16 C 232/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 91 943 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 91 943 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 91 943 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek za řízení před soudem I. stupně ve výši 1 392,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to v kolcích nebo na účet [číslo] [variabilní symbol].

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek za řízení před soudem I. stupně ve výši 3 205 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to v kolcích nebo na účet [číslo] [variabilní symbol].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 26 807 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], evidenční číslo ČAK: [číslo].

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částek specifikovaných výrokem I. jako součtu bolestného (64 100 Kč), náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (23 843 Kč) a znalečného (4 000 Kč) s úrokem z prodlení se zdůvodněním, že byl žalovaný odsouzen za přečin ublížení na zdraví vůči žalobci pravomocným trestním příkazem [název soudu] č. j. [číslo jednací]. Žalobce pak proto musel po incidentu vyhledat lékařské ošetření, jež mu bylo poskytnuto MUDr. [jméno] [příjmení] v chirurgické ambulanci [nemocnice]. Dne [datum] byl žalobce vyšetřen MUDr. [jméno] [příjmení] ve Fakultní nemocnici [obec] na Klinice ústní, čelistní, a obličejové chirurgie, stomatologické ambulanci s tím, že předmětné vyšetření potvrdilo nutnost realizace operačního zákroku. Žalobce zde byl z výše uvedeného důvodu hospitalizován od [datum] do [datum]. V rámci operačního zákroku mu byla dne [datum] provedena osteosyntéza pravého zygomatikomaxilárního komplexu do vyhovující polohy. V návaznosti na operaci a s tím související hospitalizaci se žalobce poté několikrát dostavil na kontrolní vyšetření, kdy v rámci posledního vyšetření dne [datum] bylo lékařkou, MDDr. [jméno] [příjmení], vzásadě shledáno, že zdravotní stav žalobce se v podstatě ustálil, a to bez nutnosti dalších ošetření. Žalobce si za účelem kvalifikovaného posouzení újmy na zdraví a stanovení peněžité náhrady nechal MUDr. [jméno] [příjmení] vypracovat Znalecký posudek [číslo] [rok] za účelem stanovení bolestného. Odškodnění bolesti bylo stanoveno na základě Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví podle ustanovení § 2958 občanského zákoníku, a to pro následující zranění: Mnohočetná zhmoždění obličeje včetně nahromadění vzduchu - kód S008 - 15 bodů. Zlomenina spodiny očnice vlevo bez dislokace - Kód S0230 - 40 bodů. Zlomenina spodiny očnice vpravo s malou dislokací - Kód S0231 - 60 bodů. Zlomenina jařmového oblouku vpravo bez dislokace - Kód S0244 - 50 bodů. Operace [datum] – osteosyntéza jařmového komplexu vpravo - Kód S014 3cm po 5 bodech - 15 bodů. Hodnota jednoho bodu v roce [rok] činila částku ve výši 356,11 Kč, což odpovídá jednomu procentu hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok [rok], tedy za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikla bolest. Průměrná mzda za rok [rok] činila částku ve výši 35.611 Kč. Celkové bodové ohodnocení vytrpěných bolestí činí 180 bodů, což odpovídá částce ve výši 64.100 Kč (180 x 356,11 Kč). V souvislosti se zpracováním předmětného znaleckého posudku uhradil žalobce částku ve výši 4.000 Kč, a to na základě Faktury ze dne [datum]. Žalobce