16 C 89/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci zástavní věřitelky: osobní údaje zástavní věřitelky zastoupená advokátem údaje o zástupci proti zástavní dlužnici: osobní údaje zástavní dlužnice o soudním prodeji zástavy

I. Soud nařizuje prodej zástavy, a to: -) pozemku p. č. st. číslo (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům, -) pozemku p. číslo (vodní plocha), -) pozemku p. číslo (vodní plocha), zapsaných v katastru nemovitostí na list vlastnictví vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrálním pracovištěm Třinec pro katastrální uzemí, územní celek, jako výlučné vlastnictví zástavní dlužnice, a to za účelem uspokojení pohledávky zástavní věřitelky za dlužníkem jméno příjmení, narozeným dne datum, bytem adresa zástavní dlužnice, ve výši částka spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem ve výši 1,60 % měsíčně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a dále nákladů tohoto řízení, to vše maximálně do výše částka.

II. Soud částečně zamítá návrh v části, v níž se zástavní věřitelka domáhala toho, aby soud nařídil, k uspokojení pohledávky zástavního věřitele na zákonném úroku z prodlení ve výši 0,25 % p. a. z částky částka od datum (od nejzazšího termínu pro ztrátu výhody splátek) do zaplacení, soudní prodej zástavy ve vlastnictví zástavního dlužníka, a sice, pozemku parc. č. St. číslo, jehož součástí je stavba adresa, pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo vše zapsáno na list vlastnictví v k.ú. obec u obec, obec a část územní celek.

1. Zástavní věřitelka se proti zástavní dlužnici domáhala nařízení soudního prodeje zástavy specifikované ve výroku I. se zdůvodněním, že panu jméno příjmení na základě smlouvy ze dne datum poskytla zápůjčku ve výši částka s úrokem 1,6 % měsíčně, přičemž dlužník měl zápůjčku vrátit ve splátkách ve výši částka. K zajištění tohoto závazku do výše částka zástavní věřitelka se zástavní dlužnicí uzavřely téhož dne zástavní smlouvu. Ve smlouvě o zápůjčce strany sjednaly ztrátu výhody splátek pro případ prodlení delší 30 dnů. Dlužník zaplatil poslední splátku dne datum a po započtení částečných úhrad je nadále v prodlení s jistinou ve výši částka, úrokem ve výši 1,6 % měsíčně, za dobu od datum do datum v kapitalizované výši částka, úrokem ve výši 1,6 % měsíčně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení. Dne datum zástavní věřitelka zaslala zástavní dlužnici oznámení o započetí výkonu zástavního práva, na něž zástavní dlužnice nereagovala, načež zástavní věřitelka nechala do katastru nemovitostí zapsat poznámku o započetí výkonu zástavního práva.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, ač ji k tomu soud vyzval a poskytl jí k vyjádření lhůtu 14 dnů. Nepopřela tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinila je spornými. To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalované podpůrně přihlédl (§ 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních ve znění zákona číslo Sb., dále„ z. ř. s.,“ ve spojení s § 6 první větou zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění zákona číslo Sb., dále„ o. s. ř.).

3. Soud rozhodl bez nařízení ústního jednání, protože zástavní věřitelka doložila všechny právně významné skutečnosti listinami vydanými státními orgány (výpis z katastru nemovitostí) a veřejnými listinami notáře (notářský zápis se svolením k vykonatelnosti; viz § 356 ve spojení s § 358 odst. 1 první větou z. ř. s.). Navíc byl skutkový stav objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která s rozhodnutím bez nařízení jednání udělila souhlas v žalobě. Soud vyzval žalovanou, aby se k této možnosti do 14 dnů od doručení výzvy také vyjádřila s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat její souhlas (§ 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná nereagovala, přestože jí výzva byla účinně doručena. Soud se tedy v souladu se zásadou hospodárnosti řízení rozhodl řízení neprodlužovat a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Zástavní věřitelka dne datum uzavřela s jméno příjmení smlouvu, v níž se mu zavázala poskytnout částku částka poté, kdy jí dlužník doloží zápis zástavního práva do katastru nemovitostí. Tuto částku včetně úroku ve výši 1,6 % měsíčně se pak dlužník zavázal splatit ve 120 měsíčních splátkách po částka, splatných vždy 20. dne v měsíci. Dlužník se tedy zavázal zaplatit celkovou částku částka. Strany sjednaly též ztrátu výhody splátek, podle níž byla zástavní věřitelka oprávněna požadovat splacení celé zápůjčky v případě prodlení s byť jen částečnou úhradou kterékoli splátky, přesáhne-li prodlení 30 dnů (smlouva o zápůjčce, výpis z katastru nemovitostí). Dne datum zástavní věřitelka se zástavní dlužnicí uzavřely zástavní smlouvu, jíž zástavní dlužnice dala do zástavy nemovitosti specifikované výrokem k zajištění pohledávky ve výši částka podle výše zmíněné smlouvy a zřídila k nim i zákazy zcizení a zatížení. Smluvní partneři si ujednali výkon zástavního práva ve formě soudního prodeje zástavy (zástavní smlouva, smlouva o zápůjčce). Katastrální úřad zástavní právo ke všem výše specifikovaným nemovitostem zapsal s účinky ke dni datum k zajištění pohledávky ve výši částka, přičemž vlastnicí těchto nemovitostí je zástavní dlužnice (výpis z katastru nemovitostí). Dne datum jméno příjmení do notářského zápisu písemně, co do důvodu a výše uznal dluh částka s úrokem 1,6 % měsíčně z výše uvedené smlouvy a svolil, aby se tento zápis stal exekučním titulem (notářský zápis). Dlužník splácel nepravidelně a do prodlení přesahujícího 30 dnů se dostal vícekrát. Ke dni datum dlužil částka a poslední splátku zaplatil dne datum (výpočet dlužné částky, oznámení o započetí výkonu zástavního práva). Zástavní věřitelka oznámila zástavní dlužnici dopisem odeslaným datum a do schránky adresátky vhozeným dne datum, že pokud zajištěnou pohledávku neuspokojí do datum s tím, že je zástavní věřitelka ochotna zástavu zatížit za účelem přeúvěrování, nechá do katastru nemovitostí zapsat poznámku o započetí výkonu zástavního práva a podá k soudu žalobu na soudní prodej zástavy (oznámení o započetí výkonu zástavního práva, dodejka). Započetí výkonu zástavního práva bylo zapsáno s účinky ke dni datum (výpis z katastru nemovitostí). Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné a věrohodné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo nic podstatného pro výsledek řízení. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

