16 C 98/2025

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Marianem Babicem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 17 100 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 33 Kč od 12. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 17 067 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 067 Kč od 12. 3. 2025 do zaplacení.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 18 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobou, podanou dne 2. 4. 2025, se žalobce domáhal zaplacení částky 17 100 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalobci byl rozhodnutím úřadu práce přiznán příspěvek na péči ve výši 25 600 Kč, který byl dne 12. 10. 2023 vyplacen na bankovní účet žalovaného. Žalovaný z uvedené částky žalobci uhradil pouze 8 500 Kč a nadále mu tak dluží 17 100 Kč.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal. Uvedl, že žalobce byl manželem , jméno FO, , která zemřela dne 5. 7. 2023. , jméno FO, měla tři dcery - , jméno FO, (přítelkyni žalovaného), , jméno FO, a , adresa, . Žalobce spolu s dcerami paní , jméno FO, o tuto společně a nepřetržitě pečovali v terminálním stádiu její , podezřelý výraz, , kdy paní , jméno FO, byla závislá na pomoci jiných osob. V červnu 2023 , jméno FO, požádala o přiznání příspěvku na péči, přičemž žalobce, který byl při sepsání žádosti přítomen, trval na tom, aby jako kontaktní osoba pro vyplacení dávky byl uveden žalovaný. Jelikož , jméno FO, po podání žádosti zemřela, přiznal úřad práce příspěvek na péči za dobu od 28. 6.do 5. 7. 2023 žalobci, na kterého nárok přešel dle § 16 zákona č. 108/2006 Sb. Žalobce se se všemi dcerami manželky , jméno FO, již dříve dohodl, že příspěvek na péči bude rozdělen mezi žalobce, dceru , jméno FO, a , adresa, , a to z důvodu, že společně a nepřetržitě pečovali o zemřelou , jméno FO, . V souladu s pokynem žalobce tak žalovaný vyplatil z přijatých finančních prostředků každému z nich částku 8 500 Kč. Před rozdělením přijatých finančních prostředků se žalovaný opakovaně dotazoval žalobce, zda skutečně s rozdělením příspěvku na péči souhlasí, což mu žalobce potvrdil.

3. Účastníci učinili v řízení nesporným, že na základě rozhodnutí Úřadu práce ČR, sp. zn. UP/, č. účtu, /SS ze dne 14. 9. 2023 přešel na žalobce nárok na vyplacení příspěvku na péči žadatelky , jméno FO, ve výši 12 800 Kč měsíčně, přičemž tento příspěvek za měsíce červen a červenec 2023 v celkové výši 25 600 Kč byl dne 12. 10. 2023 vyplacen na bankovní účet žalovaného. Nesporné bylo rovněž to, že žalovaný žalobci z vyplaceného příspěvku předal část ve výši 8 500 Kč.

4. Soud provedl důkaz spisem Úřadu práce ČR – krajská pobočka ve , adresa, , Kontaktní pracoviště , adresa, , sp. zn. UP/, č. účtu, /SS, z něhož zjistil, že označený správní orgán vedl řízení o přiznání příspěvku na péči pro žadatelku , jméno FO, , a to na základě žádosti podepsané žadatelkou dne 27. 6. 2023 a podané dne 28. 6. 2023. V žádosti je jako zmocněnec žadatelky označen žalobce, přičemž jako způsob pro výplatu dávky je uveden převod na bankovní účet č. , č. účtu, , který byl dle nesporných tvrzení účastníků účtem žalovaného. Přílohou žádosti byla plná moc pro žalobce a dále Oznámení o poskytovateli pomoci, za kterého byl označen žalobce, který oznámení také podepsal. Správní orgán provedl dne 29. 6. 2023 sociální šetření, v rámci kterého bylo hovořeno s žadatelkou a , adresa, , přičemž bylo zjištěno, že posuzovaná , jméno FO, je onkologický pacient v péči mobilního hospice. Péče o žadatelku je nutná 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Manžel , právnická osoba, se u posuzované střídají tak, aby u ní pořád někdo byl. Posuzovaná je prakticky imobilní, není schopna chůze. Do sedu a lehu je nutná pomoc dvou osob. Orientace místem a časem závisí od momentálního zdravotního stavu – bývá často dezorientovaná. Rozeznává osoby, sluch a zrak je přiměřený. Komunikuje minimálně, je slabá a vyčerpaná. Během sociálního šetření měla velký problém odpovědět na otázky; odpovědi doplňovala dcera. Psaný projev nezvládá, podpis zvládne s pomocí druhé osoby. Posuzované je nutné jídlo servírovat a pomáhat jí s jeho konzumací. Celkové oblékání zajišťuje rodina na lůžku. Hygiena probíhá jednou týdně v koupelně na židli. Sama se do koupelny nepřesune; je nutné jí přenést ve dvou na židličce. Pomoc druhé osoby vyžaduje také každodenní hygiena na lůžku. Na WC jí rovněž překládají na židli. Prakticky celý den je připojena na kyslíkový přístroj. Nehospodaří s penězi, vše potřebné zajišťuje rodina. Momentálně bydlí v RD u dcery s manželem. Na základě žádosti správního orgánu následně OSSZ , adresa, vypracovala dne 22. 8. 2023 posudek o zdravotním stavu žadatelky, podle kterého žadatelka nezvládá osm oblastí základních životních potřeb a je tudíž považována za závislou na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost). Na základě shromážděných podkladů správní orgán vydal dne 14. 9. 2023 rozhodnutí, sp. zn. UP/, č. účtu, /SS, kterým žadatelce přiznal příspěvek na péči ve výši 12 800 Kč měsíčně od června 2023. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 13. 10. 2023. Vzhledem k tomu, že žadatelka dne 5. 7. 2023 zemřela, bylo následně rozhodnuto o zastavení výplaty příspěvku od srpna 2023. Nárok na výplatu příspěvku, splatného do dne úmrtí přešel na žalobce.

5. Součástí spisu správního orgánu je rovněž žádost ze dne 24. 8. 2023 o vyplacení příspěvku na bankovní účet žalovaného, u níž je jako žadatel uveden žalobce. Listina byla správnímu orgánu doručena v kopii a je opatřena podpisem, který je na první pohled odlišný od podpisů žalobce na dalších listinách (plná moc pro správní řízení, oznámení o poskytovateli pomoci, nebo procesní plná moc pro toto soudní řízení), přičemž žalobce uvedl, že se nejedná o jeho podpis a namítal, že listina není pravá. Touto námitkou se soud nezabýval, jelikož z namítané listiny nečinil žádné skutkové závěry a otázka její pravosti nebyla pro rozhodnutí významná (k tomu viz bod 22 odůvodnění).

6. Z dopisu právního zástupce žalobce ze dne 10. 2. 2025 a výpisu ze systému , právnická osoba, soud zjistil, že uvedeným dopisem byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky, a to „ihned“. Výzva byla žalovanému doručena 24. 2. 2025.

7. Soud dále vyslechl svědky , adresa, , , jméno FO, (roz. , jméno FO, ), , jméno FO, , , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, .

8. Svědkyně , jméno FO, a , jméno FO, (dcery , jméno FO, ) vesměs shodně popsaly, že , jméno FO, s žalobcem se v březnu 2023 přestěhovali do domácnosti žalovaného a svědkyně , jméno FO, , a to proto, že , jméno FO, byla onkologicky nemocná a potřebovala pomoc. O paní , jméno FO, pečovali společně obě svědkyně, žalobce i žalovaný. V červnu 2023 byla v domě žalovaného za účasti obou svědkyň, žalovaného i žalobce sepsána žádost o příspěvek na péči. Do žádosti bylo po vzájemné dohodě uvedeno číslo účtu žalovaného, a to z toho důvodu, že žalobce neuměl obsluhovat chytrý telefon a internetové bankovnictví. Současně bylo ujednáno, že příspěvek na péči bude rozdělen na tři díly mezi žalobce a svědkyně , jméno FO, a , jméno FO, . Po vyplacení příspěvku žalovaný přijaté prostředky rozdělil v souladu s předchozí dohodou na třetiny. Vztahy svědkyň s žalobcem byly i následně dobré, chodíval k nim na obědy, potkávali se na různých oslavách. Nedokážou si vysvětlit proč s nimi v únoru 2025 náhle přerušil vztahy a začal se domáhat zbývající části příspěvku na péči.9. , jméno FO, a , jméno FO, (kamarádky , adresa, ) potvrdily, že o , jméno FO, se v době jejího onemocnění staraly její dcery spolu s dalšími příbuznými. Obě svědkyně popsaly, že na nějaké rodinné oslavě žalobce mluvil o tom, že příspěvek měl být rozdělen mezi všechny, kdo se o , jméno FO, starali.

10. Svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, (pracovnice Úřadu práce , adresa, ) uvedla, že na okolnosti konkrétního případu si nepamatuje a popsala pouze obvyklý postup při vyřizování příspěvku na péči. Uvedla, že žádost o příspěvek často iniciují příbuzní žadatele a pracovnice úřadu jim může pomoci s jejím vyplněním. Příspěvek se vyplácí buď poštovním poukazem, anebo na bankovní účet uvedený v žádosti, který nemusí být účtem žadatele ani pečující osoby. Výplata příspěvku je prováděna vždy jen na jeden účet, bez ohledu na počet pečujících osob. Pokud o žadatele pečuje současně více osob, měl by žadatel následně příspěvek rozdělit mezi ně; úřad to někdy kontroluje v rámci kontroly využívání příspěvku. Žadatelům někdy musí vysvětlovat, že peníze z příspěvku by měli zaplatit tomu, kdo o ně pečuje. Konkrétní pečující osoby se uvádějí ve formuláři „Oznámení o poskytovateli pomoci“.

11. Soud dále vyslechl žalobce, který vypověděl že spolu s manželkou , jméno FO, bydlel od Velikonoc 2023 v domácnosti , jméno FO, a žalovaného, a to až do manželčiny smrti. Podle žalobce o manželku pečoval převážně on sám „24 hodin denně“, ostatní mu pomáhali pouze okrajově. V červnu 2023 byla podána žádost o příspěvek na péči s tím, že pečující osobou má být žalobce. Do žádosti se číslo účtu nevyplňovalo. Žalobce bankovní účet měl, ale bylo mu řečeno, že na něj příspěvek poslat nelze, a očekával proto výplatu poštovní poukázkou. Po úmrtí manželky obdržel rozhodnutí o přiznání příspěvku ve výši 25 600 Kč, avšak žalovaný mu předal pouze 8 500 Kč s vysvětlením, že zbytek rozdělil mezi , jméno FO, a , adresa, , přičemž žalovanému zůstalo 100 Kč. Po pohřbu , jméno FO, mu přitom žalovaný slíbil, že jakmile peníze dorazí na jeho účet, ihned je žalobci předá. Žalobce popřel existenci jakékoli dohody o rozdělení příspěvku; věc nezačal řešit dříve z důvodu špatného psychického stavu po úmrtí manželky.

