [příjmení] mu něco říká, ví, že měl obchodní vazby na pana [příjmení] ohledně postelí [žalobce,]. Někdy se stalo, že postel od výrobce vezl přímo zákazníkovi, aby se nemusela v showroomu překládat, jednalo se o logistickou zkratku. Papíry však k tomuto postupu fungovaly stále stejně. 99 procent postelí odvážel z výroby do showroomu. V té době, kdy pracoval, ty showroomy byly v [obec], v [obec], v [obec] a v [obec]. Ví, kde asi v [obec] showroom byl, vedle byl obchod [název], pamatuje si vysoký obrubník a problematické najíždění. Jak byl obchod velký, to si nepamatuje. Kolik postelí tam bylo, taky ne, standardně asi 4, 5. Zda existovala nějaká nestandardní cesta s vozidlem Mercedes, kdy by svědkovi bylo přikázáno, jeď někam, nalož něco, odvez to někam, k tomu svědek uvedl, že si to nepamatuje, pokud je mu předestřeno, že se mělo jednat o cestu z [obec] do [obec] a žalovaný měl naložit špatné čelo postele, kterou měl zavézt pak do [obec], tuto situaci si rovněž nepamatuje. Je možné, že vezl někdy nějaké reklamované čelo zpátky na výrobu. Pokyny, co má kde odvézt a přivést, dostával od pana [příjmení], resp. si je minimálně ověřoval. Neví přesně, jak dlouho u pana [příjmení] pracoval, možná dva roky, možná rok a půl, kolikrát byl v [obec], si nepamatuje, ale byla to nejposlednější pobočka, myslí si, takže asi nejméněkrát, jinak se závozy dělaly jednou týdně. Pokud by byla vozidlem pana [příjmení] dělána nějaká cesta pro někoho jiného, musela by být nějakým způsobem zaplacena nebo fakturovaná. Do Mercedesu Sprinter se vešly maximálně čtyři postele, byly rozložené, zabalené ve folii. Jedna postel měla čelo, matraci, box a nějakou malou krabičku příslušenství, a topér, svrchní matraci. Pokaždé se snažil nějaký doklad k převozu ohledně postelí mít, protože se nejednalo o levné postele. Převoz postelí mezi jednotlivýma showrooma byl prováděn minimálně, byla to jejich záležitost, takže v tom případě by měl jenom nějaký doklad o tom, že postel převezl. Doklady se vystavovaly minimálně ve třech vyhotoveních, jeden ten, kdo předává, jeden ten, kdo přebírá, a doprava. Nepamatuje si přesně, jak to bylo při realizaci převozu postelí mezi jednotlivýma showroomama. Kniha jízd k vozidlu, se kterým jezdil, by měla zůstat [právnická osoba]. Pokud by něco vezl nestandardně z [obec] do [obec], tak v knize jízd by byla poznačena jenom cesta, ale co se vezlo, na to tam nebyla kolonka, na to by měl vypsaný samostatný dodací list. Postel by mu nikdo nedal, pokud by něco nepodepsal. Nemohlo se stát, že by mu pan [celé jméno žalovaného] dal nějakou postel a řekl, odvez to do [obec], minimálně by to musel někdo vědět a musel by mu vystavit nějaký papír. Už proto, že cestu musel někdo zaplatit a svědek pracoval pro pana [příjmení] a ne pro pana [celé jméno žalovaného]. Svědek zařizoval pouze dopravu, ne fakturaci, neví, proč by pan [příjmení] používal svoje auto, aby něco zadarmo převážel někomu někam jinam. Pokud byl někdy Policií ČR kontrolován při jízdě, vždy chtěli vidět doklady od převáženého zboží, je to i kvůli váze, čili jestli nepřekračuje povolenou nosnost, jednou za to dostal pokutu. I pokud by mělo jít o nějakou nestandardní situaci, že by měl postel převézt na základě pokynu někoho někam, měl by být o tom papír.

11. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že je pravdou, že mu pan [příjmení] na úhradu svého dluhu vůči svědkovi chtěl vydat a vydal čtyři postele, postupně, první někdy v prosinci 2015, další dvě asi v březnu 2016 a poslední v květnu 2016, čímž umořil svůj dluh vůči svědkovi. Tenkrát postele brigádně odvážel kamarád [jméno] [příjmení] do skladu v [obec] – [ulice], na tyto postele nebyly vystaveny žádné doklady, jako doklad sloužila emailová korespondence mezi svědkem, panem [celé jméno žalovaného] a panem [příjmení], který sám upozorňoval na to, že žádné papíry vystavovat nebudou. Poté svědek ještě dva nebo dva a půl roku s panem [příjmení] spolupracoval, případ měli za vyřešený, už jej nikterak nekonfrontoval s tím, že by měl jeho postele. Postele si vybral z showroomu u žalovaného, nebylo v podstatě z čeho vybírat, vybral nějaké béžové, šedé a hodně tmavou, resp. dvě byly světlé, dvě byly tmavé, přesně si to už nepamatuje, ví, že tam zůstala pak nějaká červená postel, resp. ví, že tam byla i nějaká červená postel, kterou nechtěl. Závazek pana [příjmení] vůči svědkovi řešili dlouhodobě, svědek by preferoval peníze, ale nešlo to, proto přistoupil na to, že převezme na úhradu dluhu ty postele. Žalovaný o této transakci věděl z jejich společné komunikace, tzn. mezi panem [příjmení], svědkem a žalovaným. Pokud je tázán, zda žalovaný řešil skutečnost, že za postele nese odpovědnost, že je převzal, takto neřešili mezi sebou, to byl vztah mezi ním a panem [příjmení] Pan [příjmení] svědkovi dlužil peníze, z jakého důvodu, to není tak důležité, to byly jejich interní dohody mezi svědkem a panem [příjmení] a dohodnuto bylo, že místo peněz mu dá postele. Zda existují nějaké písemné závazky mezi svědkem a panem [příjmení], k tomu svědek uvedl, že pan [příjmení] věděl, že svědkovi dluží peníze, nezpochybňoval to, zaplatil postelemi, je to pro svědka uzavřená záležitost. Zda existoval písemný trojzápočet, k tomu uvádí, že ho nezajímá písemný trojzápočet, pan [příjmení] mu dlužil peníze, neměl peníze na to, aby mu je vrátil, tak mu dal postele. Dva roky po předání postelí s panem [příjmení] prokazatelně spolupracovali a nebyl s tím žádný problém. Závazek byl ve výši 250 000 Kč. Jednalo se o osobní závazek pana [příjmení] vůči svědkovi. Pokud je mu předestřeno, že postele měly větší hodnotu než 250 000 Kč, k tomu uvádí: pan [příjmení] mu dlužil 250 000 Kč, nabídl mu tyto postele na vyrovnání závazku a pokud je svědek nějakým způsobem zpeněžil plus mínus, považuje závazek za vyrovnaný. Resp. by chtěl doplnit, že ty peníze pro něj měly hodnotu 250 000 Kč, ať s nimi naložil jakkoliv. Spolupracoval i s žalovaným po předání postelí, nepamatuje si, jak dlouho, je to jeho osobní věc. Nebude odpovídat na otázku, jak často po předání postelí s žalovaným spolupracoval. Nebavil se s žalovaným o tom, jak má vypovídat. Nepamatuje si, zda mu žalovaný řekl, že je žalován o vydání postelí, nepamatuje si, jak se to dozvěděl, zda od něj nebo od [příjmení] nebo z nějaké korespondence. Neví, proč by si měl vysvětlovat situaci, že žalovaný je už v roce 2016 žalovaný o vydání postelí a svědek to neřešil ani v roce 2018. Po vydání postelí se svědkem pan [příjmení] nikdy neřešil, že to udělali špatně, že postele neměly být odvezeny, naopak ještě dva roky po odvozu postelí spolu normálně spolupracovali. Netuší, zda byl v té době pan [celé jméno žalovaného] už žalovaný nebo ne. Převezením postelí považoval svědek dluh za uhrazený. Jednoznačně se jednalo o soukromou věc mezi mou svědkem a panem [příjmení], která neměla nic společného se společností žalobce a svědkem jako podnikatelem. Z emailové korespondence vyplývá, že transakce s postelemi nesouvisí s firmou žalobce, ale k tomu by se už blíže nevyjadřoval, pro něj bylo podstatné, že dluh je zaplacen. Pokud je tázán, zda může dokázat, že [příjmení] mu dlužil peníze, tak se domnívá, že pokud tomu tak není, mohl by jej zažalovat, ať to klidně udělá. Odkazuje na email z 16.3.2016, kde se píše, aby byla naložena postel, že doklad se k tomu nebude vystavovat, že email slouží místo dokladu a je to pro něj sedm let zpátky uzavřená záležitost. Dva roky potom ještě s [příjmení] normálně spolupracoval, takže žádný problém v jejich vyrovnání nebyl, ani on ho necítil.

12. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že je známý, kamarád pana [příjmení], žalovaného zná rovněž, ale nestýkají se, není s ním v obchodním vztahu. Přišel s žalovaným do styku asi od roku 2015 do roku 2017, a to při náhodných setkáních a pak při příležitosti, kdy odvážel postele. Postele odvážel asi tři, je to sedm let zpátky, ví, že jedna postel byla odvezena koncem roku 2015, další nějak zjara 2016, pokyn k odvozu postelí mu dal pan [příjmení], v podstatě jej o to požádal, aby postele vyzvedl v [obec] a zavezl mu je do [obec], doklad o tom, že postele od žalovaného převzal, se žádný nevystavoval, nevedla se ani kniha jízd, jednalo se o soukromou jízdu. Postele přivezl dodávkou, která nebyla v jeho vlastnictví, teď už neví, jestli byla od kamaráda nebo z půjčovny, svědek v té době studoval a brigádně si takto přivydělával, nebyl podnikatel, OSVČ. Bylo to formou brigády nebo výpomoci, už si nepamatuje, jak dostal zaplaceno za tuto akci, těch jízd takových bylo hodně, nepamatuje si, kdo hradil naftu nebo benzín, auto bylo již natankované. Je možné, že prvotně zaplatil náklady na cestu svědek a pak se nějak vyrovnali, ale to už si nepamatuje. Postele převážel sám, pomocníka neměl, nepamatuje si přesně, s kým postele nakládal, jestli s panem [celé jméno žalovaného] nebo nějakým jeho zaměstnancem. Neví, kolik jedna postel stála konkrétně, myslí, že byla v řádu několik desítek tisíc. Spolupráci ukončil asi někdy v roce 2016 s panem [příjmení], protože si našel normální zaměstnání, pracuje jako vedoucí supermarketu, v té době, kdy postele převážel, studoval a měl těhotnou ženu, takže si takto přivydělával. Nepamatuje si, jak vypadalo auto, které převáželo postele. Byl to normální showroom, prosklená místnost, byl uvnitř. S panem [příjmení] se viděl při nějaké příležitosti později. Nepamatuje si, zda byl v showroomu komplikovaný nájezd. Nebavil se s nikým o tom, jak má vypovídat. Pamatuje si rok 2015, 2016 proto, že to byl pro něj přelomový rok, protože měl těhotnou ženu a věděl, že musí přehodnotit způsob obživy. Čekal, až se postele zabalí, převážel je zabalené. Nevzpomíná si, kdo je balil, zda to byla žena nebo muž. Myslí si, že jedna postel byla tmavší a pak tam byly nějaké světlejší postele. První myslí byla tmavší, další byly světlejší, jaké měly nohy, si nepamatuje. Myslí si, že postel byla rozložená na jeden, dva balíky, dodávka byla pevná, nebyla plachtová, nepamatuje si, jaký to byl typ vozidla. V té době to byla pro něj brigáda na všechny strany, dodávky různě střídal. Žádné dokumenty k převozu postelí se nevystavovaly. Žádné jiné doklady jako SMS, emaily, že k dopravě došlo, si nevybavuje.

13. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že zná [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], oba asi 9-11 let, pokud je tázán na obchodní vztahy a vazby, svědkova manželka měla obchod s postelemi Safron v [obec] a tuto firmu prodala p. [celé jméno žalovaného]. Ví, že [příjmení] a [příjmení] obchodovali s komoditou postele, nejprve Safron a posléze značky Bedeur, postele Safron vyráběli na Slovensku bratři Šalitrošové. P. [příjmení] pak začal vyrábět postele značky Bedeur, jaké byly vztahy mezi p. [příjmení] a [příjmení], k tomu uvádí, že spolu obchodovali, zda měli mezi sebou nějaké závazky nebo pohledávky si nepamatuje. Ví, že existoval nějaký dluh ohledně licence, jak se mezi sebou vypořádali, neví. Neví o tom, zda byl nějaký dluh kompenzován formou postelí. Emailovou adresu [email] měl do 20.8.2020, to byl jeho pracovní email, pokud je tázán, zda obdržel email z 15.3.2016 v kopii, psaný [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], tak pokud byl poslán v kopii, určitě ho obdržel, podotýká však, že v té době obdržel stovky mailů, v roce 2016 byli všichni ve shodě, ví pouze to, že manželka prodala firmu žalovanému notářským zápisem, tak jak se to má, žalovaný vše řádně zaplatil. Jaké byly jejich další vztahy, jak probíhaly platby, ne platby, o to se nestaral. S p. [příjmení] byl v kontaktu v letech 2015 2017. Pokud je tázán, zda si stěžoval p. [příjmení], že mu žalovaný něco dlužil, nebo nevrátil, tak o jejich obchodních vztazích se nebavili. Nemá tušení, o kolik postelí se jedná v rámci obchodního vztahu s p. [příjmení] a žalovaným, jestli je to 1 nebo 10 postelí. Nemůže odpovědět na otázku, zda při obchodování firma p. [příjmení] a p. [celé jméno žalovaného] vystavovala nějaké doklady. Firmu prodali a pak už do účetnictví neměli přístup. Pokud je tázán, zda mu p. [příjmení] řekl, že mu pan [celé jméno žalovaného] něco dluží, k tomu uvádí, že [příjmení] mu řekl, že má nějaké spory, o částkách se nebavili. Pokud obchodoval s [příjmení], on měl na zavážení postelí svoje auto, postele se zavážely s doklady.

