Okresní soud ve Frýdku-Místku · Rozsudek

16 C 266/2021

č. j. 16 C 266/2021-55

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-11-08 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSFM:2021:16.C.266.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud ve Frýdku-Místku potvrdil žalobkyni nárok na zaplacení částky 18 010,01 Kč s úroky z prodlení ve výši 9,75 až 10 % ročně za dobu od jednotlivých dat splatnosti až do zaplacení. Soud uznal, že žalovaná se zavázala k úhradě cen za služby elektronických komunikací a za mobilní telefon formou měsíčních splátek, avšak neplnila povinnost včas. Rozsudek se opřel o § 63 a § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., a § 1970 o. z., podle nichž vznikla povinnost zaplatit i úrok z prodlení. Soud také přisoudil žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, která byla vypočtena podle advokátního tarifu a zahrnovala i náhradu za DPH.

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 18 010,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 010,01 Kč s úrokem z prodlení ve výši: -) 10 % ročně z částky 3 230 Kč za dobu od 7. 8. 2019 do zaplacení, -) 9,75 % ročně z částky 634,98 Kč za dobu od 28. 3. 2019 do zaplacení, -) 9,75 % ročně z částky 14 065,38 Kč za dobu od 28. 4. 2019 do zaplacení, -) 9,75 % ročně z částky 79,65 Kč za dobu od 28. 5. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení, evidenční číslo ČAK: číslo.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částek specifikovaných výrokem I. se zdůvodněním, že dne 2. 3. 2019 s žalovanou uzavřela smlouvu číslo na jejímž základě se jí zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala řádně a včas platit sjednanou cenu za služby. Součástí smlouvy bylo i ujednání o kupní smlouvě na koncové zařízení typu anonymizována dvě slova příjmení rok – anonymizována dvě slova číslo. Žalovaná jako kupující se zavázala k úhradě jeho ceny formou 20 měsíčních splátek po 170 Kč. Strany ujednaly, že se splatnost měsíčních splátek řídí datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Žalovaná nehradila řádně a včas vystavená vyúčtování. Žalobkyně tak přistoupil k výpovědi smlouvy. Žalovaná zůstala dlužna z vyúčtování číslo splatného dne 6. 8. 2019 v částce 3 230 Kč částku 3 230 Kč (splátky kupní ceny), z vyúčtování číslo za období od 13. 2. 2019 do 12. 3. 2019, splatné dne 27. 3. 2019 v částce 1 852 Kč částku 634,98 Kč (M-Platba, poplatek za M-Platbu), z vyúčtování číslo za období od 13. 3. 2019 do 12. 4. 2019 splatného dne 27. 4. 2019 v částce 16 682 Kč částku 14 065,38 Kč (M-Platba, splátka kupní ceny, Premium SMS, MMS Info, SMS - T-Mobile Info), z vyúčtování číslo za období od 13. 4. 2019 do 12. 5. 2019 splatného dne 27. 5. 2019 v částce 3225,67 Kč pak částku 79,65 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 19. 5. 2020, avšak dlužné částky nebyly uhrazeny.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Nepopřela tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinila je spornými (§ 6 první věta zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění zákonů č. 588/2020 Sb., 38/2021 Sb. a číslo Sb., dále„ o. s. ř.“). To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalované podpůrně přihlédl.

3. Soud měl pravomoc případ projednat a rozhodnout, protože žalovaná částka odpovídala nezaplacené části kupní ceny za mobilní telefon. Převod vlastnického práva k němu není veřejně dostupnou službou elektronických komunikací (§ 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále„ e. k.“). M-platba je pak možnost platby mobilním telefonem, kterou zákazníkovi nedává žalobkyně coby telefonní operátor, nýbrž různí obchodníci – její smluvní partneři – kteří umožňují tento způsob platby za své zboží či služby a zároveň určují cenu M-platby jako své služby. Ve vztahu k SMS na speciálně zpoplatněná čísla dospěl k závěru o příslušnosti soudu zvláštní senát Nejvyššího správního soudu ČR např. v usnesení ze dne 29. 9. 2017, č. j. Konf 15/2017-12. Proto měl pravomoc k projednání a rozhodnutí věci soud, nikoli Český telekomunikační úřad (§ 7 odst. 1 o. s. ř. in fine ve spojení s § 129 odst. 1 první větou a s § 2 písm. n) e. k.).

