Okresní soud ve Frýdku-Místku · Rozsudek

16 C 106/2022

č. j. 16 C 106/2022-61

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-06-16 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSFM:2022:16.C.106.2022.1

Citované zákony (5)

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 11 689,46 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 689,46 Kč s úrokem z prodlení ve výši: -) 10 % ročně z částky 2 600 Kč za dobu od 10. 6. 2020 do zaplacení, -) 10 % ročně z částky 372,13 Kč za dobu od 28. 2. 2020 do zaplacení, -) 10 % ročně z částky 340 Kč za dobu od 28. 3. 2020 do zaplacení, -) 10 % ročně z částky 340 Kč za dobu od 28. 4. 2020 do zaplacení, -) 10 % ročně z částky 37,33 Kč za dobu od 28. 5. 2020 do zaplacení, -) 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč za dobu od 22. 7. 2020 do zaplacení, -) 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč za dobu od 5. 8. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], evidenční číslo ČAK: [číslo].

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částek specifikovaných výrokem I. se zdůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne 18. 1. 2019 Smlouvu [číslo] dne 18. 1. 2019 smlouvu [číslo] dne 16. 10. 2018 Smlouvu [číslo] dne 7. 2. 2019 Smlouvu [číslo] dne 7. 2. 2019 Smlouvu [číslo] dne 8. 6. 2018 Smlouvu [číslo] dne 7. 2. 2019 Smlouvu [číslo] v nichž se jí zavázala poskytovat služby elektronických komunikací. Strany vždy ujednaly, že se splatnost jednotlivých částek řídí datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Žalovaná nehradila řádně a včas vystavená vyúčtování. Žalovaná zůstala dlužna z vyúčtování [číslo] částku 2 600 Kč (splátku kupní ceny koncového zařízení) splatnou dne 9. 6. 2020, z vyúčtování [číslo] částku 372,13 Kč (splátku kupní ceny, nájemné, poplatek za HBO) splatnou dne 27. 2. 2020, z vyúčtování [číslo] částku 340 Kč (splátku kupní ceny, nájemné) splatnou dne 27. 3. 2020, z vyúčtování [číslo] částku 340 Kč (splátku kupní ceny, nájemné) splatnou dne 27. 4. 2020, z vyúčtování [číslo] částku 37,33 Kč (nájemné) splatnou dne 27. 5. 2020, z vyúčtování [číslo] z vyúčtování [číslo] vždy částku 4000 Kč, splatné dne 21. 7. 2020 a dne 4. 8. 2020 - jakožto smluvní pokuty za nevrácení pronajatých zařízení.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, ač ji k tomu soud vyzval a poskytl jí k vyjádření lhůtu. Nepopřela tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinila je spornými (§ 6 první věta zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.“). To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalované podpůrně přihlédl.

3. Soud měl pravomoc případ projednat a rozhodnout, protože žalovaná částka odpovídala nezaplacené části kupní ceny, nájemného a smluvní pokuty za movitou věc. Převod vlastnického práva, pronájem ani porušení smluvní povinnosti vrátit pronajaté zařízení nejsou veřejně dostupnými službami elektronických komunikací (§ 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále„ e. k.“). Proto měl pravomoc k projednání a rozhodnutí věci soud, nikoli Český telekomunikační úřad (§ 7 odst. 1 o. s. ř. in fine ve spojení s § 129 odst. 1 první větou a s § 2 písm. n) e. k.).

4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Účastnice uzavřely dne 18. 1. 2019 smlouvu [číslo] dne 18. 1. 2019 smlouvu [číslo] dne 16. 10. 2018 smlouvu [číslo] dne 7. 2. 2019 smlouvu [číslo] dne 7. 2. 2019 smlouvu [číslo] dne 8. 6. 2018 smlouvu [číslo] dne 7. 2. 2019 smlouvu [číslo] v nichž se žalobkyně žalované zavázala poskytovat služby elektronických komunikací, za něž se žalovaná zavázala platit. Strany vždy ujednaly, že se splatnost jednotlivých částek řídí datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. (smlouvy ze dne 26. 11. 2019, všeobecné obchodní podmínky). Strany též ujednaly pronájem dvou koncových zařízení žalované se smluvní pokutou 4 000 Kč pro případ, že by žalovaná řádně a včas žalobkyni nevrátila pronajatá zařízení – konkrétně [anonymizována dvě slova] a IP [anonymizováno] box [anonymizováno] do 30 dnů od ukončení smlouvy o pronájmu (tamtéž). Dále uzavřely i kupní smlouvu na [anonymizována dvě slova] 1, IMEI: [číslo], jehož kupní cenu se žalovaná zavázala splácet (tamtéž). Žalovaná zůstala žalobkyni v souladu se smlouvami dlužna z vyúčtování [číslo] částku 2 600 Kč (splátku kupní ceny koncového zařízení) splatnou dne 9. 6. 2020, z vyúčtování [číslo] částku 372,13 Kč (splátku kupní ceny, nájemné, poplatek za HBO) splatnou dne 27. 2. 2020, z vyúčtování [číslo] částku 340 Kč (splátku kupní ceny, nájemné) splatnou dne 27. 3. 2020, z vyúčtování [číslo] částku 340 Kč (splátku kupní ceny, nájemné) splatnou dne 27. 4. 2020, z vyúčtování [číslo] částku 37,33 Kč (nájemné) splatnou dne 27. 5. 2020, z vyúčtování [číslo] z vyúčtování [číslo] vždy částku 4000 Kč, splatné dne 21. 7. 2020 a dne 4. 8. 2020 - jakožto smluvní pokuty za nevrácení pronajatých zařízení (smlouvy, všeobecné obchodní podmínky, jednotlivá vyúčtování). Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné a věrohodné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo nic podstatného pro výsledek řízení. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

