16 C 79/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem titul Davidem Mařádkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 3 932 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 932 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 932 Kč za dobu od 23. 11. 2015 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet [číslo] pod [variabilní symbol].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení byl na základě žaloby podané dne 11. 10. 2018 požadavek na zaplacení částky specifikované výrokem I. coby součtu nezaplaceného pojistného za dobu od 22. 11. 2015 do 31. 7. 2016 na základě pojistné smlouvy účastníků [číslo] s počátkem pojištění dne 22. 11. 2013.

2. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění zákona [číslo] Sb., dále„ o. s. ř.“ Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovaného, aby se k této možnosti do 14 dnů od doručení výzvy také vyjádřil s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat jeho souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný nereagoval, přestože mu výzva byla účinně doručena.

3. Soud založil rozsudek především na tomto skutkovém stavu. Žalobkyně s žalovaným dne 22. 11. 2013 uzavřeli na dobu neurčitou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla - [anonymizováno], [registrační značka] – s počátkem pojištění dne 22. 11. 2013, ročním pojistným obdobím a s běžným pojistným ve výši 4 624 Kč měsíčně, od 22. 11. 2015 pak 5 673 Kč měsíčně. Okamžik splatnosti pojistného nebyl ve smlouvě sjednán. Dne 19. 5. 2016 byla žalovanému doporučeně odeslána upomínka na zaplacení dlužného pojistného ve výši 5 673 Kč do 8. 7. 2016 s upozorněním na zánik pojištění jako následek nezaplacení. Žalovaný pak stále dlužil částku 3 932 Kč.

4. Soud případ právně kvalifikoval jako právní povinnost žalovaného uhradit žalobkyni nezaplacené pojistné po zániku závazku z pojistné smlouvy (§ § 2, 12 odst. 2 zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů ve znění zákona č. 99/2013 Sb., dále„ p. s.,“ § 3 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění zákona č. 160/2013 Sb., dále„ z. p. r.“). Běžné pojistné bylo splatné vždy 1. dne příslušného období, v tomto případě tedy 22. 11. 2015 (§ 12 odst. 2 p. s.). Závazek ze smlouvy zde zanikl 8. 7. 2016, tedy uplynutím lhůty k plnění, kterou žalobkyně žalovanému v souladu se zákonem poskytla v délce přesahující 1 měsíc v upomínce, obsahující všechny zákonné náležitosti (§ 12 odst. 1 písm. e) z. p. r.). Žalovaný však zaplatil jen zčásti a zůstal žalobkyni dlužen výše specifikovanou částku částku. Dnem následujícím po dni splatnosti, tedy od 23. 11. 2015, se tak žalovaný ocitl v prodlení a vznikla mu tak povinnost zaplatit i úrok z prodlení (§ 1970 první věta zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v prvním účinném znění, dále„ o. z.“). Výši úroku žalobkyně vyčíslila v souladu se zákonem (§ 1970 druhá věta o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v prvním účinném znění). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Z těchto důvodů jí soud přisoudil celou žalovanou částku.

5. Výrok II. odpovídá Položce 2 odst. 2 přílohy zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění zákonů č. 168/2016 Sb., 460/2016 Sb. a [číslo] Sb. (dále„ z. s. p.“). Žalobkyně totiž navrhla vydání elektronického platebního rozkazu, což se sice stalo, avšak platební rozkaz nemohl být z technických důvodů podepsán, což je z právního hlediska totéž, jako kdyby nebyl vydán. Proto mu posléze vznikla povinnost doplatit částku 600 Kč jako rozdíl mezi částkou 1 000 Kč (Položka 1 odst. 1 písm. a) z. s. p.) a již zaplacenou částkou 400 Kč. Jde o poplatek za řízení jako takové (§ 1 písm. a)), jehož poplatnicí je žalobkyně (§ 2 odst. 1 písm. a)) a který se stává splatným až na základě příslušného rozhodnutí (§ 4 odst. 1 písm. j)). Soud žalobkyni k zaplacení uložil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 7 odst. 1 druhou větou z. s. p.

6. Výrok III. odpovídá ustanovení § § 137 odst. 1, 142a odst. 1, 142 odst. 1 a 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 1 vyhlášky MSp č. 254/2015 Sb., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném prvním zmíněným ustanovením žalovanému odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají z celkového soudního poplatku 1 000 Kč a z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 100 Kč za úkon – za předžalobní výzvu a za žalobu. Celkové náklady tedy činí 1 200 Kč Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a III. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám.