16 C 26/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 2 000 Kč za dobu od 9. 11. 2011 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud částečně zamítá žalobu co do úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 2 000 Kč za dobu od 7. 11. 2011 do 8. 11. 2011.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení], evidenční číslo ČAK: [číslo].

1. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. coby poplatku za vyšetření, ošetření a následný pobyt žalovaného na záchytné stanici, provozované žalobkyní, dne 22. 10. 2011, přičemž žalovaný svůj dluh dne 23. 10. 2011 písemně a co do důvodu i výše uznal a zavázal se jej splnit do 14 dnů od uznávacího prohlášení.

2. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. s. ř.“). Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovaného, aby se k této možnosti do 10 dnů od doručení výzvy také vyjádřil s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat jeho souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný nereagoval, přestože mu výzva byla účinně doručena.

3. Soud založil rozsudek především na následujícím skutkovém stavu. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou Moravskoslezským krajem, která poskytuje a organizuje ústavní i ambulantní základní a specializovanou léčebnou a diagnostickou péči včetně preventivních opatření ve svém spádovém území a zajišťuje též ostatní služby související s poskytováním zdravotní péče. Žalovaný dne 23. 10. 2011 písemně uznal dluh vůči žalobkyni ve výši 2 000 Kč z důvodu svého ošetření a vyšetření v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně ve smyslu zákona č. 379/2005 Sb., který se zavázal uhradit do 14 dnů od podpisu uznání.

4. Soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky jako právní povinnost žalovaného splnit žalobkyni uznaný dluh (§ 558 první věta zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ obč. zák.“). Žalovaný totiž písemně a co do důvodu i výše dluh uznal. Právním následkem uznání byl vznik vyvratitelné právní domněnky existence dluhu v okamžiku uznání (§ 558 první věta obč. zák.). To znamená, že pokud by žalovaný chtěl existenci dluhu popřít, musel by jeho neexistenci tvrdit a prokázat. To se nestalo. Žalovaný se zavázal splnit svůj dluh do 14 dnů od uznání, tedy nejpozději do dne 7. 11. 2011 (protože dne čtrnáctý den, tedy 6. 11. 2011, byla neděle – viz § 122 odst. 3 obč. zák.). Dne 8. 11. 2011 se tudíž jeho dluh stal splatným a stal se z něj právní nárok. V prodlení se žalovaný ocitl dne 9. 11. 2011 (§ 517 odst. 1 první věta obč. zák.). Soud žalobkyni přiznal částku 2000 Kč a též úrok z prodlení. Konkrétně ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, tedy v tomto případě pro den 30. 6. 2011, ve výši 7,75 % ročně (§ 517 odst. 2 obč. zák. ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění vládního nařízení č. 33/2010 Sb.). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Z těchto důvodů soud žalobkyni výrokem I. přiznal celou žalovanou částku.

5. Výrokem II. soud žalobu částečně zamítl vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala úrok z prodlení i za období, kdy ještě žalovaný nebyl v prodlení.

6. Výrok III. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a 142 odst. 3 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu neúspěšná jen v poměrně nepatrné části. Náklady sestávají ze soudního poplatku 400 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodu 1., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech žalobkyně opakovaně podává stejně formulované žaloby lišící se prakticky jen osobou žalovaného, výší a splatností pohledávky. Jednotlivé úkony tudíž měly spíše charakter administrativní, než individualizované právní služby. Protože je advokátka žalobkyně plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 189 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 1 489 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátce jako její zástupkyni (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 200 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; 189 Kč 7. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám vzhledem k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.