16 C 448/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 70 719,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 70 069,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 61 948 Kč za dobu od 13. 7. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 28 978 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátka Mgr. [jméno] [příjmení], evidenční číslo ČAK: [číslo].

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala částky specifikované výroky I. a II. Žalobu zdůvodnila tím, že s žalovaným dne 28. 4. 2020 prostřednictvím komunikace na dálku uzavřela smlouvu o zápůjčce [číslo] kterou žalovaný podepsal zadáním unikátního jednorázového SMS kódu nahrazujícího jeho vlastnoruční podpis. Téhož dne mu žalobkyně poskytla zápůjčku ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni celkový dluh ve výši 113 353 Kč, tedy vrátit zapůjčenou jistinu zápůjčky a zaplatit celkové náklady zápůjčky, tj. obchodní úrok ve výši 42 353 Kč a administrativní poplatek ve výši 21 000 Kč, celkem 113 353 Kč, a to ve 41 měsíčních splátkách po 2 699 Kč a v 42té (závěrečné splátce) ve výši 2 694 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta dnem 11. 7. 2020. Žalovaný však platby dle předmětné smlouvy o zápůjčce hradil pouze částečně a je tak v prodlení. Žalobkyně proto neuhrazenou část jistiny zápůjčky zesplatnila, a to ke dni 10. 5. 2021 (když žalovaný své prodlení nenapravil ani do třiceti dní od písemné výzvy žalobkyně k nápravě). Neuhrazená jistina ke dni zesplatnění činila 47 589 Kč (na jistině zápůjčky žalovaný do dne zesplatnění uhradil celkem 2 411,00 Kč). Na úroku žalovaný zůstal žalobkyni dlužen částku 10 359 Kč jako část úroku, která se stala splatnou, za splátky 1 - 11 včetně do okamžiku zesplatnění žalované pohledávky, se zohledněním částečného plnění na obchodní úrok ze strany žalovaného. A to jako rozdíl mezi částkou 16 744 Kč, kterou měl žalovaný uhradit celkem, a zaplacenou částkou 6 385 Kč. Na poplatku za správu zápůjčky zůstal žalovaný dlužen částku 3 500 Kč - za splátky 1 - 11 včetně až do okamžiku zesplatnění žalované pohledávky, se zohledněním částečného plnění na poplatek ze strany žalovaného. Na nákladech spojených s uplatněním pohledávky zůstal žalovaný dlužen 1 150 Kč. Úhradu těchto nákladů žalobkyně požadovala za upomínky podle článku 10 Smlouvy o zápůjčce, ve spojení s bodem II. až II. sazebníku úroků. Za dobu do zesplatnění požadovala žalobkyně zákonný úrok z prodlení neuhrazených částí zápůjčky (respektive z jejích neuhrazených splátek) v celkové částce 405,68 Kč. Dále zákonný úrok z prodlení z aktuální výše neuhrazených částí zápůjčky za dobu od zesplatnění do data 12. 7. 2021 v celkové částce 930,39 Kč. Podle článku [číslo]. Obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 9 smlouvy o zápůjčce je žalobkyně oprávněna uplatnit vůči žalovanému smluvní pokutu pro případ prodlení se splácením jakékoliv Splátky nebo její části, a to ve výši dle Sazebníku. Účastníci se dohodli, že v případě, že porušení se žalovaný ocitne v prodlení se splácením jakékoliv Splátky, je věřitel oprávněn účtovat mu smluvní pokutu dle bodu II.

1. A Sazebníku, tedy pokutu ve výši 0,5% denně z aktuální výše dlužné Splátky, počítanou až do okamžiku, kdy takto vypočtená výše smluvní pokuty dosáhne příslušného zákonného limitu, tedy 500 Kč za prodlení s každou jednotlivou Splátkou, nejvýše však 3 000 Kč v kalendářním roce, v němž došlo k prodlení, je-li Klient v prodlení s více než 1 Splátkou. S ohledem na to, že žalovaný sjednané splátky v době do zesplatnění zápůjčky nehradil řádně a včas, ocitl se v prodlení s hrazením sjednaných splátek a byl tak v prodlení. Je tak povinen uhradit za dobu do zesplatnění smlouvy o zápůjčce smluvní pokuty v celkové výši 2 904 Kč. K doplacení zbývá částka 2 904 Kč. Podle článku [číslo]. Obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 11 smlouvy o zápůjčce je věřitel oprávněn uplatnit vůči dlužníkovi smluvní pokutu za porušení povinnosti uhradit dluh po zesplatnění, a to ve výši dle Sazebníku, tedy ve výši 0,1% z dlužné částky denně. Souhrn smluvních pokut dle článku [číslo]. Obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 9 smlouvy o zápůjčce a smluvní pokuty podle článku 11 smlouvy o zápůjčce ve spojením s článkem 13.

