16 C 215/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 20 980,61 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 580,61 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 11 580,61 Kč za dobu od 14. 9. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud částečně zamítá žalobu co do částky 9 400 Kč a úroku z prodlení z částky 100 Kč od 14. 9. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 344 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], evidenční číslo ČAK.: 12 064.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částek specifikovaných výroky I. a II. se zdůvodněním, že dodávala žalované na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 16. 12. 2020 do odběrného místa na adrese [adresa žalované], elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaná na tomto odběrném místě elektřinu odebírala. Smluvní strany se dohodly, že cena elektřiny bude určena ceníkem žalobkyně platným pro dané fakturační období, a že splatnost vyúčtování spotřeby elektřiny bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou – 30 měsíců od 31. 12. 2020 s možností automatické prolongace. Žalobkyně dne 12. 7. 2021 ukončila dodávku elektřiny, a to z důvodů opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy žalovanou, konkrétně nezaplacením zálohy za duben 2021, splatné 15. 4. 2021, zálohy za květen 2021, splatné dne 15. 5. 2021. Na možnost ukončení dodávky byla žalovaná upozorněna upomínkou ze dne 21. 5. 2021 zaslanou doporučeně. Žalobkyně následně přípisem ze dne 22. 7. 2021 odstoupila od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností žalované. Odstoupení bylo žalované odesláno doporučenou poštou. K částce 500 Kč žalobkyně uvedla, že se smluvní strany dohodly, že žalovaná za uzavření Smlouvy na dobu určitou obdrží jednorázový bonus za uzavření Smlouvy (dále také jen„ [příjmení]“) ve výši a za podmínek stanovených v Ceníku služeb pro produktovou řadu elektřina Optimal platného ke dni podpisu Smlouvy, který je rovněž nedílnou součástí Smlouvy. Žalobkyně skutečně vyplatila žalované [příjmení] ve výši 500 Kč formou započtení proti částce fakturované za odebranou elektřinu ve faktuře [variabilní symbol] vystavené dne 3. 3. 2021 a splatné dne 23. 3. 2021 Smlouva tak byla ukončena předčasně z důvodů na straně žalované, která je v souladu s odstavcem 3.2 ceníku služeb pro produktovou řadu elektřina Optimal povinna vrátit žalobkyni [příjmení] ve výši 500 Kč z titulu bezdůvodného obohacení nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost způsobující zánik nároku na [příjmení] dle čl. 4 ceníku služeb pro produktovou řadu elektřina Optimal. K částce 100 Kč žalobkyně uvedla, že si smluvní strany ve Smlouvě v odstavci„ Ostatní ujednání“ ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní. Proto vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokutu ve výši 200 Kč za prodlení se zaplacením záloh a faktury [variabilní symbol], požadovala však pouze částku 100 Kč. Žalobkyně jako obchodnice s elektřinou nemá právo sám zjišťovat stavy elektroměru a další údaje nezbytné pro vyúčtování spotřebované elektřiny. Má právo na sdělení údajů nezbytných pro vyúčtování dodávky od Operátora trhu s energiemi (dále jen„ OTE“), kdy na toto právo navazuje povinnost provozovatele distribuční soustavy poskytovat nezbytné údaje pro vyúčtování spotřeby elektřiny právě OTE. V souladu s výše uvedeným na základě informacích sdělených provozovatelem distribuční soustavy skrze portál OTE žalobce vystavil vyúčtování s variabilním symbolem [číslo] za zúčtovací období 2. 3. 2021 - 12. 7. 2021, celkové množství odebrané elektřiny 1, [číslo] MWh, splatnou 11. 8. 2021 na částku 4 295,94 Kč. Tento nedoplatek nebyl žalovanou uhrazen. Následně na základě nově, po vystavení původní Faktury, poskytnutých informací provozovatelem distribuční soustavy skrze OTE, musela být uvedená Faktura žalobkyní opravena opravným daňovým dokladem s variabilním symbolem [číslo] ze dne 23. 8. 2021, na částku 11 780,61 Kč, za celkový objem odebrané elektřiny 4, [číslo] MWh v období 2. 3. 2021 - 12. 7. 2021. Tento opravný daňový doklad se stal splatný dne 13. 9. 