17 C 253/2020

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , část názvu právnické osoby , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení částky 89 193 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 89 193 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 89 193 Kč od 6. 6. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 48 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů řízení 4 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit na nákladech státu částku ve výši 100 %, která bude vyčíslena v samostatném usnesení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 89 193 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že dne 8. 11. 2019 v obci [obec] na asfaltové silnici, která vede mezi poli, došlo ke střetu dvou vozidel. Žalobce je vlastníkem motocyklu [příjmení], V-Storm DL [číslo], [registrační značka] a žalovaný je vlastníkem motorového vozidla Opel Vivaro, [registrační značka]. Žalobce jel v běžné vzdálenosti za vozidlem žalovaného, přičemž žalovaný svým vozidlem zřejmě chtěl uvolnit prostor protijedoucímu vozidlu, uhýbal ke krajnici, což nestačilo, a proto začal couvat. Vozidlo žalovaného nečekaně nacouvalo do motocyklu žalobce, do gumy přední pneumatiky. V důsledku nečekaného a prudkého nacouvání došlo k nárazu do stojícího motocyklu, následně k pádu na pravou stranu a jeho poškození. Motocykl byl převrácen na silnici. Oba účastníci na místě sepsali záznam o dopravní nehodě, ve kterém shodně uvedli, že viníkem nehody je žalovaný. Při nehodě došlo k poškození přední vidlice, předního blatníku a pravého boku motocyklu (a také k ohnutí černého plastového nárazníku vozidla žalovaného). Motocykl žalobce nebyl před nehodou nikdy v minulosti poškozen. Poškození mělo původ v dopravní nehodě, která je první havárií tohoto motocyklu. K nehodě nebyla přivolána Policie ČR, když žádný z účastníků nepředpokládal škodu ve výši přesahující 50 000 Kč. Cenový rozsah škody byl patrný, až když [právnická osoba] prováděla likvidaci pro pojišťovnu. Znalec pojišťovny Ing. [příjmení] neprovedl ohledání motocyklu. Firma [příjmení] vyhotovila dne 13. 11. 2019 záznam o rozsahu škod, ve kterém je uvedena míra poškození jednotlivých částí motocyklu a autorizovaný servis H3 s.r.o. následně vyhotovil cenový návrh opravy. Poté, kdy se žalobce dozvěděl o odmítnutí pojistného plnění ze strany vedlejšího účastníka, rozhodl se neopravovat menší kosmetické vady. Žalobce uhradil na účet servisu částku ve výši 89 193 Kč, když se jednalo pouze o opravu a výměnu těch částí motocyklu, které byly poškozeny dopravní nehodou, a to dle faktury [číslo]. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] ve svém posudku nebere v potaz fakt, že většina poškození vznikla až poté, co vozidlo žalovaného najelo na ležící motocykl žalobce. Dopisem ze dne 18. 5. 2020 se žalobce se svým nárokem obrátil na žalovaného, nicméně žalovaný nereagoval. Pokud by soud nepřiznal žalobci náhradu v plné výši 89 193 Kč, navrhuje, aby soud přiznal alespoň poškození motocyklu, která připustil znalec [příjmení] [celé jméno znalce], tedy aby přiznal žalobci nárok ve výši 19 478 Kč.

2. Žalovaný podal včasný odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu s odůvodněním, že neuznává podanou žalobu, a to ani z části, když učinil sporným, že by žalobci vznikla tvrzená škoda v souvislosti s jím tvrzenou událostí. Tvrdil, že při nehodě nedošlo k natolik intenzivnímu nárazu do motocyklu žalobce, v jehož důsledku by vznikla škoda takového rozsahu. S popsaným průběhem nehodového děje žalovaný souhlasil. Doplnil, že skutečně neviděl za sebou motocykl, proto dovozuje, že žalobce musel jet těsně za jeho dodávkou, přičemž nárazem došlo u motocyklu k zaražení blatníku do předního kola, který museli demontovat, aby kolo zprovoznili. Současně navrhl, aby do řízení přistoupila jako vedlejší účastník [příjmení] podnikatelská pojišťovna. Žalovaný na závěr uvedl, že žalobce v řízení neunesl břemeno tvrzení, natož pak břemeno důkazní, což vede k procesnímu neúspěchu žalobce.

