16 C 47/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Davida Mařádka a z přísedících jméno příjmení a jméno příjmení ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Soud určuje, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce u žalované, doručené žalovanou žalobci dne [datum], je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 20 982 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], evidenční číslo ČAK: [číslo].

1. Žalobce se proti žalované domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení svého pracovního poměru ze dne [datum] (dále„ okamžitého zrušení“) se zdůvodněním, že s ní jako zaměstnavatelkou uzavřel pracovní smlouvu dne [datum], přičemž pracovní poměr žalobce u žalované vzniknul na základě uvedené pracovní smlouvy dne [datum]. Žalobce pracoval u žalované jako elektrikář na oddělení údržby. Dne [datum] bylo žalobci doručeno ze strany žalované "Okamžité zrušení pracovního poměru pro porušení povinnosti" ze dne [datum]. Tato listina konstatuje způsob rozvázání pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce a dále jako důvod uvádí porušení povinností zvlášť hrubým způsobem. Žalovaná v uvedené listině o rozvázání pracovního poměru vymezila skutkově důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru tak, že žalobce měl dne [datum] před skončením pracovní směny v prostoru šaten úmyslně kopnutím bezdůvodně rozbít jednu ze tří lamel sprchového koutu, čímž měla být žalované způsobena majetková újma a tímto měl žalobce porušit zvlášť hrubým způsobem pracovní kázeň. Pokud jde o skutkové vymezení důvodů pro okamžité zrušení pracovního poměru, pak žalobce nikterak nepopírá, že rozbil část plastové výplně jedné ze tří lamel zasouvacích dveří sprchového koutu. Důvodem však nebyla skutečnost, že se mu zatmělo v hlavě, a že dveře sprchové koutu drhly, jak mylně uvádí žalovaná v okamžitém zrušení pracovního poměru, nýbrž skutečnost, že se zasouvací dveře sprchového koutu zcela zasekly a nešly otevřít a žalobce tak zůstal "uvězněn" ve sprše. Žalobce si tak nepočínal bezdůvodně, jak nesprávně uvádí žalobce v okamžitém zrušení pracovního poměru, nýbrž výplň rozbil z toho důvodu, že se nemohl jiným způsobem dostat ze sprchového koutu a na jeho volání o pomoc nikdo neodpověděl. V replice se žalobce o volání o pomoc již nezmínil, u jednání dokonce popřel, že by na někoho volal. V replice uvedl, že se lamela rozlomila, když na ni silou zatlačil pohybem, kterým se běžně otevírají dveře sprchy. Dále žalobce v replice uvedl, že ze sprchového koutu vystoupil, rozbily se dveře a následně se osprchoval ve druhé sprše. Na jednání přitom uvedl, že než ze sprchy vystoupil, byl již osprchovaný. Třebaže v replice žalobce napsal, že dveře sprchového koutu, které se později rozbily, nešly zcela zavřít, přičemž mezi nimi a stěnou zůstala mezera asi 30 cm široká, nijak nevysvětlil, proč se tedy ven neprosmýkl touto škvírou, ale místo toho dveře začal silou otevírat. Podle žalobcova názoru se nejedná o porušení povinností, které by vyplývaly z právních předpisů a zároveň se vztahovaly k práci vykonávané žalobcem na pozici elektrikář u zaměstnavatele a jednak intenzita jednání žalobce v žádném případě nedosahuje zvlášť hrubého porušení jakýchkoli povinností. Škoda, která vznikla žalované je zcela nepatrná, když při uvážení, že dveře sprchového koutu v podstatě nefungovaly, je možno tvrdit, že škoda zaměstnavateli nevznikla žádná.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s poukazem na to, že se žalobce dopustil úmyslného útoku na majetek žalované, protože žalobce do sprchového koutu nevstoupil, ale škubal s dveřmi a když je nedokázal otevřít, kopnutím je rozbil. Poté na místo přišel [jméno] [příjmení], který žalobce viděl sprchovat se ve druhém sprchovém koutě. Panu [příjmení] žalobce řekl, že se mu zatmělo v hlavě. Žalobce navíc v den rozbití dveří bezdůvodně fyzicky napadl svého kolegu, což se neobešlo bez přivolání policie.

3. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z úřední činnosti je mu známo, že žaloba byla podána dne [datum]. Žalobce jako zaměstnanec dne [datum] uzavřel s žalovanou jako zaměstnavatelkou pracovní smlouvu, na jejímž základě pro žalovanou od [datum] pracoval jako elektrikář na oddělení údržby. Dne [datum] bylo žalobci doručeno okamžité zrušení pracovního poměru ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále„ z. p.“). Žalobce rozbil část plastové výplně jedné ze tří lamel zasouvacích dveří sprchového koutu (shodná skutková tvrzení účastníků, okamžité zrušení, protokol o nežádoucí události z l. [číslo] výpovědi svědků [příjmení] a [příjmení]). Žalovaná [datum] sepsala a o den později doplnila protokol, podle nějž svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že byl svědkem, jak do místnosti se sprchovým koutem dne [datum] přišel žalobce, přičemž kromě něj v místnosti nikdo nebyl. Když se svědek vysvlékl, aby se mohl vysprchovat, slyšel, jak žalobce škube za sprchové dveře, které předtím drhly a protože mu evidentně nešly otevřít, uslyšel jakoby kopnutí a potom praskot. Po příchodu do místnosti se sprchami spatřil žalobce, jak se koupe ve vedlejší sprše. Na zemi ležely zbytky jedné z výplní sprchového koutu a žalobce řekl, že měl zatmění v hlavě a že měla žalované drhnoucí dveře dávno opravit (protokol o nežádoucí události z l. [číslo]). Na černobílých fotografiích předložených žalobcem a žalovanou je vidět dva sprchové kouty vedle sebe, mezi nimiž a stropem je volný prostor. Dveře sprchového koutu na pravé straně jsou zavřené, u druhého koutu pootevřené. Oboje dveře sestávají ze tří posuvných dílů, jež se posouvají zleva doprava a vyplněných plexisklem, přičemž v pravé části prostřední lamely je vidět vyštípnutá část, která začíná asi 10 cm nad úrovní podezdívky. Střepy na fotografiích zachyceny nejsou, na dveřích poškozeného koutu (zřejmě z vnitřní strany) ulpěly kapky. Toto poškození bylo později opraveno (fotografie z l. [číslo] verte – 19, fotografie předložené žalobcem). Z důvodů popsaných v protokole o pohovoru žalovaná dne [datum] sepsala okamžité zrušení, v němž uvedla, že po žalobci bude požadovat náhradu škody, kterou způsobil, čímž zvlášť hrubým způsobem porušil pracovní kázeň, konkrétně ustanovení § 301 písm. d) z. p., pročež žalovaná okamžitě ruší jeho pracovní poměr na základě § 55 odst. 1 písm. b) z. p. (okamžité zrušení, protokol o nežádoucí události z l. [číslo]). Incident se odehrál dne [datum], když byla většina zaměstnanců na obědě. [jméno] [příjmení] byl v šatně a žalobce vešel do vedlejší místnosti se dvěma sprchovými kouty. Po chvilce z ní zazněl zvuk tříštění skla. V tu chvíli byl v místnosti se sprchami pouze žalobce, který nevolal o pomoc. Když svědek [příjmení] do místnosti vstoupil, viděl na podlaze místnosti a možná i ve sprše střepy z rozbité lamely dveří jednoho ze sprchových koutů. Žalobce řekl, že měly být drhnoucí dveře již dávno opraveny. Žalobce se poté osprchoval ve vedlejší sprše. Rozbité dveře se zadrhávaly, nebylo snadné je otevřít (výpovědi svědků [příjmení] a [příjmení], protokol o nežádoucí události z l. [číslo]). Později byl přivolán i svědek [příjmení], který na zemi i ve sprše viděl střepy (protokol o nežádoucí události z l. [číslo]). Soud neuvěřil žalobcově konečné verzi událostí v tom smyslu, že dveře sprchy rozbil mimoděk, když se je pokoušel otevřít a tlačil na ně. Žalobce totiž svá tvrzení měnil způsobem popsaným v bodě 1. odůvodnění a navíc se v nich objevily výše rozvedené logické nesrovnalosti. Jeho tvrzení, že volal o pomoc, bylo vyvráceno výpovědí svědka [příjmení], který se ani před zaměstnavatelkou nezmínil o tom, že by žalobce slyšel volat o pomoc, což by z vedlejší místnosti muselo být slyšet. Ostatně, v replice již žalobce o volání o pomoc nehovořil, přestože v ní popisoval skutkový děj podrobněji, než v žalobě. Na jednání se tento rozpor snažil relativizovat tím, že si již přesně nevzpomíná na přesný sled událostí. Výpověď svědka [příjmení] soud vyhodnotil jako věrohodnou, přestože měl v minulosti (před incidentem ze [datum]) s žalobcem konflikt. K němu se totiž otevřeně přihlásil a nezdálo se, že by jakkoli ovlivnil jeho věrohodnost. Jeho výpověď korespondovala s výpovědí u žalované a neobsahovala vnitřní rozpory a neodporovala ostatním důkazům. Bylo znát, že je svědek velmi přímočarým člověkem, přičemž se soud nedomnívá, že by šlo o„ masku.