2021. Opravný daňový doklad v sobě zahrnuje původní Fakturu [variabilní symbol], kterou tak nahrazuje, a tedy zahrnuje také všechny položky, jež byly vyúčtovány v původní Faktuře. Opravným daňovým dokladem [variabilní symbol] ze dne 23. 8. 2021, žalobkyně vyúčtovala žalované 13 715,63 Kč, představující cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb, a to za 4, [číslo] MWh odebrané elektřiny ve fakturačním období 2. 3. 2021 - 12. 7. 2021, 500 Kč, představující nárok na vrácení Bonusu z důvodu předčasného ukončení smlouvy na dobru určitou, 100 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením předchozí faktury, - 2 635,03 Kč, představující zaplacené zálohy, a 100 Kč, představující smluvní pokutu, kterou však žalobkyně žalobou neuplatňuje. Na tuto fakturu nebyla žalovaným provedena žádná úhrada. K úhradě zbývá částka 11 680,61 Kč. Ke smluvní pokutě ve výši 9 200 Kč žalobkyně uvedla, že se svými zákazníky standardně uzavírá sdružené smlouvy na dodávku elektřiny na dobu neurčitou nebo na dobu určitou. Volbu typu smlouvy činí zákazník na základě svého uvážení. Informace o podmínkách a cenách, včetně vlastních formulářů smluv jsou veřejně k dispozici na internetových stránkách žalobce (https://www.innogy.cz/pece/formulare) v souladu s povinností vyplývající žalobci z § 11a odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Informace jsou k dispozici také na všech zákaznických kancelářích žalobce. Smluvní strany si ve Smlouvě, v odstavci„ Ostatní ujednání“, ujednaly pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze Smlouvy, smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400,00 Kč pro kategorii Domácnost a 2.000,00 Kč pro kategorii Maloodběratel a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od innogy do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace). V případě zákazníka zařazeného do nejnižšího pásma ročního odběru dle Ceníku obchodníka se částky smluvních pokut snižují o polovinu. Smlouva zde byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od data 31. 12. 2020 s možností automatické prolongace smlouvy. Žalovaná opakovaně neplnila své platební povinnosti vzniklé z uzavřené Smlouvy, když konkrétně neuhradila výše uvedené zálohy. Žalobkyně proto požaduje uhrazení smluvní pokuty. Vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 9 200 Kč, a to vyúčtováním smluvní pokuty [variabilní symbol], vystavené dne 12. 7. 2021, splatné dne 22. 7. 2021 Smluvní pokutu žalobkyně požaduje za každý měsíc od 12. 7. 2021 do 23. 6. 2023, tedy za 23 měsíců po 400 Kč. Na toto vyúčtování nebyla žalovanou provedena žádná úhrada. K úhradě zbývá částka 9 200 Kč. Oprávněnost této smluvní pokuty žalobkyně obhajovala tím, že pro smlouvy na dobu určitou je se zákazníkem vždy sjednán produkt, který na rozdíl od ceníku Standard garantuje určitou cenu elektřiny po celou dobu trvání smlouvy (po základní dobu trvání smlouvy a pro další období - prolongaci stanoví způsob, jak bude cena určena) a představuje nižší jednotkovou cenu elektřiny. Narozdíl od smlouvy na dobu neurčitou tak zákazník získá (i) jistotu sjednané neměnné ceny po celou dobu trvání smlouvy, čímž je účinně chráněn proti růstu cen elektřiny, a dále též získává (ii) nižší cenu elektřiny. Cena u některých produktů též může být postupně snižována (typicky u produktu elektřina Optimal), i tak se ovšem jedná o ceny předem známé na příslušné vymezené období a ze strany žalobce nezměnitelné. Shora uvedené výhody smlouvy na dobu určitou tedy platí i zde. Zákazník má vždy možnost porovnat si jednotlivé nabídky, a to jednak v rámci nabídek žalobce (v rámci kontraktačního procesu nebo sám přes internet), tak i na trhu s nabídkami jiných dodavatelů elektřiny. U smluv na dobu určitou žalobce proti těmto benefitům utvrzuje smluvní pokutou, že závazek zákazníka spočívající v řádném plnění smlouvy po sjednanou dobu bude dodržen. Ustanovení o smluvních pokutách, jež je obsaženo v oddíle smlouvy označené„ Ostatní ujednání“, pokrývá širokou řadu skutkových podstat. U smluvní pokuty, která je určena násobkem stanovené částky a počtem měsíců následujících po měsíci, kdy došlo k naplnění konkrétní hypotézy vzniku smluvní pokuty do konce sjednané délky trvání smlouvy současně platí, že tato současně představuje paušalizovanou náhradu škody žalobce, která