7. Obchodních podmínek může činit maximálně (nebude vyšší než) 50 % celkové výše spotřebitelského úvěru a maximálně 200 000 Kč. S ohledem na to, že žalovaný dlužné platby po zesplatnění zápůjčky řádně neuhradil, je povinen uhradit za dobu od zesplatnění smlouvy o zápůjčce do dne, ke kterému žalobkyně příslušnou smluvní pokutu vyčíslila, tedy za dobu do 12. 7. 2021, smluvní pokutu v celkové výši 3 881,08 Kč. K doplacení zbývá částka ve výši 3 881,08 Kč. Z výše uvedených pokut (za dobu do zesplatnění a za dobu po zesplatnění) tak k doplacení zbývá celkem částka ve výši 6 785,08 Kč. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost uhradit svůj dluh ani ke dni 12. 7. 2021, požadovala žalobkyně úhradu zákonného úroku z prodlení z aktuální výše neuhrazených částí zápůjčky, tedy z částky 62 598 Kč i za dobu od 13. 7. 2021 do zaplacení. Úrok z prodlení žalobkyně nepožadovala ze smluvních pokut ani z kapitalizovaného úroku z prodlení. Co do podrobností výpočtu jednotlivých částek odkázala na vyčíslení pohledávky, jež soudu předložila. Žalobkyně před poskytnutím zápůjčky posoudila schopnost žalovaného nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, do výpisu z účtu žalovaného a výplatních pásek žalovaného. Žalobkyně také provedla lustraci dokladu předloženého žalovaným v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra České republiky. Žalobkyně též provádí prostřednictvím scóringového systému finanční analýzu příjmů a výdajů především z údajů získaných ve výpisu z účtu předloženého žadatelem o úvěr. Výpisy z bankovních účtů předložené dlužníkem jsou podrobné a obsahují jak běžné měsíční výdaje dlužníka, tak pravidelné platby závazků. Právě z těchto výdajů uvedených ve výpisu z bankovního účtu dlužníka žalobkyně vychází při vyhodnocování bonity žadatelů o úvěr a údaje uvedené ve výpisu z účtu zadává do scóringového systému, když tento mu po zadání údajů vyhodnotí žadatele o úvěr jako neschopného splácet, případně jako schopného splácet konkrétní úvěr se splátkou v konkrétní maximální výši. Dále žalobkyně jako poskytovatel úvěru zohledňuje i informace o příjmech a výdajích sdělené žadatelem o úvěr nad rámec prověřovaného výpisu z účtu, respektive hotovostních plateb, když tyto jsou sděleny například ve formuláři o příjmech a výdajích. Také tyto údaje zadává do scóringového systému. Pokud jde o hodnocení výdajů plynoucích z výpisu z účtu, do vyhodnocení této kategorie (výdajové stránky žadatele o úvěr) se vedle prokázaných měsíčních výdajů promítá řada faktorů statistických a pravděpodobnostních, které přidávají klientovi bonitu. Také prokázaným měsíčním výdajům je přiřazován skórovacím systémem žalobkyně určitý koeficient. Scóringový systém do hodnoty pravidelných měsíčních výdajů nezapočítává všechny položky, jelikož některé nemají ekonomicky hodnotu měsíčního výdaje. Pokud se jedná o půjčky u společností poskytujících úvěry tzv. pay-day, pak tyto jsou podstatně dražší co do nákladů půjčky než půjčky poskytované žalobkyní, a tak znamenají prakticky ve výdajové rešerži dlužníka jako klienta naopak určitou úsporu, jelikož je očekávaná jejich konsolidace prostřednictvím úvěru poskytnutého žalobkyní, který ve svém důsledku takovéto měsíční výdaje sníží. Pokud se jedná o povolený kontokorent, pak tento finanční produkt žalobkyně do výpočtů kalkulujících výdajovou stránku bonity klienta nezapočítává, jelikož z ekonomického pohledu se jedná o cash-flow, nikoliv o půjčku vzhledem k parametrům, jelikož je nutné jej vyrovnat jednou ročně. Žalobkyně vyhodnotila příjmy žalovaného na částku 38.344,13 Kč. Pravidelné měsíční výdaje žalovaného žalobkyně pro výpočet bonity žalovaného vyhodnotila scóringový systém průměrně na částku 27.120,64 Kč. V této částce jsou započteny výdaje žalovaného po vyhodnocení příslušným koeficientem v rámci finanční analýzy přiřazeným ve scóringovém systému, a to ve výši: a) 3.075,00 Kč (zahrnující výběry v hotovosti). b) 31,68 Kč (zahrnující bankovní poplatky výdajové (poplatky za vedení účtu, za platby kartou, daň z úroků, ….). c) 3.416,51 Kč (zahrnující transakce platební kartou). d) 1.640,00 Kč (zahrnující rychlé půjčky k doplacení). e) 1.403,33 Kč (zahrnující platby za energie-plyn, voda, teplo). f) 6.920,83 Kč (zahrnující sázky ([anonymizováno], [příjmení], casino, [anonymizováno]). g) 278,83 Kč (zahrnující mobilní platby). h) 9, 914,79 Kč (zahrnující neidentifikovatelnou domácí platbu). i) 439,67 Kč (zahrnující platbu za pojištění). Rozdíl činil tedy částku 11.223,49 Kč. Při započtení nové splátky (průměrem všech splátek) ve výši 2.873,21 Kč tak tento rozdíl činil částku ve výši 8.350,28 Kč. Vzhledem k tomu, že zbývající částka 8.350,28 Kč dosahovala v době žádosti o zápůjčku více než dvojnásobku životního minima (životní minimum činilo v roce sjednání půjčky částku ve výši 3.860 Kč), vyhodnotila žalobkyně žalovaného jako bonitního pro sjednanou půjčku se splátkou 2.873,21 Kč.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, a jej k tomu soud vyzval a poskytl mu lhůtu 15 dnů a předvolal jej i k jednání. Nepopřel tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinil je spornými (§ 6 první věta zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.“). To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalovaného podpůrně přihlédl.

3. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne 28. 4. 2020 žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě mu téhož dne poskytla částku 50 000 Kč (kopie OP žalovaného, elektronický výpis informací ze systému uzavírání smluv, standardní informace o spotřebitelském úvěru, obchodní podmínky, smlouva, doklad o vyplacení zápůjčky). Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit žalobkyni celkem 113 353 Kč, tedy vrátit zapůjčenou jistinu, zaplatit úrok ve výši 42 353 Kč a administrativní poplatek ve výši 21 000 Kč. To vše ve 41 měsíčních splátkách po 2 699 Kč a poslední splátkou 2 694 Kč. Splatnost první splátky byla smluvena na 11. 7. 2020. Žalovaný však plnil jen částečně. Žalobkyně tudíž poté, kdy žalovaný nevyslyšel její výzvu k řádnému splácení ze dne 25. 3. 2021, pohledávku zesplatnila ke dni 10. 5. 2021 (obchodní podmínky, smlouva, sazebník úroků, poplatků a smluvních pokut, výzva ze dne 25. 3. 2021, oznámení o zesplatnění, podací lístky, splátkový kalendář). Podle článku [číslo]. Obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 9 smlouvy o zápůjčce je žalobkyně oprávněna uplatnit vůči žalovanému smluvní pokutu pro případ prodlení se splácením jakékoliv Splátky nebo její části, a to ve výši dle Sazebníku. Účastníci se dohodli, že v případě, že porušení se žalovaný ocitne v prodlení se splácením jakékoliv Splátky, je věřitel oprávněn účtovat mu smluvní pokutu dle bodu II.

1. A Sazebníku, tedy pokutu ve výši 0,5% denně z aktuální výše dlužné Splátky, počítanou až do okamžiku, kdy takto vypočtená výše smluvní pokuty dosáhne příslušného zákonného limitu, tedy 500 Kč za prodlení s každou jednotlivou Splátkou, nejvýše však 3 000 Kč v kalendářním roce, v němž došlo k prodlení, je-li Klient v prodlení s více než 1 Splátkou. Podle článku [číslo]. Obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 11 smlouvy o zápůjčce je věřitel oprávněn uplatnit vůči dlužníkovi smluvní pokutu za porušení povinnosti uhradit dluh po zesplatnění, a to ve výši dle Sazebníku, tedy ve výši 0,1% z dlužné částky denně. Souhrn smluvních pokut dle článku [číslo]. Obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 9 smlouvy o zápůjčce a smluvní pokuty podle článku 11 smlouvy o zápůjčce ve spojením s článkem 13.

7. Obchodních podmínek může činit maximálně (nebude vyšší než) 50 % celkové výše spotřebitelského úvěru a maximálně 200 000 Kč (obchodní podmínky, smlouva, sazebník úroků, poplatků a smluvních pokut). Žalovaný zůstal žalobkyni v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami dlužen: na jistině ke dni zesplatnění částku 47 589 Kč, na úroku částku 10 359 Kč, na poplatku za správu zápůjčky minimálně 3 500 Kč (za splátky 1 - 11 včetně až do okamžiku zesplatnění žalované pohledávky, se zohledněním částečného plnění na poplatek ze strany žalovaného), na nákladech spojených s uplatněním pohledávky minimálně 1 150 Kč, na úroku z prodlení do zesplatnění částku 405,68 Kč, na úroku z prodlení z aktuální výše neuhrazených částí zápůjčky za dobu od zesplatnění do 12. 7. 2021 částku 930,39 Kč, na smluvní pokutě za prodlení podle článku [číslo]. Obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 9 smlouvy o zápůjčce za dobu do zesplatnění částku 2 904 Kč. Na smluvní pokutě za prodlení podle článku [číslo]. Obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 11 smlouvy o zápůjčce za dobu od zesplatnění smlouvy do 12. 7. 2021 částku 3 881,08 Kč (obchodní podmínky, smlouva, sazebník úroků, poplatků a smluvních pokut, vyčíslení pohledávky, výpis splátkového kalendáře, přehled úhrad splátek, vyčíslení smluvních pokut a zákonného úroku za dobu do zesplatnění). Žalobkyně před poskytnutím zápůjčky posoudila schopnost žalovaného nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, do výpisu z účtu žalovaného a výplatních pásek žalovaného. Žalobkyně také provedla lustraci dokladu předloženého žalovaným v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra České republiky. Žalobkyně též provedla prostřednictvím scóringového systému finanční analýzu příjmů a výdajů. Žalobkyně vyhodnotila příjmy žalovaného na částku 38 344,13 Kč. Pravidelné měsíční výdaje žalovaného žalobkyně pro výpočet bonity žalovaného vyhodnotila scóringový systém průměrně na částku 27 120,64 Kč. Rozdíl činil tedy 11 223,49 Kč. Při započtení nové splátky (průměrem všech splátek) ve výši 2 873,21 Kč tak tento rozdíl činil částku ve výši 8 350,28 Kč. Soudě podle položek obsažených ve výpisu z účtu žalovaného tento účet používá ke všem finančním transakcím, pročež výpis poskytuje reprezentativní obraz celkové finanční bilance žalovaného za delší dobu před poskytnutím zápůjčky. Tato bilance byla kontextu dané zápůjčky příznivá (kopii výplatního lístku, výpisy z účtu žalovaného, formulář příjmů a výdajů). Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, věrohodné a pro výsledek řízení závažné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních provedených důkazů nevyplynulo nic podstatného pro výsledek řízení. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

4. Soud tedy založil rozsudek především na následujícím skutkovém stavu. Dne 28. 4. 2020 žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě mu téhož dne poskytla částku 50 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit žalobkyni celkem 113 353 Kč, tedy vrátit zapůjčenou jistinu, zaplatit úrok ve výši 42 353 Kč a administrativní poplatek ve výši 21 000 Kč. To vše ve 41 měsíčních splátkách po 2 699 Kč a poslední splátkou 2 694 Kč. Žalovaný však plnil jen částečně. Žalobkyně tudíž poté, kdy žalovaný nevyslyšel její výzvu k řádnému splácení ze dne 25. 3. 2021, pohledávku zesplatnila ke dni 10.

5. Podle článku [číslo]. Obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 9 smlouvy o zápůjčce je žalobkyně oprávněna uplatnit vůči žalovanému smluvní pokutu pro případ prodlení se splácením jakékoliv Splátky nebo její části, a to ve výši dle Sazebníku. Účastníci se dohodli, že v případě, že porušení se žalovaný ocitne v prodlení se splácením jakékoliv Splátky, je věřitel oprávněn účtovat mu smluvní pokutu dle bodu II.

1. A Sazebníku, tedy pokutu ve výši 0,5% denně z aktuální výše dlužné Splátky, počítanou až do okamžiku, kdy takto vypočtená výše smluvní pokuty dosáhne příslušného zákonného limitu, tedy 500 Kč za prodlení s každou jednotlivou Splátkou, nejvýše však 3 000 Kč v kalendářním roce, v němž došlo k prodlení, je-li Klient v prodlení s více než 1 Splátkou. Podle článku [číslo]. Obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 11 smlouvy o zápůjčce je věřitel oprávněn uplatnit vůči dlužníkovi smluvní pokutu za porušení povinnosti uhradit dluh po zesplatnění, a to ve výši dle Sazebníku, tedy ve výši 0,1% z dlužné částky denně. Souhrn smluvních pokut dle článku [číslo]. Obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 9 smlouvy o zápůjčce a smluvní pokuty podle článku 11 smlouvy o zápůjčce ve spojením s článkem 13.

