16 C 69/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 63 705 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 63 705 Kč s úrokem z prodlení vše výši 9,75 % ročně z částky 63 705 Kč za dobu od 17. 1. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud částečně zamítá žalobu co do úroku z prodlení vše výši 2 % ročně z částky 63 705 Kč za dobu od 17. 1. 2022 do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku za řízení před soudem I. stupně ve výši 636,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet [číslo] pod [variabilní symbol].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 12 769 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], evidenční číslo ČAK: [číslo].

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částek specifikovaných výroky I. a II. coby rozdílu v obvyklé ceně vozidla před dopravní nehodou a hodnotou použitelných zbytkových částí vozidla, nákladů odtahu, parkovného, nákladů nájmu náhradního vozidla po dobu opravy a poplatků za provedení internetové aukce. To vše na základě skutečnosti, že se žalovaný dne 30. 12. 2018 v 15:50 neoprávněně zmocnil vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byl k uvedenému dni [příjmení] [příjmení], [datum narození]. Žalovaný způsobil téhož dne na křižovatce ulic [příjmení] a Jezdiště, obec Ostrava, dopravní nehodu, při níž došlo ke střetu se stojícím vozidlem [název vozidla] [anonymizováno], [registrační značka], ve vlastnictví [jméno] [příjmení], bytem [adresa]. V daném okamžiku žalovaný vykonával trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, který mu byl uložen na dobu dvou let trestním příkazem Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 15. 12. 2017. Odpovědnost z provozu zmíněného vozidla byla v tomto okamžiku pojištěna u společnosti [právnická osoba] Ta v souvislosti s pojistnou událostí vyplatila výše specifikované pojistné plnění. Pojišťovna pohledávku postoupila žalobkyni.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, ač jej k tomu soud vyzval. Nepopřel tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinil je spornými (§ 6 první věta zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. s. ř.“). To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalovaného podpůrně přihlédl.

3. Soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Žalovaný se dne 30. 12. 2018 v 15:50 neoprávněně zmocnil vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byl k uvedenému dni [příjmení] [příjmení], [datum narození]. Téhož dne žalovaný na křižovatce ulic [příjmení] a Jezdiště, obec Ostrava, způsobil dopravní nehodu, při níž poškodil stojící osobní vozidlo Opel Zafira, [registrační značka], majitele [příjmení] (detail relace o dopravní nehodě, [číslo jednací], jednotlivé faktury, vystavené na jméno žalovaného). [příjmení] [anonymizována tři slova] [registrační značka] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [adresa] ([anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [číslo jednací], velký technický průkaz). V daném okamžiku přitom žalovaný vykonával trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, který mu byl uložen na dobu dvou let trestním příkazem Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], který nabyl právní moci dne 15. 12. 2017. Odpovědnost z provozu zmíněného vozidla byla v tomto okamžiku pojištěna u společnosti [právnická osoba] (informace o trvání pojištění odpovědnosti za újmu). Ta v souvislosti s pojistnou událostí vyplatila pojistné plnění v částce 54 000 Kč coby rozdílu v obvyklé ceně vozidla [registrační značka] před dopravní nehodou a hodnotou použitelných zbytkových částí vozidla, v částce 2 154 Kč coby nákladů odtahu daného vozidla, v částce 5 082 Kč coby nájemného náhradního vozidla po dobu opravy daného vozidla, v částce 1 210 Kč coby parkovného a v částce 1 259 Kč coby poplatků za provedení internetové aukce zbytků vozidla (detail relace o dopravní nehodě, [číslo jednací], jednotlivé faktury, vystavené na jméno žalovaného, oznámení o výplatě pojistného plnění ze dne 21. 1. 2019, aukční protokol ze dne 14. 1. 2019, bankovní potvrzení o výplatě pojistného plnění). Vozidlo [registrační značka] mělo před nehodou obvyklou cenu nejméně 62 000 Kč (nabídky na prodej vozidla [značka vozidla] [anonymizováno], ocenění ojetého vozidla). Pojišťovna vyzvala žalovaného k zaplacení náhrady škody ve výzvě, která mu došla v první polovině roku 2019 (jednotlivé faktury, vystavené na jméno žalovaného, žádost žalovaného o splátkový kalendář). V důsledku přeshraniční fúze sloučením jmění zanikajících společností, mimojiné též společnosti [právnická osoba], přešlo jmění zanikajících společností na žalobkyni (výpis z obchodního rejstříku). Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné a věrohodné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nic podstatného pro meritum sporu ani výsledek řízení. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