mu může vzniknout neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny, neboť žalobce u smluv na dobu určitou elektřinu pro zákazníka nakupuje předem pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy na volatilních velkoobchodních trzích, a to na základě tzv. důvodně předpokládané spotřeby podle energetické legislativy. Jen tak může žalobce zaručit pevnou cenu po sjednanou dobu. Žalobce se v případě uhrazení smluvní pokuty vzdává nároku na náhradu škody v důsledku porušení závazku, která by výši smluvní pokuty převyšovala. Povinnosti žalobce neutvrzuje smluvní pokuta, jsou však stanoveny obecně závaznými právními předpisy a při jejich porušení se žalobce vystavuje riziku správní sankce. V odvětví energetiky je zcela běžnou praxí uzavírání smluv na dobu určitou i na dobu neurčitou, stejně jako uplatňování smluvních pokut. Nakonec žalobkyně uplatnila nárok na smluvní pokutu ve výši 100,00 Kč za nezaplacení žalované faktury [variabilní symbol], splatné dne 13. 9. 2021. Vyúčtování smluvní pokuty žalobkyně provedla dne 24. 9. 2021 pod variabilním symbolem [číslo]. Splatnost smluvní pokuty byla dle čl. 5. cit. obchodních podmínek stanovena na nejméně sedm dní od data vystavení vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, ač ji k tomu soud vyzval. Nepopřela tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinila je spornými (§ 6 první věta zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.). To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalované podpůrně přihlédl.

3. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne 16. 12. 2020 účastnice uzavřely smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro kategorii Domácnost, produktovou řadu elektřina Optimal, distribuční sazbu D45d, odběrné místo na adrese [adresa žalované], a to na dobu určitou - 30 měsíců s možností automatické prolongace. Žalobkyně se žalované zavázala dodávat elektřinu a zajistit vlastním jménem a na vlastní účet službu distribuční soustavy, za něž se jí žalovaná zavázala platit příslušnou cenu. Cena za dodávku silové elektřiny byla určena v Ceníku a cena služeb v Ceníku služeb, obou zveřejněných na webu innogy a platných v den podpisu smlouvy, jež byly stejně jako Obchodní podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny nedílnou součástí smlouvy, přičemž žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že se se s těmito dokumenty seznámila, porozuměla jim a akceptuje je. Smlouva ani obchodní podmínky nezakotvují povinnost žalobkyně zaplatit žalované smluvní pokutu ani jinou sankci v případě porušení povinnosti žalobkyně dodat elektřinu, zajistit služby distribuční soustavy či jiné podobně důležité povinnosti. Smlouva obsahuje na první straně, v šesté větě sekce„ Ostatní ujednání“ doložku, podle níž je zákazník povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou podle smlouvy přesahující 10 dní. Dále si strany ve čtvrté a páté větě téže pasáže sjednaly, že je„ Zákazník povinen bez zbytečného dokladu poskytnout innogy veškerou součinnost nezbytnou k zahájení dodávky na základě uzavřené Smlouvy, zejména nečinit žádná právní ani jiná jednání bránící innogy v plnění takového jejího závazku (vč. Provedení změny dodavatele), vyjma těch, k nimž je oprávněn podle zákona. V případě porušení této povinnosti je Zákazník povinen zaplatit innogy smluvní pokutu, a to ve výši… Stejnou smluvní pokutu je povinen uhradit Zákazník, který uvede innogy v omyl tím, že ukončí Smlouvu dohodou a v rozporu s deklarovaným důvodem pro její sjednání bude ve stejném odběrném místě pokračovat v odběru u jiného dodavatele. V případě, že Zákazník učiní bez souhlasu innogy jakýkoli právně relevantní projev vůle (bez ohledu na to, zda byl či nebyl určen a/nebo doručen innogy, zda se tak stalo opožděně, či zda trpěl vadami a na to, jak a kým je následně Smlouva ukončena) směřující k předčasnému ukončení Smlouvy na dobu určitou a/nebo dodávky od innogy v roli subjektu zúčtování u operátora trhu) probíhající na základě takové Smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení Smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu; za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení smlouvy dohodou) a/nebo Zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost vyplývající ze Smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně z důvodu neoprávněného odběru podle § 51 odst. 1 písm. b) energetického zákona dojde k přerušení dodávky a odstoupení od Smlouvy ze strany innogy) a) nebo Zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je innogy oprávněna účtovat Zákazníkovi smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé innogy neodebráním pro Zákazníka nasmlouvaného množství elektřiny ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od innogy do konce doby trvání Smlouvy (vč. Případné Prolongace).