12. Z provedených důkazů soud učinil skutkové zjištění, že žalobce a jeho manželka , jméno FO, bydleli v období od března do července 2023 v domácnosti žalovaného a jeho manželky (svědkyně , jméno FO, ), a to z důvodu nepříznivého zdravotního stavu , jméno FO, , která byla v terminálním stádiu onkologického onemocnění a vyžadovala celodenní péči. Soud má za prokázané, že o paní , jméno FO, pečoval jednak žalobce, ale současně také další členové rodiny, a to minimálně její dcery , adresa, a , jméno FO, . To vyplývá jednak z výpovědí svědkyň , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a Ciencalové, dále ze zprávy o sociálním šetření, kde se uvádí, že v péči o , jméno FO, se střídají manžel , právnická osoba, , a současně to odpovídá rozsahu zdravotních omezení , jméno FO, , zjištěných v rámci sociálního šetření úřadu práce, potažmo posudkovým orgánem (OSSZ , adresa, ). Vzhledem k tomu, že , jméno FO, byla prakticky imobilní a potřebovala pomoc s téměř všemi běžnými činnostmi, soud neuvěřil tvrzení žalobce, že veškerou péči o manželku zajišťoval on sám. I s přihlédnutím k věku a fyzickým možnostem žalobce si soud neumí představit, že by žalobce byl schopen sám zajistit například manipulaci s manželkou při oblékání a hygieně, její přesuny do koupelny, na toaletu apod. Tomu, že žalobce potřeboval s péčí o manželku pomoct, ostatně nasvědčuje už samotná skutečnost, že od velikonočních svátků až do smrti , jméno FO, zůstávali oba v domácnosti žalovaného, a nikoliv ve svém trvalém bydlišti.

13. Soud má dále za prokázané, že mezi žalobcem, žalovaným, , adresa, a , jméno FO, došlo k uzavření dohody, podle které měl žalovaný částku 25 600 Kč, vyplacenou úřadem práce na účet žalovaného jakožto příspěvek na péči o , jméno FO, za měsíce červen a červenec 2023, rozdělit rovným dílem mezi ostatní účastníky této dohody, tedy mezi žalobce, , adresa, a , jméno FO, . Soud přitom vycházel především z výpovědí svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, , které považuje za věrohodné, a to zejména s ohledem na výše popsaný závěr o způsobu péče o , jméno FO, . Pokud totiž o , jméno FO, společně pečovali žalobce a její dvě dcery, jeví se soudu jako logické, že tyto pečující osoby si mezi sebe rozdělily vyplacený příspěvek na péči, což nakonec odpovídá i jeho účelu, jak jej popsala svědkyně , jméno FO, . Nepřímo pak existenci dohody o rozdělení příspěvku potvrdily také svědkyně , jméno FO, a , jméno FO, , které uvedly, že žalobce před nimi mluvil o tom, že příspěvek má být rozdělen výše popsaným způsobem. V neposlední řadě, existenci dohody nasvědčuje také skutečnost, že ačkoliv žalobce věděl o tom, že příspěvek na péči byl vyplacen na účet žalovaného, v řízení nebylo ani jen tvrzeno, že by se proti tomu jakkoliv ohradil, a prvním (prokázaným) projevem nesouhlasu tak byla až předžalobní výzva jeho právního zástupce z 10. 2. 2025.

14. Soud neprovedl navrhovaný důkaz výslechem pracovnic úřadu práce , adresa, , které prováděly sociální šetření a výslechem pracovnice mobilního hospice , jméno FO, , kterými chtěl žalobce prokazovat tvrzení, že o , jméno FO, pečoval pouze žalobce a že nedošlo k uzavření dohody o rozdělení příspěvku. Otázku, kdo a jakým způsobem pečoval o , jméno FO, , má soud za prokázanou ostatními provedenými důkazy (viz bod 12 odůvodnění). Kontaktní pracoviště úřadu práce ve , adresa, , jako dožádaný orgán, provádělo sociální šetření v aktuálním místě pobytu , jméno FO, (tj. v domácnosti žalovaného), přičemž výsledek tohoto šetření je zachycen ve zprávě, která byla provedena k důkazu jako součást správního spisu, a ve které je rovněž uvedeno, že o , jméno FO, pečovali „manžel , právnická osoba, “. Za situace, kdy pravost ani obsah zprávy žádná ze stran nezpochybnila, považuje soud za nadbytečné vyslýchat také pracovnici, která sociální šetření prováděla. Navržené důkazy pak nejsou způsobilé prokázat, že nedošlo k uzavření dohody o rozdělení příspěvku. Navrhované svědkyně by se mohly vyjádřit maximálně k tomu, že k uzavření takové dohody nedošlo v jejich přítomnosti, těžko by se však mohly vyjadřovat k tomu, co se v domácnosti žalovaného odehrávalo v jejich nepřítomnosti.

