16 C 359/2025

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Hluštíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 72 480 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 72 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 72 480 K od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 2 440,16 Kč a úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 72 480 Kč od datum do datum a dále úrok z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 72 480 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 19 126 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 72 480 Kč s odůvodněním, že společnost právnická osoba s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, jejíž nedílnou součástí byly osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru a smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, na podkladě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně za to uhradit částku 100 412 Kč, jež představuje v částce 77 728 Kč součet kapitalizovaných úroků, v částce 1 500 Kč poplatek za zpracování zápůjčky a ve výši 17 368 Kč poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádříli se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.

4. Při zjišťování skutkového stavu soud vycházel z listin, které předložila žalobkyně, jejichž pravost a správnost nebyla sporována, všechny důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.

5. Ze smlouvy o půjčce ze dne datum soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaný se dohodli, že tato společnost poskytne žalovanému částku 80 000 Kč a tento se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 96 596 Kč sestávající z úroku ve výši 77 728 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 17 368 Kč, a to ve 24měsíčních splátkách po 7 518 Kč, poslední splátka činí 7 498 Kč. Žalovaný podpisem na smlouvě potvrdil, že obdržel v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru.

6. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne datum a podacím lístkem ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 174 999,03 Kč do datum, výzva byla předána k přepravě dne datum.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla převedena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni.

8. Co se týče dalších navrhovaných důkazů, pak tyto soud neprováděl, neboť by podle přesvědčení soudu jejich provedení nemohlo přispět k hlubšímu objasnění skutkového stavu a případně odlišného posouzení věci. Soud má za to, že pro účely rozhodnutí s ohledem na právní posouzení viz níže byl skutkový stav zjištěn dostatečně.

9. Na základě takto provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

10. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dohodli na tom, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému částku 80 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit společně s poplatkem ve výši 96 596 Kč, celkem tedy 180 412 Kč, a to v 24měsíčních splátkách. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 80 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný dosud žalobkyni, respektive právní předchůdkyni žalobkyně, uhradil částku celkem 7 520 Kč. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky do datum, avšak bezvýsledně.

11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle § 2392 odst. 1 první věta o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Soud se zabýval výší úplaty, kterou byl žalovaný povinen žalobkyni uhradit. V daném případě žalovaný měl vrátit částku celkem 180 412 Kč (23 x 7 518 +7 498 Kč) při jistině 80 000 Kč a době splácení 24 měsíců. Úplata za poskytnutí úvěru tak činí 100 412 Kč. V této souvislosti soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ve kterém je judikováno, že „Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ Soud tak má za to, že úplata ve výši 225,515 % jistiny představuje zcela nepřiměřený úrok s ohledem na běžné průměrné úroky v bankovním sektoru. Z tohoto důvodu soud ujednání o úplatě vyhodnotil jako v rozporu s dobrými mravy, a proto jsou tato ujednání dle § 580 o. z. absolutně neplatná. Žalobkyni proto právo na úhradu úplaty nevzniklo.

15. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

16. Je-li neplatné ujednání o výši úplaty obsažené ve smlouvě o zápůjčce, z povahy věci ani z jeho obsahu neplyne, že by tuto část nebylo možno oddělit od ostatního obsahu smlouvy (smlouva o zápůjčce může být na rozdíl od smlouvy o úvěru sjednána pojmově i bezúročně). Smlouva o zápůjčce je však neplatná pouze v ujednání o výši úplaty jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo (shodně se závěry Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, jako podnikatel byla založena za účelem dosahování zisku, jejím předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o zápůjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů. Úrok za přenechání půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž logicky poskytovatel zápůjčky generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku (odměně za poskytnutí peněz) smlouvu o zápůjčce ani neuzavřely. Tyto okolnosti musely být zcela zřejmé i žalovanému, tedy ani žalovaný neočekával, že obdrží zápůjčku bez toho, aniž by musel platit odměnu za poskytnutí zápůjčky. Jedná se právě o ty okolnosti konkrétního případu, které vedou soud k závěru, že částečná neplatnost ujednání o úrocích, která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje absolutní neplatnost celé smlouvy o zápůjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o zápůjčce (ujednání o úrocích) brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo. Žalobkyně by bezúročnou smlouvu o zápůjčce totiž neuzavřela. Soud tedy považuje i z důvodu neplatnosti ujednání o úplatě za absolutně neplatnou celou smlouvu o zápůjčce.

17. Podle § 2293 odst. 1 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Jelikož byla smlouva mezi účastníky posouzena jako absolutně neplatná, bylo potřeba vztah mezi nimi posoudit ve smyslu § 2291 o. z. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému částky 80 000 Kč a žalovaný jí vrátil 7 520 Kč pročež jí stále dluží částku 72 480 Kč. Pro doplnění soud dodává, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, jako postupitel, uzavřela se žalobkyní, jako postupníkem, platnou smlouvu o postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni, která je tak nyní aktivně legitimována k vymáhání pohledávky.

19. Zároveň soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z přiznané částky od datum, tj. od uplynutí lhůty pro úhradu dle výzvy k plnění ze dne datum, a to v zákonné výši 11,50 %. Ve zbytku příslušenství soud žalobu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci neúspěšná jen v nepatrné výši. Soud tak žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 900 Kč a nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní pomoci po 4 020 Kč – příprava a převzetí věci, podání žaloby, předžalobní kvalifikovaná výzva dle § 7, § 8 vyhl. 177/1996 Sb., celkem 12 060 Kč, dále 1 350 Kč jako tři režijní paušály po 450 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, předžalobní výzvy a sepisu žaloby dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše včetně 21 % DPH (nikoli ze soudního poplatku) ve výši 2 816 Kč. Náklady řízení tak činí celkem 19 126 Kč.

21. Lhůta k plnění má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek soudem shledány nebyly. Určené platební místo, k rukám právního zástupce žalobkyně pak vychází z § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.