“ Tato pasáž smlouvy se vztahuje pouze a jen ke smluvním pokutám. Strany si též sjednaly, že vedle práva na smluvní pokutu ve výši 400 Kč má žalobkyně právo na náhradu škody způsobené porušením téže povinnosti (smlouva, Souhrn údajů ke smlouvě, Informace pro zákazníka, [příjmení] moc, Obchodní podmínky, Ceník elektřiny, Ceník produktové řady elektřina Optimal). Účastnice dále sjednaly odměnu ve výši 500 Kč za uzavření smlouvy, na niž by však žalované zanikl nárok v případě, že by vůči ní žalobkyně neevidovala odeslání písemné upomínky s datem vystavení méně než 6 měsíců před rozhodným okamžikem, v němž zároveň neexistuje žádná neuhrazená pohledávka žalobkyně vůči žalované po lhůtě splatnosti. Pak se již vyplacená záloha stala bezdůvodným obohacením, které byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit do 15 dnů od rozhodné skutečnosti způsobující zánik nároku (smlouva, Ceník produktové řady elektřina Optimal). Ke dni 3. 3. 2021 žalovaná skutečně nesplnila tyto podmínky, takže jí žalobkyně vyúčtovala i částku 500 Kč splatnou dne 23. 3. 2021 fakturou [číslo] (faktura [číslo]). Zálohy na období 2. 3. 2021 – 1. 3. 2022 ve výši 1 500 Kč byly splatné vždy 15. dne příslušného měsíce (plán záloh). Žalovaná nezaplatila zálohu splatnou dne 15. 4. 2021 ve výši 1 500 Kč, a to ani na následnou upomínku, ani zálohu splatnou dne 15. 5. 2021 ve výši 1 500 Kč, načež jí žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu 100 Kč a oznámila přerušení dodávky (upomínka ze dne 16. 4. 2021, oznámení o přerušení dodávky, poštovní podací archy). Dopisem ze dne 22. 7. 2021 žalobkyně od smlouvy pro neuhrazení pohledávek ani na základě upomínek odstoupila (odstoupení od smlouvy, poštovní podací arch). Dne 12. 7. 2021 žalobkyně vystavila vyúčtování smluvní pokuty ve výši 9 200 Kč, poté další dvě smluvní pokuty ve výši 100 Kč za prodlení (23 měsíců po 400 Kč) za předčasné ukončení smlouvy (jednotlivá vyúčtování smluvních pokut, předžalobní upomínky, poštovní podací arch). Dne 23. 8. 2021 žalobkyně vystavila opravnou fakturu [číslo] za období 2. 3. 2021 – 12. 7. 2021 na částku 11 780,61 Kč splatnou dne 13. 9. 2021 (se zohledněním částek uvedených v bodě 1. odůvodnění včetně smluvní pokuty 100 Kč, kterou žalobkyně neuplatnila; viz původní faktura, opravná faktura [číslo]). Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají svému adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání. Výše jmenované důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro meritum případu závažné a věrohodné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

4. Soud tedy založil rozsudek především na následujícím skutkovém stavu. Dne 16. 12. 2020 účastnice uzavřely smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro kategorii Domácnost, produktovou řadu elektřina Optimal, distribuční sazbu D45d, odběrné místo na adrese [adresa žalované], a to na dobu určitou - 30 měsíců s možností automatické prolongace. Žalobkyně se žalované zavázala dodávat elektřinu a zajistit vlastním jménem a na vlastní účet službu distribuční soustavy, za něž se jí žalovaná zavázala platit příslušnou cenu. Cena za dodávku silové elektřiny byla určena v Ceníku a cena služeb v Ceníku služeb, obou zveřejněných na webu innogy a platných v den podpisu smlouvy, jež byly stejně jako Obchodní podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny nedílnou součástí smlouvy, přičemž žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že se se s těmito dokumenty seznámila, porozuměla jim a akceptuje je. Smlouva ani obchodní podmínky nezakotvují povinnost žalobkyně zaplatit žalované smluvní