“ Jako takový tedy mohl správně vnímat a reprodukovat prožitou událost. Podle názoru soudu není fyzikálně možné, aby se při pouhém tlaku na dveře ve směru jejich posuvu mohla výplň lamely vylomit tak, jak je zachyceno na fotografiích. Na místě totiž nebyla žádné mechanická překážka, jež by mohla vyvolat sílu, která by část výplně takto vyštípla. Na výplň musela působit nějaká síla zepředu či zezadu. Vzhledem k celkové nevěrohodnosti žalobcových tvrzení soud ani v nejmenším nepochybuje o tom, že dveře rozbil vlastní silou, úmyslně, protože žádný jiný faktor, který by poškození, jehož podobu žádný z účastníků nezpochybnil, mohl způsobit. Výše jmenované důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro meritum případu závažné a věrohodné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů v podobě záznamu o provedeném pohovoru ze dne [datum], protokolu o nežádoucí události z l. [číslo] lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ani záznamu o provedené zkoušce na přítomnost alkoholu nevyplynulo nic podstatného pro výsledek řízení ani meritum sporu, poněvadž otázka napadení jiného zaměstnance žalobcem byla z níže rozvedených důvodů právně irelevantní. Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem z oboru kriminalistika, jelikož by to bylo nadbytečné z hlediska níže podané právní kvalifikace případu. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

4. Soud tedy založil rozsudek především na následujícím skutkovém závěru. Žaloba byla podána dne [datum]. Žalobce jako zaměstnanec dne [datum] uzavřel s žalovanou jako zaměstnavatelkou pracovní smlouvu, na jejímž základě pro žalovanou od [datum] pracoval jako elektrikář na oddělení údržby. Dne [datum] bylo žalobci doručeno okamžité zrušení pracovního poměru ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) z. p. kvůli níže popsanému incidentu. Žalovaná v okamžitém zrušení uvedla, že po žalobci bude požadovat náhradu škody, kterou způsobil, čímž zvlášť hrubým způsobem porušil pracovní kázeň, konkrétně ustanovení § 301 písm. d) z. p. Žalobce totiž dne [datum] na konci pracovní směny úmyslně rozbil část plastové výplně jedné ze tří lamel zasouvacích dveří sprchového koutu v budově žalované. [jméno] [příjmení] se v tu dobu nacházel v šatně a žalobce vešel do vedlejší místnosti se dvěma sprchovými kouty. Po chvilce z ní zazněl zvuk tříštění skla. V tu chvíli byl v místnosti se sprchami pouze žalobce, který nevolal o pomoc.

5. Soud kvalifikoval právní základ žaloby jako pracovní poměr (§ 33n ve spojení s § 364 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, dále„ z. p.“). Žaloba byla včasná, poněvadž ji žalující zaměstnanec podal do 2 měsíců ode dne, kdy měl jeho pracovní poměr skončit okamžitým zrušením (§ 72 z. p.); pracovní poměr měl skončit [datum], žaloba byla podána 10. 2. téhož roku. Žalovaná uplatnila okamžité zrušení ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) z. p. Podle tohoto ustanovení„ může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.“ Včasné je i okamžité zrušení, poněvadž je žalovaná žalobci doručila do 2 měsíců ode dne, kdy se o skutku dozvěděla (§ 58 odst. 1 z. p.). Okamžité zrušení je písemné a bylo předáno žalobci (§ 60 třetí věta z. p.). Je v něm také skutkově i právně nezaměnitelným způsobem vylíčen jeho důvod (§ 60 první a druhá věta z. p.). To, zda se žalobce dopustil ještě jiného skutku, je irelevantní, poněvadž jiný skutek není v okamžitém zrušení uplatněn, Vzásadě lhostejné je i to, že se žalobce skutku nedopustil přímo při plnění pracovních povinností, neboť skutková podstata § 55 odst. 1 písm. b) takový přepoklad nezakotvuje. Okamžité zrušení je teprve výjimečným, krajním prostředkem, použitelným právě jen při zvlášť hrubém porušení, jemuž předcházejí přinejmenším dva nižší stupně protiprávnosti zaměstnancova jednání: méně závažné (§ 52 písm. g) část věty za středníkem) a závažné (§ 52 písm. g) část věty před středníkem) porušení. Soud zde přihlédl k faktu, že žalobce tímto skutkem nikoho neohrozil, že se jej nedopustil před ostatními kolegy, že nebyl vedoucím zaměstnancem se zvýšenou odpovědností, že mu sprchový kout nebyl„ svěřen,“ že nebyl bezprostředně nutný k plnění pracovních povinností, že ke skutku došlo již na konci směny po splnění všech pracovních úkolů a že způsobená škoda jistě nebyla vysoká, přičemž dveře sprchového koutu již byly staré a jejich pojezd nefungoval dobře. Proto soud vnímá okamžité zrušení jako příliš tvrdé v míře odporující zákonu. V tomto případě nebylo okamžité zrušení absolutně neplatné na základě § 19 odst. 1 z. p., protože žalovaná nebyla povinna k němu opatřit souhlas jiné osoby. Proto mohlo být absolutně neplatné jen tehdy, jestliže by se buďto zjevně příčilo dobrým mravům (§ 4 z. p. ve spojení s § 588 první větou zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“), anebo by odporovalo zákonu a zjevně narušovalo veřejný pořádek (tamtéž). Podle § 4 z. p. musí být podpůrná aplikace o. z. souladná se základními zásadami pracovněprávních vztahů. Podle § 1a odst. 2 z. p. tyto zásady, např. zásada„ zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, vyjadřují hodnoty, které chrání veřejný pořádek.