16 C 153/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 9 570 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 570 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 485 Kč za dobu od 26. 8. 2020 do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 6 085 Kč za dobu od 2. 9. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení], evidenční číslo ČAK: [číslo].

1. Předmětem řízení byl na základě žaloby podané dne 2. 2. 2021 požadavek na zaplacení částek specifikovaných výrokem I. coby součtu sankčních příspěvků za porušení právní povinnosti uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve výši 3 485 Kč a ve výši 6 085 Kč a nákladů žalobkyně, spojených s mimosoudním uplatněním práva na zmíněný příspěvek ve výši 600 Kč, to vše s úroky z prodlení. Žalovaný neměl mít sjednáno zmíněné pojištění jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [příjmení]: [anonymizováno] [bankovní účet], v době od 10. 9. 2019 do 28. 10. 2019 a v době od 8. 11. 2018 do 4. 2. 2019.

2. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a o. s. ř. Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovaného, aby se k této možnosti do 8 dnů od doručení výzvy také vyjádřil s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat jeho souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný nereagoval, přestože mu výzva byla účinně doručena.

3. Soud založil rozsudek především na tomto skutkovém stavu. Žalovaný v době od 10. 9. 2019 do 28. 10. 2019 a v době od 8. 11. 2018 do 4. 2. 2019 vlastnil osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [příjmení]: [anonymizováno] [bankovní účet], aniž by měl uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla, jež bylo v registru silničních vozidel zapsáno jako provozované. Dne 11. 6. 2020 (v případě 1. nároku) a dne 18. 6. 2020 (v případě 2. nároku) žalobkyně žalovanému doporučeně odeslala výzvu k zaplacení s popisem důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslením výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtou ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce 60 dní ode dne doručení výzvy a s poučením žalovaného o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Později mu žalobkyně doručila další výzvy i s poučením o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.

4. Soud případ právně kvalifikoval jako právní povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni coby oprávněné osobě příspěvek a náklady jeho mimosoudního uplatnění jako právní následek nesplnění povinnosti mít vozidlo pojištěno povinným zákonným pojištěním (§ 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 a § 2 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění zákona č. 293/2017 Sb., dále„ z. p. r.“). Žalovaný byl tudíž jako vlastník a provozovatel vozidla povinen zaplatit příspěvek za každý den, kdy neměl zmíněné pojištění (§ 4 odst. 1, odst. 2 z. p. r.). Platební povinnost mu vznikla i vzhledem ke zmíněným nákladům žalobkyně na uplatnění práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 z. p. r.). Výše příspěvků – 3 485 Kč a 6 085 Kč - odpovídala součinu počtu dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tedy 49 a 89, a výše denní sazby pro příslušný druh vozidla, tedy 65 Kč (§ 4 odst. 3 z. p. r. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. ve znění vyhlášky č. 417/2017 Sb., dále„ vyhlášky“). Výše nákladů uplatnění pak činí 300 Kč (§ 4 odst. 4 z. p. r. ve spojení s § 2a vyhlášky). Žalobkyně dala žalovanému dostatečný prostor k dobrovolnému splnění dluhů výzvami, jež splňovaly všechny zákonné náležitosti ve smyslu § 4 odst. 6 a 7 z. p. r. Žalovaný však nezaplatil. Po uplynutí 60 dnů od doručení výzvy, tedy přibližně v polovině srpna 2020 (v případě 1. nároku) a na konci srpna 2020 (v případě 2. nároku), se jeho dluh stal splatným (§ 4 odst. 7 z. p. r.). Vznikla mu tak povinnost zaplatit i úrok z prodlení (§ 1970 první věta zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“). Žalobkyně úrok požadovala až od 26. 8. 2020 (v případě 1. nároku) a od 2. 9. 2020 (v případě 2. nároku) a soud byl jejím návrhem vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). Výši úroku žalobkyně vyčíslila v souladu se zákonem (§ 1970 druhá věta o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění nařízení č. 184/2019 Sb.). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Z těchto důvodů soud žalobkyni přisoudil celou žalovanou částku.

5. Výrok II. odpovídá ustanovení § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalovanému odeslala předžalobní upomínky a protože byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze soudního poplatku 400 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění zákona č. 255/2019 Sb. a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodu 1., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech žalobkyně opakovaně podává žaloby lišící se prakticky jen osobou žalovaného, druhem vozidla, dobou, kdy žalovaný nebyl pojištěn a výší a splatností pohledávky. Protože je advokátka žalobkyně plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 189 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 1 489 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátce jako její zástupkyni (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 200 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; 189 Kč 6. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám.