16 C 88/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným:

1. MUDr. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem ulice a číslo PSČ obec o určení vlastnického práva I. Soud zamítá žalobu na určení, že je žalobkyně vlastníkem části pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] 1, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, [katastrální pracoviště], a to v rozsahu, v jakém je tento pozemek ohraničen oplocením, zachyceném mezi body 5., 7., 8. a 9. na l. [číslo] spisu. II. O náhradě nákladů řízení soud rozhodne samostatným usnesením.

1. Žalobkyně se domáhala určení specifikovaného ve výroku I. se zdůvodněním, že koupila na základě kupní smlouvy ze dne [datum] pozemky parc. č. St. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], vše v k. ú. [obec a číslo], které jsou ke dni podání žaloby v jejím výlučném vlastnictví. Nabyla ovšem vlastnické právo též k části pozemku parc. [číslo] situované mezi body 5., 7., 8. a 9. znázorněnými na výkresu z l. [číslo] spisu (dále„ sporné území“), který zachycuje linii stávajícího oplocení nemovitostí žalobkyně. Pozemek parc. [číslo] je přitom v katastru nemovitostí zapsán jako rovnodílné podílové spoluvlastnictví obou žalovaných. Žalobkyně argumentovala, že v roce [rok] spolu s manželem [příjmení] [jméno] [příjmení] zakoupila výše uvedené pozemky s již existujícím dřevěným plotem, který tam stál již od 80. let 20. století, a to v dobré víře, že nabývá též vlastnické právo ke spornému území. Nabyla tudíž vlastnické právo již na základě této smlouvy. Alternativně se žalobkyně dovolala vydržení sporného území již svými právními předchůdci. V minulosti nejspíše při budování oplocení právním předchůdcem žalobkyně, kdy hranice v terénu nebyly tolik seznatelné a kdy každý užíval pozemky zejména v rozsahu oplocení/rozhrad, došlo zřejmě k připlocení sporného území. To bylo již od 80. let (později žalobkyně tvrdila, že od 70. let) využíváno právními předchůdci žalobkyně, čemuž odpovídá stáří vzrostlé vysazené zeleně před plotem. Žalobkyni přitom není známo, že by žalovaný či jeho právní předchůdci v minulosti od doby postavení plotu kdykoliv rozporovali hranici pozemku žalobkyně či jejího právního předchůdce. Žalobkyně též vyzdvihla okolnost, že poměr výměry pozemků žalobkyně, resp. jejich právních předchůdců, ke spornému území je zanedbatelný. Již z pouhého sdělení o ohlášení drobné stavby ze dne [datum] lze vyvodit, že nejpozději ke dni [datum] již oplocení bylo vybudováno. A tak nejpozději po 10 letech, tj. [datum], došlo k vydržení sporného území. Vlastnické právo ke spornému území tudíž vydrželi již právní předchůdci žalobkyně. S ohledem na stáří plotu se žalobkyně v roce [rok] rozhodla plot renovovat a proto realizovala výměnu výplně (dřevěné latě) mezi již existujícími sloupky, aniž by původní plot jakkoliv změnil svoji původní linii (hranici). V reakci na opravu plotu žalobkyně obdržela od žalované 1. výzvu, aby plot odstranila, jelikož má zasahovat do jejího pozemku parc. [číslo]. Dále žalovaná 1. informovala stavební úřad v [obec] o tom, že tedy plot zasahuje do jejího pozemku. Stavební úřad zahájil řízení o odstranění stavby plotu. žalobkyně oznámením ze dne [datum]. Podle stavebního úřadu plot stojí na pozemku p. [číslo] přičemž účelové určení tohoto pozemku je trvalý travní porost a podle regulativů této plochy v souladu s územním plánem [územní celek] z roku [rok] ve znění dodatku [číslo] je umístění oplocení pozemků s tímto využitím v rozporu. Stavební úřad trvá na odstranění existujícího plotu, přestože bylo oplocení dodatečně povoleno v roce [rok], jak vyplývá ze sdělení o ohlášení drobné stavby ze dne [datum]. Žalobkyni tedy hrozí závažná újma ve formě odstranění desítek metrů renovovaného plotu, a to z důvodu zahájení řízení o odstranění stavby a že stavební úřad trvá na odstranění oplocení pozemku žalobkyně a přitom stavební úřad není příslušný ani nemá pravomoc řešit a určovat sporné hranice pozemků, které může určit toliko soud. Žalobkyně má tudíž důležitý právní zájem na požadovaném určení. Pokud totiž soud určí, že sporná hranice kopíruje linii plotu, změní se účelové určení této části pozemku (již nebude trvalý travní porost) a dle regulativu bude přípustné mít oplocení na takovém účelovém určení pozemku, takže řízení o odstranění stavby ztratí význam a bude zastaveno. Žalobkyně podala žalobu, aby posléze mohla požádat o změnu územního plánu, což stavební úřad přislíbil pro případ, kdy by plot stál na vlastnické hranici mezi pozemky žalobkyně a pozemky sousedními, tedy v případě, že bude žalobkyně plně úspěšná v tomto řízení.

2. Žalovaná 1. navrhla zamítnutí žaloby se zdůvodněním, že nabyla společně s žalovanou [číslo] každá v rozsahu jedné ideální poloviny, předmětný pozemek parc. [číslo] od manželů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] kupní smlouvou ze dne [datum]. Podle geometrického plánu zhotovitele [právnická osoba], jež byl nedílnou součástí kupní smlouvy, vznikl předmět prodeje parc. [číslo] rozdělením původního pozemku parc. [číslo] o výměře 6393 m2 na nově vzniklé pozemky parc. [číslo] s novou výměrou 6144 m2 a pozemku parc. [číslo] o výměře 249 m2. Souhlas s rozdělením pozemku parc. [číslo] udělil i [stát. instituce] – stavební úřad dne [datum]. Žalobkyně na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nabyla společně s manželem [příjmení] [jméno] [příjmení] do společného jmění manželů pozemky nyní zapsané na listu vlastnickém [číslo] pro katastrální území Ostravice 1, a sice od [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], které pozemky nabyly v rámci dědického řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum]. Manželé [příjmení] nabyli pozemek p. č. st. [číslo], objekt bydlení [adresa] na pozemku p. č. st. [číslo], pozemek p. [číslo] vše v kat. území [obec a číslo]. Ze znění kupní smlouvy zcela jasně vyplývá, že kupující manželé [příjmení] byli prodávajícími upozorněni na věcné břemeno (podle listiny) čerpání vody ze studny s volným přístupem a odchodem přes pozemek parc. [číslo] dle Usnesení soudu číslo deníku [číslo]. Do výlučného vlastnictví žalobkyně pak nemovitosti zapsané na listu vlastnickém [číslo] pro [katastrální uzemí] 1 náleží až ode dne [datum] a to z důvodu uzavření Smlouvy o zúžení SJM č. NZ [číslo] [rok] ze dne [datum]. Pozemek parc. [číslo] nemá a nikdy neměl s pozemkem parc. [číslo] žádnou společnou hranici. Pozemek parc. [číslo] ve výlučném vlastnictví žalobkyně má společnou hranici s pozemkem parc. [číslo] (původně ve vlastnictví Biskupství ostravsko – opavského) nyní ve vlastnictví [územní celek]. Pozemek je ostatní komunikací v daném místě. Teprve na tento pozemek parc. [číslo] navazuje společnou hranicí pozemek parc. [číslo] v podílovém spoluvlastnictví žalované [číslo] [číslo]. Jednotlivé pozemky jsou v mapovém systému katastru nemovitostí jasně zakresleny a jejich umístění je zřejmé. Ze zakreslených a zapsaných údajů samotná žalobkyně, resp. společně s manželem, v minulosti opakovaně vycházela, žalované [číslo] předkládala listiny, které byly zpracovávány odborně znalými osobami, a to již v období, jež krátce navazovalo na nabytí předmětných nemovitostí na [list vlastnictví] k.