3. Vedlejší účastník z titulu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uvedl, že nestačí, aby žalovaný svůj nárok uplatnil, ale zároveň musí prokázat, že předmětné poškození motocyklu vzniklo v souvislosti s deklarovaným nehodovým dějem vyvolaným provozem pojištěného vozidla. Vedlejší účastník na základě šetření předmětné pojistné události dospěl k závěru, že rozsah a charakter uplatněného poškození neodpovídá uplatněnému nehodovému ději. Na vozidlech nebylo shledáno žádné poškození, které by jejich vzájemný střet prokázalo, a to i s přihlédnutím k tomu, že dopravní nehoda se odehrála beze svědků a bez šetření policie. Tento závěr vyplývá nejen ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který uvedl, že jako technicky nepřijatelné nárokované poškození v souvislosti s deklarovaným průběhem dopravní nehody, ale také ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce], když nebylo nijak prokázáno, že k převrácení motocyklu došlo právě na daném místě, ani nebyly nalezeny žádné viditelné stopy po kontaktu obou vozidel. V řízení nebylo ani prokázáno, že by na ležící motocykl žalobce mělo najet vozidlo žalovaného, když zde nebyly zjištěny žádné vodorovné rýhy, které by vznikly právě potlačením vozidla. Odpovědnost žalovaného za způsobení vzniklé škody nepovažuje vedlejší účastník za prokázanou a nárok uplatněný žalobou považuje za nedůvodný.

4. Na základě předložených listinných důkazů soud v rámci provedeného dokazování zjistil: -) Ze sdělení vedlejšího účastníka ze dne 21. 1. 2020, 19. 2. 2020, 22. 4. 2020 a dne 26. 5. 2020, že vedlejší účastník sdělil žalobci stanovisko ke škodní události, že na základě prohlídky poškozeného motocyklu vč. vozidla žalovaného a zvážení deklarovaného nehodového děje dospěl k závěru, že rozsah a charakter uplatněného poškození neodpovídá uvedenému nehodovému ději, když na vozidlech nebylo shledáno žádné poškození, které by jejich vzájemný střet prokázalo, dopravní nehoda se odehrála bez svědků a bez přítomnosti policie. Nenastala tedy skutečnost, s níž by byla spojena povinnost vedlejšího účastníka poskytnout pojistné plnění. Ani po opakovaném prošetření spisové dokumentace nedošlo ke změně stanoviska vedlejšího účastníka, když nebyly splněny zákonné předpoklady § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Technická nepřijatelnost nárokovaného poškození v souvislosti s deklarovaným průběhem dopravní nehody vyplývá i z interního znaleckého posudku [číslo]. -) Ze znaleckého posudku znalecké kanceláře Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 21. 4. 2020, že znalec na základě podkritického množství podkladů (objektivních vstupních údajů) nedokáže objektivně stanovit pohyb vozidla žalovaného a motocyklu žalobce, jejich vzájemnou viditelnost a vzájemnou kompatibilitu střetu. Zda poškození motocyklu vzniklo v příčinné souvislosti s nárazem vozidla Opel do motocyklu a následném pádu motocyklu nelze z podkladů objektivně stanovit. Na vozidle Opel chybí stopy po střetu s motocyklem Suzuki. Charakter poškození předního kola motocyklu neodpovídá nárazu od vozidla Opel. Poškození předního kola neodpovídá pádu motocyklu, když na místě nebyla zjištěna překážka, která by způsobila poškození kola na boční části. Samotným pádem motocyklu na rovný povrch pak takovéto poškození kola nemohlo vzniknout. Konečná poloha motocyklu na boku nebyla zaznamenána, ani na místě dopravní nehody nebyly zaznamenány žádné třecí a smykové stopy, střepiny, ani úlomky. -) Ze záznamu o dopravní nehodě, že dne 8. 11. 