17 C 227/2023
V PLATNOSTIOkresní soud ve Frýdku-Místku zamítl část žaloby žalobkyně, která se domáhala zaplacení částky 10 300 Kč s příslušenstvím, protože ujednání o smluvní pokutě bylo pro spotřebitele nesrozumitelně formulováno a vytvářelo významnou nerovnováhu v jeho neprospěch. Soud se opřel o § 1813 a § 1815 občanského zákoníku, podle nichž nepřiměřená ujednání nemají právní účinky, a proto smluvní pokuty nebyly považovány za platné. Výsledkem bylo, že žalobkyně může požadovat pouze částku 2 835,35 Kč s úroky z prodlení. Soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože žalovaný neměl prokazatelné náklady a žalobkyně měla pouze částečný úspěch.
Plný text
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Schwettrovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 13 135,35 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 835,35 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 513,75 Kč od datum do zaplacení, 15 % ročně z částky 1 496,67 Kč od datum do zaplacení, 11,75 % ročně z částky 487,47 Kč od datum do zaplacení, 15 % ročně z částky 337,46 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 10 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 100 Kč od datum do zaplacení, 15 % ročně z částky 300 Kč od datum do zaplacení, 11,75 % ročně z částky 400 Kč od datum do zaplacení, 15 % ročně z částky 300 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení souhrnné částky 13 135,35 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o dodávce elektřiny (dále jen„ smlouva E“), na základě které dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese adresa, elektřinu a žalovaný se ve smlouvě zavázal za tuto dodávku platit sjednanou cenu. Elektřinu dodanou v období od datum do datum žalobkyně vyúčtovala fakturou znějící na částku 2 113,75 Kč, kdy započetla zaplacené zálohy ve výši 1 600 Kč. Protože žalovaný tuto fakturu nezaplatil, je povinen uhradit smluvní pokutu za prodlení s úhradou záloh ve výši 100 Kč. Pro opakované neplacení záloh za měsíce prosinec rok a leden rok žalobkyně ukončila dodávky elektřiny žalovanému ke dni datum na což byl žalovaný upozorněn upomínkou ze dne datum. V důsledku toho vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni i smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý měsíc po dni ukončení dodávky do konce doby sjednaného trvání smlouvy, což za dobu od měsíce března rok do února rok po 400 Kč činí 9 200 Kč (400 Kč x 23 měsíců). Na základě opravného daňového dokladu ze dne datum vznikl žalovanému nedoplatek na dodávkách elektřiny ve výši 1 496,67 Kč, který se stal splatným dne datum a 300 Kč jako smluvní pokuta za prodlení se zaplacením záloh a faktury za období od datum do datum. Žalobkyně rovněž uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o dodávce plynu (dále jen„ smlouva P“), na základě které dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese adresa, plyn a žalovaný se ve smlouvě zavázal za tuto dodávku platit sjednanou cenu. Plyn dodaný v období od datum do datum žalobkyně vyúčtovala fakturou znějící na částku 887,47 Kč. Uhrazenou zálohu ve výši 400 Kč započetla žalobkyně žalovanému na smluvní pokutu v téže výši. Splatnost této faktury nastala datum. Dne datum vystavila žalobkyně žalovanému fakturu na částku 637,46 Kč, splatnou dne datum představující cenu odebraného plynu za období od datum do datum a smluvní pokutu ve výši 300 Kč za prodlení se zaplacením záloh za dodávky plynu. Přestože byl žalovaný k zaplacení dlužné částky upomínán před podáním žaloby, žalovaná částka nebyla doposud uhrazena.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Na jednání konané dne datum se žalobkyně po přechozí omluvě nedostavila, žalovaný se bez omluvy nedostavil, kdy mu bylo vykázáno doručení o předvolání k jednání dne datum. Soud tedy jednal bez účasti obou účastníků řízení.
4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to ceníkem elektřiny a plynu, dále smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny a důkazy k této smlouvě (vyúčtování elektřiny z období datum – datum, plán záloh na období datum – datum, potvrzení o zahájení dodávky, plán záloh na období datum – datum, oznámení o přerušení dodávky ze dne datum, vyúčtování smluvní pokuty, oznámení o přerušení dodávky ze dne datum + poštovní podací arch, opravné vyúčtování dodávky elektřiny, vyúčtování za období od datum datum, odstoupení od smlouvy + poštovní podací arch a výzva k úhradě ze dne datum + poštovní podací arch, dále smlouvou o sdružených službách dodávky plynu a důkazy k této smlouvě (vyúčtování za období od datum – datum, plán záloh na období datum – datum, oznámení o přerušení dodávky ze dne datum, plán záloh na období datum – datum, vyúčtování za období datum – datum, oznámení o ukončení smlouvy, oznámení o přerušení dodávky ze dne datum, oznámení o zahájení realizace přerušení dodávky a výzva k úhradě ze dne datum + poštovní podací arch) a obchodní podmínky žalobce.
5. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o dodávce elektřiny a smlouvu o dodávkách plynu do odběrného místa na adrese adresa, za sjednanou cenu. Mezi stranami byla v části smlouvy nazvané„ ostatní ujednání“ sjednána smluvní pokuta, a to pro případ neposkytnutí součinnosti ve výši 3 000 Kč, ve výši 400 Kč, pokud dojde k porušení jakékoli platební povinnosti za každý kalendářní měsíc i jeho části, a to i následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky elektřiny/plynu (tato pokuta pak zahrnuje i případnou náhradu škody vzniklou neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny/plynu). V případě prodlení s platbu přesahující 10 dní je sjednána další smluvní pokuta ve výši 100 Kč. Zákazník je pak povinen vyúčtovanou pokutu uhradit ve lhůtě pro splatnost vyúčtování dle obchodních podmínek. Ujednání o smluvních pokutách, které jsou předmětem řízení, jsou zařazeny v oddíle nazvaném„ Ostatní ujednání“, v jehož rámci je v nečleněném souvislém textu popsán mechanismus uplatňování smluvních pokut, které byly sjednány pouze na straně žalovaného ve prospěch žalobkyně.
6. Vyúčtováním splatným dne datum žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky elektřiny za období od datum do datum ve výši 613,75 Kč (na vyúčtování byly započteny úhrady ve výši 1 600 Kč představující zaplacené zálohy) tato částka sestává z částky 513,75 kč za odběr elektřiny a částky 100 Kč představující smluvní pokutu. Žalobkyně ukončila dodávky elektřiny z důvodu porušení platební povinnost žalovaného ke dni datum. Dopisem ze dne datum bylo žalovanému oznámeno, že žalobkyně od předmětné smlouvy odstupuje k okamžiku doručení z důvodu opakovaného neplnění platebních povinností. V důsledku toho vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni i smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý měsíc po dni ukončení dodávky do konce doby sjednaného trvání smlouvy, což za dobu 23 měsíců (od března rok do února rok) činí 9 200 Kč. Vyúčtováním splatným dne datum žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky elektřiny za období od datum do datum v celkové výši 1 796,67 Kč, která se sestává z částky 1 496,67 Kč za odběr elektřiny a z částky 300 Kč představující smluvní pokuty za prodlení s úhradou záloh. Vyúčtováním splatným dne datum žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky plynu za období od datum do datum v celkové výši 887,47 Kč, která se sestává z částky 487,47 Kč za odběr plynu a z částky 400 Kč představující smluvní pokuty za prodlení s úhradou záloh. Vyúčtováním splatným dne datum žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky plynu za období od datum do datum v celkové výši 637,4 Kč, která se sestává z částky 337,46 Kč za odběr plynu a z částky 300 Kč představující smluvní pokuty za prodlení s úhradou záloh Žalovaný byl žalobkyní dopisy o oznámení o přerušení dodávek vyzván k úhradě nezaplacených záloh za měsíce a zároveň byl upozorněn na možnost přerušení dodávek. Přestože byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne datum, žalovanou částku neuhradil.
7. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle odst. 2 neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.
8. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li to zákon.
9. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než v peněžitém.
10. Podle § 1798 odst. 1 o. z. ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit.
11. Podle § 1800 odst. 1 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen.
12. Podle § 1811 odst. 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.
13. Podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
14. Podle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
15. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.
16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze z části. Podle výše citovaného ustanovení § 2079 o. z. byla mezi stranami ohledně dodávek plynu a elektřiny uzavřena kupní smlouva, dle které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému tuto komoditu a žalovaný se zavázal za tyto dodávky platit cenu v rámci záloh a následného vyúčtování. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by svůj závazek k zaplacení ceny dodávek splnil, že by tedy zaplatil vyúčtované faktury v celkové výši 2 835,35 Kč, proto bylo žalobě v této části vyhověno, a to včetně zákonného úroku z prodlení, neboť ode dnů následujících od splatnosti je žalovaný v prodlení a žalobkyně má právo na zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku).