tímto vůči žalovanému proto dále uplatňuje částku ve výši 4.000 Kč, a to z titulu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s uplatněním nároku na náhradu újmy na zdraví. Žalobci dále vlivem protiprávního jednání žalovaného vznikla škoda majetková v podobě ztráty na výdělku během pracovní neschopnosti. Žalobce je zaměstnán v pracovním poměru u [právnická osoba], a. s., a to od [datum]. Dle potvrzení zaměstnavatele činil průměrný denní výdělek žalobce částku ve výši 1.126,13 Kč, přičemž: - za měsíc březen [rok] (3 pracovní dny x 1.126) činí částku ve výši 3.378 Kč; - za měsíc duben [rok] (22 pracovních dnů včetně svátků x 1.126) činí částku ve výši 24.772 K; - za měsíc kveten [rok] (21 pracovních dnů včetně svátků x 1.126) činí částku ve výši 23.646 Kč; celkem se jedná o částku 51.796 Kč. Dle rozhodnutí [stát. instituce] [část obce] náleží žalobci nemocenské při dočasné pracovní neschopnosti v trvání od [datum] do [datum], při splnění ostatních zákonem stanovených podmínek, za období od [datum] do [datum] v plné zákonné výši. Žalobci byla vyplacena částka za období [datum] – [datum] ve výši 4.430 Kč; Nemocenské [datum] - [datum], krácena ve výši 4.429 Kč, denní dávka od 15. dne 459 Kč, DVZ 764 Kč, od 31. dne 505 Kč, DVZ 764 Kč a za období od [datum] – [datum] částka ve výši 7.920 Kč; Nemocenské [datum] - [datum], krácena ve výši 7.919 Kč, denní dávka od 34. dne 505 Kč, DVZ 764 Kč, od 61. dne 551 Kč, DVZ 764 Kč. A to i s odkazem na Oznámení ve věci zahájení řízení o nároku na nemocenské ze dne [datum], kdy byla ze strany Okresní správy sociálního zabezpečení zkoumána otázka vzniku nároku žalobce na nemocenské ve výši 50 % ve smyslu ustanovení § 31 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Výše uvedeným rozhodnutím [stát. instituce] [část obce] ze dne [datum] byl nárok žalobce na výplatu nemocenského přiznán v plné výši. Žalobci byla následně doplacena dne [datum] částka ve výši 12.348 Kč; doplatek nemocenské za období do [anonymizováno] – [datum] ve výši 12.348 Kč. Celková výše dávek nemocenského tedy činí částku ve výši 24.698 Kč. Žalobci byla zároveň zaměstnavatelem vyplacena za období od [datum] do [datum] náhrada mzdy ve výši 952 Kč, a za období od [datum] do [datum] náhrady mzdy ve výši 2.303 Kč, tj. celková částka ve výši 3.255 Kč. Výsledná výše náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, kterou žalobce nárokuje za období od [datum] do [datum] činí celkovou částku ve výši 23.843 Kč (tj. 51.796 Kč – 24.698 Kč – 3.255 Kč).

2. Žalovaný ponechal rozhodnutí na úvaze soudu, přičemž uvedl, že nesouhlasí ani se splátkami ve výši 3 000 Kč měsíčně, které byl žalobce ochoten akceptovat, neboť je není schopen kvůli svým aktuálním sociálním poměrům plnit. Tuto neschopnost však ničím nedoložil.

3. Soud nevynesl rozsudek pro uznání, poněvadž žalovaný nárok výslovně neuznal – pouze uvedl, že„ zřejmě existuje.“ V daném okamžiku soudního řízení navíc ještě soud neprovedl žádný důkaz a žalovaný spis předem nestudoval, ani nevyšlo najevo, že by se s důkazy předtím obeznámil. Interpretace procesních úkonů účastníků podléhá teorii projevu vůle, v níž má vůle projevená přednost před vůlí skutečnou. Z těchto důvodů nešlo o uznání nároku, nýbrž o jeho pouhé nepopření (§ 153a odst. 1 první věta a contrario ve spojení s § 41a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.“).

