16 C 89/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci zástavní věřitelky: osobní údaje zástavní věřitelky zastoupená advokátem údaje o zástupci proti zástavní dlužnici: osobní údaje zástavní dlužnice o soudním prodeji zástavy

I. Soud nařizuje prodej zástavy, a to: -) pozemku p. č. st. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, -) pozemku p. [číslo] (vodní plocha), -) pozemku p. [číslo] (vodní plocha), zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrálním pracovištěm Třinec pro [katastrální uzemí], [územní celek], jako výlučné vlastnictví zástavní dlužnice, a to za účelem uspokojení pohledávky zástavní věřitelky za dlužníkem [jméno] [příjmení], narozeným dne [datum], bytem [adresa zástavní dlužnice], ve výši [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem ve výši 1,60 % měsíčně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a dále nákladů tohoto řízení, to vše maximálně do výše [částka].

II. Soud částečně zamítá návrh v části, v níž se zástavní věřitelka domáhala toho, aby soud nařídil, k uspokojení pohledávky zástavního věřitele na zákonném úroku z prodlení ve výši 0,25 % p. a. z částky [částka] od [datum] (od nejzazšího termínu pro ztrátu výhody splátek) do zaplacení, soudní prodej zástavy ve vlastnictví zástavního dlužníka, a sice, pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] u [obec], obec a část [územní celek].

1. Zástavní věřitelka se proti zástavní dlužnici domáhala nařízení soudního prodeje zástavy specifikované ve výroku I. se zdůvodněním, že panu [jméno] [příjmení] na základě smlouvy ze dne [datum] poskytla zápůjčku ve výši [částka] s úrokem 1,6 % měsíčně, přičemž dlužník měl zápůjčku vrátit ve splátkách ve výši [částka]. K zajištění tohoto závazku do výše [částka] zástavní věřitelka se zástavní dlužnicí uzavřely téhož dne zástavní smlouvu. Ve smlouvě o zápůjčce strany sjednaly ztrátu výhody splátek pro případ prodlení delší 30 dnů. Dlužník zaplatil poslední splátku dne [datum] a po započtení částečných úhrad je nadále v prodlení s jistinou ve výši [částka], úrokem ve výši 1,6 % měsíčně, za dobu od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka], úrokem ve výši 1,6 % měsíčně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. Dne [datum] zástavní věřitelka zaslala zástavní dlužnici oznámení o započetí výkonu zástavního práva, na něž zástavní dlužnice nereagovala, načež zástavní věřitelka nechala do katastru nemovitostí zapsat poznámku o započetí výkonu zástavního práva.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, ač ji k tomu soud vyzval a poskytl jí k vyjádření lhůtu 14 dnů. Nepopřela tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinila je spornými. To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalované podpůrně přihlédl (§ 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních ve znění zákona [číslo] Sb., dále„ z. ř. s.,“ ve spojení s § 6 první větou zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění zákona [číslo] Sb., dále„ o. s. ř.).

3. Soud rozhodl bez nařízení ústního jednání, protože zástavní věřitelka doložila všechny právně významné skutečnosti listinami vydanými státními orgány (výpis z katastru nemovitostí) a veřejnými listinami notáře (notářský zápis se svolením k vykonatelnosti; viz § 356 ve spojení s § 358 odst. 1 první větou z. ř. s.). Navíc byl skutkový stav objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která s rozhodnutím bez nařízení jednání udělila souhlas v žalobě. Soud vyzval žalovanou, aby se k této možnosti do 14 dnů od doručení výzvy také vyjádřila s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat její souhlas (§ 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná nereagovala, přestože jí výzva byla účinně doručena. Soud se tedy v souladu se zásadou hospodárnosti řízení rozhodl řízení neprodlužovat a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Zástavní věřitelka dne [datum] uzavřela s [jméno] [příjmení] smlouvu, v níž se mu zavázala poskytnout částku [částka] poté, kdy jí dlužník doloží zápis zástavního práva do katastru nemovitostí. Tuto částku včetně úroku ve výši 1,6 % měsíčně se pak dlužník zavázal splatit ve 120 měsíčních splátkách po [částka], splatných vždy 20. dne v měsíci. Dlužník se tedy zavázal zaplatit celkovou částku [částka]. Strany sjednaly též ztrátu výhody splátek, podle níž byla zástavní věřitelka oprávněna požadovat splacení celé zápůjčky v případě prodlení s byť jen částečnou úhradou kterékoli splátky, přesáhne-li prodlení 30 dnů (smlouva o zápůjčce, výpis z katastru nemovitostí). Dne [datum] zástavní věřitelka se zástavní dlužnicí uzavřely zástavní smlouvu, jíž zástavní dlužnice dala do zástavy nemovitosti specifikované výrokem k zajištění pohledávky ve výši [částka] podle výše zmíněné smlouvy a zřídila k nim i zákazy zcizení a zatížení. Smluvní partneři si ujednali výkon zástavního práva ve formě soudního prodeje zástavy (zástavní smlouva, smlouva o zápůjčce). Katastrální úřad zástavní právo ke všem výše specifikovaným nemovitostem zapsal s účinky ke dni [datum] k zajištění pohledávky ve výši [částka], přičemž vlastnicí těchto nemovitostí je zástavní dlužnice (výpis z katastru nemovitostí). Dne [datum] [jméno] [příjmení] do notářského zápisu písemně, co do důvodu a výše uznal dluh [částka] s úrokem 1,6 % měsíčně z výše uvedené smlouvy a svolil, aby se tento zápis stal exekučním titulem (notářský zápis). Dlužník splácel nepravidelně a do prodlení přesahujícího 30 dnů se dostal vícekrát. Ke dni [datum] dlužil [částka] a poslední splátku zaplatil dne [datum] (výpočet dlužné částky, oznámení o započetí výkonu zástavního práva). Zástavní věřitelka oznámila zástavní dlužnici dopisem odeslaným [datum] a do schránky adresátky vhozeným dne [datum], že pokud zajištěnou pohledávku neuspokojí do [datum] s tím, že je zástavní věřitelka ochotna zástavu zatížit za účelem přeúvěrování, nechá do katastru nemovitostí zapsat poznámku o započetí výkonu zástavního práva a podá k soudu žalobu na soudní prodej zástavy (oznámení o započetí výkonu zástavního práva, dodejka). Započetí výkonu zástavního práva bylo zapsáno s účinky ke dni [datum] (výpis z katastru nemovitostí). Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné a věrohodné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo nic podstatného pro výsledek řízení. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

5. Soud tedy založil usnesení především na následujícím skutkovém stavu. Zástavní věřitelka dne [datum] uzavřela s [jméno] [příjmení] smlouvu, v níž se mu zavázala poskytnout částku [částka] poté, kdy jí dlužník doloží zápis zástavního práva do katastru nemovitostí. Tuto částku včetně úroku ve výši 1,6 % měsíčně se pak dlužník zavázal splatit ve 120 měsíčních splátkách po [částka], splatných vždy 20. dne v měsíci. Dlužník se tedy zavázal zaplatit celkovou částku [částka]. Strany sjednaly též ztrátu výhody splátek, podle níž byla zástavní věřitelka oprávněna požadovat splacení celé zápůjčky v případě prodlení s byť jen částečnou úhradou kterékoli splátky, přesáhne-li prodlení 30 dnů. Dne [datum] zástavní věřitelka se zástavní dlužnicí uzavřely zástavní smlouvu, jíž zástavní dlužnice dala do zástavy nemovitosti specifikované výrokem k zajištění pohledávky ve výši [částka] podle výše zmíněné smlouvy a zřídila k nim i zákazy zcizení a zatížení. Smluvní partneři si ujednali výkon zástavního práva ve formě soudního prodeje zástavy. Katastrální úřad zástavní právo ke všem výše specifikovaným nemovitostem zapsal s účinky ke dni [datum] k zajištění pohledávky ve výši [částka], přičemž vlastnicí těchto nemovitostí je zástavní dlužnice. Dne [datum] [jméno] [příjmení] do notářského zápisu písemně, co do důvodu a výše uznal dluh [částka] s úrokem 1,6 % měsíčně z výše uvedené smlouvy a svolil, aby se tento zápis stal exekučním titulem. Dlužník splácel nepravidelně a do prodlení přesahujícího 30 dnů se dostal vícekrát. Ke dni [datum] dlužil [částka] a poslední splátku zaplatil dne [datum]. Zástavní věřitelka oznámila zástavní dlužnici dopisem odeslaným [datum] a do schránky adresátky vhozeným dne [datum], že pokud zajištěnou pohledávku neuspokojí do [datum] s tím, že je zástavní věřitelka ochotna zástavu zatížit za účelem přeúvěrování, nechá do katastru nemovitostí zapsat poznámku o započetí výkonu zástavního práva a podá k soudu žalobu na soudní prodej zástavy. Započetí výkonu zástavního práva bylo zapsáno s účinky ke dni [datum].

6. Soud případ právně kvalifikoval jako výkon zástavního práva směřující k soudnímu prodeji zástavy (§ 1359n zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění zákona č. 163/2020 Sb., dále„ o. z.“). Zástavní věřitelka doložila zajištěnou pohledávku proti [jméno] [příjmení] jako obligačnímu dlužníkovi, zástavní právo k zástavě i to, kdo je zástavním dlužníkem, tedy vlastníkem zástavy. Touto osobou je [celé jméno zástavní dlužnice], která je zároveň zástavkyní, tedy subjektem, který uzavřel zástavní smlouvu (§ 358 odst. 1 první věta z. ř. s. ve spojení s § § 1309 odst. 1, 1312 odst. 1, 1316 a 1359 odst. 1 o. z.). Zajištěnou pohledávkou přitom byla pohledávka ze smlouvy o úvěru, nikoli zápůjčce, protože zástavní věřitelka neuzavřela smlouvu poskytnutím peněžních prostředků, nýbrž podepsáním právního dokumentu, v němž zároveň převzala právní povinnost poskytnout úvěrovanému dlužníkovi peněžní prostředky za splnění určitých podmínek (§ 2395 o. z. v prvním účinném znění). Splnění této povinnosti vyplynulo jednak z předložené historie splácení, druhak z uznání dluhu ze strany obligačního dlužníka, k němuž došlo v době, kdy bylo zástavní právo již vloženo v katastru nemovitostí a kdy dlužník úvěr podle výše zmíněné transakční historie již splácel. Zástavní věřitelka prokázala dokonce i oznámení o započetí výkonu zástavního práva s vysvětlením jeho způsobu a to, že nechala započetí výkonu zapsat do katastru nemovitostí (§ 1362 odst. 1 a 2 o. z.). Účastníci v zástavní smlouvě sjednali zajištění do výše [částka] (§ 1309 odst. 1 první část věty o. z.). Katastrální úřad pak zástavní právo, které tu vzniklo až vkladem do katastru nemovitostí (§ [číslo] ve spojení s § o. z.) zapsal právě k této pohledávce. Proto soud ve výroku omezil výtěžek zpeněžení touto částkou. Zároveň však podle § 1368 odst. 1 první věty o. z. platí, že se z„ výtěžku zpeněžení zástavy hradí pohledávka včetně příslušenství a nákladů, na jejichž náhradu má zástavní věřitel právo.“ Příslušenstvím jsou též úroky z prodlení (§ 513 o. z.). Ustanovení § 1368 odst. 1 o. z. nelze rozumět tak, že navazuje pouze na podpůrné dispozitivní pravidlo podle § [číslo] odst. 1 a § 1313 o. z., podle nějž zástavní právo zajišťuje pohledávku s příslušenstvím včetně nákladů výkonu ve výši ke dni zpeněžení zástavy jedině tehdy, nebylo-li ujednáno jinak. Že tedy platí jen tehdy, nebylo-li ujednáno zajištění v nižším rozsahu. Toto pravidlo naopak platí navzdory faktu, že zástavní právo podle zástavní smlouvy nezajišťuje ani úrok z prodlení, ani náklady jeho výkonu. Toto usnesení přitom plní funkci exekučního titulu pro případnou exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí. Proto soud návrhu vyhověl i co do převážné části úroku z prodlení. Pokud jde o uspokojení nutných nákladů výkonu zástavního práva z výtěžku zpeněžení zástavy (§ 1359 odst. 2 o. z.), zástavní věřitelka je nenavrhla. Jde pouze o její právo, které v návrhu neuplatnila a soud byl jejím návrhem vázán (§ 28 ve spojení s § 354 z. ř. s.). Přitom zde nejde o případ určitého způsobu vypořádání účastníků (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), poněvadž fakt, že se obecně z výtěžku zpeněžení zástavy uspokojují též nutné náklady výkonu zástavního práva, plyne z jasného ustanovení zákona a je pro zástavní věřitelku jako navrhovatelku předvídatelný jako jediná možnost. Proto soud do výroku I. tyto náklady nezahrnul. Naopak do něj pojal náklady tohoto řízení, protože je zástavní věřitelka uplatnila, rozhodování o nákladech řízení podléhá principu oficiality a vyšetřovacímu (§ 151 odst. 1 o. s. ř.) a i tyto náklady nepochybně patří k nákladům výkonu zástavního práva, který již začal (§ [číslo] odst. 2 ve spojení s § 1368 odst. 1 o. z.).

7. Výrokem II. soud návrh částečně zamítl co do odpovídající části úroku z prodlení, poněvadž jeho zákonná výše ke dni [datum] činila 8,25 % ročně, nikoli 8,50 % ročně, jak požadovala zástavní věřitelka (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění nařízení č. 184/2019 Sb.).

8. Třebaže usnesením, jímž soud vyhověl návrhu na nařízení prodeje zástavy, řízení končí, v tomto případě soud nerozhoduje o náhradě nákladů řízení. A to na základě judikatury Ústavního soudu, který opakovaně dospěl k závěru, že je porušením práva na spravedlivý proces a principu rovnosti účastníků, pokud soud v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodne o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, kdy bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu. O náhradě nákladů řízení tak soud rozhoduje pouze v případě, pokud návrhu nevyhoví, tj. pokud návrh zamítne či odmítne nebo jestliže řízení o soudním prodeji zástavy zastaví.