16 C 150/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Hluštíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 22 218 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 072,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 072,60 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni a) částku 5 016 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 704,42 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 379,20 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 316,23 Kč od datum do datum a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 243,63 Kč od datum do zaplacení, úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 3 316,23 Kč od datum do zaplacení, a dále b) částku 8 128,13 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 251,14 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 950,84 Kč, úrok z prodlení z částky 4 427,09 Kč od datum do zaplacení ve výši 7,05 %, úrok 21 % ročně z částky 4 427,09 Kč od datum do zaplacení, a dále c) částku 8 001,27 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 272,94 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 811,13 Kč, úrok z prodlení z částky 4 357,99 Kč od datum do zaplacení ve výši 7,05 % a úrok 21 % ročně z částky 4 357,99 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 222 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala po žalovaném zaplacení celkem částky 22 218 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zároveň zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 5 016 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 766 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, dále poplatku za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 140 Kč a poplatků za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 110 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 184 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný dosud uhradil 4 927,40 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

2. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zároveň zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 8 360 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 277 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně, dále poplatku za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 900 Kč a poplatků za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 306 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný dosud uhradil 10 231,87 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

3. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zároveň zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 14 212 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 171 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně, dále poplatku za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 230 Kč a poplatků za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 811 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 521 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný dosud uhradil 23 210,73 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni 4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní, a to:  výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne datum, včetně podacího lístku, ze kterých soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky ve výši 58 679,75 Kč nejpozději do datum.  smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy - seznamu postupovaných pohledávek, a dále oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně podacího lístku, ze kterých soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalobkyní došlo k postoupení pohledávek, specifikovaných v příloze č. hodnota ke smlouvě.  smlouvou o půjčce ze dne datum, včetně smluvních podmínek, ze které soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dohodli na tom, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit za to poplatek ve výši 5 016 Kč, sestávající z úroku ve výši 766 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 140 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 110 Kč, celkem tedy 11 016 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 184 Kč. Žalovaný podpisem na smlouvě stvrdil převzetí peněžních prostředků v hotovosti.  smlouvou o půjčce ze dne datum, včetně smluvních podmínek, ze které soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dohodli na tom, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit za to poplatek ve výši 8 360 Kč, sestávající z úroku ve výši 1 277 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 900 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč, celkem tedy 18 360 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 306 Kč. Žalovaný podpisem na smlouvě stvrdil převzetí peněžních prostředků v hotovosti.  smlouvou o půjčce ze dne datum, včetně smluvních podmínek, ze které soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dohodli na tom, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit za to poplatek ve výši 14 212 Kč, sestávající z úroku ve výši 2 171 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 230 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 811 Kč, celkem tedy 31 212 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 521 Kč. Žalovaný podpisem na smlouvě stvrdil převzetí peněžních prostředků v hotovosti.  zákaznickou kartou ze dne datum, ze které soud zjistil, že žalovaný uvedl, že bydlí jako nájemník, má půjčky u společnosti právnická osoba. i u jiné společnosti, důvod půjčky uvedl dovolená, pracuje na hlavní pracovní poměr jako záchranář s měsíčním příjmem 22 000 Kč a má výdaje 3 000 Kč na nájemné/inkaso, 400 Kč na telefon, 5 000 Kč na splátky půjček, 3 000 Kč výdaje na domácnost, celkem výdaje 11 400 Kč. V kartě je uvedeno, že informace byly ověřovány pracovní smlouvou, výplatními páskami, nájemní smlouvou, dokladem Sipo.  zákaznickou kartou ze dne datum, ze které soud zjistil, že žalovaný uvedl, že bydlí jako nájemník, má půjčky u společnosti právnická osoba. i u jiné společnosti, důvod půjčky uvedl neočekávané výdaje, pracuje na hlavní pracovní poměr jako horník s měsíčním příjmem 21 000 Kč a má výdaje 3 000 Kč na nájemné/inkaso, 400 Kč na telefon, 3 600 Kč na splátky půjček, 4 000 Kč výdaje na domácnost, celkem výdaje 11 000 Kč. V kartě je uvedeno, že informace byly ověřovány pracovní smlouvou, výplatními páskami, nájemní smlouvou, dokladem Sipo.  zákaznickou kartou ze dne datum, ze které soud zjistil, že žalovaný uvedl, že bydlí jako nájemník, má půjčky u společnosti právnická osoba i u jiné společnosti, důvod půjčky uvedl neočekávané výdaje, pracuje na hlavní pracovní poměr jako záchranář s měsíčním příjmem 25 000 Kč a má výdaje 3 500 Kč na nájemné/inkaso, 400 Kč na telefon, 5 000 Kč na splátky půjček, 3 000 Kč výdaje na domácnost, celkem výdaje 11 900 Kč. V kartě je uvedeno, že informace byly ověřovány pracovní smlouvou, výplatními páskami, nájemní smlouvou, dokladem Sipo.  přehledy plateb, ze kterých soud zjistil, že na smlouvu ze dne datum žalovaný dosud uhradil 4 927,40 Kč, na smlouvu ze dne datum dosud uhradil 10 231,87 Kč a na smlouvu ze dne datum dosud uhradil 23 210,73 Kč.

6. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému stavu:

7. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dne datum dohodli na tom, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému částku 6 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit společně s poplatkem ve výši 5 016 Kč, celkem tedy 11 016 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 184 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 6 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný dosud žalobkyni, respektive právní předchůdkyni žalobkyně, uhradil částku celkem 4 297,40 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dále dne datum dohodli na tom, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatkem ve výši 8 360 Kč, celkem tedy 18 360 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 306 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný dosud žalobkyni, respektive právní předchůdkyni žalobkyně, uhradil částku celkem 10 231,87 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dále dne datum dohodli na tom, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému částku 17 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatkem ve výši 14 212 Kč, celkem tedy 31 212 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 521 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 17 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný žalobkyni, respektive právní předchůdkyni žalobkyně, uhradil částku celkem 23 210,73 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uvedl, že bydlí jako nájemník, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr s měsíčním příjmem kolem 23 000 Kč a měsíčními výdaji kolem 11 000 Kč. Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávek z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně.

8. Soud na danou věc aplikoval právní úpravu zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, (dále jen „obč. zák.“), když všechny tři smlouvy byly uzavřeny za účinnosti tohoto zákona, a podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od datum se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními právními předpisy.

9. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu 10. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

11. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do 24. 2. 2013, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatele.

12. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do 24. 2. 2013, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

13. Po právní stránce soud posoudil smlouvy uzavřené mezi účastníky jako smlouvy o půjčce ve smyslu výše uvedených ustanovení zákona, na základě kterých právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, 10 000 Kč a 17 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a zavázal se zaplatit úroky ve formě poplatků. Žalovaný nesplnil zcela své závazky ze smlouvy. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni, žalobkyně je tak aktivně legitimovaná k podání žaloby.

14. Soud se zabýval tím, zda žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, ve smyslu výše uvedeného § 9 spotřebitelského zákona posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Je zcela zjevné, že žalovaný totiž v rámci předmětného závazkového vztahu vystupuje jako spotřebitel a žalobkyně jako podnikatel. Princip odpovědného úvěrování, potažmo ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrana věřitele před nedobytností pohledávky, byl posílen novelou citovaného zákonného ustanovení provedenou zákonem č. 43/2013 Sb. zavedením sankce, nedostojí-li věřitel odborné péče při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to v podobě absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Zároveň je namístě zmínit závěry rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dle kterých „věřitel neobstojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Dostatečnými informace dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka…“ 15. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného pouze uvedla, že provedla vyhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy a tyto ověřovala oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, a získané informace byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady. Ze zákaznických karet pak vyplynulo, že žalovaný byl nájemník, měl půjčky u právní předchůdkyně žalobkyně i u jiné společnosti, pracoval na hlavní pracovní poměr s měsíčním příjmem okolo 23 000 Kč a měsíčními výdaji okolo 11 000 Kč, což právní předchůdkyně žalobkyně ověřila pracovní smlouvou, výplatními páskami, nájemní smlouvou a dokladem Sipo. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Žalobkyně však soudu nepředložila doklady, které by ověřovaly tvrzené příjmy a výdaje žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznických karet, a tudíž soudu neprokázala, že by její právní předchůdkyně řádně ověřovala úvěruschopnost žalovaného. Soud tak vycházel z toho, že žalobkyně neprokázala řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

16. Z těchto důvodů má soud za to, že žalobkyně nedostála své povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet předmětné půjčky, a je tedy nutno dovodit absolutní neplatnost všech tří smluv o půjčce sjednaných mezi účastníky.