5. Soud tedy založil rozsudek především na následujícím skutkovém závěru. Účastnice uzavřely dne 18. 1. 2019 smlouvu [číslo] dne 18. 1. 2019 smlouvu [číslo] dne 16. 10. 2018 smlouvu [číslo] dne 7. 2. 2019 smlouvu [číslo] dne 7. 2. 2019 smlouvu [číslo] dne 8. 6. 2018 smlouvu [číslo] dne 7. 2. 2019 smlouvu [číslo] v nichž se žalobkyně žalované zavázala poskytovat služby elektronických komunikací, za něž se žalovaná zavázala platit. Strany vždy ujednaly, že se splatnost jednotlivých částek řídí datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Strany též ujednaly pronájem dvou koncových zařízení žalované se smluvní pokutou 4 000 Kč pro případ, že by žalovaná řádně a včas žalobkyni nevrátila pronajatá zařízení – konkrétně [anonymizována dvě slova] a IP [anonymizováno] box ARRIS do 30 dnů od ukončení smlouvy o pronájmu. Dále uzavřely i kupní smlouvu na [anonymizována dvě slova] 1, IMEI: [číslo], jehož kupní cenu se žalovaná zavázala splácet. Žalovaná zůstala žalobkyni v souladu se smlouvami dlužna z vyúčtování [číslo] částku 2 600 Kč (splátku kupní ceny koncového zařízení) splatnou dne 9. 6. 2020, z vyúčtování [číslo] částku 372,13 Kč (splátku kupní ceny, nájemné, poplatek za HBO) splatnou dne 27. 2. 2020, z vyúčtování [číslo] částku 340 Kč (splátku kupní ceny, nájemné) splatnou dne 27. 3. 2020, z vyúčtování [číslo] částku 340 Kč (splátku kupní ceny, nájemné) splatnou dne 27. 4. 2020, z vyúčtování [číslo] částku 37,33 Kč (nájemné) splatnou dne 27. 5. 2020, z vyúčtování [číslo] z vyúčtování [číslo] vždy částku 4000 Kč, splatné dne 21. 7. 2020 a dne 4. 8. 2020 - jakožto smluvní pokuty za nevrácení pronajatých zařízení.

6. Soud případ právně kvalifikoval jako právní povinnost žalované uhradit žalobkyni doplatek kupní ceny, nájemné a smluvní pokutu. Žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (§ 63 e. k.) a v jejich rámci nájemní smlouvu (§ 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“), v níž převzala povinnost platit nájemné, a kupní smlouvu, v níž se zavázala k zaplacení kupní ceny (§ 2079 odst. 1, 2085 odst. 1 o. z.). Ve smlouvách o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací se žalovaná zavázala k zaplacení konkrétně určené smluvní pokuty pro případ, že by porušila svou smluvní povinnost vrátit po zániku závazku ze smlouvy do 30 dnů žalobkyni pronajaté zařízení (§ 2048 odst. 1 o. z.). Dnem následujícím po dni splatnosti fakturovaných částek se žalovaná ocitala v prodlení a vznikala jí tak povinnost zaplatit i úrok z prodlení (§ 1970 první věta o. z.). Žalobkyně úrok z prodlení vyčíslila v souladu se zákonem (§ 1970 druhá věta o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost žalovaných pohledávek. Vzhledem k pasivitě žalované proto soud vyšel z právní domněnky jejich trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Z těchto důvodů soud žalobkyni výrokem I. přisoudil celou žalovanou částku.

7. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, odst. 3, 142a odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalované odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze soudního poplatku 800 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodu 2., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech žalobkyně opakovaně podává podobně formulované žaloby, které právě s přihlédnutím k míře standardizace představují spíše administrativní úkon, než individualizovaný úkon právní služby. Soud nepřiznal náhradu za doplnění žaloby, protože v něm obsažená skutková tvrzení a důkazní návrhy měla správně obsahovat již žaloba (§ 79 odst. 1 druhá věta, odst. 2 o. s. ř.), pročež bylo doplnění žaloby v tomto ohledu nadbytečné a jeho náklady tudíž neúčelné (§ 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario). Protože je advokát žalobkyně společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 252 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 2 252 Kč. Žalovaná má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 300 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 300 Kč; 100 Kč; žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 300Kč; 100 Kč; 252 Kč 8. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám vzhledem k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.