pokutu ani jinou sankci v případě porušení povinnosti žalobkyně dodat elektřinu, zajistit služby distribuční soustavy či jiné podobně důležité povinnosti. Smlouva obsahuje na první straně, v šesté větě sekce„ Ostatní ujednání“ doložku, podle níž je zákazník povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou podle smlouvy přesahující 10 dní. Dále si strany ve čtvrté a páté větě téže pasáže sjednaly, že je„ Zákazník povinen bez zbytečného dokladu poskytnout innogy veškerou součinnost nezbytnou k zahájení dodávky na základě uzavřené Smlouvy, zejména nečinit žádná právní ani jiná jednání bránící innogy v plnění takového jejího závazku (vč. Provedení změny dodavatele), vyjma těch, k nimž je oprávněn podle zákona. V případě porušení této povinnosti je Zákazník povinen zaplatit innogy smluvní pokutu, a to ve výši… Stejnou smluvní pokutu je povinen uhradit Zákazník, který uvede innogy v omyl tím, že ukončí Smlouvu dohodou a v rozporu s deklarovaným důvodem pro její sjednání bude ve stejném odběrném místě pokračovat v odběru u jiného dodavatele. V případě, že Zákazník učiní bez souhlasu innogy jakýkoli právně relevantní projev vůle (bez ohledu na to, zda byl či nebyl určen a/nebo doručen innogy, zda se tak stalo opožděně, či zda trpěl vadami a na to, jak a kým je následně Smlouva ukončena) směřující k předčasnému ukončení Smlouvy na dobu určitou a/nebo dodávky od innogy v roli subjektu zúčtování u operátora trhu) probíhající na základě takové Smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení Smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu; za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení smlouvy dohodou) a/nebo Zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost vyplývající ze Smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně z důvodu neoprávněného odběru podle § 51 odst. 1 písm. b) energetického zákona dojde k přerušení dodávky a odstoupení od Smlouvy ze strany innogy) a) nebo Zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je innogy oprávněna účtovat Zákazníkovi smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé innogy neodebráním pro Zákazníka nasmlouvaného množství elektřiny ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od innogy do konce doby trvání Smlouvy (vč. Případné Prolongace).“ Tato pasáž smlouvy se vztahuje pouze a jen ke smluvním pokutám. Strany si též sjednaly, že vedle práva na smluvní pokutu ve výši 400 Kč má žalobkyně právo na náhradu škody způsobené porušením téže povinnosti. Účastnice dále sjednaly odměnu ve výši 500 Kč za uzavření smlouvy, na niž by však žalované zanikl nárok v případě, že by vůči ní žalobkyně neevidovala odeslání písemné upomínky s datem vystavení méně než 6 měsíců před rozhodným okamžikem, v němž zároveň neexistuje žádná neuhrazená pohledávka žalobkyně vůči žalované po lhůtě splatnosti. Pak se již vyplacená záloha stala bezdůvodným obohacením, které byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit do 15 dnů od rozhodné skutečnosti způsobující zánik nároku. Ke dni 3. 3. 2021 žalovaná skutečně nesplnila tyto podmínky, takže jí žalobkyně vyúčtovala i částku 500 Kč splatnou dne 23. 3. 2021 fakturou [číslo]. Zálohy na období 2. 3. 2021 – 1. 3. 2022 ve výši 1 500 Kč byly splatné vždy 15. dne příslušného měsíce. Žalovaná nezaplatila zálohu splatnou dne 15. 4. 2021 ve výši 1 500 Kč, a to ani na následnou upomínku, ani zálohu splatnou dne 15. 5. 2021 ve výši 1 500 Kč, načež jí žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu 100 Kč a oznámila přerušení dodávky. Dopisem ze dne 22. 7. 2021 žalobkyně od smlouvy pro neuhrazení pohledávek ani na základě upomínek odstoupila. Dne 12. 7. 2021 žalobkyně vystavila vyúčtování smluvní pokuty ve výši 9 200 Kč, poté další dvě smluvní pokuty ve výši 100 Kč za prodlení (23 měsíců po 400 Kč) za předčasné ukončení smlouvy. Dne 23. 8. 2021 žalobkyně vystavila opravnou fakturu [číslo] za období 2. 3. 2021 – 12. 7. 2021 na částku 11 780,61 Kč splatnou dne 13. 9. 2021 (se zohledněním částek uvedených v bodě 1. odůvodnění včetně smluvní pokuty 100 Kč, kterou žalobkyně neuplatnila). Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají svému adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání.

