Okresní soud ve Frýdku-Místku · Rozsudek

16 C 407/2021

č. j. 16 C 407/2021-49

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-08-12 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSFM:2022:16.C.407.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradě nájemného a služeb za období od začátku roku 2019 do konce nájmu, přičemž žalovaný byl povinen zaplatit částku 32 541 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % až 10 % ročně. Soud uznal nárok na nájemné podle § 2201 a § 2246 o. z. a nárok na náhradu nákladů na vyklizení bytu podle § 2894 a § 2910 o. z. za předpokladu, že žalovaný nevykonal povinnost odevzdat byt v původním stavu. Náklady řízení ve výši 17 093 Kč byly přisouzeny žalovanému jako náhrada za právní služby zastoupení, včetně DPH. Lhůty k zaplacení byly stanoveny na tři dny od právní moci, v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 32 541 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 541 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částek: -) 3 843 Kč za dobu od 6. 8. 2019 do 24. 4. 2020, -) 233 Kč za dobu od 25. 4. 2020 do zaplacení, -) 4 560 Kč za dobu od 6. 9. 2019 do zaplacení, -) 4 560 Kč za dobu od 6. 10. 2019 do zaplacení, -) 4 560 Kč za dobu od 6. 11. 2019 do zaplacení, -) 4 560 Kč za dobu od 6. 12. 2019 do zaplacení, -) 4 560 Kč za dobu od 6. 1. 2020 do zaplacení, -) 4 560 Kč za dobu od 6. 2. 2020 do zaplacení, a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 851 Kč za dobu od 14. 4. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 097 Kč za dobu od 12. 12. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 17 093 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta titul jméno příjmení, evidenční číslo ČAK: číslo.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částek specifikovaných výrokem I. jakožto dlužného nájemného a ceny služeb spojených s užíváním bytu za dobu od 1. 1. 2019 do 29. 2. 2020 a nákladů na vyklizení bytu a odvoz věcí, které žalovaný nevyklidil z bytu na konci nájmu. Žalobu zdůvodnila tím, že je vlastnicí bytu číslo o vel. 1+1 situovaného ve 3. nadzemním podlaží budovy adresa na ulici ulice č. o. 10 v obec část obce. Žalovaný užíval předmětný byt v období 1. 1. 2019 - 29. 2. 2020 na základě nájemní smlouvy ze dne 24. 8. 2018, ve znění dodatku ze dne 16. 1. 2019. Výše nájemného a záloh na služby je stanovována prostřednictvím Evidenčních listů pro výpočet měsíčního nájemného z bytu a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Splatnost nájemného a záloh na služby byla stanovena k pátému dni v měsíci, za který se nájemné platí. V období 1. 1. 2019 – 31. 12. 2019 byl předpis nájemného a záloh na služby stanoven ve výši 4 560 Kč měsíčně (3 100Kč tzv. čisté nájemné, 1 460 Kč zálohy na služby). Na tzv. čistém nájemném měla být v období 1. 1. 2019 – 31. 12. 2019 uhrazena celkem částka ve výši 37 200 Kč. Na zálohách na služby měla být v období 1. 1. 2019 – 31. 12. 2019 uhrazena celkem částka ve výši 17 520 Kč. Na výše uvedené bylo uhrazeno pouze 32 637 Kč. Vyúčtováním služeb spojených s bydlením za období 1. 1. 2019 – 31. 12. 2019 byla zjištěna hodnota účetního přeplatku na spotřebovaných službách oproti předepsaným zálohám v předmětném bytě v uvedeném období, a to ve výši 3 610 Kč. Na nájemném a zálohách na služby v období 1. 1. 2019 – 31. 12. 2019 dluží tedy žalovaný žalobkyni celkem částku ve výši 18 473 Kč. V období 1. 1. 2020 - 29. 2. 2020 byl předpis nájemného a záloh na služby stanoven ve výši 4 560 Kč měsíčně (3 100 Kč tzv. čisté nájemné, 1 460 Kč zálohy na služby). Na tzv. čistém nájemném měla být v období 1. 1. 2020 - 29. 2. 2020 uhrazena celkem částka ve výši 6 200 Kč. Na zálohách na služby měla být v období 1. 1. 2020 - 29. 2. 2020 uhrazena celkem částka ve výši 2 920 Kč. Na výše uvedené nebylo uhrazeno ničeho. Na nájemném a zálohách na služby v období 1. 1. 2020 - 29. 2. 2020 dluží tedy žalovaný žalobkyni celkem částku ve výši 9 120 Kč. Vyúčtováním služeb spojených s bydlením za období 1. 1. 2020 - 29. 2. 2020 byla zjištěna hodnota nedoplatku na spotřebovaných službách oproti předepsaným zálohám v předmětném bytě v uvedeném období, a to ve výši 1 097 Kč. Na uvedené nebylo uhrazeno ničeho. Pohledávka se stala splatnou na základě výzvy k zaplacení, a to ke dni 11. 12. 2021. Na nedoplatku na spotřebovaných službách v období 1. 1. 2020 - 29. 2. 2020 dluží tedy žalovaný žalobkyni celkem částku ve výši 1 097 Kč. Žalobkyně byla sousedem žalovaného informován o skutečnosti, že žalovaný dlouhodobě neužívá byt. Následně žalobkyně zjistila, že žalovaný v předmětném bytě zanechal věci bez hodnoty. Fakturou č. 7651010902 ze dne 26. 5. 2020 vyfakturovala žalobkyně žalovanému za vyklizení předmětného bytu a odvoz věcí na skládku celkem částku 3 851 Kč. Pohledávka se stala splatnou na základě doručení opatrovníkovi žalovanému ke dni 13. 4. 2021.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, ač jej k tomu soud vyzval. Nepopřel tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinil je spornými (§ 6 první věta zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.“). To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalovaného podpůrně přihlédl.

3. Soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Žalobkyně žalovanému na základě smlouvy ze dne 24. 8. 2018 pronajala byt číslo o velikosti 1+1 ve 3. nadzemním podlaží budovy adresa na ulici ulice v obec část obce. Nájemní poměr prodloužili dodatkem č. 1 na dobu do 29. 2. 2020, přičemž smluvně vyloučili aplikaci ustanovení § 2285 o. z. Nájemné činilo 3 100 Kč měsíčně, zálohy na služby 1 459 Kč měsíčně. Aktuální výše záloh mělas být určena evidenčním listem. Obojí bylo splatné o 5. dne příslušného měsíce (nájemní smlouva s dodatkem). Od 1. 10. 2018 činily zálohy 4 560 Kč měsíčně (evidenční list). Na nájemném a zálohách na služby za dobu od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 zůstal žalovaný žalobkyni po započtení přeplatku ve výši 3 610 Kč dlužen 18 473 Kč, za dobu od 1. 1. 2020 do 29. 2. 2020 pak 2 920 Kč, na celkové ceně služeb za dobu od 1. 1. 2020 do 29. 2. 2020 pak zůstal žalobkyni dlužen 1 097 Kč (jednotlivá vyúčtování). Soused žalovaného, jméno příjmení, dne 9. 3. 2020 potvrdil, že daný byt je od září 2019 dlouhodobě neužíván (prohlášení souseda). právnická osoba, pak na žádost žalobkyně byt po skončení nájmu uklidil, vyklidil odsud věci, které v něm zůstaly po žalovaném (zakázkový list), odvezl věci na skládku (záznam o provozu, vážní lístek). Náklady těchto prací pak žalobkyně vyfakturovala žalovanému fakturou č. 7651010902 ze dne 26. 5. 2020 na částku 3 851 Kč s DPH splatnou dne 9. 6. 2020 (faktura s přílohami). Výzva k zaplacení bez lhůty k plnění byla doručena opatrovnici žalovaného dne 8. 4. 2021 (výzva s dodejkou). Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné a věrohodné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nic podstatného pro meritum sporu ani výsledek řízení. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

4. Soud tedy založil rozsudek především na tomto skutkovém stavu. Žalobkyně žalovanému na základě smlouvy ze dne 24. 8. 2018 pronajala byt číslo o velikosti 1+1 ve 3. nadzemním podlaží budovy adresa na ulici ulice v obec část obce. Nájemní poměr prodloužili dodatkem č. 1 na dobu do 29. 2. 2020, přičemž smluvně vyloučili aplikaci ustanovení § 2285 o. z. Nájemné činilo 3 100 Kč měsíčně, zálohy na služby 1 459 Kč měsíčně. Aktuální výše záloh mělas být určena evidenčním listem. Obojí bylo splatné o 5. dne příslušného měsíce. Od 1. 10. 2018 činily zálohy 4 560 Kč měsíčně. Na nájemném a zálohách na služby za dobu od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 zůstal žalovaný žalobkyni po započtení přeplatku ve výši 3 610 Kč dlužen 18 473 Kč, za dobu od 1. 1. 2020 do 29. 2. 2020 pak 2 920 Kč, na celkové ceně služeb za dobu od 1. 1. 2020 do 29. 2. 2020 pak zůstal žalobkyni dlužen 1 097 Kč. Soused žalovaného, jméno příjmení, dne 9. 3. 2020 potvrdil, že daný byt je od září 2019 dlouhodobě neužíván. právnická osoba, pak na žádost žalobkyně byt po skončení nájmu uklidil, vyklidil odsud věci, které v něm zůstaly po žalovaném, odvezl věci na skládku. Náklady těchto prací pak žalobkyně vyfakturovala žalovanému fakturou č. 7651010902 ze dne 26. 5. 2020 na částku 3 851 Kč s DPH splatnou dne 9. 6. 2020. Výzva k zaplacení bez lhůty k plnění byla doručena opatrovnici žalovaného dne 8. 4. 2021.

5. Soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky jako nájem bytu (§ 2201 ve spojení s § 2235n zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v prvním účinném znění, dále„ o. z.“) a žalobou uplatněný nárok jako nárok na nájemné (§ 2201 ve spojení s § 2246 o. z.) a cenu služeb spojených s užíváním bytu (§ 2247 odst. 2 a 3 o. z. ve spojení s § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, v prvním účinném znění) a na náhradu škody způsobené porušením zákonné povinnosti odevzdat byt na konci nájmu ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání (§ 2894, 2895 odst. 1, 2910 ve spojení s § § 2292 první a druhou větou a s § 2293 odst. 1 o. z.). Žalovaný neplnil své dluhy řádně a včas (§ 1908 odst. 2 o. z.), čímž se narozdíl od žalobkyně vždy 6. dne v daném měsíci dostal do prodlení s příslušnou částkou, které žalobkyně správně vyčíslila (§ 1968 o. z.), pročež žalobkyni vznikl též nárok na úrok z prodlení (§ 1970 první věta o. z.) ode dne následujícího den splatnosti jednotlivých částek. Žalobkyně úroky z prodlení požadovala vždy ode dne následujícího den splatnosti v zákonné výši (§ 1970 druhou větou o. z. ve spojení s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. v prvním účinném znění). Kdyby žalovaný splnil svou povinnost odevzdat byt žalobkyni v řádném stavu, nemusela by vynaložit náklady na splnění této povinnosti, které představují škodu. Částka se stala splatnou na výzvu (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž i zde žalobkyně úrok z prodlení požadovala ode dne, kdy již žalovaný byl v prodlení, a v zákonné výši. Proto jí soud výrokem I. přisoudil celou žalovanou částku.

6. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, odst. 3, 142a odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném prvním zmíněným ustanovením odeslala žalovanému na adresu jím při vyklizení bytu uvedenou předžalobní upomínku a protože byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze soudního poplatku 2 258 a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5. a. t., paušální náhradu hotových výdajů za každý úkon právní služby podle § 13 odst. 4 a. t. Sazbu mimosmluvní odměny za předžalobní upomínku ze dne 2. 12. 2021 pak podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 3. a. t., protože se tento úkon týkal pouze částky 1 097 Kč, za účast na jednání pak podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5. a. t. vyšší částkou, protože tento úkon se jako první vztahoval ke konečné výši žalované jistiny. Další složkou nákladů je náhrada za promeškaný čas na cestě z advokátní kanceláře zástupkyně žalobkyně k soudu a zpět v délce 2 započatých půlhodin po 100 Kč, celkově tedy 200 Kč, poněvadž podle aplikace google maps je možno přiznat požadované 2 půlhodiny (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t.). Cestovné soud nepřiznal, protože mu zástupkyně žalobkyně nepředložila velký technický průkaz vozidla, kterým se k soudu dopravila, takže nebylo možno cestovné vyúčtovat. Protože je advokát žalobkyně plátcem DPH, připočítal soud k nákladům též 2 574,60 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 17 093 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 2 380 Kč; 300 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 2 380 Kč; 300 Kč; žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 2 380 Kč; 300 Kč; předžalobní upomínka ze dne 2. 12. 2021; § 11 odst. 1 písm. d); 1 000 Kč; 300 Kč; účast na jednání; § 11 odst. 1 písm. g); 2 420 Kč; 300 Kč; Celkem 2 574,60 Kč 7. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám vzhledem k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení účastníkovi, k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, ve dvou písemných kopiích. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Ostravě. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené v tomto rozsudku, bude je možné na návrh vymáhat v exekučním nebo v soudním vykonávacím řízení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.