4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z úřední činnosti je mu známo, že žaloba byla podána dne [datum] a že pravomocným trestním příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], uznal žalovaného vinným úmyslným přečinem ublížení na zdraví, kterého se dopustil tím, že„ dne [datum] v době od [údaj o čase] hodin do [údaj o čase] hodin v [obec], okres [okres], na ulici [adresa], před vstupem do objektu Obchodního domu [příjmení], po předchozí slovní rozepři, fyzicky napadl [celé jméno žalobce] (žalobce – pozn. sou.), kterého opakovaně udeřil pěstí do obličeje a způsobil mu tak zranění spočívající v krevních podlitinách na pravé tváři včetně pravé očnice doprovázené otokem měkkých tkání pravé tváře přecházející i na levou očnici a v mnohočetných zlomeninách obličejového skeletu a to zlomenině přínosní dutiny horní čelisti vpravo s posunem, zlomenině zevní a spodní stěny pravé očnice s minimálním posunem, zlomenině pravostranného čelistního oblouku bez posunu, doprovázené emfysemem, vzduchem v přilehlých měkkých tkáních, a zlomenině spodiny a vnitřní stěny levé očnice bez posunu doprovázené bublinami vzduchu v měkkých tkáních levostranné očnice s obvyklou dobou léčení v trvání 5 až 6 týdnů a s omezením v běžném způsobu života v podobě bolestivosti v místě poranění zhoršující se při artikulaci, pohybu a příjmu potravy, zúžení zorného pole a zhoršení vidění v důsledku otoku měkkých tkání očnic, hospitalizace v nemocnici od [datum] do [datum], příjmu toliko měkké stravy a zákazu smrkání.“ O žalobcově nároku soud v trestním řízení nerozhodoval. Uložil žalovanému trest obecně prospěšných prací, peněžitý trest a povinnost nahradit škodu v podobě proplacených zdravotních služeb zdravotní pojišťovně. Z důkazů pak vyplynula tato zjištění. Žalobce žalovanému dne [datum] doporučeně odeslal předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem případu, v níž jej vyzval k zaplacení do 10 dnů. Zásilka byla pro žalovaného na poště uložena od [datum] (předžalobní výzva s dodejkou). V důsledku výše popsaného napadení žalovaným žalobce utrpěl mnohočetná zhmoždění obličeje včetně nahromadění vzduchu, zlomeninu spodiny očnice vlevo bez dislokace, zlomeninu spodiny očnice vpravo s malou dislokací, zlomeninu jařmového oblouku vpravo bez dislokace a dne [datum] podstoupil v ostravské fakultní nemocnici operační zákrok v podobě osteosyntézy jařmového komplexu vpravo, načež byl propuštěn do péče dentisty a jeho zdravotní stav se po celkovém vyléčení ustálil (zdravotní dokumentace citovaná ve znaleckém posudku ze dne [datum], zdravotní dokumentace, předložená soudu žalobcem, trestní příkaz). Soudní znalec z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie (traumatologie) a stanovení nemateriální újmy na zdraví, [jméno] [příjmení], který v posudku uvedl, že si je vědom následků nepravdivě podaného znaleckého posudku, ohodnotil ve znaleckém posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] podle metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy mnohočetná zhmoždění obličeje včetně nahromadění vzduchu 15 body (kód S008), zlomeninu spodiny očnice vlevo bez dislokace 40 body (kód S0230), zlomeninu spodiny očnice vpravo s malou dislokací 60 body (kód S0231), zlomeninu jařmového oblouku vpravo bez dislokace 50 body (kód S0244) a výše zmíněnou operaci za 3 cm po 5 bodech 15 body (kód S014), celkem tedy 180 body. Bolestné pak určil jako součin bodového součtu a částky 356,11 Kč coby 1 % hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok [rok] coby kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikla bolest. Bolestné tudíž určil částkou 64 100 Kč. Znalecký posudek, proti němuž neměli účastníci námitky, obsahuje i zadání, popis zkoumaného materiálu (nález), řešení zadání a znaleckou doložku s označením seznamu, v němž je znalec zapsán, oboru, v němž je oprávněn podávat posudky a s číslem položky, pod kterou je úkon zapsán ve znaleckém deníku (§ 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.,“ ve spojení s § 15 odst. 1 a s § 13 odst. 2 a 4 vyhlášky MSp č. 37/1967 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Znalec postupoval na základě fotografií dodaných žalobcem a zdravotní dokumentace, která je v souladu se závěry posudku, s dokumentací předloženou žalobcem soudu a se skutkovou větou trestního příkazu. Znalec žalobci za tento posudek vyúčtoval částku 4 000 Kč, splatnou dne [datum] (daňový doklad). Žalobce dne [datum] nastoupil do pracovního poměru u společnosti [právnická osoba], kde od té doby působil v úvazku 7,5 hodin denně. V prosinci [rok] žalobce neodpracoval ani 21 směn. Pravděpodobný hrubý hodinový výdělek žalobce by v prvním čtvrtletí [rok] činil 156,59 Kč, hrubý denní 1 174,43 Kč, hrubý měsíční pak 25 532 Kč, přičemž čistý výdělek by činil 21 203 Kč (potvrzení žalobcova zaměstnavatele, výplatní lístky za březen a duben [rok]). Žalobce se nacházel v dočasné pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] a Okresní správa sociálního zabezpečení mu přiznala nemocenské v plné výši za dobu od [datum] do [datum] (oznámení a rozhodnutí [stát. instituce] [část obce], zdravotní dokumentace citovaná ve znaleckém posudku ze dne [datum], zdravotní dokumentace, předložená soudu žalobcem). [ulice] správa sociálního zabezpečení žalobci dne [datum] vyplatila za dobu od [datum] do [datum] nemocenské ve výši 4 430 Kč, za dobu od [datum] do [datum] pak dne [datum] nemocenské ve výši 7 920 Kč. Dne [datum] pak žalobci vyplatila doplatek nemocenského za období [datum] – [datum] částkou 12 348 Kč (výpisy z žalobcova účtu). Žalobcův zaměstnavatel mu za březen [rok] a po dobu dočasné pracovní neschopnosti vyúčtoval k výplatě náhradu mzdy ve výši 952 Kč hrubého, za duben téhož roku potom náhradu mzdy ve výši 2 303 Kč hrubého (výplatní lístky za březen a duben [rok]). Výše jmenované důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro meritum případu závažné a věrohodné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

5. Soud tedy založil rozsudek především na následujícím skutkovém závěru. Žaloba byla podána dne [datum]. Pravomocným trestním příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud uznal žalovaného vinným úmyslným přečinem ublížení na zdraví, kterého se dopustil tím, že„ dne [datum] v době od [údaj o čase] hodin do [údaj o čase] hodin v [obec], okres [okres], na ulici [adresa], před vstupem do objektu Obchodního domu [příjmení], po předchozí slovní rozepři, fyzicky napadl [celé jméno žalobce] (žalobce – pozn. sou.), kterého opakovaně udeřil pěstí do obličeje a způsobil mu tak zranění spočívající v krevních podlitinách na pravé tváři včetně pravé očnice doprovázené otokem měkkých tkání pravé tváře přecházející i na levou očnici a v mnohočetných zlomeninách obličejového skeletu a to zlomenině přínosní dutiny horní čelisti vpravo s posunem, zlomenině zevní a spodní stěny pravé očnice s minimálním posunem, zlomenině pravostranného čelistního oblouku bez posunu, doprovázené emfysemem, vzduchem v přilehlých měkkých tkáních, a zlomenině spodiny a vnitřní stěny levé očnice bez posunu doprovázené bublinami vzduchu v měkkých tkáních levostranné očnice s obvyklou dobou léčení v trvání 5 až 6 týdnů a s omezením v běžném způsobu života v podobě bolestivosti v místě poranění zhoršující se při artikulaci, pohybu a příjmu potravy, zúžení zorného pole a zhoršení vidění v důsledku otoku měkkých tkání očnic, hospitalizace v nemocnici od [datum] do [datum], příjmu toliko měkké stravy a zákazu smrkání.