ú. [obec a číslo]. Zejména se jedná o dokumentaci týkající se vodovodní a kanalizační přípojky k objektu bydlení [adresa] k. ú. [obec]. V roce [rok], přesně [datum] zaslali manželé [příjmení] žalované [číslo]„ Žádost ke smlouvě o právu provést stavbu“. Žádost byla podepsána Ing. [jméno] [příjmení], v žádosti se výslovně uvádí, že žádají žalovanou [číslo] o udělení souhlasu se stavbou„ Vodovodní a kanalizační přípojka k pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec a číslo] a to vzhledem k tomu, že přípojné místo se nachází na parcele [číslo] souhlas je nutný pro vydání územního souhlasu. V příloze doručené žádosti je projektantem Ing. [jméno] [příjmení] zpracována situace. Žalovaná výslovně upozorňuje na větu žadatele Ing. [jméno] [příjmení], že má věc řešenu s Lesy České republiky (k datu realizace žádosti byly Lesy České republiky vlastníkem pozemku parc. [číslo]). Vodovodní a kanalizační přípojka přetínala a přetíná nejprve pozemek komunikace a teprve poté se dotýkají pozemku parc. [číslo]. I v této souvislosti si žalobkyně a její manžel museli být vědomi toho, že se dotýkají vlastnického práva všech těchto vlastníků. Pokud by se tedy domnívali žalobkyně a její manžel, že staví přípojky na svých pozemcích, pak by dle schématu situace pro zakreslení přípojek, vůbec souhlas Lesů České republiky a žalovaných 1 a 2 nepotřebovali. V příloze zpracované autorizovaným projektantem je vyznačen plot žalobkyně, jsou zakresleny jednotlivé parcely, je uvedena poznámka o místní komunikaci a jsou vyznačeny přípojky vodovodní i kanalizační. Dne [datum] žalovaná [číslo] vůči Ing. [jméno] [příjmení] vznesla svou výhradu vůči zaměření přípojek, výslovně upozornila na nedodržení hranic pozemků, zejména pak na skutečnou trasu místní komunikace a výslovně zakreslila do situačního plánu přípojek stav plně odpovídající hranicím jednotlivých pozemků dle katastrální mapy. Dne [datum] žalovaná [číslo] vyzvala manžele [příjmení] k odstranění plotu z pozemku parc. [číslo]. Minimálně od [datum] nemohli být manželé [příjmení], resp. žalobkyně v dobré víře, že užívají pozemek v oploceném rozsahu v souladu s rozsahem nabytého vlastnického práva. Dne [datum] vydal [stát. instituce] – stavební úřad pod [číslo jednací] územní souhlas s umístěním stavby kanalizační a vodovodní přípojky na pozemcích [číslo] v kat. území [obec a číslo], [územní celek]. V příloze územního souhlasu je situační zákres přípojek zpracovaný Ing. [jméno] [příjmení], který se však diametrálně liší od situačního zákresu, který byl žalované [číslo] předložen pro účely udělení souhlasu se stavbou přípojek a v příloze Smlouvy o provedení práva provést stavbu. Vlastnické právo na straně obou žalovaných manželé [příjmení] v roce [rok], [rok] respektovali, když výslovně jejich souhlas k realizaci přípojek vyžadovali. Pokud by již k tomuto datu byli přesvědčeni o svém vlastnickém právu, pak by o souhlas žalovaných vůbec neměli důvod žádat. Žalovaná 1. rovněž zdůraznila, že Ing. [příjmení] byl v okamžiku uzavření kupní smlouvy osobou znalou v oboru stavebnictví, přípojek a zeměměřictví, protože jeho profese s těmito oblastmi úzce souvisela. Pracoval pro [právnická osoba], která zpracovávala projekty na různé stavby, přičemž během toho samozřejmě musela komunikovat i s katastrálními úřady. Ing. [příjmení] tedy věděl, jak tyto záležitosti fungují a katastrální mapa byla v okamžiku uzavření kupní smlouvy jasně dána, neprocházela žádnými změnami. Zapsanému stavu odpovídá i stav uvedený v kupní smlouvě. Pokud jde o věcné břemeno braní vody ze studny, tato studna dodnes fakticky existuje na pozemku p. [číslo] to při pohledu od rodinného domu žalobkyně vně oplocení. Je pravdou, že skutečná cesta se v terénu odklání od cesty tak, jak je vyznačena v katastrální mapě, a to kvůli terénu, který si odklon vynutil. Dne [datum] se žalovaná [číslo] obrátila na místně příslušný stavební úřad s žádostí o zjištění, zda žalobkyně požádala o povolení stavby plotu, či učinila ohlášení stavby plotu. Téhož dne byli písemné vyzváni manželé [příjmení] k zanechání dalšího budování plotu s tím, že sami ve svém přípise ze dne [datum] žalovanou č. 1 ujistili, že se zdrží dalšího postupu budování a zajistí si prostřednictvím geodetické společnosti přesné hranice svých pozemků. Z grafické části Úplného znění Změny [číslo] Územního plánu [obec] je patrné, že se pozemek p. [číslo] nachází v nezastavěném území, v ploše NS – plochy smíšené nezastavěného území. Dle platných regulativů je nepřípustné oplocování pozemků kromě přípustných výjimek, do kterých však předmětný pozemek p. [číslo] nespadá. Jakékoli oplocení na pozemku parc. [číslo] je nepřípustné a tedy v rozporu s objektivním zjištěním, platným územním plánem [územní celek]. Je tedy zcela podružné, kdo je vlastníkem předmětného pozemku, kdo je vlastníkem oplocení, tato stavba na pozemku je v rozporu se stavebními předpisy a v rozporu s platným územním plánem. Na základě zjištění rozporu stavby a územního plánu zahájil [stát. instituce] – stavební úřad dne [datum] řízení o odstranění stavby. Místním šetřením odpovědného pracovníka Ing. [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že plot se skutečně nachází na pozemcích parc. [číslo]. Na straně žalobkyně není dán žádný naléhavý právní zájem na tomto řízení a na jí tvrzeném určení hranice pozemků, není dán ani naléhavý právní zájem odůvodněný vznikem škody v podobě uložení povinnosti stavby plotu na pozemku parc. [číslo]. Protiprávní stav, vzniklý stavbou plotu v místě, kde je územním plánem obce stanoven regulativ zakazující umístění takovéto stavby, vyvolává objektivní vznik povinnosti stavbu odstranit, bez ohledu na vlastnické poměry k této stavbě. Určením jakéhokoli práva k pozemku, či její části, nezmění zařazení tohoto parcelního čísla mimo regulativ územního plánu. Protiprávní stavy umístění stavby plotu vznikl a trvá minimálně od roku [rok], resp. [rok], kdy žalovaná výslovně žalobkyni písemně upozornila, že stavba je na pozemku parc. [číslo] který není ve vlastnictví žalobkyně. Stavební zásah do plotu z roku [rok] nepředstavoval pouhou opravu plotu, ale kompletní stavbu pevného plotu s betonovými základy. Zbudovaná železobetonová podezdívka diametrálně mění charakter stavby. Přestože žalovaná č. 1 vyzvala manželé [příjmení] k zastavení stavby, což i sami v reakci na její výzvu i přislíbili, v průběhu následných týdnů stavbu kompletně dokončili. Není pravdou, že plot byl zbudován v 80. letech minulého století. Snímek katastrální mapy z roku [rok] zachycuje danou oblast, sporný pozemek na něm vyznačen není, avšak je zřetelně vidět pozemek cesty [parcelní číslo] k.