2019 v 7:30 v obci [obec] došlo k dopravní nehodě a to tak, že vozidlo žalovaného se snažilo vyhnout protijedoucímu vozidlu a couváním narazilo do motorky, která vlivem nárazu spadla na pravý bok, přičemž účastníci označili, že u žalobce došlo k poškození přední vidlice a pravého boku motocyklu a u žalovaného k poškození zadního nárazníku. Žalovaný uznal, že je viníkem nehody, když nacouval do stojícího motocyklu a že pojišťovnu žalovaného je [obec] podnikatelská pojišťovna. -) Z technického průkazu vozidla [registrační značka] že žalobce je vlastníkem a prvním majitelem motocyklu [příjmení] [jméno] [číslo]. -) Ze zápisu o poškození motocyklu ze dne 12. 11. 2019, že tato kopie je špatně čitelná, avšak zahrnuje seznam věcí, které byly poškozeny na motocyklu žalobce a došlo k jejich výměně. Listinu vyhotovila [právnická osoba] [příjmení]. -) Z faktury [číslo] ze dne 20. 4. 2020, že [právnická osoba] s.r.o. vystavila žalobci dne 20. 4. 2020 fakturu za opravu motocyklu [příjmení] [jméno] [číslo] na částku 89 193 Kč, která má být uhrazena na č. ú. [bankovní účet]. -) Ze sdělení vedlejšího účastníka k pojistné události ze dne 7. 1. 2020, že vedlejší účastník požádal žalobce o vyplnění a zaslání přiloženého vyjádření (popisu nehodového děje), ve kterém byli uvedeni jako účastníci nehody žalobce a žalovaný, že k dopravní nehodě došlo dne 8. 11. 2019 v 7:30 včetně GPS souřadnic místa nehody, že nebyla volána PČR, že vozidlo žalovaného se snažilo vyhnout protijedoucímu vozidlu. Prostor pro vyhnutí nebyl dostatečný, a proto žalovaný couval, aniž by věděl, že má za sebou motocykl žalobce. O přítomnosti žalobce se dozvěděl až po nárazu, kdy motocykl upadl na pravý bok. Po nehodě účastníci motocykl postavili zpět na kola a uvolnili zaseknutý blatník předního kola, aby se mohli přesunout k žalobci domů, kde událost sepsali a nahlásili. -) Z potvrzení o provedené úhradě ze dne 20. 4. 2020 od [příjmení] [příjmení], že žalobce dne 20. 4. 2020 zaslal na účet [číslo] [bankovní účet] částku 89 193 Kč. -) Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobce ze dne 18. 5. 2020 včetně doručenky ze dne 20. 5. 2020, že právního zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě škody způsobené dopravní nehodou ve výši 89 193 Kč, když pojišťovna žalovaného odmítla poskytnout žalobci plnění. Dopis byl žalovanému doručen dne 20. 5. 20220. -) Z diagnostiky mechanických částí, že [právnická osoba] [příjmení] provedla diagnostiku motocyklu, kde uvedla naměřené hodnoty jednotlivých mechanických částí motocyklu. -) Ze 7 fotografií žalobce a z fotomapy, že tyto dokumentují místo předmětné nehody, tedy místní komunikaci v obci [obec] bez uvedení čísla popisného a situaci po dopravní nehodě. Fotografie zachycují stojící motocykl žalobce včetně detailů poškození a dodávku žalovaného včetně detailu zadního nárazníku. [obec] nehody se odehrálo ve velmi mírné zatáčce. -) Z výslechu žalobce, že motocykl zakoupil jako zcela nový v roce 2016. Ke dni dopravní nehody nebyl havarovaný. Daného dne jel ráno v obci [obec] po boční asfaltové cestě za vozidlem žalovaného, které zastavilo a žalobce zastavil cca 1-2 metry za ním. Žalobce v protisměru zahlédnul nějaké auto a vzápětí začal žalovaný couvat, aby umožnil protijedoucímu vozidlu průjezd. Jakmile to zpozoroval žalobce, chtěl dát žalovanému znamení klaksonem, že za ním stojí, ale aniž by to stihl, došlo k nárazu zadním nárazníkem vozidla žalovaného do přední pneumatiky motocyklu žalobce. Při nárazu se motocykl vybulil na pravý bok. Žalobce z motorky vyskočil, k jeho zranění nedošlo. Po nárazu dodávka žalovaného kousek popojela na již ležící motocykl na