“ O žalobcově nároku soud v trestním řízení nerozhodoval. Uložil žalovanému trest obecně prospěšných prací, peněžitý trest a povinnost nahradit škodu v podobě proplacených zdravotních služeb zdravotní pojišťovně. Žalobce žalovanému dne [datum] doporučeně odeslal předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem případu, v níž jej vyzval k zaplacení do 10 dnů. Zásilka byla pro žalovaného na poště uložena od [datum]. V důsledku výše popsaného napadení žalovaným žalobce utrpěl mnohočetná zhmoždění obličeje včetně nahromadění vzduchu, zlomeninu spodiny očnice vlevo bez dislokace, zlomeninu spodiny očnice vpravo s malou dislokací, zlomeninu jařmového oblouku vpravo bez dislokace a dne [datum] podstoupil v ostravské fakultní nemocnici operační zákrok v podobě osteosyntézy jařmového komplexu vpravo, načež byl propuštěn do péče dentisty a jeho zdravotní stav se po celkovém vyléčení ustálil. Soudní znalec z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie (traumatologie) a stanovení nemateriální újmy na zdraví, [jméno] [příjmení], ohodnotil ve znaleckém posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] podle metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy mnohočetná zhmoždění obličeje včetně nahromadění vzduchu 15 body (kód S008), zlomeninu spodiny očnice vlevo bez dislokace 40 body (kód S0230), zlomeninu spodiny očnice vpravo s malou dislokací 60 body (kód S0231), zlomeninu jařmového oblouku vpravo bez dislokace 50 body (kód S0244) a výše zmíněnou operaci za 3 cm po 5 bodech 15 body (kód S014), celkem tedy 180 body. Bolestné pak určil jako součin bodového součtu a částky 356,11 Kč coby 1 % hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok [rok] coby kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikla bolest. Bolestné tudíž určil částkou 64 100 Kč. Znalec žalobci za tento posudek vyúčtoval částku 4 000 Kč, splatnou dne [datum]. Žalobce dne [datum] nastoupil do pracovního poměru u společnosti [právnická osoba], kde od té doby působil v úvazku 7,5 hodin denně. V prosinci [rok] žalobce neodpracoval ani 21 směn. Pravděpodobný hrubý hodinový výdělek žalobce by v prvním čtvrtletí [rok] činil 156,59 Kč, hrubý denní 1 174,43 Kč, hrubý měsíční pak 25 532 Kč, přičemž čistý výdělek by činil 21 203 Kč. Žalobce se nacházel v dočasné pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] a Okresní správa sociálního zabezpečení mu přiznala nemocenské v plné výši za dobu od [datum] do [datum] [ulice] správa sociálního zabezpečení žalobci dne [datum] vyplatila za dobu od [datum] do [datum] nemocenské ve výši 4 430 Kč, za dobu od [datum] do [datum] pak dne [datum] nemocenské ve výši 7 920 Kč. Dne [datum] pak žalobci vyplatila doplatek nemocenského za období [datum] – [datum] částkou 12 348 Kč. Žalobcův zaměstnavatel mu za březen [rok] a po dobu dočasné pracovní neschopnosti vyúčtoval k výplatě náhradu mzdy ve výši 952 Kč hrubého, za duben téhož roku potom náhradu mzdy ve výši 2 303 Kč hrubého.

6. Soud případ právně kvalifikoval jako právní nárok žalobce proti žalovanému na náhradu nemajetkové újmy v podobě bolestného (§ 2894 odst. 2 ve spojení s § 2956 částí věty před středníkem a s § 2958 částí věty před středníkem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“), jeho příslušenství – nákladů spojených s uplatněním této pohledávky v podobě znalečného (§ 513 o. z.) – a na náhradu škody v podobě ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti žalovaného (§ 2894 odst. 1 ve spojení s § 2962 odst. 1 o. z.). Soud byl v prvé řadě vázán výše citovanou skutkovou větou, právní větou i právní kvalifikací skutku žalovaného (§ 135 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.). Žalovaný porušil žalobcovo právo na tělesnou integritu (§ 91 o. z.), které je právem absolutním, neboť má účinky vůči všem, a právem přirozeným, chráněným Částí první o. z. (§ 2956 ve spojení s § 19 odst. 1, 81 odst. 1 první větou a s § 91 o. z.). Zavinění žalovaného zde presumuje zákon (§ 2911 o. z.), ale především plyne z uvedeného trestního příkazu. Proto žalovaný výše rozvedeným trestným činem způsobil žalovanému výše popsané bolesti. Pokud jde o způsob náhrady této nemateriální újmy, jedinou možnou náhradou je peněžitá náhrada. V případě náhrady za ztrátu na výdělku proto, že ji nelze jinak nahradit a protože to požadoval žalobce (§ 2951 odst. 1 druhá věta o. z.), v případě bolestného potom z té příčiny, že jinou formu zadostiučinění soud nepokládá za dostatečnou a protože bolestné lze skutečně poskytnout jen v peněžité formě (§ 2952 odst. 2 ve spojení s § 2958 část věty před středníkem o. z.). Za účelem objektivizace vytrpěných bolestí a tedy spravedlivé kvantifikace bolestného byl zpracován znalecký posudek. Znalec v něm korektně aplikoval Metodiku Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (63/2014 Sb. rozh. civ.), která je, podobně jako doporučující tabulky Ministerstva spravedlnosti pro výživné, pouhým nezávazným doporučením. Znalec měl potřebnou odbornost. Soud neshledal důvod metodiku vůbec neaplikovat, poněvadž umožňuje pojmenovat a určitým způsobem vyhodnotit vytrpěné bolesti podle medicínské diagnózy. V tomto kontextu je totiž nutno zdůraznit, že každá snaha o objektivní analýzu něčeho tak subjektivního, zcela individuálně prožívaného, jako je (v tomto případě fyzická) bolest, vždy obsahuje prvek schematizace a zestejnění, nivelizace. To ovšem neznamená, že je nežádoucí daný nástroj typu metodiky vůbec použít – žádná vědecky objektivní metoda v tomto ohledu každopádně neexistuje. Znamená to, že je třeba k němu přistupovat kriticky a přinejmenším uvažovat o tom, jestli částka náhrady jako výsledek jeho aplikace skutečně vystihuje okolnosti případu, nebo ne. A přesně tak soud postupoval. V prvé řadě neshledal důvod žádnou z náhrad snížit, protože byly obě v konečném důsledku způsobeny úmyslným protiprávním jednáním žalovaného (§ 2984 odst. 2 ve spojení s § 2953 odst. 1 druhou větou o. z.) Zároveň zde soud nespatřuje ani žádnou okolnost zvláštního zřetele hodnou ve smyslu § 2957 o. z., jež by mohla vést ke zvýšení bolestného. Taková ostatně nebyla ani tvrzena, natož prokázána. Újma sice byla způsobena trestným činem žalovaného, avšak podle názoru soudu je již znalcem vypočtená výše bolestného adekvátní, protože nevyšlo najevo, že by případ byl medializován či že by žalovaný s žalobcem jednal způsobem, jenž by snad mohl navodit žalobci sekundární újmu. Žalobce utrpěl především fyzická, jistě velmi bolestivá, zranění, která však byla naštěstí vyléčena, přičemž z důkazů