ú. [obec a číslo] (tehdejší cesta měla číslo jen [číslo]). Snímek zachycuje pozemek zahrady, tehdy označen p. [číslo] pozemek parc. č. st. [číslo]. Shodný snímek katastrální mapy je připojen jako příloha sdělení k ohlášení drobné stavby ze dne [datum], na základě kterého [stát. instituce] – stavební úřad sděluje paní [jméno] [příjmení], že nemá námitek vůči stavbě plotu. Tento měl být dřevěný, o výšce 1,6 m. Z přílohy – snímku je opět pozemek cesty patrný. Pozemek žalované [číslo] však vznikl z pozemku na opačné straně cesty, než jsou pozemky žalobkyně. Žalovaná [číslo] po nabytí svého pozemku na nesrovnalosti upozorňovala, již vůči právním předchůdcům svém nároky uplatnila. Není tedy pravdou, že by k žádnému úkonu, ze kterého by bylo zřejmé, že došlo ke vzniku protiprávního umístění a zásahu stavbou do jejího pozemku, v minulosti, tedy před rokem [rok], neuskutečnilo. [příjmení] [jméno] [příjmení] si byla plně vědoma toho, kudy cesta vede a vedla. Na straně právních předchůdců žalobkyně k vydržení vlastnického práva k části pozemku parc. [číslo] nedošlo. [příjmení] [příjmení] rozhodně nebyla v dobré víře, její držba směrem k části pozemku parc. [číslo] nebyla poctivá. Tento pozemek byl jiných vlastníků a nacházel se za cestou na pozemku parc. [číslo]. Skutečnosti, kde jsou hranice pozemků, minimálně pozemků ve vlastnictví právní předchůdkyně [jméno] [příjmení] s pozemkem parc. [číslo] (resp. [číslo]), byly známy od 60. let minulého století. Na těchto skutečnostech nic nemění fakt, že se výkon cesty od těchto hranic pozemků mírně odklonil, že jeho faktický průběh se stočil směrem na pozemek parc. [číslo] následně parc. [číslo] k tíži jeho vlastníků. [obec] však byly v místě dané, byly zakresleny v katastrálních mapách. Navíc pozemek parc. [číslo] nebyl právními předchůdci převáděn, ani děděn. V listinách, které byly nabývacími listinami mezi právními předchůdci žalobkyně je usnesení o projednání dědictví z roku [rok] a kupní smlouvy z [datum]. V obou těchto listinách jsou pozemky jasně uvedené a označené v souladu se zápisem do katastru nemovitostí. Pozemky byly zakresleny i v katastrálních mapách. Jen prostým srovnáním s mapou a ortomapou muselo být žalobkyni zřejmé, že stav neodpovídá stavu faktickému.

3. Žalovaná 2. s žalobou naopak souhlasila a uvedla, že za cca 50 let nevznikl žádný spor ohledně toho, že plot existuje a že stojí tam, kde stojí.

4. Soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Z úřední činnosti je mu známo, že žalobkyně podala žalobu na určení vlastnického práva obsahující podobná tvrzení, důkazní návrhy a právní argumenty i na vlastníka pozemku [parcelní číslo] (ostatní plocha, způsob využití: pozemní komunikace), který je přitom situován mezi pozemkem [parcelní číslo] (zahrada) a sporným územím. K domu [adresa] stojícím na pozemku p. č. st. [číslo], který obklopuje zmíněná zahrada, tedy těsně přiléhá pozemek p. [číslo] teprve za ním leží pozemek p. [číslo] přičemž do pozemků p. [číslo] i [číslo] zasahuje plot (viz též jednotlivé dále citované výpisy z katastru nemovitostí a katastrální mapy včetně snímku ortofotomapy pod spisem, výkres z l. [číslo]). Proto považoval za hospodárné spojit obě řízení v jedno. Leč protože by spojením došlo ke změně v obsazení soudu, protože by případ projednávala jiná soudkyně, což by znamenalo zásah do ústavního principu zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 LZPS), uložil účastnicím, aby se k tomuto postupu vyjádřily. Žalovaná 1. nesouhlasila. Proto soud věci nespojil. Ze shodných skutkových tvrzení všech účastnic vyplynulo, že plot ve sporném území stojí tam, kde je zakreslen mezi body 5 a 9 výkresu na l. [číslo] spisu. Tento stávající plot stojí v totožném místě, jako plot před stavebním zásahem, provedeným manželi [příjmení] v roce [rok]. Soud nepřevzal jako skutková zjištění nesporná tvrzení žalobkyně a žalované 2. kvůli postoji žalované 1. a protože všechny právně významné skutečnosti účastnice doložily důkazy, z nichž potom soud vyšel. Vyplynula z nich následující skutková zjištění. [příjmení] [jméno] [příjmení] požádala stavební úřad o dodatečné povolení rozšíření stavby plotu kolem chalupy [adresa] a omluvila se za přestupek, který tím snad způsobila (žádost o dodatečné povolení stavby ze dne [datum]). Stavební úřad odpověděl, že nemá námitek, ale že neodpovídá za škody, jež mohou vzniknout v zimním období při odklízení sněhu motorovými mechanismy (sdělení k ohlášení drobné stavby ze dne [datum]). Dne [datum] [jméno] [příjmení] uzavřel kupní smlouvu s manželi [jméno] a [jméno] [příjmení], jimž prodal mimojiné pozemek p. [číslo] sestávající z většího dílu (louka) a menšího dílu (ostatní plocha a ostatní komunikace) s tím, že kupující vzali na vědomí existenci blíže nespecifikovaných věcných břemen (kupní smlouva ze dne [datum]). S tímto dělením pozemku [parcelní číslo] souvisí poznatek, že linie, patrně odpovídající„ severní“ hranici pozemku [parcelní číslo] sousedícího s později vzniklým pozemkem p. [číslo] byla v katastrální mapě určitým způsobem zobrazena ještě před vznikem pozemku p. [číslo]. K pozemku p. č. st. 838 nicméně vždy těsně přiléhala cesta – pozemek [parcelní číslo], dnes [parcelní číslo]. Skutečná poloha cesty se od cesty promítnuté do zobrazovací roviny katastrální mapy jako parcela [číslo] res [parcelní číslo] částečně vlivem sklonu terénu, zčásti kvůli nepřesnostem vzniklým při digitalizaci katastrálních map, časem odklonila, takže vede částečně jižněji (kopie katastrální mapy z l. [číslo] kopie katastrální mapy z l. [číslo] verte, kupní smlouva ze dne [datum] s geometrickým plánem, snímek katastrální mapy z l. [číslo] snímek katastrální mapy pod spisem, výřezu mapy z l. [číslo] situační mapy z l. [číslo] jednotlivé dále citované výpisy z katastru nemovitostí, tvrzení žalované 1. z přípravného jednání). Dne [datum] obě žalované uzavřely kupní smlouvu na pozemek p. [číslo] právě s manželi [příjmení], přičemž se k pozemku vázalo věcné břemeno v podobě práva cesty a čerpání vody ze studny s volným přístupem a odchodem pro kn. vl. [číslo] podle usnesení soudu číslo deníku [číslo]. Tento pozemek jako samostatná věc v právním smyslu přitom vznikl teprve podle této smlouvy na základě geometrického plánu oddělením z pozemku manželů [příjmení] p. [číslo] k jehož zbývající části vlastnické právo převedeno nebylo (kupní smlouva ze dne [datum] s geometrickým plánem, výpis z katastru nemovitostí – [list vlastnictví] - ze dne [datum], kopie katastrální mapy z l. [číslo]). V roce [rok] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zdědily po paní [jméno] [příjmení] mimojiné pozemky p. č. st. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a dům [adresa] v k. ú. [obec a číslo], a sice na základě pravomocného usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka] (usnesení). Tyto nemovitosti pak prodaly do SJM žalobkyni a Ing. [jméno] [příjmení]. V čl. III. písm. a) bod ii) a čl. V. smlouvy pak [příjmení] vzali na vědomí existenci dvou věcných břemen podle usnesení soudu číslo deníku [číslo]: čerpání vody ze studny s volným přístupem a odchodem k tíži pozemku p. [číslo] ve prospěch vlastníka stavby [adresa], pozemku p. č. st. [číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] věcného břemene braní vody ze studny s volným příchodem a odchodem k tíži pozemku p. [číslo] ve prospěch vlastníka stavby [adresa], pozemku p. č. st. [číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo]. Současně oba kupující deklarovali, že se seznámili s právním i faktickým stavem nemovitostí včetně inženýrských sítí, součástí a vybavení, ověřili si na stavebním úřadě, že na pozemcích lze stavět rodinný dům, přičemž byli srozuměni i s tím, že se nemovitost nachází ve špatném technickém stavu, pročež bude nutná její kompletní rekonstrukce (kupní smlouva ze dne [datum], výpisy z katastru nemovitostí – [list vlastnictví] - ze dne [datum] a [datum]). Věcné břemeno čerpání bylo do evidence nemovitostí naposledy zapsáno již v roce [rok], věcné břemeno braní vody pak v roce [rok]. Žalobkyně se stala výlučnou vlastnicí výše zmíněných nemovitostí na základě smlouvy o zúžení SJM ze dne [datum] (výpisy z katastru nemovitostí – [list vlastnictví] - ze dne [datum] a [datum], [list vlastnictví] ze dne [datum]). Obě věcná břemena byla skutečně zapsána v katastru nemovitostí i den před uzavřením kupní smlouvy ze dne [datum] (výpis z katastru nemovitostí – [list vlastnictví] - ze dne [datum]). V okamžiku uzavření kupní smlouvy měly všechny v ní zmíněné pozemky totožnou výměru jako podle všech předložených výpisů z katastru nemovitostí (jednotlivé výpisy, dědické usnesení, kupní smlouva ze dne [datum]). Pozemek p. [číslo] měl v okamžiku uzavření kupní smlouvy z roku [rok] tutéž výměru, jako podle všech předložených výpisů z katastru nemovitostí (kupní smlouva z roku [rok]). [jméno] [příjmení] měl od [datum] v živnostenském rejstříku zapsány dvě živnosti: poradenskou a konzultační činnost zpracování odborných posudků a studií, kterou přerušil [datum], a inženýrskou činnost v investiční výstavbě – technickou pomoc – inženýrskou a investorskou činnost – stavební dozor, která zanikla dne [datum] (výpis z Registru ekonomických subjektů). Ing. [jméno] [příjmení] a žalobkyně nechali za účelem vydání územního souhlasu s umístěním stavby vodovodní a kanalizační přípojky k rodinnému domu stojícím na pozemku p. č. st. [číslo] zpracovat situační náčrt zobrazující polohu inženýrských sítí. Poté požádali žalovanou 1. jako spoluvlastnici pozemku p. [číslo] na němž se nachází„ přípojné místo,“ přičemž podobnou smlouvu již měli mít uzavřenu s Lesy České republiky, s. p., dopisem ze dne [datum] o uzavření smlouvy o právu provést stavbu přípojek. Přílohou žádosti je i situační náčrt zpracovaný [právnická osoba] v červenci [rok], zahrnující mimojiné též polohu oplocení v katastrální mapě. Je z něj patrno, že oplocení zasahuje i do pozemku [parcelní číslo]. Pozemek p. [číslo] je přitom zobrazen při pohledu od rodinného domu až za oplocením (žádost ke„ Smlouvě o právu provést stavbu“ ze dne [datum] se situačním náčrtem). Žalovaná 1. odpověděla, že je skutečná poloha inženýrských sítí jiná a že v jejich pozemku žádné nevedou. V jednom z emailů žalovaná 1. napsala:„ původní skutečnou cestu máte za plotem Vy, je to pozemek lesů České republiky, s [číslo]“ Zároveň zde uvedla, že cesta, po které se nyní jezdí, není oficiální v cestou, ale pozemkem pana [příjmení]. Tímto pozemkem je přitom pozemek p. [číslo] z nějž se oddělil (vznikl) pozemek žalovaných [číslo]. Oba poté polemizovali o skutečné trase sítí, avšak podle všech situačních náčrtů, které si vzájemně zaslali, měly vodovodní a kanalizační přípojka vést přes pozemek [parcelní číslo] i sporné území, které bylo při pohledu od rodinného domu vždy situováno až za oplocením a pozemkem [parcelní číslo]. [jméno] [příjmení] uvedl, že polohu inženýrských sítí zanesenou v situačním náčrtu [právnická osoba], s níž žalovaná 1., nesouhlasila, mu poskytl stavební úřad, který požadoval uzavření Smlouvy o právu provést stavbu s žalovanými jako majiteli dotčeného pozemku, jejíž koncept byl rovněž přílohou výše citované žádosti. V e-mailu ze dne [datum] žalovaná 1. vyzvala pana [příjmení] k neprodlenému odstranění plotu z pozemku p. [číslo] přičemž k emailu přiložila náčrt, který zachycuje přítomnost oplocení na pozemku p. [číslo] (e-mailová komunikace mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou 1., zaměření přípojek, geometrický plán s smlouva z roku [rok]). Stavební úřad dne [datum] vydal územní souhlas s umístěním stavby obou přípojek mimojiné na pozemcích p. [číslo] také na základě smluv s vlastníky těchto dvou pozemků, přičemž jeho přílohou je výše zmíněný situační náčrt z pera [právnická osoba] (územní souhlas). Ve vší této dokumentaci je přitom linie oplocení zakreslena při pohledu od rodinného domu za vlastnickou hranicí (tam, kde zasahuje do pozemku [parcelní číslo]), resp. před ní, nikoli na ní, přičemž nemá rovný tvar jako hranice, nýbrž tvar několikrát lomený. Navíc je zde kromě pozemku [parcelní číslo] coby cesty zachycena i skutečná (v katastru neevidovaná) trasa cesty, která se od stavu zápisu v katastru odchyluje, ale částečně se s ní kryje, částečně ji protíná, částečně vede hned vedle ní. Dne [datum] žalobkyně s [jméno] [příjmení] sepsali dopis, v němž v reakci na výzvu žalované 1. k odstranění protiprávního stavu oznámili, že nebudují nový plot, nýbrž rekonstruují původní v téže linii (vyjádření manželů [příjmení] ze dne [datum]). Biskupství ostravsko-opavské oznámilo žalované 1., že je k zahradě rodinného domu [adresa] připlocena část jejich pozemku p. [číslo] že vlastníka požádali o odstranění oplocení (e-mail ze dne [datum]). Žalovaná 1. vyzvala oba Dokulilovy k odstranění plotu, o čemž informovala stavební úřad (výzva k odstranění plotu a přípis stavebnímu úřadu ze dne [datum]). Ten odpověděl, že přítomnost plotu na pozemcích p. [číslo] odporuje územnímu plánu a že byla stavba kanalizační přípojky realizována způsobem rozporným s územním souhlasem, pročež Dokulilovým uložil, aby předložili zaměření skutečné polohy sítí (sdělení [stát. instituce], stavebního úřadu ze dnů [datum] a [datum], protokol sepsaný stavebním úřadem dne [datum]). [jméno] [příjmení] pak emailem zaslal zaměření provedené úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem, podle kterého obě přípojky vedou přes sporné území i přes pozemek [parcelní číslo]. Tuto zprávu napsal jménem [právnická osoba], a. s. (e-mail ze dne [datum] s přílohou). Žalobkyně potom stavebnímu úřadu adresovala přípis zahrnující argumenty uplatněné v žalobě (vyjádření žalobkyně ze dne [datum]). Stavební úřad později zahájil řízení o odstranění stavby plotu (oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby ze dne [datum]). Žalovaná 2. dne [datum] adresovala stavebnímu úřadu vyjádření, podle kterého stál plot v daném místě asi od 70. let, aniž by komukoli vadil. Manželé [příjmení] zakoupili ruinu se zahradou oplocenou shnilým plotem, kterou byli nucení zlikvidovat. Vystavěli nový dům a po čase zbourali starý plot, na jehož místě postavili plot nový (vyjádření žalované 2. ze dne [datum]).

5. Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné a věrohodné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů v podobě fotografií, seznamu souřadnic ani výkresu plotu nevyplynulo nic podstatného pro meritum sporu ani pro výsledek řízení, protože fotografie nelze objektivně spojit se sporným územím (mohou pocházet ze kteréhokoli jiného místa), přičemž otázka vlastnického práva k plotu, právní kvalifikace zásahu do něj podle stavebního práva i otázka souladu jeho existence s územním plánem byly právně irelevantní. Jeho existence a přesná poloha byla ostatně mezi účastnicemi nesporná. Ostatní dva důkazy nezachycují žádnou relevantní informaci. Soud nezadal znalecký posudek v oboru geodezie, poněvadž žalobu zamítl, neoslovil stavební úřad, poněvadž všechna relevantní fakta vyplynula již z jeho přípisů, nevyžádal dědický spis, poněvadž všechny potřebné informace obsahovalo výše vyhodnocené závěrečné usnesení, ani nevyslechl svědky, žalobkyni či žalovanou 1., jelikož otázka vydržení vlastnického práva ke spornému území právními předchůdci manželů [příjmení] nebyla z níže rozvedených důvodů podstatná. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

6. Soud tedy založil rozsudek především na následujícím skutkovém závěru. Žalobkyně podala žalobu na určení vlastnického práva obsahující podobná tvrzení, důkazní návrhy a právní argumenty i na vlastníka pozemku [parcelní číslo] (ostatní plocha, způsob využití: pozemní komunikace), který je přitom situován mezi pozemkem [parcelní číslo] (zahrada) a sporným územím. K domu [adresa] stojícím na pozemku p. č. st. [číslo], který obklopuje zmíněná zahrada, tedy těsně přiléhá pozemek p. [číslo] teprve za ním leží pozemek p. [číslo] přičemž do pozemků p. [číslo] i [číslo] zasahuje plot. Dne [datum] [jméno] [příjmení] uzavřel kupní smlouvu s manželi [jméno] a [jméno] [příjmení], jimž prodal mimojiné pozemek p. [číslo] sestávající z většího dílu (louka) a menšího dílu (ostatní plocha a ostatní komunikace) s tím, že kupující vzali na vědomí existenci blíže nespecifikovaných věcných břemen. S tímto dělením pozemku [parcelní číslo] souvisí poznatek, že linie, patrně odpovídající„ severní“ hranici pozemku [parcelní číslo] sousedícího s později vzniklým pozemkem p. [číslo] byla v katastrální mapě určitým způsobem zobrazena ještě před vznikem pozemku p. [číslo]. K pozemku p. č. st. [číslo] nicméně vždy těsně přiléhala cesta – pozemek [parcelní číslo], dnes [parcelní číslo]. Skutečná poloha cesty se od cesty promítnuté do zobrazovací roviny katastrální mapy jako parcela [číslo] res [parcelní číslo] částečně vlivem sklonu terénu, zčásti kvůli nepřesnostem vzniklým při digitalizaci katastrálních map, časem odklonila, takže vede částečně jižněji. Dne [datum] obě žalované uzavřely kupní smlouvu na pozemek p. [číslo] právě s manželi [příjmení], přičemž se k pozemku vázalo věcné břemeno v podobě práva cesty a čerpání vody ze studny s volným přístupem a odchodem pro kn. vl. [číslo] podle usnesení soudu číslo deníku [číslo]. Tento pozemek jako samostatná věc v právním smyslu přitom vznikl teprve podle této smlouvy na základě geometrického plánu oddělením z pozemku manželů [příjmení] p. [číslo] k jehož zbývající části vlastnické právo převedeno nebylo. V roce [rok] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zdědily po paní [jméno] [příjmení] mimojiné pozemky p. č. st. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a dům [adresa] v k. ú. [obec a číslo], a sice na základě pravomocného usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka] Tyto nemovitosti pak prodaly do SJM žalobkyni a Ing. [jméno] [příjmení]. V čl. III. písm. a) bod ii) a čl. V. smlouvy pak [příjmení] vzali na vědomí existenci dvou věcných břemen podle usnesení soudu číslo deníku [číslo]: čerpání vody ze studny s volným přístupem a odchodem k tíži pozemku p. [číslo] ve prospěch vlastníka stavby [adresa], pozemku p. č. st. 838, p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] věcného břemene braní vody ze studny s volným příchodem a odchodem k tíži pozemku p. [číslo] ve prospěch vlastníka stavby [adresa], pozemku p. č. st. [číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo]. Současně oba kupující deklarovali, že se seznámili s právním i faktickým stavem nemovitostí včetně inženýrských sítí, součástí a vybavení, ověřili si na stavebním úřadě, že na pozemcích lze stavět rodinný dům, přičemž byli srozuměni i s tím, že se nemovitost nachází ve špatném technickém stavu, pročež bude nutná její kompletní rekonstrukce. Věcné břemeno čerpání bylo do evidence nemovitostí naposledy zapsáno již v roce [rok], [anonymizováno] břemeno braní vody pak v roce [rok]. Žalobkyně se stala výlučnou vlastnicí výše zmíněných nemovitostí na základě smlouvy o zúžení SJM ze dne [datum]. Obě věcná břemena byla skutečně zapsána v katastru nemovitostí i den před uzavřením kupní smlouvy ze dne [datum]. V okamžiku uzavření kupní smlouvy měly všechny v ní zmíněné pozemky totožnou výměru jako podle všech předložených výpisů z katastru nemovitostí. Pozemek p. [číslo] měl v okamžiku uzavření kupní smlouvy z roku [rok] tutéž výměru, jako podle všech předložených výpisů z katastru nemovitostí. [jméno] [příjmení] měl od [datum] v živnostenském rejstříku zapsány dvě živnosti: poradenskou a konzultační činnost zpracování odborných posudků a studií, kterou přerušil [datum], a inženýrskou činnost v investiční výstavbě – technickou pomoc – inženýrskou a investorskou činnost – stavební dozor, která zanikla dne [datum]. Ing. [jméno] [příjmení] a žalobkyně nechali za účelem vydání územního souhlasu s umístěním stavby vodovodní a kanalizační přípojky k rodinnému domu stojícím na pozemku p. č. st. [číslo] zpracovat situační náčrt zobrazující polohu inženýrských sítí. Poté požádali žalovanou 1. jako spoluvlastnici pozemku p. [číslo] na němž se nachází„ přípojné místo,“ přičemž podobnou smlouvu již měli mít uzavřenu s Lesy České republiky, s . p., dopisem ze dne [datum] o uzavření smlouvy o právu provést stavbu přípojek. Přílohou žádosti je i situační náčrt zpracovaný [právnická osoba] v červenci [rok], zahrnující mimojiné též polohu oplocení v katastrální mapě. Je z něj patrno, že oplocení zasahuje i do pozemku [parcelní číslo]. Pozemek p. [číslo] je přitom zobrazen při pohledu od rodinného domu až za oplocením. Žalovaná 1. odpověděla, že je skutečná poloha inženýrských sítí jiná a že v jejich pozemku žádné nevedou. V jednom z emailů žalovaná 1. napsala:„ původní skutečnou cestu máte za plotem Vy, je to pozemek lesů České republiky, s [číslo]“ Zároveň zde uvedla, že cesta, po které se nyní jezdí, není oficiální v cestou, ale pozemkem pana [příjmení]. Tímto pozemkem je přitom pozemek p. [číslo] z nějž se oddělil (vznikl) pozemek žalovaných [číslo]. Oba polemizovali o skutečné trase sítí, avšak podle všech situačních náčrtů, které si vzájemně zaslali, měly vodovodní a kanalizační přípojka vést přes pozemek [parcelní číslo] i sporné území, které bylo při pohledu od rodinného domu vždy situováno až za oplocením a pozemkem [parcelní číslo]. [jméno] [příjmení] uvedl, že polohu inženýrských sítí zanesenou v situačním náčrtu [právnická osoba], s níž žalovaná 1., nesouhlasila, mu poskytl stavební úřad, který požadoval uzavření Smlouvy o právu provést stavbu s žalovanými jako majiteli dotčeného pozemku, jejíž koncept byl rovněž přílohou výše citované žádosti. V e-mailu ze dne [datum] žalovaná 1. vyzvala pana [příjmení] k neprodlenému odstranění plotu z pozemku p. [číslo] přičemž k emailu přiložila náčrt, který zachycuje přítomnost oplocení na pozemku p. [číslo]. Stavební úřad dne 16. 8. 2012 vydal územní souhlas s umístěním stavby obou přípojek mimojiné na pozemcích p. [číslo] také na základě smluv s [anonymizováno] těchto dvou pozemků, přičemž jeho přílohou je výše zmíněný situační náčrt z pera [právnická osoba]. Ve vší této dokumentaci je přitom linie oplocení zakreslena při pohledu od rodinného domu za vlastnickou hranicí (tam, kde zasahuje do pozemku [parcelní číslo]), resp. před ní, nikoli na ní, přičemž nemá rovný tvar jako hranice, nýbrž tvar několikrát lomený. Navíc je zde kromě pozemku [parcelní číslo] coby cesty zachycena i skutečná) v katastru neevidovaná) trasa cesta, která se od stavu zápisu v katastru odchyluje, v katastru odchyluje, ale částečně se s ní kryje, částečně ji protíná, částečně vede hned vedle ní. [jméno] [příjmení] emailem zaslal zaměření provedené úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem, podle kterého obě přípojky vedou přes sporné území i přes pozemek [parcelní číslo]. Tuto zprávu napsal jménem [právnická osoba], a. s .