5. Soud tedy založil usnesení především na následujícím skutkovém stavu. Zástavní věřitelka dne datum uzavřela s jméno příjmení smlouvu, v níž se mu zavázala poskytnout částku částka poté, kdy jí dlužník doloží zápis zástavního práva do katastru nemovitostí. Tuto částku včetně úroku ve výši 1,6 % měsíčně se pak dlužník zavázal splatit ve 120 měsíčních splátkách po částka, splatných vždy 20. dne v měsíci. Dlužník se tedy zavázal zaplatit celkovou částku částka. Strany sjednaly též ztrátu výhody splátek, podle níž byla zástavní věřitelka oprávněna požadovat splacení celé zápůjčky v případě prodlení s byť jen částečnou úhradou kterékoli splátky, přesáhne-li prodlení 30 dnů. Dne datum zástavní věřitelka se zástavní dlužnicí uzavřely zástavní smlouvu, jíž zástavní dlužnice dala do zástavy nemovitosti specifikované výrokem k zajištění pohledávky ve výši částka podle výše zmíněné smlouvy a zřídila k nim i zákazy zcizení a zatížení. Smluvní partneři si ujednali výkon zástavního práva ve formě soudního prodeje zástavy. Katastrální úřad zástavní právo ke všem výše specifikovaným nemovitostem zapsal s účinky ke dni datum k zajištění pohledávky ve výši částka, přičemž vlastnicí těchto nemovitostí je zástavní dlužnice. Dne datum jméno příjmení do notářského zápisu písemně, co do důvodu a výše uznal dluh částka s úrokem 1,6 % měsíčně z výše uvedené smlouvy a svolil, aby se tento zápis stal exekučním titulem. Dlužník splácel nepravidelně a do prodlení přesahujícího 30 dnů se dostal vícekrát. Ke dni datum dlužil částka a poslední splátku zaplatil dne datum. Zástavní věřitelka oznámila zástavní dlužnici dopisem odeslaným datum a do schránky adresátky vhozeným dne datum, že pokud zajištěnou pohledávku neuspokojí do datum s tím, že je zástavní věřitelka ochotna zástavu zatížit za účelem přeúvěrování, nechá do katastru nemovitostí zapsat poznámku o započetí výkonu zástavního práva a podá k soudu žalobu na soudní prodej zástavy. Započetí výkonu zástavního práva bylo zapsáno s účinky ke dni datum.