nevyplynulo a ani žalobce netvrdil, že by utrpěl trvalé následky. Žalovaný byl navíc za trestný čin pravomocně odsouzen a potrestán a nadto mu soud uložil povinnost nahradit škodu zdravotní pojišťovně. Ze všech těchto důvodů soud znalcem určenou částku považuje za adekvátní a vyvažující plně vytrpěné bolesti (§ 2958 část věty před středníkem o. z.). Pokud jde o náhradu za ztrátu na výdělku, ta odpovídá rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu (§ 2962 odst. 1 o. z.). Jde tudíž o škodu v podobě ušlého zisku (§ 2984 odst. 1 ve spojení s § 2952 první větou o. z.), v podobě snížení příjmu. Žalobcův příjem se snížil v době od [datum] do [datum], kdy pobýval v DPN a místo mzdy pobíral nižší náhradu mzdy od zaměstnavatele, resp. nemocenské dávky od státu. Průměrným výdělkem dosahovaným před vznikem škody byl průměrný hrubý výdělek (§ 2962 odst. 1 o. z. ve spojení s § 351 a s § 352 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, dále„ z. p.“). Rozhodným obdobím by zde bylo kalendářní čtvrtletí předcházející vzniku škody, tedy doba od [anonymizováno] do [datum] (§ 353 odst. 1 ve spojení s § 354 odst. 1 z. p.). Ten měl být zjištěn k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období, tedy k [datum] (§ 354 odst. 2 z. p.). Žalobce nicméně nastoupil ke stávajícímu zaměstnavateli teprve [datum] (§ 354 odst. 2 z. p.), takže je rozhodným obdobím prosince [rok], a od tohoto dne do konce roku [rok] neodpracoval ani 21 dnů (§ 355 odst. 1 z. p.). Proto je nutno použít jeho pravděpodobný výdělek (§ 355 odst. 1 z. p.). A to ve výši odpovídající hrubé mzdě, které by zřejmě dosáhl od počátku rozhodného období s přihlédnutím zejména ke mzdě zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty (§ 355 odst. 2 z. p.). Při jeho úvazku 7,5 hodin denně pak činil pravděpodobný hrubý hodinový výdělek 150,15 Kč. Nebýt protiprávního jednání žalovaného, měl by tudíž za 3 zbývající pracovní dyn v březnu [rok] nárok na mzdu ve výši 3 378 Kč, za 22 pracovních dnů včetně svátků v dubnu [rok] nárok na mzdu ve výši 24 772 Kč a za 21 pracovních dnů včetně svátků v květnu [rok] nárok na mzdu ve výši 23 646 Kč, celkem tedy na 51 796 Kč. Součet náhrady mzdy a nemocenských dávek, reálně žalobci v tomto období vyplacených, činí 27 953 Kč. Rozdíl ve výši 23 843 Kč tudíž představuje žalobcův nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. A konečně, žalobcem zaplacená odměna znalce představuje příslušenství jeho pohledávky na bolestném, protože znalecký posudek nechal zpracovat mimosoudně a právě proto, že chtěl kvantifikovat finanční satisfakci za bolesti a zahájit smysluplné mimosoudní jednání s žalovaným. V té době ještě bylo objektivně nemožné určit, zda bude zahájeno i soudní řízení. Proto jsou náklady znaleckého posudku náklady spojenými s uplatněním pohledávky na bolestném (§ 513 o. z.). Splatnost všech těchto pohledávek v tomto případě neurčuje zákon ani smlouva, pročež se staly splatnými na základě předžalobní výzvy„ bez zbytečného odkladu“ po jejím dojití žalovanému, které žalobcem poskytnutá lhůta 10 dnů odpovídá (§ 1958 odst. 2 o. z.). Předžalobní výzva došla do sféry dispozice žalovaného dne [datum], načež se po uplynutí lhůty 10 dnů pohledávky staly splatnými [datum] a od [datum] se žalovaný ocitl v prodlení (§ 1968 ve spojení s § 1970 první věta o. z.), čímž mu vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 1970 druhá věta o. z. ve spojení s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů), tedy ve výši 11,75 % ročně. Proto soud výrokem I. žalobě plně vyhověl.