“ Soud v okamžitém zrušení neshledal žádné porušení dobrých mravů. Pokud jde o veřejný pořádek, okamžité zrušení odporuje zákonu svou neoprávněností (§ 55 odst. 1 písm. b) z. p. a contrario). Ta z výše popsaných důvodů manifestuje základní zásadu pracovněprávních vztahů v podobě zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, protože výše rozvedeným způsobem brání rozvázání jeho pracovního poměru. Tato zásada je podle § 1a odst. 2 z. p. součástí veřejného pořádku, který zde byl narušen zjevně, jelikož mu okamžité zrušení odporuje na první pohled (je to patrno z okamžitého zrušení samotného). Proto je okamžité zrušení neplatné absolutně (§ § 60 první věta a contrario, 58 odst. 1 a contrario, 55 odst. 1 písm. b) a contrario, 4 z. p. ve spojení s § 588 první větou o. z. a s § 1a odst. 2 z. p.).

6. Z těchto všech důvodů soud výrokem I. vyhověl žalobě a určil, že je okamžité zrušení pracovního poměru neplatné.

7. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2 a 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobce byl v řízení plně úspěšný. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z položek vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § § 9 odst. 3 písm. a) a 7 bodem 5. a. t., tedy částkou 2 500 Kč. Paušální náhradu hotových výdajů pak částkou 300 Kč za 1 úkon (§ 13 odst. 4 a. t.). Soud nepřiznal náhradu za posouzení návrhu dohody o narovnání, protože § 11 a. t. takový ani podobný úkon právní služby nezakotvuje (§ 11 a. t. per eliminationem). Za oznámení o trvání na dalším zaměstnávání soud přiznal jen poloviční náhradu, poněvadž se toto právní jednání svou náročností a charakterem nejvíce blíží jednoduché výzvě k plnění (§ 11 odst. 3, odst. 2 písm. h) a. t.). Pokud jde o jednání s protistranou, § 11 odst. 1 písm. i) a. t. předpokládá primárně jednání za osobní přítomnosti zúčastněných, poněvadž při dálkové – např. emailové - komunikaci je odpověď mnohdy otázkou týdnů až měsíců, takže tarifikace„ za každé 2 započaté hodiny“ nedává přílišný smysl, poněvadž pak by jako nový úkon musel nýt posouzen každý email, na nějž bylo odpovězeno za více než 2 hodiny a přitom je osobní jednání úkonem mnohem psychicky, časově i finančně náročnějším. Soud vyhodnotil, že emailová korespondence z října a listopadu 2022 tvoří pouze 1 úkon právní služby, neboť v ní zástupci diskutovali touž verzi téhož smírného odklizení sporu. Dalším úkonem byla teprve komunikace z roku 2023, v níž šlo o koncept jiné dohody o narovnání. Další složkou nákladů je náhrada za promeškaný čas na cestě z advokátní kanceláře žalobcova zástupce k soudu a zpět v délce 2 započatých půlhodin po 100 Kč, celkově tedy 200 Kč, poněvadž podle aplikace google maps je možno přiznat požadované 2 půlhodiny (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t.). Dále cestovné 432 Kč při ujeté vzdálenosti 63 km, kombinované spotřebě 4,80 l [číslo] km, vyhláškové ceně motorové nafty 34,40 Kč l a základní náhrady za 1 km jízdy 5,20 Kč (§ 137 odst. 1 o. s. ř., § 13 odst. 1 a. t., § § 1 písm. b), 4 písm. c) vyhlášky MPSV č. 467/2022 Sb. v právě účinném znění). Celková náhrada tedy činí 20 982 Kč. Žalovaná má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobci, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jeho zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 2 500 Kč; 300 Kč žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 2 500 Kč; 300 Kč replika; § 11 odst. 1 písm. d); 2 500 Kč; 300 Kč účast na jednání; § 11 odst. 1 písm. g); 2 500 Kč; 300 Kč oznámení o trvání na dalším zaměstnávání; § 11 odst. 3, odst. 2 písm. h); 1 250 Kč; 300 Kč jednání s protistranou; § 11 odst. 1 písm. i); 5 000 Kč; 300 Kč 8. Lhůtu k zaplacení soud ve výroku II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. vzhledem k ekonomickým možnostem žalované.