15. Po právní stránce soud věc hodnotil podle následujících zákonných ustanovení:

16. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění účinném do 31. 12. 2025, příspěvek na péči (dále jen „příspěvek“) se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání základních životních potřeb osob. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu.

17. Podle § 16 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění účinném do 31. 12. 2025, zemřel-li žadatel o příspěvek před pravomocným rozhodnutím o příspěvku, vstupuje do dalšího řízení a nabývá nárok na částky splatné do dne jeho smrti osoba blízká, asistent sociální péče uvedený v § 83, zařízení sociálních služeb poskytující pobytové sociální služby podle § 48, 49 nebo 50, zdravotnické zařízení poskytující sociální služby podle § 52, zařízení , právnická osoba, vyžadující okamžitou pomoc, dětský domov nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu, pokud některá z těchto fyzických nebo právnických osob byla uvedena v žádosti o příspěvek, popřípadě v průběhu řízení ohlášena podle § 21 odst. 1 písm. d), jako osoba, která poskytuje žadateli o příspěvek pomoc. Účastníky řízení se stávají všechny fyzické nebo právnické osoby uvedené ve větě první, které se od zahájení řízení podílely na pomoci žadateli o příspěvek do dne jeho smrti. Tyto osoby nabývají nárok na částky příspěvku splatné do dne smrti žadatele o příspěvek za kalendářní měsíc, ve kterém poskytovaly pomoc. Pokud se v kalendářním měsíci podílelo na pomoci žadateli o příspěvek více těchto osob, nabývají nárok na částku příspěvku rovným dílem, pokud nepředloží příslušné krajské pobočce Úřadu práce dohodu o jiném rozdělení částky příspěvku. Nárok na výplatu příspěvku nenáleží za kalendářní měsíc, ve kterém žadatel o příspěvek zemřel, pokud mu od prvního dne tohoto kalendářního měsíce do dne smrti byla poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace.

18. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

19. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Poté co soud aplikoval citovaná ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

21. Soud ve svém rozhodnutí vycházel z toho, že , jméno FO, vznikl nárok na příspěvek na péči za období měsíců červen a červenec 2023 v celkové výši 25 600 Kč. Vzhledem k tomu, že , jméno FO, zemřela dříve, než bylo příslušným správním orgánem o příspěvku pravomocně rozhodnuto, zabýval se soud otázkou, na koho přešel nárok na vyplacení příspěvku splatného do její smrti. O této otázce bylo rozhodnuto rozhodnutím Úřadu práce ČR, sp. zn. UP/, č. účtu, /SS ze dne 14. 9. 2023, které nabylo právní moci dne 13. 10. 2023, a podle kterého nárok přešel na žalobce. Z tohoto rozhodnutí soud vycházel (§ 135 odst. 2 o. s. ř.), když neshledal důvody pro odlišné posouzení otázky právního nástupnictví ve vztahu k nároku na výplatu příspěvku. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že dle skutkových zjištění, učiněných v tomto řízení, se na pomoci poskytované , jméno FO, podílely i její dcery , adresa, a , jméno FO, . Ustanovení § 16 odst. 1 zákona o sociálních službách totiž přechod nároku na vyplacení příspěvku podmiňuje kumulativním splněním dvou podmínek. První podmínkou je, aby osoba, na kterou má nárok přejít, skutečně poskytovala pomoc žadateli o příspěvek (tuto podmínky splňovaly žalobce i dcery žadatelky). Druhou podmínkou pak je, aby osoba, na níž má nárok přejít, byla uvedena v žádosti o příspěvek, popřípadě v průběhu řízení ohlášena podle § 21 odst. 1 písm. d), jako osoba, která poskytuje žadateli o příspěvek pomoc. Tuto podmínku splnil pouze žalobce, na kterého tak přešel nárok na vyplacení příspěvku.