7. Obchodních podmínek může činit maximálně (nebude vyšší než) 50 % celkové výše spotřebitelského úvěru a maximálně 200 000 Kč. Žalovaný zůstal žalobkyni v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami dlužen výše specifikované částky. Žalobkyně před poskytnutím zápůjčky posoudila schopnost žalovaného nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, do výpisu z účtu žalovaného a výplatních pásek žalovaného. Žalobkyně také provedla lustraci dokladu předloženého žalovaným v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra České republiky. Žalobkyně též provedla prostřednictvím scóringového systému finanční analýzu příjmů a výdajů. Žalobkyně vyhodnotila příjmy žalovaného na částku 38 344,13 Kč. Pravidelné měsíční výdaje žalovaného žalobkyně pro výpočet bonity žalovaného vyhodnotila scóringový systém průměrně na částku 27 120,64 Kč. Rozdíl činil tedy 11 223,49 Kč. Při započtení nové splátky (průměrem všech splátek) ve výši 2 873,21 Kč tak tento rozdíl činil částku ve výši 8 350,28 Kč. Soudě podle položek obsažených ve výpisu z účtu žalovaného tento účet používá ke všem finančním transakcím, pročež výpis poskytuje reprezentativní obraz celkové finanční bilance žalovaného za delší dobu před poskytnutím zápůjčky. Tato bilance byla kontextu dané zápůjčky příznivá.

5. Soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky jako závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v právní formě zápůjčky (§ 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, dále„ z. s. ú.“ § 2390n zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“). Žalobkyně totiž při uzavření smlouvy zjevně vystupovala jako podnikatelka (§ 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú.), což naopak neplatilo o žalovaném (§ 419 o. z.). Přenechala žalovanému k dočasnému užívání určitou částku, kterou jí žalovaný měl postupně vracet s příslušnými úroky a poplatky. Žalobkyně splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 první věty z. s. ú. Prokázala poskytnutí zápůjčky (§ 2390 o. z.) i splatnost jednotlivých částek. Před zesplatněním zápůjčky dala žalobkyně žalovanému prostor 30 dnů, aby začal řádně splácet (§ 124 z. s. ú.). Sjednaná výše smluvní pokuty odpovídala zákonným limitům (§ 122 odst. 1 písm. c), odst. 2 a 3 z. s. ú.). Totéž platí pro úrok z prodlení (§ 122 odst. 1 písm. b), odst. 4 z. s. ú.). Právo sjednat též povinnost nahradit náklady uplatnění pohledávky pak plyne z § 122 odst. 1 písm. a) z. s. ú. Žalovaný se tedy ocitl v prodlení, čímž mu vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, zde tedy ve výši 8,25 % ročně do budoucna (§ 1968, § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Proto výrokem I. žalobě plně vyhověl.

6. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalovanému odeslala předžalobní upomínky a protože byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze soudního poplatku 2 829 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5. a. t. částkou 3 460 Kč, kdy vycházel z tarifní hodnoty 58 144,08 Kč jako součtu žalovaných částek bez úroku, úroku z prodlení a nákladů uplatnění pohledávky, jež představují příslušenství pohledávky (§ 513 o. z.), k němuž se tu nepřihlíží (§ 8 odst. 1 druhá věta a. t.). Paušální náhradu hotových výdajů pak soud určil podle § 13 odst. 4 a. t. Další složkou nákladů je náhrada za promeškaný čas na cestě z advokátní kanceláře substituta zástupce žalobkyně k soudu a zpět v délce 19 započatých půlhodin po 100 Kč, celkově tedy 1 900 Kč, poněvadž podle aplikace google maps je možno při zohlednění běžných dopravních komplikací přiznat požadovaných 19 půlhodin (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t.). Dále cestovné 4 670, 5458 Kč při ujeté vzdálenosti 722 km, kombinované spotřebě 4,90 l [číslo] km, vyhláškové ceně motorové nafty 36,10 Kč l a základní náhrady za 1 km jízdy 4,70 Kč (§ 137 odst. 1 o. s. ř., § 13 odst. 1 a. t., § § 1 písm. b), 4 písm. c) vyhlášky MPSV č. 511/2021 Sb.). Protože je advokát žalobkyně plátcem DPH, připočítal soud k nákladům též 4 538, 214618 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 28 978 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 3 460 Kč; 300 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 3 460 Kč; 300 Kč; žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 3 460 Kč; 300 Kč; účast na jednání; § 11 odst. 1 písm. h); 3 460 Kč; Kč; 7. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám vzhledem k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.