7. Soud věc právně kvalifikoval jako otázku nabytí vlastnického práva k části pozemku koupí, resp. vydržením (§ 588, § 134 odst. 1 ve spojení s § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ obč. zák.“). Protože byla kupní smlouva ze dne 22. 2. 2010 uzavřena, právní předchůdci žalobkyně měli vlastnické právo ke spornému území vydržet a případná vydržecí doba žalobkyně měla začít již v okamžiku uzavření zmíněné smlouvy, soud na případ aplikoval obč. zák. (§ 3081 ve spojení s § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“). Žalobkyně byla aktivně věcně legitimována jakožto vlastnice výše specifikovaných pozemků, v jejichž sousedství leží k nim připlocené části pozemků p. [číslo]. Žalované byly pasivně věcně legitimovány jako spoluvlastnice pozemku p. [číslo] zahrnujícího sporné území. Dále soud zkoumal existenci naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. s. ř.“). Ten nemůže být dán tím, že žalobkyni hrozí odstranění plotu nebo že by vyhovující rozsudek vedl ke změně územního plánu, kvůli které by stavba plotu byla přípustným využitím území. To je otázka stavebního práva a pravomoci a působnosti stavebního úřadu či orgánu územního plánování, nikoli soudu (§ 7 odst. 1 – 4 o. s. ř. per eliminationem) nehledě k tomu, že rozsudek neslouží k pouhé legalizaci faktického stavu. I kdyby se požadovaným určením sporné území stalo součástí jiného pozemku jako věci v právním smyslu (což není pravdou – šlo by o nový samostatný pozemek), nezměnil by se územní plán, neboť pozemek jako věc v právním smyslu, případně druh pozemku a způsob jeho využití podle katastru nemovitostí na jedné straně, a přípustný způsob využití území podle územního plánu na straně druhé, jsou dva samostatné problémy. V tomto případě žaloba podaná v občanském soudním řízení může sloužit jen k ochraně oprávněných zájmů žalobkyně (§ 1 ve spojení s § 2 o. s. ř.). Soud nicméně shledal naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení, protože právě jen na základě tohoto určení by v případě důvodnosti své žaloby mohla být zapsána do katastru nemovitostí jako vlastnice sporného území. Vlastnické právo by totiž bylo určeno přímo ve výroku rozsudku, který by byl závazný jak pro účastníky řízení, tak pro katastrální úřad (§ 159a odst. 1 a 3 o. s. ř., § 50 odst. 1 písm. b) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrálního zákona), ve znění zákona č. 163/2020 Sb.). Žalobou sledovaná právní konstelace navíc nebyla prima facie v rozporu s právním řádem – žalobkyně se z obecného hlediska skutečně mohla stát vlastnicí sporného území. Podrobnosti jsou potom otázkou komplexního posouzení věci samé, nikoli naléhavého právního zájmu.

8. Případ obsahuje tři základní, vzájemně zásadně nezávislé právní otázky. Zaprvé, zda plot vyžaduje povolení, ohlášení, územní souhlas či jiné veřejnoprávní přivolení, případně zda jeho rekonstrukce byla jen údržbou, nebo novou výstavbou podle stavebního řádu. Zadruhé, zda z pohledu pravidel územního plánování v místě podle územního plánu může či nemůže stát. A zatřetí, kdo je vlastníkem sporného území a zda tudíž (v tomto případě) plot stojí na vlastnické hranici. Pro meritum sporu a výsledek řízení o žalobě byla podstatnou - jak bylo výše naznačeno - pouze třetí otázka, poněvadž uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného (§ 1 odst. 1 druhá věta o. z.) a protože občanské soudní řízení slouží k ochraně soukromých subjektivních práv a oprávněných zájmů (§ 1 ve spojení s § 3 o. s. ř.). Soud tudíž zkoumal pouze otázku subjektu vlastnického práva ke spornému území a nepřímo tedy i polohu části hranic pozemků žalobkyně s pozemky jiných vlastníků v dané lokalitě. Pomine-li soud okolnost, že se žalobkyně nemohla stát vlastnicí sporného území na základě smlouvy z roku [rok], poněvadž tu s ní jako druhý kupující uzavřel [jméno] [příjmení] (žalobkyně se stala výlučnou vlastnicí určitých nemovitostí teprve na základě dohody o zúžení SJM, jak tvrdila a prokázala žalovaná 1.), pak nemohla vlastnické právo nabýt ani převodem na základě této smlouvy coby podílová spoluvlastnice (§ 133 odst. 2 obč. zák. a contrario). A to již proto, že pozemek p. [číslo] jehož součástí sporné území je, zjevně neměl být touto smlouvou„ převeden,“ protože v ní není označen jako předmět převodu. Stejně, jako není označen v závěrečném usnesení z dědického řízení po [jméno] [příjmení], v jehož rámci obě prodávající nabyly jiné, sousední pozemky, jež později prodaly manželům [příjmení] právě zmíněnou kupní smlouvou. Podle § 20 zákona č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí totiž údaje katastru, konkrétně parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území, jsou závazné pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru.“  Navíc je pozemek p. [číslo] v kupní smlouvě dvakrát výslovně zmíněn, avšak naopak jako jiný (nepřeváděný) pozemek, zatížený dvěma věcnými břemeny, vážícími se k převáděným pozemkům jako pozemkům panujícím. Tím pádem je jasné, že [příjmení] pozemek p. [číslo] nekoupili. Z téhož důvodu jej nemohli oba [příjmení], potažmo žalobkyně, nabýt později vydržením podle pravidel ochrany dobré víry při nabytí od nevlastníka; to by se mohlo stát v případě, v němž by prodávající chtěly prodat i pozemek p. [číslo] který by však ve skutečnosti nevlastnily. Taktomu ovšem - jak bylo právě vysvětleno - nebylo. Tvrdila-li žalobkyně, že vlastnické právo vydrželi již právní předchůdci nejpozději v roce 2005, pak i kdyby se tak stalo, museli by potom vlastnické právo opět převést na manžele [příjmení]. Skončila-li totiž vydržecí doba již před uzavřením smlouvy z roku [rok], pročež se právní předchůdci stali vlastníky, museli manželé [příjmení] či žalobkyně vlastnické právo nabýt na základě nového, samostatného právního titulu. A to se nestalo. V tomto případě však šlo o nabytí vlastnického práva k části sousedního pozemku vydržením. Žalobkyně se totiž podle vlastních tvrzení spolu s manželem od prvního okamžiku po uzavření kupní smlouvy chopila držby sporného území v dobré víře, že se na základě kupní smlouvy stali jeho vlastníky, a sice vzhledem k tomu, že fakticky tvořilo součást zahrady rodinného domu, s ohledem na polohu plotu, resp. vzrostlé zeleně, a na předchozí dlouhodobé pokojné faktické užívání. Podle judikatury Nejvyššího soudu skutečně„ lze vydržet vlastnické právo k části sousedního pozemku v situaci, kdy se nabyvatel pozemku mýlí o průběhu vlastnické hranice, v důsledku čehož se chopí i držby (části) sousedního pozemku, o němž se domnívá, že je součástí pozemku, který ve skutečnosti měl nabýt. Rozhodnými pro posouzení dobré víry držitele jsou v tomto případě okolnosti, které doprovázely nabytí vlastnického práva a s tím související držby části sousedního pozemku, kdy je třeba posoudit, zdali nabyvatel věděl či vzhledem k okolnostem vědět měl, kudy vede vlastnická hranice v terénu.“  Soud samostatně posuzoval dvě právní otázky: jednak vznik oprávněné držby, druhak její trvání.