5. Soud právně kvalifikoval vztah mezi účastnicemi v prvé řadě jako závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále„ e. z.“). Žalobkyně jako obchodnice s elektřinou na základě této smlouvy splnila svou povinnost a dodala žalované jako zákazníci elektřinu do odběrného místa (§ 50 odst. 2 první věta e. z.). Žalovaná však opakovaně ani přes upozornění žalobkyně neplnila povinnost za tyto služby zaplatit (tamtéž). Proto je část žaloby, jež neodpovídá smluvním pokutám, po dojití předchozí upomínky třeba kvalifikovat jako nárok na náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny (§ 51 odst. 1 písm. b), odst. 3 e. z.). Žalovaná nesplnila tyto své dluhy řádně a včas (§ 1908 odst. 2. o. z.), čímž se narozdíl od žalobkyně dostala do prodlení (§ 1968 o. z.), pročež jí vznikla též povinnost zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 první věta o. z.) ode dne následujícího dne splatnosti jednotlivých fakturovaných částek a ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, zde tedy ve výši 8,50 % ročně (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně tudíž prokázala vznik a splatnost těchto pohledávek. Protože žalovaná zůstala pasivní, vyšel soud z právní domněnky trvání nároků ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Proto soud žalobkyni výrokem I. přisoudil příslušnou část žalované částky.

6. Nárok na smluvní pokuty v celkové výši 200 Kč za prodlení přesahující 10 dnů ani v celkové výši 9 200 Kč za„ předčasné ukončení smlouvy“ nicméně žalobkyni nevznikl. Soud předesílá, že ani v nejmenším nezpochybňuje právo žalobkyně použít smluvní formulář („ adhezní“ smlouvu), právo sjednat smluvní pokutu, fixaci ceny elektřiny ani to, že dluh na smluvní pokutě může vzniknout v důsledku složené právní skutečnosti v podobě neplacení za elektřinu, následovaného odstoupením od smlouvy ze strany žalobkyně. Připouští rovněž, že žalobkyni skutečně může vzniknout škoda neodebíráním elektřiny až do konce smluvené doby. Problém tkví u obou pokut v něčem jiném. Případem je nutno se zabývat zejména prizmatem ochrany spotřebitele. V prvé řadě je třeba říci, že se zde jedná o právní vztah podnikatel-spotřebitel, protože zatímco žalobkyně smlouvu uzavřela jako obchodní korporace zapsaná do obchodního rejstříku v rámci svého podnikání, žalovaná tak učinila mimo rámec jakékoli obchodně podnikatelské činnosti; za účelem uspokojení základní potřeby dodávky energií (§ 1810 ve spojení s § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“). Podle § 1813 první věty o. z. se„ má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.“ Podle § 1815 o. z. se„ k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.“ V těchto ustanoveních o. z. je provedena směrnice Rady č. 93/13 EHS ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, podle jejíhož čl. 3 je smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají ze smlouvy, v neprospěch spotřebitele. Zároveň platí, že podmínka je vždy považována za nesjednanou individuálně, pokud byla sepsána předem a spotřebitel tak nemohl mít žádný vliv na obsah podmínky. Podle čl. 5 téže směrnice v případě smluv, v nichž jsou všechny nebo některé podmínky nabízené spotřebiteli předloženy písemně, musí být tyto podmínky sepsány jasným a srozumitelným jazykem. Co se týče otázky, odporuje-li nerovnováha práv či povinností ve spotřebitelův neprospěch požadavku přiměřenosti (tedy právnímu principu poctivosti – objektivní dobré víry), pak podle judikatury SDEU je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Z odůvodnění unijní směrnice též plyne, že při hodnocení kritéria přiměřenosti je nutno vzít v úvahu sílu vyjednávacích pozic (např. odbornost stran), zda měl spotřebitel nějakou pohnutku k tomu, aby souhlasil s danou smluvní podmínkou a zda zboží bylo dodáno nebo služby poskytnuty na jeho zvláštní objednávku. Požadavek přiměřenosti může být podnikatelem naplněn, jestliže