18. Na základě zjištěného skutkového stavu soud též učinil závěr, že se jedná nejen o kupní smlouvu jako takovou, ale zároveň o spotřebitelskou smlouvu, kdy žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel. Smlouva byla zároveň uzavřena adhezním způsobem na formuláři, ve kterém žalovaný nemohl provádět žádné změny, proto je nutné aplikovat ust. § 1798 – 1801 a 1810 o. z., které chrání slabší stranu (v tomto případě spotřebitele – žalovaného) včetně doložky obsažené v ust. § 1800 odst. 1 o. z. týkající se nečitelných, nesrozumitelných a zvlášť nevýhodných doložek. Pro posouzení věci je podstatné, že smluvní pokuta (nejedná se o ujednání o předmětu plnění nebo o ceně) byla sjednána pouze na straně žalovaného (spotřebitele) pro případ porušení jeho povinností ze smlouvy. Smlouva zároveň neobsahuje ujednání o smluvní pokutě, která by postihla žalobkyni, pokud by nesplnila své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy, tj. pokud by svým zaviněním nedodala řádně plyn/elektřinu, když na obou stranách se jedná o stěžejní smluvní povinnosti. Na straně žalobkyně dodat komodity a na straně žalovaného zaplatit sjednanou cenu. Z právě uvedeného jednoznačně vyplývá, že v právech a povinnostech smluvních stran je dána nerovnováha v neprospěch žalovaného, který v daném smluvním poměru vystupoval jako spotřebitel. Současně lze na tuto nerovnováhu pohlížet jako významnou, když je žalovaný sankcionován za porušení podstatné náležitosti vyplývající ze smlouvy a žalobkyně nikoli. Podle ust. § 1811 odst. 1 o. z. by při hodnocení přiměřenosti měla být zohledněna skutečnost, zda obsah smlouvy byl sepsán jasným a spotřebiteli srozumitelným jazykem, který se promítá ve dvou podobách, a to v podobě formální a obsahové. Dle soudu je po formální stránce významné, že žalobkyně část smlouvy věnovanou výhradně smluvním pokutám (v neprospěch žalovaného) označila jako„ Ostatní ujednání“, které vzbuzuje dojem, že se jedná o pasáž nijak významnou. Pokud by totiž danou pasáž označila přiléhavějším způsobem např.„ Smluvní pokuty“, usnadnila by spotřebiteli orientaci ve smlouvě jako celku. Z obsahového hlediska je nanejvýš důležité, aby sdělení bylo srozumitelné člověku průměrného rozumu, resp. průměrnému spotřebiteli. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že ujednání o smluvní pokutě je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelně formulováno, a to z důvodu nepřehlednosti, jednak nevhodně zvoleného označení části smlouvy a jednak složitého popisu mechanismu uplatňování smluvních pokut, a to vše popsané v jednom souvislém textu bez jakéhokoli členění s komplikovanou konstrukcí a větnou skladbou, kdy pro pochopení je nutno tuto pasáž přečíst několikrát se zaměřením na konkrétní mechanismus konkrétní smluvní pokuty. Z těchto důvodů má soud za to, že se v textu spotřebitel bude orientovat jen velmi obtížně, a proto dospěl k závěru, že žalobkyně v pozici podnikatele nejednala poctivě a že zmíněná nerovnováha je v rozporu s požadavky přiměřenosti (§ 1813 ve spojení s § 1815 o. z.). Jelikož se k nepřiměřeným ujednáním nepřihlíží, lze na takové ujednání pohlížet jako by učiněno nebylo, a proto nemůže mít žádné právní účinky dle ust. § 551 o. z. (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 1. 2020, č. j. 57 Co 414/2019-51). Výše uvedené má tudíž za následek částečný procesní neúspěch žalobkyně ve vztahu k požadovaným smluvním pokutám, tedy v konkrétním případě neúspěch v částce 10 300 Kč s příslušenstvím (výrok II. rozsudku).
19. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.
20. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem částky 2 835,35 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, zatímco částka jistiny, pro kterou byla žaloba zamítnuta, činí 10 300 Kč. Již z tohoto pohledu je tedy zjevné, aniž by soud v souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku, že větší úspěch ve věci měl žalovaný, který by tak měl právo na úhradu části nákladů řízení, dle obsahu spisu však žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.