9. Úvodem je třeba zmínit obecná východiska, jimiž se soud při právní kvalifikaci případu řídil. Účelem právní úpravy nabytí vlastnického práva vydržením je sice uvedení faktického stavu do souladu se stavem právním. Faktický stav nicméně musí vykazovat určitou kvalitu, aby byl hoden právní ochrany. Tuto kvalitu vyjadřuje zákonný požadavek oprávněné držby založené na dobré víře držitele, že je vlastníkem věci. Kdyby tento požadavek neexistoval, nemělo by smysl rozlišovat držbu oprávněnou a neoprávněnou, případně držbu a detenci. Příliš pragmatický pohled na výše zmíněný účel vydržení však může snadno přerůst v podcenění významu již existujícího vlastnického práva stávajícího vlastníka. Fakt, že někdo - ač třebas dlouhodobě - vykonává určité právo, totiž ještě neznamená, že je tento stav v souladu s právním řádem, ani že tak dotyčný činí v důvodném přesvědčení, že je subjektem daného práva. Může jít i o vědomou oboustrannou toleranci protiprávního stavu, který se však rozhodně nestává stavem právně souladným jen proto, že je tolerován. Pohnutky oné tolerance jsou přitom z obecného hlediska právně irelevantní. Je třeba si uvědomit, že pokud osoba tvrdí vydržení vlastnického práva, pak: a. je to pouze ona, která se domáhá právní změny oproti dosavadnímu právnímu stavu, a to ve svůj prospěch a v neprospěch stávajícího vlastníka, přičemž b. tvrzený nárok na tuto změnu zakládá na vlastním mylném přesvědčení (byť případně dobrověrném), jež se má prosadit na úkor skutečnosti (vlastnického práva stávajícího vlastníka). Právě žalobce tudíž musí tvrdit a prokázat skutečnosti, uznatelné jako důvody oprávněné držby vlastnického práva. Vlastník naopak zásadně není povinen tvrdit ani prokázat, jak a proč své vlastnické právo realizuje či nerealizuje. Vlastnické právo je totiž coby základní, ústavně zaručené právo, nepromlčitelné (čl. 1 druhá věta ve spojení s čl. 11 LZPS, § 614 o. z.). Nemůže tedy bez dalšího zaniknout jen proto, že není hmatatelně vykonáváno; zákon ostatně vlastníkovi obecně nepřikazuje, aby své právo aktivně realizoval (§ 123 obč. zák. a contrario). A jestliže mu zákon takovou povinnost neukládá, nemůže být vlastník zásadně nucen k jejímu splnění (čl. 2 odst. 3 LZPS, čl. 2 odst. 4 Ústavy). K vymezení dobré víry soud použil standard průměrného člověka jednajícího s vědomostmi, které si důvodně osvojí jako osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 1, odst. 2 první věta ve spojení s § 3030 o. z.). V tomto případě je sice právní následek v podobě vydržení vlastnického práva vázán na omluvitelnou nevědomost držitele, nikoli vědomost ve smyslu § 4 odst. 2 o. z. Soud však při posuzování, zda je nevědomost omluvitelná a zda tudíž žalobci byli v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem (§ 130 odst. 1 první věta obč. zák.) musí určit standard, kterému počínání daného člověka musí odpovídat, aby bylo možno říci, že jednal v dobré víře. Proto soud aplikoval též standard § 4 odst. 2 první větu o. z., které muselo jednání manželů [příjmení] vyhovět přinejmenším, poněvadž pan [příjmení] byl osobou v oboru nadprůměrně znalou.