jedná poctivě a přiměřeně s druhou stranou, jejíž oprávněné zájmy musí vzít v úvahu. Obsah smlouvy by měl být rozumně odůvodněn. Při hodnocení přiměřenosti by měla být zohledněna skutečnost, zda obsah smlouvy byl sepsán (§ 1811 odst. 1 o. z.) jasným a spotřebiteli srozumitelným jazykem. Jasnost a srozumitelnost sdělení se vnímá ve dvou podobách, a to formální a obsahové. Celou část nazvanou Ostatní ujednání je nezbytné vnímat v širší souvislosti, jako jeden celek, poněvadž pojednává o smluvních pokutách. Především je nutno poukázat na fakt, že nejen inkriminovaná pasáž, ale celá smlouva včetně obchodních podmínek postrádá jakoukoli sankci žalobkyně pro případ, že by nesplnila svou základní smluvní povinnost dodat silovou elektřinu či zajistit služby distribuční soustavy (a ostatně i jinou smluvní povinnost). Takovému ujednání přitom nebránil žádný obhajitelný právní ani ekonomický důvod. V tom spočívá nerovnováha v právech a povinnostech smluvních stran v tomto konkrétním případě. Tato nerovnováha je významná, poněvadž v případě porušení dvou výše specifikovaných povinností žalobkyně by se jednalo o podstatnou smluvní povinnost, kdy smlouva vznikla za účelem uspokojení základní životní potřeby žalované. Tato nerovnováha je pak jednoznačně v neprospěch žalované co spotřebitelky. Pokud jde o otázku přiměřenosti, z formálního hlediska je třeba zdůraznit, že žalobkyně pasáž smlouvy věnovanou pouze smluvním pokutám nazvala jako„ Ostatní ujednání.“ Nadpis vzbuzuje klamný dojem, že se jedná o nepodstatnou pasáž, které není třeba věnovat více pozornosti. Navíc není pasáž členěna do odstavců, nýbrž ji tvoří jednolitý tok textu, což znepřehledňuje její již tak problematický obsah. Co se týče přiměřenosti obsahu, musí být význam textu srozumitelný člověku průměrného rozumu (§ 4 odst. 1 o. z.), ve spotřebitelské smlouvě pak průměrnému spotřebiteli (§ 1810 ve spojení s § 419 o. z.). Pro průměrného spotřebitele je ovšem celý obsah smluvních ujednání nesrozumitelný. Absence přehledné struktury je tím citelnější, že pasáž zakotvuje hned tři smluvní pokuty, z nichž jedna má navíc dvě různé varianty, konkrétně v případě neposkytnutí součinnosti bránění ve splnění„ závazku“ žalobkyně zahájit dodávku včetně změny dodavatele (varianta 1) a dohoda o zániku závazku. (varianta 2), jedna dokonce varianty tři. V případě pokuty ve výši 400 Kč právně relevantní projev vůle směřující k zániku závazku (varianta 1), opakované neplnění platebních povinností (varianta 2) a znemožnění dodávky (varianta 3; zde přitom není zřejmé, zda jde o nemožnost technickou, právní, nebo obě). Jednotlivé skutkové podstaty se navíc částečně překrývají; změna dodavatele před zahájením dodávky/dohoda o zániku závazku a následná změna dodavatele; opakované porušení platební povinnosti v případě pokuty 400 Kč/prodle přesahující 10 dnů s jakoukoli platbou v případě pokuty 100 Kč. V tomto kontextu je důležité, že nárok na smluvní pokutu 400 Kč měl žalobkyni vzniknout bez ohledu na to, zda pro neplnění platebních povinností žalovanou odstoupila od smlouvy, nebo ne. Což se naplnilo právě v projednávaném případě, protože žalobkyně žalované smluvní pokutu 400 Kč vyúčtovala dříve, než sepsala odstoupení od smlouvy. Náhrada škody způsobené neodebráním pro žalovanou nakoupené elektřiny do konce sjednané doby zde přitom není samostatnou skutkovou podstatou, nýbrž právně ekonomickým důvodem, který má pokutu 400 Kč ospravedlnit. Účastnice si sjednaly, že má žalobkyně vedle práva na zaplacení smluvní pokuty i právo na náhradu škody, která může porušením téže povinnosti vzniknout, tedy chtěly postupovat odchylně od ustanovení § 2050 o. z., což prohlubuje nerovnost v neprospěch žalované. Dluh na smluvní pokutě tedy žalované mohl vzniknout, i kdyby žalobkyně od smlouvy neodstoupila. V tom případě vyvstává otázka, zda mělo žalobkyni vzniknout právo na smluvní pokutu ve výši 400 Kč a 100 Kč za totéž prodlení zároveň, nebo jen na některou z nich. Touž otázku vyvolává druhá zmíněná„ třecí plocha.