16 C 121/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 000 Kč za dobu od 3. 5. 2011 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud částečně zamítá žalobu co do úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 000 Kč za dobu od 1. 5. 2011 do 2. 5. 2011.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení příjmení, evidenční číslo ČAK: číslo.

1. Předmětem řízení byl na základě žaloby podané dne 15. 10. 2020 požadavek na zaplacení částek specifikovaných výroky I. a II.. coby poplatku za vyšetření, ošetření a následný pobyt žalovaného na záchytné stanici, provozované žalobkyní, dne 16. 4. 2011, s příslušenstvím, přičemž žalovaný svůj dluh ve výši 2 000 Kč dne 16. 4. 2011 písemně a co do důvodu i výše uznal a zavázal se jej splnit do 14 dnů od uznávacího prohlášení. Žalovaný před datem splatnosti uhradil žalobkyni částku 1 000 Kč, dluží tedy částku 1 000 Kč.

2. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění zákona číslo Sb., dále„ o. s. ř.“ Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovaného, aby se k této možnosti do 14 dnů od doručení výzvy také vyjádřil s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat jeho souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný nereagoval, přestože mu výzva byla účinně doručena.

3. Soud založil rozsudek především na následujícím skutkovém stavu. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou Moravskoslezským krajem, která poskytuje a organizuje ústavní i ambulantní základní a specializovanou léčebnou a diagnostickou péči včetně preventivních opatření ve svém spádovém území a zajišťuje též ostatní služby související s poskytováním zdravotní péče. Žalovaný dne 16. 4. 2011 písemně uznal dluh vůči žalobkyni ve výši 2 000 Kč z důvodu svého ošetření a vyšetření v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně ve smyslu zákona č. 379/2005 Sb., který se zavázal uhradit do 14 dnů od podpisu uznání. Před datem splatnosti žalovaný uhradil žalobkyni pouze částku 1 000 Kč. Dne 15. 7. 2020 advokátka žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní upomínku na adresu, kterou žalovaný uvedl v uznání dluhu.

4. Soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky jako právní povinnost žalovaného splnit žalobkyni uznaný dluh (§ 558 první věta zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění zákona číslo Sb., dále„ obč. zák.“). Žalovaný totiž písemně a co do důvodu i výše dluh uznal. Právním následkem uznání byl vznik vyvratitelné právní domněnky existence dluhu v okamžiku uznání (§ 558 první věta obč. zák.). To znamená, že pokud by žalovaný chtěl existenci dluhu popřít, musel by jeho neexistenci tvrdit a prokázat. To se nestalo. Žalovaný se zavázal splnit svůj dluh do 14 dnů od uznání, tedy nejpozději do času 0:00 dne 2. 5. 2011, protože 14. den, 30. 4. 2011, byla sobota (§ 122 odst. 1 první věta, § 122 odst. 3 obč. zák.). Tímtéž okamžikem se jeho dluh stal splatným a stal se z něj právní nárok. Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost převážné části žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Z těchto důvodů soud žalobkyni výrokem I. přiznal částku 1 000 Kč s úroky z prodlení, v němž se žalovaný ocitl ode dne 3. 5. 2011. Konkrétně ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, tedy v tomto případě pro den 31. 12. 2010, ve výši 7,75 % ročně (§ 517 odst. 1 první věta, odst. 2 obč. zák. ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 33/2010 Sb.). Proto soud žalobkyni výrokem I. přisoudil převážnou část žalované pohledávky.

5. Výrokem II. soud žalobu částečně zamítl co do úroku z prodlení za dobu od 1. 5. do 2. 5. 2011, poněvadž žalovaný se v prodlení ocitl teprve 3. 5. 2011.

6. Výrok III. odpovídá ustanovení § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a 142 odst. 3 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části. Náklady sestávají ze soudního poplatku 400 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění zákona č. 182/2018 Sb. a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodu 1., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech žalobkyně opakovaně podává stejně formulované žaloby lišící se prakticky jen osobou žalovaného, výší a splatností pohledávky. Protože je advokátka žalobkyně plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 189 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 1 489 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátce jako její zástupkyni (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 200 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; 189 Kč 7. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a III. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené v tomto rozsudku, bude je možné na návrh vymáhat v exekučním nebo v soudním vykonávacím řízení.