10. Ve prospěch manželů [příjmení] hovoří fakt, že kupovali soubor několika pozemků a rodinný dům, tedy z hlediska zamýšleného užívání rodinný dům se zahradou, přičemž uvnitř oplocení leželo též sporné území. V řízení nevyšlo najevo, že by cesta (pozemek [parcelní číslo]) či přilehlé sporné území byly v terénu nějak vyznačeny jakožto samostatné pozemky, jež nenáleží k zahradě. Nevyšlo ani najevo, že by měli [příjmení] nějaké příbuzenské vazby či jiný vztah k danému místu z minulosti. Proto by při prostém pohledu na dům s pozemkem neměli důvod pojmout podezření, že tu existuje nějaký problém. Je třeba si ovšem uvědomit, že vlastnické právo zde neexistuje jen v jakési abstraktní podobě. Vztahuje se k naprosto konkrétní části země zvané pozemek, který má jedinečné geometrické a polohové určení, konkrétní výměru a je přesným způsobem evidován v zobrazovací rovině katastrální mapy jako parcela. Každý pozemek má tudíž jedinečné charakteristiky, jež jsou přitom právně závazné pro právní jednání k pozemku se vztahující. Proto je důležité nejpozději v okamžiku uzavření dané smlouvy mít o těchto charakteristikách určitou konkrétní představu. A je nutno podotknout, že manželé [příjmení] ji měli. Jednak nekoupili ani pozemek p. [číslo] přestože se sporné území nachází při pohledu od rodinného domu [adresa] až za ním, takže skutečná zahrada a sporné území spolu vůbec nesousedí. [příjmení] [příjmení] ve smlouvě prohlásili, že jim je znám právní i faktický stav nemovitostí a s listinami, jež právní stav osvědčují. Důležitou okolností je, že zamýšleli stavět (rekonstruovat) rodinný dům, přičemž se seznámili s inženýrskými sítěmi a na stavebním úřadě ověřili, že zde lze dům stavět. V pozdější korespondenci mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou 1. přitom pan [příjmení] uvedl, že mu polohu inženýrských sítí poskytl stavební úřad, přičemž žalované zaslal i situační náčrt sítí včetně katastrálních hranic, z nějž bylo patrno, že obě přípojky vedou přes pozemky p. [číslo]. A jestliže [příjmení] na stavebním úřadě ověřovali právo stavět rodinný dům, je jasné, že zde nemohli zjistit, že by jej bylo možné postavit na pozemku evidovaném jako ostatní komunikace, ostatní plocha, který přitom ležel ještě před sporným územím. [příjmení] se rozhodli nemovitosti koupit právě za účelem rekonstrukce zchátralého domu, což je časově, právně, technicky i finančně velmi náročný proces, přičemž dali v kupní smlouvě jasně najevo, že jsou si toho vědomi a že předem zjistili všechny informace, potřebné k závěru, že je jejich záměr proveditelný. To s sebou neslo nutnost zvýšené míry ostražitosti, kterou měli zachovat. Přitom ve smlouvě dvakrát prohlásili, že jsou si vědomi existence pozemku p. [číslo] jehož součástí je sporné území, který nepřevedli a k němuž se vázalo věcné břemeno čerpání vody ze studny, jež bylo v katastru nemovitostí v tom okamžiku zapsáno již několik desítek let. Toto věcné břemeno přitom bylo zapsáno k tíži pouze pozemku p. [číslo] jako pozemku služebného. To znamená, že v okamžiku uzavření smlouvy [příjmení] věděli, že existuje pozemek [číslo], který přitom nebyl převeden, který vlastní někdo jiný, k němuž nabývají právo věcného břemene a který leží v blízkém sousedství. Na tomto pozemku přitom ležela studna. Vzhledem k neměnné poloze plotu zachycené na l. [číslo] který v severojižním směru obklopoval téměř celou šířku pozemku p. [číslo] ve vztahu k poloze studny vně oplocení není možné, aby byli [příjmení] v dobré víře, že se plot nachází na jejich pozemcích, protože studna ležela příliš blízko plotu. Podstatná je zde dále okolnost, že tento pozemek nabyly obě žalované již kupní smlouvou z roku 2002, přičemž v tomtéž okamžiku teprve vznikl jako samostatná věc v právním smyslu a od té doby nezměnil vlastníka; jeho prvními vlastnicemi jakožto samostatné věci v právním smyslu tudíž byly obě žalované. Výměra tohoto pozemku se od té doby nezměnila. Tím spíše musí být chráněno jejich vlastnické právo proti případné dobré víře manželů [příjmení]. Pokud jde o geometrické a polohové určení jednotlivých pozemků v lokalitě, pak je z jednotlivých nákresů a katastrálních map patrno, že se katastrální mapa (patrně vlivem digitalizace, jak uvedla žalovaná 1.) postupně změnila. Jinak totiž nelze vysvětlit, že zatímco podle náčrtů obsažených v korespondenci pana [příjmení] s žalovanou 1. je oplocení zakresleno na zahradě rodinného domu [adresa], případně částečně na pozemku p. [číslo] v nákresu na l. [číslo] je zachyceno tak, že příslušnou část pozemku [parcelní číslo] v západovýchodním směru obklopuje zcela a z pozemku p. [číslo] sporné území. Účastníci se přitom shodli, že skutečná poloha plotu se nezměnila. To však není rozhodující. Soud vyhodnotil kupní smlouvu z roku 2010, žádost o právo provést stavbu s přílohou, následnou korespondenci pana [příjmení] a žalované 1. a územní souhlas ve svém souhrnu tak, že měli [příjmení] již v okamžiku uzavření kupní smlouvy k dispozici dokumentaci, zachycující na pozadí katastrálních hranic polohu sítí i oplocení. Jinými slovy, že oněmi informacemi zmíněnými v kupní smlouvě jako zjištěnými na stavebním úřadě jsou právě tyto. Pokud by tato dokumentace obsahovala pouze náčrt části oplocení ve vztahu ke stavebnímu pozemku p. č. st. [číslo], resp. i k přilehlé zahradě tak, že by viditelně nezasahovalo do jiných pozemků, bylo by možné vážně uvažovat o tom, že tedy [příjmení] mohli být v dobré víře, že se oplocení nachází na jejich zahradě, přestože by se později ukázalo, že tomu tak není. Tudíž by ke spornému území mohli vydržet vlastnické právo. Taktomu ale nebylo. Všechny náčrty totiž zachycovaly i pozemky p. [číslo] přičemž i z této (z pozdějšího pohledu nepřesné) dokumentace jasně vyplynulo, že oplocení zčásti zasahuje do pozemku p. [číslo] který se při pohledu od rodinného domu nachází před pozemkem p. [číslo]. A z toho plyne, že bylo i podle těchto situačních náčrtů zřejmé, že se plot nenachází zcela na jejich pozemku, resp. na vlastnické hranici a nemohli tudíž být v dobré víře vzhledem ke všem okolnostem, že zakoupili jakýkoli pozemek, který se při pohledu od rodinného domu nachází teprve za pozemkem p. [číslo] do nějž jejich plot zasahuje. Výměra pozemků, které [příjmení] skutečně zakoupili, se navíc nelišila od výměry zapsané v katastru nemovitostí v letech [rok] a [rok]. Dále je potřeba uvážit, že tvar linie ani poloha oplocení, zachycené ve výše uvedené dokumentaci, nekopírovaly katastrální hranici. Z toho bylo zřejmé, že plot nerespektuje skutečné hranice. [příjmení] tudíž nemohli být v dobré víře, že nabývají právě oplocené území. Žalobkyně nadto ani netvrdila, že by se na vzniku dobré víry podílely změny, jimiž prošla katastrální mapa, případně nepřesnost výše specifikované dokumentace. Navíc vyšlo najevo, že pan [příjmení] byl osobou odborně zběhlou v problematice podobných projektů a že v tomto oboru též podnikal. Ze všech těchto důvodů měla být poloha oplocení a katastrálních hranic před uzavřením kupní smlouvy odborně ověřeny. Proto má soud za to, že dobrá víra nevznikla.

11. I kdyby vznikla, zcela určitě by později zanikla obdržením emailu žalované 1. ze dne 28. 11. 2011, v němž napsala, že původní skutečnou cestu – pozemek [číslo] vlastněný Lesy České republiky, s. p., má pan [příjmení] za plotem. Navíc napsala, že cesta, po které se nyní jezdí (skutečná cesta) leží na pozemku pana [příjmení], tedy na pozemku p. [číslo] z nějž přitom pozemek p. [číslo] vznikl. Z toho logicky vyplývalo, že„ katastrální“ cesta existuje uvnitř oplocení, kdežto skutečná cesta vede vně oplocení po pozemku p. [číslo] nikoli po pozemku [příjmení] ani po pozemku [parcelní číslo]. I kdyby tomu tak nebylo, byla by dobrá víra vyvrácena emailem žalované 1. ze dne 11. 4. 2012 zaslaným také ještě během potenciální vydržecí doby, v němž graficky zaznačila polohu oplocení na pozemku p. [číslo] dokonce [příjmení] přímo vyzvala k odstranění plotu. [příjmení], resp. žalobkyně, tudíž nemohli vlastnické právo ke spornému území vydržet. Tím pádem nemohlo dojít ani k mimořádnému vydržení, a sice již proto, že i k mimořádnému vydržení je nezbytná poctivá (oprávněná) držba po celou vydržecí dobu, jež by zde podle tvrzení žalobkyně uplynula v roce [rok], tedy až po dojití výše specifikovaných emailů, jež možnost poctivé držby vyvracejí (§ [číslo] ve spojení s § § 1095, 1096 odst. 2 o. z.). Proto soud žalobu výrokem I. zamítl.

12. Ve výroku II. soud vzhledem k tomu, že žádný z účastníků na jednání nevyčíslil náhradu nákladů řízení, využil pravomoci dané mu ustanovením § 151 odst. 6 o. s. ř. a vyhradil rozhodnutí o náhradě nákladů řízení samostatnému usnesení.