4. Soud tedy založil rozsudek především na tomto skutkovém stavu. Žalovaný se dne 30. 12. 2018 v 15:50 neoprávněně zmocnil vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byl k uvedenému dni [příjmení] [příjmení], [datum narození]. Téhož dne žalovaný na křižovatce ulic [příjmení] a Jezdiště, obec Ostrava, způsobil dopravní nehodu, při níž poškodil stojící osobní vozidlo [anonymizováno] [značka vozidla], [registrační značka], majitele [příjmení]. [příjmení] a provozovatelem vozidla [registrační značka] byl [jméno] [příjmení], bytem [adresa]. V daném okamžiku přitom žalovaný vykonával trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, který mu byl uložen na dobu dvou let trestním příkazem Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově ze dne [datum rozhodnutí], [spisová značka] [spisová značka], který nabyl právní moci dne 15. 12. 2017. Odpovědnost z provozu zmíněného vozidla byla v tomto okamžiku pojištěna u společnosti [právnická osoba] Ta v souvislosti s pojistnou událostí vyplatila pojistné plnění v částce 54 000 Kč coby rozdílu v obvyklé ceně vozidla [registrační značka] před dopravní nehodou a hodnotou použitelných zbytkových částí vozidla, v částce 2 154 Kč coby nákladů odtahu daného vozidla, v částce 5 082 Kč coby nájemného náhradního vozidla po dobu opravy daného vozidla, v částce 1 210 Kč coby parkovného a v částce 1 259 Kč coby poplatků za provedení internetové aukce zbytků vozidla. Vozidlo [registrační značka] mělo před nehodou obvyklou cenu nejméně 62 000 Kč. Pojišťovna vyzvala žalovaného k zaplacení náhrady škody ve výzvě, která mu došla v první polovině roku 2019. V důsledku přeshraniční fúze sloučením jmění zanikajících společností, mimojiné též společnosti [právnická osoba], přešlo jmění zanikajících společností na žalobkyni.