6. Soud případ právně kvalifikoval jako výkon zástavního práva směřující k soudnímu prodeji zástavy (§ 1359n zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění zákona č. 163/2020 Sb., dále„ o. z.“). Zástavní věřitelka doložila zajištěnou pohledávku proti jméno příjmení jako obligačnímu dlužníkovi, zástavní právo k zástavě i to, kdo je zástavním dlužníkem, tedy vlastníkem zástavy. Touto osobou je celé jméno zástavní dlužnice, která je zároveň zástavkyní, tedy subjektem, který uzavřel zástavní smlouvu (§ 358 odst. 1 první věta z. ř. s. ve spojení s § § 1309 odst. 1, 1312 odst. 1, 1316 a 1359 odst. 1 o. z.). Zajištěnou pohledávkou přitom byla pohledávka ze smlouvy o úvěru, nikoli zápůjčce, protože zástavní věřitelka neuzavřela smlouvu poskytnutím peněžních prostředků, nýbrž podepsáním právního dokumentu, v němž zároveň převzala právní povinnost poskytnout úvěrovanému dlužníkovi peněžní prostředky za splnění určitých podmínek (§ 2395 o. z. v prvním účinném znění). Splnění této povinnosti vyplynulo jednak z předložené historie splácení, druhak z uznání dluhu ze strany obligačního dlužníka, k němuž došlo v době, kdy bylo zástavní právo již vloženo v katastru nemovitostí a kdy dlužník úvěr podle výše zmíněné transakční historie již splácel. Zástavní věřitelka prokázala dokonce i oznámení o započetí výkonu zástavního práva s vysvětlením jeho způsobu a to, že nechala započetí výkonu zapsat do katastru nemovitostí (§ 1362 odst. 1 a 2 o. z.). Účastníci v zástavní smlouvě sjednali zajištění do výše částka (§ 1309 odst. 1 první část věty o. z.). Katastrální úřad pak zástavní právo, které tu vzniklo až vkladem do katastru nemovitostí (§ číslo ve spojení s § o. z.) zapsal právě k této pohledávce. Proto soud ve výroku omezil výtěžek zpeněžení touto částkou. Zároveň však podle § 1368 odst. 1 první věty o. z. platí, že se z„ výtěžku zpeněžení zástavy hradí pohledávka včetně příslušenství a nákladů, na jejichž náhradu má zástavní věřitel právo.“ Příslušenstvím jsou též úroky z prodlení (§ 513 o. z.). Ustanovení § 1368 odst. 1 o. z. nelze rozumět tak, že navazuje pouze na podpůrné dispozitivní pravidlo podle § číslo odst. 1 a § 1313 o. z., podle nějž zástavní právo zajišťuje pohledávku s příslušenstvím včetně nákladů výkonu ve výši ke dni zpeněžení zástavy jedině tehdy, nebylo-li ujednáno jinak. Že tedy platí jen tehdy, nebylo-li ujednáno zajištění v nižším rozsahu. Toto pravidlo naopak platí navzdory faktu, že zástavní právo podle zástavní smlouvy nezajišťuje ani úrok z prodlení, ani náklady jeho výkonu. Toto usnesení přitom plní funkci exekučního titulu pro případnou exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí. Proto soud návrhu vyhověl i co do převážné části úroku z prodlení. Pokud jde o uspokojení nutných nákladů výkonu zástavního práva z výtěžku zpeněžení zástavy (§ 1359 odst. 2 o. z.), zástavní věřitelka je nenavrhla. Jde pouze o její právo, které v návrhu neuplatnila a soud byl jejím návrhem vázán (§ 28 ve spojení s § 354 z. ř. s.). Přitom zde nejde o případ určitého způsobu vypořádání účastníků (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), poněvadž fakt, že se obecně z výtěžku zpeněžení zástavy uspokojují též nutné náklady výkonu zástavního práva, plyne z jasného ustanovení zákona a je pro zástavní věřitelku jako navrhovatelku předvídatelný jako jediná možnost. Proto soud do výroku I. tyto náklady nezahrnul. Naopak do něj pojal náklady tohoto řízení, protože je zástavní věřitelka uplatnila, rozhodování o nákladech řízení podléhá principu oficiality a vyšetřovacímu (§ 151 odst. 1 o. s. ř.) a i tyto náklady nepochybně patří k nákladům výkonu zástavního práva, který již začal (§ číslo odst. 2 ve spojení s § 1368 odst. 1 o. z.).

7. Výrokem II. soud návrh částečně zamítl co do odpovídající části úroku z prodlení, poněvadž jeho zákonná výše ke dni datum činila 8,25 % ročně, nikoli 8,50 % ročně, jak požadovala zástavní věřitelka (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění nařízení č. 184/2019 Sb.).

8. Třebaže usnesením, jímž soud vyhověl návrhu na nařízení prodeje zástavy, řízení končí, v tomto případě soud nerozhoduje o náhradě nákladů řízení. A to na základě judikatury Ústavního soudu, který opakovaně dospěl k závěru, že je porušením práva na spravedlivý proces a principu rovnosti účastníků, pokud soud v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodne o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, kdy bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu. O náhradě nákladů řízení tak soud rozhoduje pouze v případě, pokud návrhu nevyhoví, tj. pokud návrh zamítne či odmítne nebo jestliže řízení o soudním prodeji zástavy zastaví. Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení účastníkovi, k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, ve dvou písemných kopiích. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Ostravě. Výrok I. se stane vykonatelným dnem, kterým nabude právní moci. Podle vykonatelného usnesení o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavní věřitelky nařídit výkon rozhodnutí či exekuci prodejem zástavy.