16 C 68/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 1 440 Kč s příslušenstvím

I. Soud zamítá žalobu, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 1 440 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 1 440 Kč od 11. 7. 2015 do zaplacení ve výši 8,05 %.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částky specifikované výrokem I. jako postoupené pohledávky z nesplaceného úvěru včetně příslušenství, poskytnutého žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále„ původní věřitelka“), na základě smlouvy o úvěru ze dne 11. 6. 2015 ve výši 1 000 Kč na dobu do 10. 7. 2015. Původní věřitelka měla žalovanou pohledávku postoupit žalobkyni. Soud založil rozsudek především na tomto skutkovém stavu. Smlouva o úvěru postrádá podpis žalovaného i mechanický prostředek podpis nahrazující. Žalobkyně ani nepředložila žádný důkaz, který by zachycoval proces kontraktace. Žalobkyně nepředložila způsobilý důkaz stran zaplacení úplaty ani procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy. Podle čl. II odst. 3. postupní smlouvy k postoupení pohledávek nedojde (postoupení není účinné) v případě nezaplacení úplaty postupníkem postupiteli. Stejné číslo úvěrové smlouvy se vyskytuje v oznámení o postoupení pohledávky a ve výpisu z účtu. Další dvě různá čísla se pak nachází ve smlouvě o úvěru a v seznamu postoupených pohledávek. Není tudíž objektivně jisto, zda původní věřitelka uzavřela smlouvu stran téže pohledávky, kterou postoupila a zda jde o touž částku, kterou původní věřitelka převedla na účet žalovaného. Žalobkyně tudíž neunesla subjektivní důkazní břemeno ve vztahu ke skutečnosti, že původní věřitelka řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, že žalovaný smlouvu podepsal, že byla zaplacena úplata za postoupené pohledávky, což bylo předpokladem účinnosti postupní smlouvy, že původní věřitelka právě tuto pohledávku postoupila žalobkyni ani že jde o touž částku, jež byla převedena na účet žalovaného (§ 101 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 odst. 1 první větou zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.,“ s § § 561 odst. 1, 1879, 1880 odst. 1 a 2395n zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a s § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů). Soud nařídil jednání, k němuž se žalobkyně ani její zástupce nedostavili, čímž se připravili o možnost poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., k němuž byl soud připraven. Soud pak případ projednal v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 2 a 3 o. s. ř.) a s ohledem na neunesení důkazního břemene co do výše zmíněných právně významných skutečností žalobu výrokem I. zamítl. Žalovaný měl v řízení plný úspěch, pročež by proti žalobkyni měl právo na náhradu nákladů řízení. Podle obsahu spisu mu však žádné nevznikly. Proto soud výrokem II. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).