16 C 12/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 2 340 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 340 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 340 Kč za dobu od 30. 8. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud částečně zamítá žalobu co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 340 Kč za dobu od 27. 8. 2019 do 29. 8. 2019.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], evidenční číslo ČAK: [číslo].

1. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částky specifikované výroky I. a II. coby nákladů na opravu poškozeného hydrantu [anonymizováno] ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], který poničil žalovaný tím, že se dne 30. 12. 2018 v 15:50 neoprávněně zmocnil vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byl k uvedenému dni [příjmení] [příjmení], [datum narození]. Žalovaný způsobil téhož dne na křižovatce ulic [příjmení] a Jezdiště, [územní celek], dopravní nehodu, při níž hydrant poškodil. V daném okamžiku žalovaný vykonával trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, který mu byl uložen na dobu dvou let [anonymizováno] příkazem Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. 102 T 143/2017, který nabyl právní moci dne 15. 12. 2017. Odpovědnost z provozu zmíněného vozidla byla v tomto okamžiku pojištěna u společnosti [právnická osoba] Ta v souvislosti s pojistnou událostí dne 25. 7. 2019 vyplatila poškozené pojistné plnění v částce 2 340 Kč, představující náklady na provedení opravy poškozeného hydrantu, a to dle rozpisu nákladů na opravu.

2. Soud založil rozsudek především na tomto skutkovém stavu. Žalovaný se dne 30. 12. 2018 v 15:50 neoprávněně zmocnil vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byl k uvedenému dni [příjmení] [příjmení], [datum narození]. Téhož dne žalovaný na křižovatce ulic [příjmení] a [anonymizováno], obec Ostrava, způsobil dopravní nehodu, při níž poškodil hydrant [anonymizováno] ve vlastnictví společnosti [právnická osoba] V daném okamžiku přitom vykonával trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, který mu byl uložen na dobu dvou let [anonymizováno] příkazem Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. 102 T 143/2017, který nabyl právní moci dne 15. 12. 2017. Odpovědnost z provozu zmíněného vozidla byla v tomto okamžiku pojištěna u společnosti [právnická osoba] Ta v souvislosti s pojistnou událostí dne 25. 7. 2019 vyplatila poškozené pojistné plnění v částce 2 340 Kč, představující náklady na provedení opravy poškozeného hydrantu, a to dle rozpisu nákladů na opravu. Pojišťovna vyzvala žalovaného k zaplacení náhrady škody do 15 dnů od doručení výzvy, která byla pro žalovaného uložena na poště dne 13. 8. 2019 v důsledku přeshraniční fúze sloučením jmění zanikajících společností, mimojiné též společnosti [právnická osoba], přešlo jmění zanikajících společností na žalobkyni.