5. Soud případ právně kvalifikoval jako regresní nárok žalobkyně proti škůdci, za kterého nahradila jím způsobenou škodu formou pojistného plnění poškozenému (§ 2927 odst. 1 druhá věta, § 2929 první věta zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.,“ ve spojení s § 6 odst. 1, odst. 2 písm. b) a s § 10 odst. 1 písm. d) a h) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále„ z. p. r.“). Podle § 6 odst. 1 z. p. r. se totiž„ pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.“ Podle § 6 odst. 2 písm. b) z. p. r., „nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému škodu vzniklou poškozením věci, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.“ Podle § 10 odst. 1 písm. d) a h) z. p. r. má„ pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný způsobil způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně nebo jestliže řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo.“ Podle § 2927 odst. 1 druhé věty o. z. má povinnost nahradit škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu dopravního prostředku též„ jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.“ Podle § 2929 první věty o. z.„ místo provozovatele nahradí škodu ten, kdo použije dopravního prostředku bez vědomí nebo proti vůli provozovatele.“ Žalovanému vznikla povinnost nahradit škodu v podobě výše specifikované na základě § 2927 odst. 1 druhé věty o. z. ve spojení s § 2929 první větou o. z. jako tomu, kdo v okamžiku vzniku škody provozoval osobní motorové vozidlo, kterého se přitom zmocnil bez vědomí jeho vlastníka. Škoda byla vyvolána zvláštní povahou provozu vozidla, poněvadž ji z fyzikálního hlediska zapříčinil pohyb vozidla po kolech a kinetická energie během něj vzniklá. Vozidlo bylo pro tento případ odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem pojištěno u právní předchůdkyně žalobkyně. Ta získala právní nárok na regresní úhradu vůči žalovanému jako právní nástupkyně pojišťovny, která poškozenému nahradila škodu pojistným plněním. A to na základě § 10 odst. 1 písm. d) a h) z. p. r. ve spojení s § 6 odst. 1, odst. 2 písm. b) z. p. r. Pojištění se totiž vztahuje i na situaci, v níž škodu nezpůsobí vlastník pojištěného vozidla či ten, kdo uzavřel pojistnou smlouvu, nýbrž jiná osoba, jakou je v daném případě žalovaný. Žalobkyně se stala univerzální právní nástupkyní původní pojišťovny, takže od ní přejala i žalovanou pohledávku (§ 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb. o přeměnách obchodních společností a družstev ve znění pozdějších předpisů). Kdyby se žalovaný vozidla nezmocnil, nezpůsobil by nehodu ani škodu. Všechny výše popsané složky škody jsou podle teorie adekvátní příčinné souvislosti následkem jednání žalovaného, protože škoda odpovídá jednak snížení obvyklé ceny poškozeného vozidla, nákladům na jeho odtah, parkování, prodej dále použitelných dílů a částky, kterou musel zaplatit poškozený za náhradní vozidlo v době opravy vozidla žalovaným poškozeného. Protože okamžik splatnosti nezakotvuje zákon ani nebyl sjednán stranami, stala se žalovaná pohledávka splatnou až na základě výzvy pojišťovny, která žalovanému poskytla lhůtu k zaplacení (§ 1723 odst. 2 ve spojení s § 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně sice nedoložila přesný den dojití výzvy žalovanému, avšak z jeho žádosti o splátkový kalendář je objektivně jisté, že mu došla a že se tak stalo dlouho před okamžikem, od nějž žalobkyně požadovala úrok z prodlení. Konkrétně v první polovině roku 2019. Žalovaný se tak ocitl v prodlení (§ 1968 ve spojení s § 1970 první věta o. z.). Soud tudíž žalobkyni přiznal rovněž úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Pokud jde o den, od kterého soud tento úrok přiznal, byl vázán žalobou (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). Výši úroku však žalobkyně vyčíslila v rozporu se zákonem, protože z důkazů vyplynulo, že se žalovaný do prodlení dostal již v první polovině roku 2019, nikoli až 17. 1. 2022. Proto soud úrok z prodlení přiznal jen v zákonné výši (§ 1970 druhá věta o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost převážné části žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. s. ř.“). Z těchto důvodů jí soud výrokem I. přisoudil většinu žalované částky až na úrok z prodlení ve výši přesahující zákonnou sazbu - v této části soud žalobu výrokem II. zamítl.

6. Výrok III. odpovídá Položce 2 odst. 2 přílohy zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů (dále„ z. s. p.“). Žalobkyně totiž navrhla vydání elektronického platebního rozkazu, což se nestalo. Proto jí posléze vznikla povinnost doplatit částku 636,50 Kč jako rozdíl mezi částkou 3 185,50 Kč (Položka 1 odst. 1 písm. b) z. s. p.) a již zaplacenou částkou 2 549 Kč. Jde o poplatek za řízení jako takové (§ 1 písm. a)), jehož poplatnicí je žalobkyně (§ 2 odst. 1 písm. a)) a který se stává splatným až na základě příslušného rozhodnutí (§ 4 odst. 1 písm. j)). Soud žalobkyni k zaplacení uložil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 7 odst. 1 druhou větou z. s. p.

7. Výrok IV. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, odst. 3, 142a odst. 1 a 142 odst. 3 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalovanému odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu úspěšná až na poměrně nepatrnou část. Soud sice nesouhlasí s žalobkyní v tom, že by nemusela žalovanému posílat předžalobní výzvu kvůli údajné nepravděpodobnosti jejího doručení, protože pokud si žalovaný nevyzvedl jinou výzvu v související kauze, tuto by si vyzvednout mohl nehledě k tomu, že žalobkyně znala i adresu žalovaného ve věznici. Žalobkyně však soudu zároveň doložila jednotlivé faktury, které nejsou ničím jiným, než výzvami k zaplacení, a ostatně i odpověď žalovaného. Proto byl účel ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. naplněn a soud žalobkyni přiznal náhradu procesních výloh. Náklady sestávají ze soudního poplatku 3 185,50 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s 7 bodem 5. a. t. částkou 3 660 Kč. Protože je advokát žalobkyně společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 1 663,20 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 12 769 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 3 660 Kč; 300 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 3 660 Kč; 300 Kč; žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 3 660 Kč; 300 Kč; 1 663,20 Kč 8. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a IV. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám vzhledem k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.