16 C 28/2026

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Hluštíkovou ve věci účastnice: Jméno účastnice, narozená Datum narození účastnice bytem Adresa účastnice proti osvojiteli: Jméno osvojitele, narozený Datum narození osvojitele bytem Adresa osvojitele proti osvojenci: Jméno osvojence, narozený Datum narození osvojence bytem Adresa osvojence o osvojení zletilé osoby

I. Osvojenec Jméno osvojence, narozený Datum narození osvojence, rodné číslo RČ, se stává od právní moci tohoto rozsudku osvojencem Jméno osvojitele, narozeného Datum narození osvojitele, rodné číslo RČ, přičemž se jedná o osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého.

II. Osvojitel Jméno osvojitele, narozený Datum narození osvojitele, narozeného Datum narození osvojence, ve svazku číslo, ročník číslo, na straně číslo pod č. řad. číslo, namísto otce tohoto zletilého osvojence jméno FO, narozeného datum.

III. Toto osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého, má právní následky pro osvojence jméno FO a pro jeho potomky, kteří se narodí později.

IV. Řízení o návrhu na změnu příjmení osvojence se zastavuje.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Osvojitel se podaným návrhem, se kterým vyslovil souhlas jak osvojenec, tak manželka osvojitele, která je zároveň matkou osvojence, domáhal, aby se stal osvojitelem osvojence a byl do jeho rodného listu zapsán jako jeho otce. V návrhu uvedl, že udržují dlouhodobý osobní vztah, který odpovídá svým charakterem vztahu rodiče a dítěte, je založen na vzájemné důvěře, úctě, podpoře a citové blízkosti, osvojitel se k osvojovaného dlouhodobě staral jako o vlastního. U jednání upřesnil, že žádá o osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého.

2. Zároveň se návrhem domáhal, aby bylo příjmení osvojence změněno na příjmení osvojitele. Tento návrh pak u jednání vzal zpět.

3. Na základě provedeného dokazování u jednání soud zjistil tento skutkový stav věci. Osvojenec se narodil dne Datum narození osvojence a je dítětem Jméno účastnice, nar. rok, a jméno FO, nar. rok, (rodný list osvojence). Osvojitel je manželem matky osvojence od datum (oddací list). Osvojenec je svobodný, nemá žádné děti. Osvojitel se s osvojencem setkal poprvé v době, kdy měl cca 18 roků a v podstatě od té doby nahradil jeho biologického otce, považuje ho za svého syna, podílel se na jeho výchově a výživě. Osvojenec považuje osvojitele za svého otce, cítí se jako jeho syn. Biologický otec není s osvojencem vůbec v kontaktu, a to více než 3 – 4 roky, nic mu o něm není známo (výslech účastníků). Soud upustil od výslechu biologického otce osvojence jméno FO, neboť není kontaktní; adresa trvalého pobytu v ISZR je ohlašovnou, na které si jméno FO poštu nepřebírá. Účastníci neví, kde se zdržuje, nejsou s ním v kontaktu. Jeho výslech tak nebyl objektivně možný.

4. Podle § 794 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní.

5. Podle § 795 o. z. předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Osvojení nezletilého musí být v souladu s jeho zájmy.

6. Podle § 846 o. z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.

7. Podle § 847 odst. 1 o. z. zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.

8. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že návrh byl podán důvodně a lze mu vyhovět. Osvojení zletilého je specifický právní institut upravený ve výše citovaných zákonných ustanoveních. S ohledem na charakter podaného návrhu bylo v řízení žádáno, aby soud rozhodl o osvojení zletilého, které bude obdobou osvojení nezletilého. Zákon definuje zejména taxativní a zároveň alternativní výčet situací, kdy je toto osvojení přípustné, charakteristické je, že se jedná o situace, kdy se osvojovaný nachází ve věku blízkém věku nezletilého nebo již existují sociální vazby mezi osvojencem a osvojitelem jako rodičem a dítětem či existuje vysoká pravděpodobnost brzkého vytvoření takových vazeb. V daném případě pak s ohledem na provedené dokazování bylo postaveno na jisto, že jsou splněny podmínky pro toto osvojení stanovené v § 847 odst. 1 v písm. d) o. z., když osvojitel hodlá osvojit dítě své manželky.

9. Soud má rozhodně za to, že osvojení není v rozporu s odůvodněnými zájmy rodičů osvojence. Matka osvojence a manželka osvojitele s tímto osvojením vyjádřila svůj souhlas a v rámci svého výslechu potvrdila, že mezi účastníky je vytvořen vztah jako mezi rodičem a dítětem. Pokud pak jde o biologického otce osvojence, jak vyplynulo z výslechu účastníků, tento o osvojence nejeví žádný zájem. Soud tedy neshledal ani žádné skutečnosti, pro které by osvojení odporovalo dobrým mravům.

10. Pokud jde o výrok II. rozsudku, tento má oporu v ustanovení § 797 o. z., dle kterého se na základě rozhodnutí soudu o osvojení osvojitel, zapíše do matriky jako rodič (otec) osvojence namísto biologického otce osvojence.

11. Ve výroku III. soud rozhodl podle § 852 o. z. o tom, že osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého, má právní následky pro osvojence i pro jeho potomky, kteří se narodí později.

12. Výrok IV. je odůvodněn tím, že osvojitel vzal v této části návrh zpět, soud proto řízení o návrhu na změnu příjmení osvojence podle § 96 odst. 1 o. s. ř. zastavil.

13. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 1 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních, ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení, které je možno zahájit toliko na návrh, měl osvojitel jako navrhovatel v řízení plný úspěch, procesní strany se však práva na náhradu nákladů řízení vzdaly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Odvolání není oprávněn podat ten, kdo se jej vůči soudu po vyhlášení (vydání) rozhodnutí vzdal.