22. Pokud jde o způsob vyplacení příspěvku, které bylo provedeno na bankovní účet žalovaného, soud se nezabýval otázkou, zda k tomu došlo s vědomím a souhlasem žadatelky , jméno FO, , resp. žalobce jakožto jejího zmocněnce; anebo zda (jak tvrdil žalobce) bylo toto číslo účtu do žádosti doplněno dodatečně, neboť tato otázka nebyla pro posouzení věci významná. V případě, že by si účet žalovaného pro výplatu příspěvku zvolila sama žadatelka, jednalo by se toliko o určení platebního místa a samotná tato skutečnost by žalovanému neposkytovala právní titul k tomu, aby si vyplacené finanční prostředky mohl ponechat nebo s nimi jakkoliv disponovat. Stejný závěr by pochopitelně platil také v případě, kdy by k vyplacení příspěvku na účet žalovaného došlo bez souhlasu oprávněné osoby.

23. Pro posouzení sporu tak bylo podstatné pouze to, jestli došlo k uzavření žalovaným tvrzené dohody, která jej opravňovala (a současně zavazovala) přijatou částku 25 600 Kč rozdělit rovným dílem mezi žalobce, , adresa, a , jméno FO, . Vzhledem k tomu, že žalovaný uzavření takové dohody prokázal (viz bod 13 tohoto odůvodnění), vznikla mu povinnost vyplatit každé ze tří oprávněných osob jednu třetinu přijatého příspěvku na péči, tedy částku 8 533 Kč (zaokrouhleno na celé koruny dle standardních matematických pravidel). V řízení bylo nesporné, že žalovaný žalobci zaplatil 8 500 Kč a nadále mu tedy dluží 33 Kč. V tomto rozsahu proto soud žalobě vyhověl.

24. Žalobce žalovaného vyzval ke splnění dluhu dopisem ze dne 10. 2. 2025, který byl žalovanému doručen 24. 2. 2025. Výzva neobsahovala konkrétní lhůtu k plnění a dluh se tedy stal splatným následujícího dne po doručení výzvy (25. 2. 2025) a počínaje 26. 2. 2025 je žalovaný s jeho úhradou v prodlení. Žalobce požadoval přiznání zákonného úroku z prodlení až od 12. 3. 2025 a proto mu soud, vázán žalobním návrhem, přiznal úrok z prodlení od tohoto data, a to ve výši 12 % ročně, jak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

25. Ve zbývajícím rozsahu (17 067 Kč s příslušenstvím), soud žalobu zamítl, když tuto částku žalovaný poskytl , adresa, a , jméno FO, , a to v souladu s dohodou všech dotčených stran, jak byla popsána výše. Po právní stránce soud tuto dohodu dle jejího obsahu vyhodnotil jako nepojmenovanou smlouvu (§ 1746 odst. 2 o. z.), která představuje právní titul, jenž vylučuje možnost, že by se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, odst. 3 o. s. ř. tak, že žalobci, který byl procesně úspěšný jen v nepatrné části, uložil povinnost nahradit žalovanému náklady, sestávající z odměny advokáta vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), která byla podle § 7 a. t. stanovena z tarifní hodnoty 17 100 Kč (tj. 1 820 Kč za jeden úkon právní služby). Za šest úkonů (příprava a převzetí zastoupení, odůvodnění odporu, doplnění tvrzení k výzvě soudu ze dne 24. 10. 2025 a 3x účast u jednání) a jeden půl-úkon (účast u vyhlášení rozhodnutí) tak žalobkyni náleží náhrada ve výši 11 830 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a.t. ve výši 3 150 Kč (7x 450 Kč) a 21 % DPH (počítáno ze základu 14 980 Kč) ve výši 3 146 Kč. Celkem tak žalovanému byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 18 126 Kč.