Okresní soud ve Frýdku-Místku · Rozsudek

16 C 310/2021

č. j. 16 C 310/2021-59

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-04-08 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSFM:2022:16.C.310.2021.1

Citované zákony (4)

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 11 034 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 034 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částek: -) 5 987 Kč za dobu od 30. 9. 2020 do zaplacení, -) 5 047 Kč za dobu od 30. 3. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud částečně zamítá žalobu co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 047 Kč za dobu od 23. 3. 2021 do 29. 3. 2021.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 452 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení], evidenční číslo ČAK: [číslo].

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částek specifikovaných výrokem I. coby součtu sankčních příspěvků za porušení právní povinnosti uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidel a nákladů žalobkyně, spojených s mimosoudním uplatněním práva na zmíněné příspěvky, to vše s úrokem z prodlení. Žalovaný neměl sjednáno zmíněné pojištění jako vlastník osobního vozidla nad 1 350 m3 do 1 850 m3, [příjmení]: [anonymizováno], v době od 12. 12. 2019 do 10. 4. 2020, a jako vlastník osobního vozidla nad 1 350 m3 do 1 850 m3, [příjmení]: [anonymizováno], v době od 24. 8. 2020 do 2. 12. 2020.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, ač jej k tomu soud vyzval a poskytl mu k vyjádření lhůtu 10 dnů. Nepopřel tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinil je spornými (§ 6 první věta zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.“). To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalovaného podpůrně přihlédl.

3. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a o. s. ř. Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovaného, aby se k této možnosti do 10 dnů od doručení výzvy také vyjádřil s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat jeho souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný nereagoval, přestože mu výzva byla účinně doručena.

4. Soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Žalovaný v době od 12. 12. 2019 do 10. 4. 2020 včetně vlastnil osobní vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 m3 do 1 850 m3, [příjmení]: [anonymizováno], a v době od 24. 8. 2020 do 2. 12. 2020 osobní vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 m3 do 1 850 m3, [příjmení]: [anonymizováno], aniž by měl uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem těchto vozidel, jež byla v registru silničních vozidel zapsána jako provozovaná (výpisy z registru vozidel a z aplikace žalobkyně, kupní smlouvy). Žalobkyně žalovanému doporučeně odeslala ve dnech 16. 7. 2020 se lhůtou k zaplacení 60 dnů od doručení a 21. 1. 2021 s touž lhůtou výzvy k zaplacení s popisem důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslením výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtou ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek a s poučením žalovaného o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek (výzvy k úhradě s podacími archy). Později mu žalobkyně doporučeně odeslala další výzvy i s poučením o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu (další upomínky). Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají svému adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání. Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné a věrohodné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo nic podstatného pro výsledek řízení. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

5. Soud založil rozsudek především na tomto skutkovém závěru. Žalovaný v době od 12. 12. 2019 do 10. 4. 2020 včetně vlastnil osobní vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 m3 do 1 850 m3, [příjmení]: [anonymizováno], a v době od 24. 8. 2020 do 2. 12. 2020 osobní vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 m3 do 1 850 m3, [příjmení]: [anonymizováno], aniž by měl uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem těchto vozidel, jež byla v registru silničních vozidel zapsána jako provozovaná. Žalobkyně žalovanému doporučeně odeslala ve dnech 16. 7. 2020 se lhůtou k zaplacení 60 dnů od doručení a 21. 1. 2021 s touž lhůtou výzvy k zaplacení s popisem důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslením výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtou ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek a s poučením žalovaného o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Později mu žalobkyně doporučeně odeslala další výzvy i s poučením o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají svému adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání.