14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že je nadále nesporné, že žalovaný, si na základě protokolů o vypůjčení věci, které jsou ve vlastnictví žalobce (protokoly číslo 2015, 2015, 2015, 2015, 2015 ze dne 25.9.2015) vypůjčil postele, konkrétně modely: BEDEUR LINE I.,"S" pružina, 2x BEDEUR LINE II.,"R" kaučuk, BEDEUR LINE III.,"R"kaučuk, BEDEUR LINE III., "S" pružina, dále jen„ vypůjčené věci“. Žalobce a žalovaný se dohodli na tom, že doba zapůjčení vypůjčených věcí byla od 25.9.2015 do 30.12.2015, celková hodnota vypůjčených věcí činila 13. 587 EUR [právnická osoba] zboží nevrátila ve stanoveném termínu, čímž se měla na úkor žalobce obohatit, a to právě ve výši hodnoty vypůjčených věcí o 13.587 EUR. Předmětem řízení po rozhodnutí odvolacího soudu zůstala částka 12 300 EUR. Žalovaný svým podpisem protokolu o zápůjčce se zavázal osobně ručit za takto vzniklý závazek ve smyslu § 2018 občanského zákoníku, a to právě pro případ, že by společnost [právnická osoba] svůj závazek žalobce nesplnila, žalobce prostřednictvím svého právního zástupce dne 6.9.2016 vyzval žalovaného o úhradu žalobní jistiny nebo vydání vypůjčených věcí. Obrana žalovaného spočívá v tvrzení, že žalovaný vždy plnil pokyny žalobce. Pokud se jedná o postel s označením BEDEUR III, s odvezením postele žalobce souhlasil již v prosinci 2015 a odvezením první postele si žalobce tímto vyřešil část svého dluhu vůči panu [příjmení], když takto se žalobce s věřitelem dohodl, což vyplývá i z emailové komunikace mezi nimi ze dne 16.3.2016. Dne 16.3.2017 věřitel žalobce žalovanému sděluje, že si přijede a 2 postele si odveze, když na tomto je s jednatelem společnosti dohodnut. Emailem ze dne 17.3.2016 jednatel společnosti [jméno] [příjmení] dal žalovanému pokyny k naložení postele BEDEUR III. s tím, že jí má opětovně dovézt jeho věřiteli panu [jméno] [příjmení], když ve svém e-mailu dále uvádí, že není třeba vystavovat předávací protokol a tento e-mail postačí místo něho a stejně tak prohlašuje, že tímto bere celou záležitost ohledně dluhu pana [příjmení], dluhu žalovaného a dluhu pana [příjmení] za vyřízenou a uzavřenou. Žalobce dal žalovanému pokyn k odvezení tří postelí a tímto si vyřešil svůj dluh vůči [jméno] [příjmení]. Odvezením postelí došlo úhradě dluhu žalobce jeho věřiteli panu [příjmení]. Za dané situace vyznívá výpověď jednatele žalobce [jméno] [příjmení] slyšeného u jednání v tom směru, že mu bylo jedno, jestli tyto postele prodá někomu třetímu a nebo jestli je převede panu [příjmení], jakože zaplatí svůj dluh panu [příjmení]. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že pan [příjmení] uhradil dluh vůči svědkovi tím, že dal příkaz žalovanému, aby mu vydal postele a mávli rukou nad tím, jaká je hodnota postelí ve vztahu k výši dluhu. Svědek [jméno] [příjmení] opakovaně potvrdil, že pan [příjmení] mu dlužil peníze za vrácení licence a tyto peníze mu vrátil vydáním postelí od pana [celé jméno žalovaného]. Žalovaný by mu určitě nikdy nedal postele, pod kterými se podepsal, jen tak, pokud by k tomuto kroku neměl příkaz od pana [příjmení]. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že pan [příjmení] na úhradu svého dluhu vůči svědkovi chtěl vydat a vydal čtyři postele, postupně, první někdy v prosinci 2015, další dvě asi v březnu 2016 a poslední v květnu 2016, čímž umořil svůj dluh vůči svědkovi. Po doplnění dokazování zejména opakovanou výpovědí svědka [jméno] [příjmení] soud dovodil, že žalovanému byl dán pokyn [jméno] [příjmení] k vydání postelí [jméno] [příjmení]. Tuto skutečnost potvrdil nepřímo i svědek [jméno] [příjmení], který vypověděl, že postele odvezl řidič [jméno] [příjmení], že to byl jeho řidič a že v roce 2015 řidič pana [příjmení] odvážel stříbrnou postel. Svědek [jméno] [příjmení] pouze obecně popsal, jak probíhal návoz postelí z výroby do jednotlivých showroomů, s odvozem postelí do [obec] neměl nic společného. Pokyny, co má kde odvézt a přivést, dostával od pana [příjmení], resp. si je minimálně ověřoval. Neví přesně, jak dlouho u pana [příjmení] pracoval, možná dva roky, možná rok a půl. Další svědek, [jméno] [příjmení] potvrdila, že postele se z showroomu žalovaného vracely výrobci, což je [žalobce]. Byly tam přistaveny nějaké dodávky, kdo konkrétně, která fyzická osoba, postele odvážela, neví, byli to zaměstnanci dodavatele. Postele se odvážely asi proto, že zřejmě dostal žalovaný pokyn, že se musely postele vrátit, pokyn dal zřejmě pan [příjmení]. Soud tedy dospěl k závěru, že došlo k zániku povinnosti společnosti žalovaného vrátit žalobci předmětné postele tím, že žalobce dal společnosti žalovaného pokyn k tomu, aby předmětné postele nevrátila přímo žalobci, ale třetí osobě, čímž bude povinnost společnosti žalovaného považovat za splněnou. Z tohoto důvodu pak nepřipadá v úvahu vyhovět žalobě z titulu ručitelského závazku žalovaného vůči žalobci a z tohoto důvodu soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., žalovaný měl ve sporu převážný úspěch, přísluší mu proto právo na náhradu nákladů řízení, které představují náklady za právní zastoupení žalovaného 8 úkonů z punkta 13.587 EUR, (do 3.6.2021 dle právní moci rozhodnutí čl. 258), 3 úkony z punkta 12 300 EUR všechny dle kurzovního lístku České národní banky k datu 1.4.2018 – 25, 365 Kč 1 EUR, k datu 11.4.2018 – 25, 325 Kč 1 EUR, k datu 13.8.2018 – 25,66 Kč 1 EUR k datu 27.9.2018 – 25, 715 Kč 1 EUR, k datu 7.11.2019 – 25,53 Kč 1 EUR, k datu 11.12.2019 – 25,52 Kč 1 EUR, k datu 27.1.2020 – 25,23 Kč 1 EUR, k datu 3.5.2021 – 25, 785 Kč 1 EUR, k datu 21.11.2022 – 24, 355 Kč 1 EUR k datu 9.3.2023 – 23,62 Kč 1 EUR, k datu 9.10.2023 – 24, 475 Kč 1 EUR, tj. za úkony 1.4.2018 až do 27.1.2020 7x 9 700 Kč, dále 9 740 Kč, 9 500 kč, 9 500 kč a 9 540 Kč, celkem 106 180 Kč, + 11 režijní paušál po 300 Kč, tj. 3 300 Kč, celkem náklady žalovaného činí 109 480 Kč. S ohledem na úspěch ve věci v rozsahu 90,52 % (zamítavý výrok co do částky 12 300 EUR) a neúspěch v rozsahu 9,47%) vyhovující výrok co do částky 1 287 EUR), přísluší žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 81,05 %, což z částky 109 480 Kč činí částku 88 734 Kč.