3. Soud případ právně kvalifikoval jako regresní nárok žalobkyně proti škůdci, za kterého nahradila jím způsobenou škodu formou pojistného plnění poškozenému (§ [číslo] odst. 1 druhá věta, § 2929 první věta zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.,“ ve spojení s § 6 odst. 1, odst. 2 písm. b) a s § 10 odst. 1 písm. d) a h) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále„ z. p. r.“). Podle § 6 odst. 1 z. p. r. se totiž„ pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.“ Podle § 6 odst. 2 písm. b) z. p. r., „nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému škodu vzniklou poškozením věci, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.“ Podle § 10 odst. 1 písm. d) a h) z. p. r. má„ pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný způsobil způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně nebo jestliže řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo.“ Podle § 2927 odst. 1 druhé věty o. z. má povinnost nahradit škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu dopravního prostředku též„ jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.“ Podle § 2929 první věty o. z.„ místo provozovatele nahradí škodu ten, kdo použije dopravního prostředku bez vědomí nebo proti vůli provozovatele.“ Žalovanému vznikla povinnost nahradit škodu v podobě nákladů na opravu poškozeného hydrantu na základě § 2927 odst. 1 druhé věty o. z. ve spojení s § 2929 první větou o. z. jako tomu, kdo v okamžiku vzniku škody provozoval osobní motorové vozidlo, kterého se přitom zmocnil bez vědomí jeho vlastníka. Škoda byla vyvolána zvláštní povahou provozu vozidla, poněvadž ji z fyzikálního hlediska zapříčinil pohyb vozidla po kolech a kinetická energie během něj vzniklá. Vozidlo bylo pro tento případ odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem pojištěno u právní předchůdkyně žalobkyně. Ta získala právní nárok na regresní úhradu vůči žalovanému jako právní nástupkyně pojišťovny, která poškozenému nahradila škodu pojistným plněním. A to na základě § 10 odst. 1 písm. d) a h) z. p. r. ve spojení s § 6 odst. 1, odst. 2 písm. b) z. p. r. Pojištění se totiž vztahuje i na situaci, v níž škodu nezpůsobí vlastník pojištěného vozidla či ten, kdo uzavřel pojistnou smlouvu, nýbrž jiná osoba, jakou je v daném případě žalovaný. Žalobkyně se stala univerzální právní nástupkyní původní pojišťovny, takže od ní přejala i žalovanou pohledávku (§ 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb. o přeměnách obchodních společností a družstev ve znění pozdějších předpisů). Protože okamžik splatnosti nezakotvuje zákon ani nebyl sjednán stranami, stala se žalovaná pohledávka splatnou až na základě výzvy pojišťovny, která žalovanému poskytla lhůtu k zaplacení (§ [číslo] odst. 2 ve spojení s § 1958 odst. 2 o. z.) Lhůtu 15 dnů soud pokládá za odpovídající zákonné lhůtě„ bez zbytečného odkladu.“ Žalovaný měl splnit svůj dluh do 15 dnů od doručení výzvy, která se do jeho dispoziční sféry dostala dnem 13. 8. 2019, kdy byl dopis připraven k vyzvednutí na poště. Žalovaný tudíž musel zaplatit nejpozději do konce dne 28. 8. 2019. Následujícím dnem se pohledávka stala splatnou a od 30. 8. 2019 byl žalovaný v prodlení (§ 1968 ve spojení s § 1970 první věta o. z.). Měl-li totiž žalovaný splnit svůj dluh do 15 dnů, přičemž posledním dnem lhůty byl 28. srpen 2019, měl ještě celý tento den čas na zaplacení, načež se pohledávka stala splatnou teprve 29. 8. 2019 Podle § 601 odst. 1 první věty o. z. totiž,„ nabývá-li se právo nebo vzniká-li povinnost v určitý den, nabude se nebo vznikne počátkem toho dne; zaniká-li právo nebo povinnost v určitý den, zanikne koncem toho dne.“ To znamená, že ještě celého 28. 8. 2019 byl dluh splnitelný, tedy žalovaný měl právo plnit a žalobkyně nesměla plnění odmítnout. Okamžikem 29. 8. 2019, 0:00, však toto právo zaniklo (část věty za středníkem) a pohledávka se změnila na splatnou, takže vznikla povinnost plnit (část věty před středníkem). Soud tudíž žalobkyni přiznal rovněž úrok z prodlení. Výši úroku žalobkyně vyčíslila v souladu se zákonem (§ 1970 druhá věta o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost převážné části žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. s. ř.“). Z těchto důvodů jí soud výrokem I. přisoudil většinu žalované částky až na úrok z prodlení za dobu, než se žalovaný ocitl v prodlení – v této části soud žalobu výrokem II. zamítl.

4. Výrok III. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a 142 odst. 3 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalovanému odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu úspěšná až na poměrně nepatrnou část. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodu 1., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech žalobkyně opakovaně podává žaloby lišící se jen minimálně. Jednotlivé úkony tudíž měly spíše charakter administrativní, než individualizované právní služby. Protože je advokát žalobkyně společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 189 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 1 489 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 200 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; 189 žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; Kč 5. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a III. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám vzhledem k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.