4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne 2. 3. 2019 účastnice uzavřely smlouvu číslo na jejímž základě se žalobkyně žalované zavázala poskytovat služby elektronických komunikací, za něž se jí žalovaná zavázala platit. Strany zároveň uzavřely kupní smlouvu na koncové zařízení typu anonymizována dvě slova příjmení. Žalovaná jako kupující se zavázala k úhradě jeho ceny formou 20 měsíčních splátek po 170 Kč, a to v datech splatnosti jednotlivých vyúčtování (smlouva všeobecné obchodní podmínky, ceník služeb). Žalovaná ovšem nezaplatila účtované částky včas, pročež žalobkyně smlouvu vypověděla (smlouva všeobecné obchodní podmínky, výpověď smlouvy). Žalovaná nehradila řádně a včas vystavená vyúčtování. Žalobkyně tak přistoupil k výpovědi smlouvy. Žalovaná zůstala dlužna z vyúčtování číslo splatného dne 6. 8. 2019 v částce 3 230 Kč částku 3 230 Kč (splátky kupní ceny), z vyúčtování číslo za období od 13. 2. 2019 do 12. 3. 2019, splatné dne 27. 3. 2019 v částce 1 852 Kč částku 634,98 Kč (M-Platba, poplatek za M-Platbu), z vyúčtování číslo za období od 13. 3. 2019 do 12. 4. 2019 splatného dne 27. 4. 2019 v částce 16 682 Kč částku 14 065,38 Kč (M-Platba, splátka kupní ceny, Premium SMS, MMS Info, SMS - T-Mobile Info), z vyúčtování číslo za období od 13. 4. 2019 do 12. 5. 2019 splatného dne 27. 5. 2019 v částce 3225,67 Kč pak částku 79,65 Kč (jednotlivá vyúčtování). Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné a věrohodné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo nic podstatného pro výsledek řízení. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

5. Soud tedy založil rozsudek především na následujícím skutkovém závěru. Dne 2. 3. 2019 účastnice uzavřely smlouvu číslo na jejímž základě se žalobkyně žalované zavázala poskytovat služby elektronických komunikací, za něž se jí žalovaná zavázala platit. Strany zároveň uzavřely kupní smlouvu na koncové zařízení typu anonymizována dvě slova příjmení. Žalovaná jako kupující se zavázala k úhradě jeho ceny formou 20 měsíčních splátek po 170 Kč, a to v datech splatnosti jednotlivých vyúčtování. Žalovaná ovšem nezaplatila účtované částky včas, pročež žalobkyně smlouvu vypověděla. Žalovaná nehradila řádně a včas vystavená vyúčtování. Žalobkyně tak přistoupil k výpovědi smlouvy. Žalovaná zůstala dlužna z vyúčtování číslo splatného dne 6. 8. 2019 v částce 3 230 Kč částku 3 230 Kč (splátky kupní ceny), z vyúčtování číslo za období od 13. 2. 2019 do 12. 3. 2019, splatné dne 27. 3. 2019 v částce 1 852 Kč částku 634,98 Kč (M-Platba, poplatek za M-Platbu), z vyúčtování číslo za období od 13. 3. 2019 do 12. 4. 2019 splatného dne 27. 4. 2019 v částce 16 682 Kč částku 14 065,38 Kč (M-Platba, splátka kupní ceny, Premium SMS, MMS Info, SMS - T-Mobile Info), z vyúčtování číslo za období od 13. 4. 2019 do 12. 5. 2019 splatného dne 27. 5. 2019 v částce 3225,67 Kč pak částku 79,65 Kč.

6. Soud případ právně kvalifikoval jako právní povinnost žalované uhradit žalobkyni nezaplacenou cenu služeb poskytovaných prostřednictvím její sítě elektronických komunikací a kupní cenu. Žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací (§ 63 e. k.), v níž převzala povinnost platit za služby ve výši a v čase podle jednotlivých vyúčtování, a i kupní smlouvu, v níž se zavázala k zaplacení kupní ceny (§ 2079 odst. 1, 2085 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“). Dnem následujícím po dni splatnosti fakturovaných částek se žalovaná ocitala v prodlení a vznikala jí tak povinnost zaplatit i úrok z prodlení (§ 1970 první věta o. z.). Žalobkyně úrok z prodlení vyčíslila v souladu se zákonem (§ 1970 druhá věta o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost žalovaných pohledávek. Vzhledem k pasivitě žalované proto soud vyšel z právní domněnky jejich trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Z těchto důvodů soud žalobkyni výrokem I. přisoudil celou žalovanou částku.

7. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalovanému odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze soudního poplatku 800 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodu 2., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech advokát žalobkyně opakovaně podává podobně formulované žaloby, které právě s přihlédnutím k míře standardizace představují spíše administrativní úkon, než individualizovaný úkon právní služby. Soud nepřiznal náhradu nákladů doplnění žaloby ze dne 25. 10. 2021, poněvadž k němu žalobkyni nevyzval a protože pokud obsahovala doplnění skutkových tvrzení či důkazních návrhů, měla tyto správně obsahovat již žaloba (§ 79 odst. 1 o. s. ř.). Protože je advokát žalobkyně společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 252 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 2 252 Kč. Žalovaná má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 300 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 300 Kč; 100 Kč; 189 žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 300 Kč; 100 Kč; Kč 8. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení účastníkovi, k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, ve dvou písemných kopiích. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Ostravě. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené v tomto rozsudku, bude je možné na návrh vymáhat v exekučním nebo v soudním vykonávacím řízení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.