16 C 64/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Hluštíkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 10 633 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 633 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 633 Kč od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč od tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky 10 633 Kč s příslušenstvím, vyplývající z pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci usnesením ze dne , datum, vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom ho poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno na adresu jeho trvalého pobytu vedenou v informačním systému základních registrů s tím, že písemnost byla uložena a připravena k vyzvednutí dne , datum, . Písemnost se považuje podle § 49 odst. 4 o. s. ř. za doručenou desátým dnem ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Písemnost tak byla žalovanému doručena dne , datum, . Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.

4. Soud při zjišťování skutkového stavu věci vycházel z listinných důkazů, které předložila žalobkyně, a to z pojistné smlouvy, z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání, z upomínky s upozorněním na zánik pojištění pro neplnění pojistných podmínek, z pojistných podmínek pro rizikové pojištění, z nové nabídky k nabídce pojistné smlouvy a z oznámení o zániku pojištění.

5. Na základě těchto listin soud učinil následující skutkový závěr:

6. Žalobkyně a žalovaný se dne , datum, písemně dohodli, že žalobkyně poskytne s účinností od , datum, na pojistnou dobu 32 let životní pojištění pro sebe a pro dítě , jméno FO, , a žalovaný bude žalobkyni hradit pojištění ve výši 2 873 Kč měsíčně. Ze strany žalobkyně byla žalovanému učiněna nová nabídka ohledně výše pojistného, a to ve výši 2 597 Kč měsíčně, se kterou souhlasil. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného v celkové výši 10 388 Kč a upozornila jej, že nebude-li dlužné pojistné uhrazeno do , datum, , dojde k zániku pojištění. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně sdělila žalovanému, že mu ke dni , datum, zaniklo životní pojištění pro nezaplacení dlužného pojistného, zároveň jej opětovně vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, .

7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

8. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

9. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.

10. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli pojistnou smlouvu na životní pojištění. Byť na samotné pojistné smlouvě není uveden podpis žalovaného, jeho podpis je pak uveden již na souhlasu s novou nabídkou výše pojistného. Z toho důvodu tak má soud za prokázané uzavření pojistné smlouvy. Na základě této smlouvy vznikla žalobkyni povinnost v případě vzniku pojistné události poskytnutou žalovanému pojistné plnění, oproti tomu byl žalovaný povinen hradit žalobkyni dohodnuté pojistné. Žalovaný nehradil pojistné řádně a za období trvání pojistné smlouvy (, datum, – , datum, ) mu vznikl dluh na pojistném v celkové výši 10 633 Kč. Žalovanému bylo za dobu trvání pojistné smlouvy předepsáno pojistné celkem 59 976 Kč, žalovaný na pojistném uhradil pouze 49 343 Kč. Ke dni , datum, došlo ze strany žalobkyně k ukončení pojistné smlouvy pro neplacení pojistného, když žalovaný byl na zánik pojištění upozorněn v upomínce ze dne , datum, . Žalovaný dlužnou částku žalobkyni dosud neuhradil, pročež se dostal dnem následujícím po skončení pojištění do prodlení a žalobkyni tak vznikl nárok požadovat po žalovaném úrok z prodlení, jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Kč. Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.

11. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě byla žalobkyně procesně úspěšným účastníkem řízení, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále 3 úkony právní pomoci po 300 Kč, celkem 900 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 3x režijní paušál po 100 Kč, celkem 300 Kč a DPH. Dohromady náklady řízení představují částku 2 252 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud na tento případ aplikoval § 14b citované vyhlášky, když je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných případech podává žaloby, které mají ustálenou formu, navíc se jedná o nárok nepřevyšující částku 50 000 Kč.