7. Výrok II. odpovídá Položce 1 odst. 1 písm. b) Přílohy a § 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů (dále„ z. s. p.“). Soud totiž opomněl vybrat soudní poplatek po podání žaloby. Co do částky 27 843 Kč odpovídající součtu znalečného a bolestného totiž žalobkyně není ve smyslu § 11 odst. 2 písm. d) osvobozena od soudních poplatků, neboť soudní řízení se sice týkalo újmy na zdraví, avšak nejen jí; šlo také o znalečné a náhradu za ztrátu na výdělku, což nejsou, jak bylo výše vysvětleno, újmy na zdraví. Příslušné osvobození tudíž dopadá jen na zbývající část předmětu řízení. Soud postupoval podle pravidla, že se základ poplatku zaokrouhluje na celé desetikoruny nahoru a určil tím pádem jako základ částku 27 850 Kč 5 % z této částky činí 1 392,50 Kč. Soud žalobkyni k zaplacení uložil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 7 odst. 1 druhou větou z. s. p.

8. Výrok III. má oporu v § 11 odst. 2 písm. d) ve spojení s § 2 odst. 3 první větou zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů (dále„ z. s. p.“). Žalobce totiž byl co do zbývající části předmětu řízení (bolestného) osvobozen od soudního poplatku za řízení před soudem I. stupně (§ 1 písm. a) z. s. p.) a přitom byl v řízení plně úspěšný, přičemž žalovaný proti ní neměl právo na náhradu nákladů řízení a sám od poplatku osvobozen nebyl. Poplatek zde činí 3 205 Kč jako 5 % z částky 64 100 Kč (Položka 1 odst. 1 písm. b) Přílohy z. s. p.). Soud žalovanému k zaplacení uložil lhůtu 3 dnů od právní moci usnesení v souladu s § 7 odst. 1 druhou větou ve spojení s § 4 odst. 1 písm. j) z. s. p. vzhledem k nízké výši dluhu.

9. Výrok IV. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2 a 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobce byl v řízení plně úspěšný. Náklady sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 392,50 Kč a z položek vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § § 9 odst. 3 písm. a) a 7 bodem 5. a. t., tedy částkou 4 780 Kč. Paušální náhradu hotových výdajů pak částkou 300 Kč za 1 úkon (§ 13 odst. 4 a. t.). Další složkou nákladů je náhrada za promeškaný čas na cestě z advokátní kanceláře substituta žalobcova zástupce k soudu a zpět v délce 2 započatých půlhodin po 100 Kč, celkově tedy 200 Kč, poněvadž podle aplikace google maps je možno s přihlédnutím k běžným dopravním komplikacím přiznat požadované 2 půlhodiny (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t.). Dále cestovné ve výši 483, 3272 Kč při ujeté vzdálenosti 62 km, kombinované spotřebě 6,30 l /100 km, vyhláškové ceně automobilového benzinu 95 oktanů 41,20 Kč l a základní náhrady za 1 km jízdy 5,20 Kč (§ 137 odst. 1 o. s. ř., § 13 odst. 1 a. t., § § 1 písm. b), 4 písm. a) vyhlášky MPSV č. 467/2022 Sb. v právě účinném znění). Protože je žalobcův advokát společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 4 410, 698712 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celková náhrada tedy činí 26 807 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobci, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jeho zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 4 780 Kč; 300 Kč; žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 4 780 Kč; 300 Kč; předžalobní výzva; § 11 odst. 1 písm. d); 4 780 Kč; 300 Kč; účast na jednání; § 11 odst. 1 písm. g); 4 780 Kč; 300 Kč; celkem 4 410, 698712 Kč 10. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a IV. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. v délce 30 dnů od právní moci rozsudku, poněvadž je v tomto konkrétním případě vhodnější vzhledem k výši obou částek a žalovaným tvrzené platební neschopnosti také v žalobcově zájmu, dát žalovanému delší prostor k tomu, aby si peníze opatřil a vše zaplatil najednou.