17. Soud se dále zabýval sjednanými poplatky a dospěl k závěru, že tyto vlastně plní funkci úroků ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák. V daném případě byla výše úroků ujednána u všech tří smluv na částku ve výši 83,6 % jistiny. V této souvislosti soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ve kterém je judikováno, že „Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ Soud tak má za to, že úrok ve výši 83,6 % jistiny představuje zcela nepřiměřený úrok s ohledem na běžné průměrné úroky v bankovním sektoru. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatcích vyhodnotil jako v rozporu s dobrými mravy, a proto jsou tato ujednání dle § 39 obč. zák. absolutně neplatná. Žalobkyni proto právo na úhradu poplatků nevzniklo.

18. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Je-li neplatné ujednání o výši poplatků obsažené ve smlouvě o půjčce, z povahy věci ani z jeho obsahu neplyne, že by tuto část nebylo možno oddělit od ostatního obsahu smlouvy (smlouva o půjčce může být na rozdíl od smlouvy o úvěru sjednána pojmově i bezúročně). Smlouva o půjčce je však neplatná pouze v ujednání o výši poplatků jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo (shodně se závěry Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, jako podnikatel byla založena za účelem dosahování zisku, jejím předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů. Úrok za přenechání půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž logicky poskytovatel zápůjčky generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku (odměně za poskytnutí peněz) smlouvu o půjčce ani neuzavřely. Tyto okolnosti musely být zcela zřejmé i žalovanému, tedy ani žalovaný neočekával, že obdrží půjčku bez toho, aniž by musel platit odměnu za poskytnutí půjčky. Jedná se právě o ty okolnosti konkrétního případu, které vedou soud k závěru, že částečná neplatnost ujednání o úrocích, která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje absolutní neplatnost celé smlouvy o půjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o půjčce (ujednání o úrocích) brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo. Žalobkyně by bezúročnou smlouvu o půjčce totiž neuzavřela. Soud tedy považuje i z důvodu neplatnosti ujednání o úrocích (poplatku) za absolutně neplatné předmětné smlouvy o půjčce.

19. Při závěru o absolutní neplatnosti smluv včetně ujednání o souhrnném poplatku je nutno vzájemný vztah účastníků vypořádat v režimu § 457 obč. zák., podle kterého, je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

20. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný při uzavření smluv obdržel finanční prostředky ve výši 6 000 Kč, 10 000 Kč a 17 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný zaplatil v případě první smlouvy částku 4 927,40 Kč, přičemž jistina činila 6 000 Kč, zbývá mu tak uhradit 1 072,60 Kč. V případě druhé smlouvy uhradil 10 231,87 Kč při jistině 10 000 Kč, k úhradě tak již není povinen ničeho. V případě třetí smlouvy uhradil 23 210,73 Kč při jistině 17 000 Kč, k úhradě tak již není povinen ničeho.

21. Soud tak žalobě vyhověl částečně co do částky 1 072,60 Kč představující nedoplatek na jistině z celkové částky 6 000 Kč, kterou žalovaný prokazatelně od právní předchůdkyně žalobkyně převzal. Zároveň soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení od uplynutí lhůty, kterou žalobkyně žalovanému poskytla k úhradě v předžalobní upomínce, tj. od datum, a to ve výši uplatněné v žalobě, když k vyššímu úroku z prodlení nemohl soud přikročit při vázanosti výše žalobního nároku, ačkoliv ke dni datum činila výše úroku z prodlení 12,75 %. Ve zbytku žalované částky s příslušenstvím soud žalobu zamítl, když nárok na zaplacení žalované částky pro absolutní neplatnost všech tří smluv o půjčce žalobkyni nevznikl.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř., žalovaný měl ve sporu převážný úspěch, z obsahu spisu však nevyplývá, že by mu nějaké náklady řízení vznikly.

23. Výrok o doplatku soudního poplatku vyplývá ze zákona č. 549/1991 Sb., Sazebníku poplatků, položky 2, bod 2, podle kterého pokud soud platební rozkaz na základě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nevydá, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1, tj. do výše 5 % z žalované částky. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 22 218 Kč, z čehož činí soudní poplatek 1 111 Kč. Žalobkyně dosud uhradila 889 Kč, zbývá ji tak doplatit 222 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.