16 C 360/2025

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Hluštíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 13 542,99 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 13 542,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 965,48 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení celkem částky 13 542,99 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru „, Anonymizováno, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 503 005 Kč, a to bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 12 965,48 Kč a úroku ve výši 577,51 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud nařídil na den , datum, ústní jednání, ke kterému se žádný z účastníků nedostavil; žalobkyně soudu svou neúčast omluvila.

4. Soud provedl dokazování listinami, a to: návrhem na uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, , ze kterého soud zjistil, že žalovaný předložil , právnická osoba, návrh úvěrové smlouvy, podle kterého se banka zavazuje poskytnout žalovanému úvěr ve výši 599 999 Kč, a to v částce 503 005 Kč na úhradu stávajících úvěrů, v částce 95 494 Kč bez prokazování účelu a v částce 1 500 Kč na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru. Dle návrhu částka ve výši 503 005 Kč a 95 494 Kč měla být čerpána ve prospěch účtu č. , č. účtu, , a následně poukázána ve výši 503 005 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, a ve výši 95 494 Kč ve prospěch účtu č. , číslo, . Dle návrhu smlouvy bude úvěr úročen úrokovou sazbou ve výši 3,9 % ročně. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč, a dále se zavázal splatit úvěr ve 120měsíčních splátkách ve výši 6 652 Kč. akceptací návrhu na uzavření smlouvy ze dne , datum, , ze kterého soud zjistil, že společnost , právnická osoba, akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru. výpisy z úvěru, ze kterých soud nezjistil žádné relevantní informace pro toto řízení. sděleními , právnická osoba, ., ze kterých soud zjistil, že účet č. , č. účtu, není účtem žalovaného, jedná se o interní účet banky, který slouží pro zaúčtování finančních závazků a pohledávek klientů. K doplňujícímu dotazu pak banka uvedla, že žalovaný na tento účet svoje úvěry nesplácel. seznamem , právnická osoba, , ze kterého soud nezjistil žádné relevantní informace pro řízení, jedná se toliko o tabulku s uvedením jména, příjmení, rodného čísla, čísla smlouvy o částky.

5. Co se týče dalších žalobkyní navrhovaných důkazů, pak tyto soud neprováděl, neboť by podle přesvědčení soudu jejich provedení nemohlo přispět k hlubšímu objasnění skutkového stavu a případně odlišného posouzení věci. Soud má za to, že pro účely rozhodnutí s ohledem na právní posouzení viz níže byl skutkový stav zjištěn dostatečně.

6. Na základě takto provedeného dokazování soud učinil následující skutkový závěr.

7. Společnost , právnická osoba, . a žalovaný se dne , datum, dohodli (když žalovaný učinil návrh a žalobkyně tento akceptovala), že banka poskytne žalovanému částku 599 999 Kč za úrokovou sazbu 3,9 % ročně, a to v částce 503 005 Kč na úhradu stávajících úvěrů, v částce 95 494 Kč bez prokazování účelu a v částce 1 500 Kč na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 120měsíčních splátkách po 6 652 Kč.

8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 2392 odst. 1 první věta o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

10. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soudu bylo prokázáno, že mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce podle výše uvedeného ustanovení. Žalobkyně neprokázala svou aktivní legitimaci k podání žaloby. V žalobě sice uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , toto své tvrzení neprokázala. Žalobkyně soudu nepředložila ani smlouvu o postoupení pohledávky ani oznámení žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky. Pokud by postoupení pohledávky měla prokazovat listina – seznam , právnická osoba, ., k tomu soud uvádí, že z této listiny nevyplývá žádný projev vůle ani společnosti , právnická osoba, ani samotné žalobkyně převést pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

11. Žalobkyně dále tvrdila, že banka poskytla žalovanému úvěr ve výši 503 005 Kč, a to dne , datum, bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného číslo , č. účtu, . Toto tvrzení žalobkyně ze smlouvy o zápůjčce nevyplývá. Dle smlouvy měl být žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 599 999 Kč, a to v částce 503 005 Kč na úhradu stávajících úvěrů žalovaného, kdy žalobkyně netvrdila, že banka uhradila závazky žalovaného, ani o jaké závazky se jednalo, a zejména neprokázala, že by došlo k úhradě jakýchkoliv závazků žalovaného. Účet č. , č. účtu, není účtem žalovaného, nýbrž interním účtem banky, a dle sdělení banky na tento účet nebyly úvěry žalovaného hrazeny. Poskytnutí peněžních prostředků pak nevyplývá ani z listin – výpisy z úvěru, když se nejedná o výpis z účtu.

12. Žalobkyně se o své vlastní vůli nedostavila k nařízenému jednání, a proto nemohla být poučena ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů stran aktivní legitimace žalobkyně a poskytnutí peněžních prostředků žalovanému (nebo v jeho prospěch). Žaloba tak byla jednak z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobkyně, jednak i z důvodu neprokázání poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, zamítnuta.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého žalovaný byl v řízení úspěšný, avšak z obsahu spisu nevyplývá, že by mu vznikly nějaké náklady řízení, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

14. Soud zavázal žalobkyni doplatit na soudním poplatku částku 200 Kč, a to v souladu s Položkou 2, bod 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého soud doměří žalobci soudní poplatek, pokud nebyl vydán ve věci elektronický platební rozkaz, a to do výše podle Položky 1 Sazebníku.