6. Soud případ právně kvalifikoval jako právní povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni coby oprávněné osobě příspěvek a náklady jeho mimosoudního uplatněním jako právní následek nesplnění povinnosti mít vozidlo pojištěno povinným zákonným pojištěním (§ 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 a § 2 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále„ z. p. r.“). Žalovaný byl tudíž jako vlastník vozidla povinen zaplatit příspěvek za každý den, kdy neměl zmíněné pojištění (§ 4 odst. 1, odst. 2 z. p. r.). Platební povinnost mu vznikla i vzhledem ke zmíněným nákladům žalobkyně na uplatnění práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 z. p. r.). Výše příspěvků - 5 687 Kč a 4 747 Kč - odpovídala součinu počtu dní, kdy vozidla nebyla pojištěna, tedy 121 a 103, a výše denní sazby pro příslušný druh vozidla, tedy 47 Kč (§ 4 odst. 3 z. p. r. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů, dále„ vyhlášky“). Výše nákladů uplatnění pak činí v každém jednom případě 300 Kč (§ 4 odst. 4 z. p. r. ve spojení s § 2a vyhlášky). Žalobkyně dala žalovanému dostatečný prostor k dobrovolnému splnění dluhu výzvami, jež splňovaly všechny zákonné náležitosti ve smyslu § 4 odst. 6 a 7 z. p. r. Žalovaný však nezaplatil. Po uplynutí 60 dnů od doručení výzev se jeho dluhy staly splatnými (§ 4 odst. 7 z. p. r.). Žalovanému tedy vznikla povinnost zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení (§ 1970 první věta zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“). Výši úroku žalobkyně vyčíslila v souladu se zákonem (§ 1970 druhá věta o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). V případě druhé pohledávky však žalobkyně úrok z prodlení požadovala předčasně, jestliže třetí pracovní den po odeslání dopisu nastal 25. 1. 2021, posledním dnem šedesátidenní lhůty byl 28. 3. 2021 (neboť 26. 3. byla sobota – viz § 607 o. z.), což znamená, že dne 29. 3. 2021 byla pohledávka splatná a ode dne 30. 3. 2021 byl žalovaný v prodlení. Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost převážných částí žalovaných pohledávek. Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejich trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Z těchto důvodů soud žalobkyni výrokem I. přisoudil většinu žalované částky.

7. Výrokem II. žalobu částečně zamítl co do úroku z prodlení za dobu, kdy žalovaný nebyl v prodlení. Výrok III. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a 142 odst. 3 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalovanému odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu neúspěšná jen v poměrně nepatrné části. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do rozšíření žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodu 1., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech žalobkyně opakovaně podává stejně formulované žaloby lišící se prakticky jen osobou žalovaného, druhem vozidla, dobou, kdy žalovaný nebyl pojištěn a výší a splatností pohledávky. Jednotlivé úkony tudíž měly spíše charakter administrativní, než individualizované právní služby. Soud nepřiznal náhradu za žádné z obou doplnění žaloby, poněvadž v nich obsažená tvrzení a důkazní návrhy měla správně obsahovat již žaloba (§ 79 odst. 1 druhá věta, odst. 2 o. s. ř.), pročež bylo doplnění žaloby v tomto ohledu nadbytečné a jeho náklady tudíž neúčelné (§ 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario). Za rozšíření žaloby soud přiznal mimosmluvní odměnu rovněž v nižší sazbě, poněvadž vzhledem k časové souslednosti vzniku pohledávky, o niž žalobkyně rozšířila žalobu, a podání původní žaloby není jasné, co žalobkyni bránilo podat žalobu na uspokojení obou pohledávek. Z téhož důvodu soud nepřiznal náhradu za předžalobní výzvu týkající se druhé pohledávky. Soud postupoval podle nejnižší možné sazby, poněvadž se každý úkon právní služby týkal jen částky této sazbě odpovídající (§ 14b odst. 1 písm. a) – c), bod 1. a. t.). Protože je advokátka žalobkyně společnicí právnické osoby, zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 252 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 2 452 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátce jako její zástupkyni (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 200 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; rozšíření žaloby; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; 252 Kč 8. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám vzhledem k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.