16 C 54/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 2 473,28 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 473,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 473,28 Kč za dobu od 28. 7. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení], evidenční číslo ČAK: [číslo].

1. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částky specifikované výrokem I. jako součtu nezaplacené ceny služeb v podobě SMS na speciálně zpoplatněná čísla a volání na informační/asistenční služby, to vše na základě smlouvy účastníků [číslo] ze dne 30. 4. 2020 a na základě vyúčtování [číslo] znějícího na částku splatnou dne 27. 5. 2020, vyúčtování [číslo] znějícího na částku splatnou dne 27. 6. 2020 a vyúčtování [číslo] znějícího na částku splatnou dne 27. 7. 2020.

2. Soud měl pravomoc případ projednat a rozhodnout, protože žalovaná částka odpovídala ceně služeb, které - soudě podle obchodních podmínek žalobkyně - nebyly veřejně dostupnými službami elektronických komunikací, pročež pravomoc k řešení sporu nemá Český telekomunikační úřad, nýbrž soud (§ 7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.,“ in fine, ve spojení s § 129 odst. 1 první větou a § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále„ e. k.“). Ve vztahu k SMS na speciálně zpoplatněná čísla dospěl k závěru o příslušnosti soudu zvláštní senát Nejvyššího správního soudu ČR např. v usnesení ze dne 29. 9. 2017, č. j. Konf 15/2017-12. Proto měl soud pravomoc k projednání a rozhodnutí věci.

3. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a o. s. ř. Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovaného, aby se k této možnosti do 10 dnů od doručení výzvy také vyjádřil s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat jeho souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný nereagoval, přestože mu výzva byla účinně doručena.

4. Soud založil rozsudek především na tomto skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 30. 4. 2020, v níž se žalobkyně žalovanému zavázala zajistit služby, které se žalovaný zavázal hradit ve výši a v čase určeném v písemném vyúčtování. Žalovaný však neplnil své platební povinnosti řádně a včas, pročež žalobkyně v souladu se smlouvou závazek ukončila výpovědí. Žalovaný jí zůstal dlužen coby cenu služeb v podobě SMS na speciálně zpoplatněná čísla a volání na informační/asistenční služby na základě vyúčtování [číslo] částku 151,70 Kč splatnou dne 27. 5. 2020, na základě vyúčtování [číslo] částku 1 236,65 Kč splatnou dne 27. 6. 2020 a na základě vyúčtování [číslo] částku 1 084,93 Kč splatnou dne 27. 7. 2020.

5. Soud případ právně kvalifikoval jako právní povinnost žalovaného uhradit žalobkyni nezaplacenou cenu služeb poskytovaných prostřednictvím její sítě elektronických komunikací. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací (§ 63 e. k.), v níž převzal povinnost platit ve výši a v čase podle jednotlivých vyúčtování. Dnem následujícím po dni splatnosti každé fakturované částky se žalovaný ocitl v prodlení a vznikla mu tak povinnost zaplatit i úrok z prodlení (§ 1970 první věta o. z.). Žalobkyně úrok z prodlení vyčíslila v souladu se zákonem (§ 1970 druhá věta zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.,“ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Z těchto důvodů soud žalobkyni výrokem I. přisoudil celou žalovanou částku.

6. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalovanému odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze soudního poplatku 400 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodu 1., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech žalobkyně opakovaně podává podobně formulované žaloby, lišící se jen minimálně. Jednotlivé úkony tudíž měly spíše charakter administrativní, než individualizované právní služby. Protože je advokátka žalobkyně plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 189 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 1 489 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátce jako její zástupkyni (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 200 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; 189 Kč 7. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám vzhledem k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.