“ Na okraj soud podotýká, že např. pokuta v důsledku uzavření dohody o zániku závazku a následného odběru od jiného dodavatele je sjednána pro případ výkonu práva žalované ukončit závazek ze smlouvy dohodou a přejít k jinému dodavateli, přičemž není jasné, jak může být odběr od alternativního dodavatele protiprávní, jestliže by byl pravděpodobně zahájen po zániku závazku ze smlouvy uzavřené s žalobkyní. Výše pojednané smluvní pokuty svědčí o tom, že žalobkyně v případě pokuty 400 Kč nesankcionuje pouze škodu, která jí může vzniknout, ale i prostý fakt změny dodavatele, na niž má přitom žalovaná nepochybně právo (§ 28 odst. 1 písm. e) e. z.). U pokuty 100 Kč navíc není jasné, jestli na ni měl žalobkyni ve vztahu k jedné určité platbě vzniknout nárok jen jednou (bez ohledu na to, zda byla žalovaná v prodlení 11, 21, 31 či více dnů), anebo neomezeně (100 Kč 11. dne, dalších 100 Kč 21. dne atd.). Celá pasáž je napsána ve dlouhých šroubovaných souvětích, což vyvolává nutnost, aby si i právník, natož průměrný spotřebitel, daný text přečetl několikrát a v klidu rozmyslel, přičemž dokonce ani poté nejsou odstraněny výše popsané nejasnosti. V době všudypřítomného důrazu na zjednodušování obsahu mezilidské komunikace (jako přirozeného protipólu vzrůstající složitosti společenských vztahů a zrychlujícího se životního tempa) je nutno natolik podstatné smluvní ujednání formulovat srozumitelněji. Tím spíše, že žalobkyni jako podnikatelce – profesionálce - naprosto nic nebrání v tom, aby tak učinila a aby také do smluv zakotvila utvrzení závazku v podobě smluvní pokuty i k vlastní tíži. Okolnost, že žalobkyni v případě neplnění vlastních smluvních povinností hrozí správní sankce, je zcela irelevantní, protože nejde o sankci ve prospěch žalované spotřebitelky a navíc není obsahem závazku ze smlouvy. Z těchto všech důvodů žalobkyně v pozici podnikatele nejednala poctivě, výše zmíněná nerovnováha je v rozporu s požadavkem přiměřenosti a klauzule o obou smluvních pokutách jsou nicotné (§ 1815 ve spojení s § 554 o. z.). Fakt, že se žalovaná proti žalobě nijak nebránila, je irelevantní, protože soud zná právo, které aplikuje z úřední povinnosti (§ 121 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.“) a navíc nelze z pasivity žalované odvodit žádné její procesní stanovisko. Proto soud žalobu výrokem II. částečně zamítl co do obou smluvních pokut a odpovídajícího úroku z prodlení.

7. Výrok III odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a 142 odst. 2 o. s. ř., protože samotná žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalované odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu převážně úspěšná. Včetně úroku z prodlení totiž ke dni vyhlášení rozsudku požadovala celkovou částku 22 207,39 Kč, soud jí však přiznal celkem 12 796,89 Kč, tedy 57,62 %. Čistý procesní úspěch žalobkyně tudíž činí 15 % Náklady sestávají ze soudního poplatku 840 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodem 2., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech žalobkyně opakovaně podává žaloby lišící se jen minimálně. Jednotlivé úkony tudíž měly spíše charakter administrativní, než individualizované právní služby. Protože je advokát žalobkyně plátcem DPH, připočítal soud k nákladům též náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.) 100 % náhrady tedy činí 2 292 Kč, 15 % pak 344 Kč. Žalovaná má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 300 Kč; 100 Kč žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 300 Kč; 100 Kč účast na jednání; § 11 odst. 1 písm. g); 2 100 Kč; 300 Kč 8. Lhůty k plnění soud ve výrocích I. a III. určil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem, poněvadž neshledal důvod k jiným vzhledem k zanedbatelné výši žalované částky, k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.