asfaltové silnici. Nárazem došlo k zaklínění blatníku předního kola motorky do přední pneumatiky. Fotografie z místa pořizoval žalovaný. Při nárazu ze zadního nárazníku dodávky odpadly odrazky a došlo k jeho mírnému pokřivení. Za pomoci žalovaného žalobce vyprostil zaklíněný přední blatník z přední pneumatiky a nouzově dojel do garáže svého domu. Cestou žalobce cítil, že motocykl není v pořádku, že má např. křivé řízení či vyhnutou brzdovou páku. V garáži společně vyplnili záznam o dopravní nehodě a oba ji nahlásili pojišťovně. Následně dne 13. 11. 2019 provedl likvidátor vedlejšího účastníka ohledání motocyklu za asistence manželky žalobce a vyhotovil zápis o poškození motocyklu, kde nebylo uvedeno vše, zejména křivá řídítka. Poté byl motocykl odvezen [právnická osoba] k provedení diagnostiky a následně převezen do servisu H3 s.r.o. za účelem opravy. Motocykl byl vydán oproti platbě za opravu. Od té doby motocykl běžně užívá. Před nehodou viděla motocykl manželka žalobce a kamarád [jméno] [příjmení]. -) Z výslechu žalovaného, že nehoda se stala na úzké asfaltové komunikaci, že si motocyklu za dodávkou nevšiml. Když žalovaný zahlédl v protisměru vozidlo, podíval se do zpětných zrcátek, nikoho neviděl a začal couvat, aby dojel do širšího místa, aby mohlo projet protijedoucí vozidlo. Když začal couvat, max. 1 metr, ucítil náraz (nemohl být nijak silný) a v zrcátku zahlédl, že někdo v přilbě upadl na zem. Až po vystoupení z vozidla uviděl motorku ležící na pravém boku a přední kolo motocyklu vklíněné pod dodávkou žalovaného, proto s dodávkou popojel dopředu. Přední blatník motocyklu se dotýkal gumy předního kola, proto blatník odšroubovali, aby motocykl zprovoznili. Všiml si škrábanců na pravé straně motocyklu. Fotografie z místa pořídil žalovaný. Zápis o dopravní nehodě sepsali až u žalobce doma. Následně došlo k nahlášení události pojišťovně, kdy si žalovaný všiml pouze poškrábání motocyklu na pravé straně. -) Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], že tato je manželkou žalobce. Motocykl viděla až po nehodě zaparkovaný doma v garáži. Všimla si, že na motocyklu byl prasklý plastový nárazník, plastový kryt nad pravým řídítkem, zlomena ruční hliníková páčka a celá pravá strana motocyklu byla poškrábaná včetně krytu výfuku, padacího rámu a ráfku na předním kole. Před nehodou byl motocykl v pořádku. Motocykl před nehodou viděl i kamarád [jméno] [příjmení]. Po nehodě umožnila likvidátorovi pojišťovny ohledat motocykl včetně fotodokumentace. Mezi nehodou a ohledáním nebylo s motocyklem ježděno. Poté motocykl odvezla firma po předchozí dohodě s manželem. Manžel nechal opravit jen to nejnutnější, aby byl opět motocykl funkční. -) Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], že tento je žalobcovým dlouholetým kamarádem. Vlastní stejný motocykl jako žalobce. Motocykl od žalobce testoval v srpnu nebo září 2019, tehdy byl zcela v pořádku. Den před nehodou, tj. 7. 11. 2019, byl na návštěvě u žalobce a prohlížel si motocykl, neboť si chtěl koupit brašny, které měl na motocyklu žalobce. Motocykl od žalobce byl zcela v pořádku. Další den měli jít společně na projížďku, ale žalobce volal svědkovi, že měl dopravní nehodu, že došlo k poškození motocyklu, že do něj nacouvala z ničeho nic dodávka a že na motocyklu i po opravě zůstaly nějaké škrábance, snad na výfuku. Svědek označil žalobce za férového člověka. -) Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], že prováděl prohlídku předmětného motocyklu, kdy vyhotovil zápis o poškození motocyklu. Vzpomněl si, že měl motocykl vylomený přední blatník, že řízení bylo vyoseno, že vozidlo snad vezli i na diagnostiku a poté do servisu H3 do [obec]. Detaily si však již nevzpomněl. Jako technik provede prohlídku motocyklu, pořídí dokumentaci včetně fotografií, které předá na firmě a ta následně věc řeší s pojišťovnou. -) Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], že jeho prací je vyhodnocování stop a rozsahu poškození vozidel dle pořízené dokumentace. U této dopravní nehody se svědek zaměřil na zadní nárazník a zadní dveře dodávky a na stopy na zemi po pádu motocyklu. Motocykl měl spadnout na asfalt, ale řídítka byla zanesena od hlíny a podle zjištěných stop nebylo možné, aby se motocykl pádem dostal mimo komunikaci. Následně bylo zpracováno výškové zaměření stop (místo interakce mezi vozidly a poškozené části motocyklu) a diagnostika motocyklu, ze které svědek zjistil, že tlak byl veden na levou trubku (teleskop), kde byla výrazná deformace, naproti tomu byl poškozen pravý ráfek, silným nárazem, ale z pravé strany se nic nenašlo. Ráfek pneumatiky motocyklu vykazoval světlé stopy, které odpovídají otěrům od obrubníku či betonu. Popsaný nehodový děj neodpovídá způsobu a rozsahu poškození motocyklu. Na zadním nárazníku vozidla žalovaného nebylo shledáno žádné poškození od motocyklu žalobce. Řídítka motocyklu jsou poškozena od půdního fondu. Stopy hlíny jsou i na krytu řídítek. Dále svědek uvedl, že aby došlo k poškození spodní části vozidla žalovaného, muselo by dojít k poškození zadní hrany plastového nárazníku. Aby došlo k vytýkanému poškození motocyklu, muselo by dojít k výrazně vyšší intenzitě nehodového děje včetně poškození zadního nárazníku dodávky. K nacouvání dodávky na motocykl nemohlo dojít, neboť na levé straně motocyklu nebyly nalezeny třecí stopy po najetí vozidla. -) Z CD od pojišťovny označeného jako„ Andrle/Cienca [číslo]“, že se zde nachází kompletní spisová dokumentace vedlejšího účastníka k dopravní nehodě včetně fotografií. Nad rámec již výše čtených důkazů (které jsou duplicitně na CD) se podává ze zprávy o provedeném šetření, že nárokované poškození motocyklu i deklarovaného poškození automobilu se jeví v souvislosti s popisovanou událostí nekompatibilní. Motocykl má i nesouvisející poškození (odřenina předního ráfku) a na svislé ploše nárazníku dodávky se nenacházejí viditelné stopy po kontaktu s motocyklem. Na místě nehody se nenašly stopy po otěru. Ani provedení výškového zaměření kompatibilitu střetu nepotvrdilo. -) Ze znaleckého posudku ze dne 7. 9. 2021, že Ing. [celé jméno znalce] po provedené analýze dospěl k závěru, že lze připustit (nelze vyloučit), že část poškození motocyklu (označených na obr. [číslo] posudku – polohy škrábanců na pravém boku motocyklu) mohla vzniknout jeho převrácením na pravý bok na místě prezentované škodní události dne 8. 11. 2019. Deklarovaný průběh škodní události není technicky nepřijatelný, nicméně na zadním nárazníku automobilu není viditelná žádná stopa, která by popisovaný děj potvrzovala a je nutno dodat, že deklarovaným způsobem průběhu škodné události mohla vzniknout pouze část zaznamenaných poškození. Nejde prokázat, zda převrácení motocyklu bylo neplánovanou nahodilou událostí nebo zda korespondující poškození motocyklu bylo plánované a mající za úkol dodat věrohodnost další podstatné části zcela nesouvisejících poškození, jejichž oprava vyžaduje větší náklady. Motocykl má i nesouvisející poškození, která vznikla jinak, dříve a jinde než na místě deklarované škodní události, zejména hlínou zašpiněný kryt páčky na pravé straně řídítek, vícečetné škrábance povrchu plastového krytu řídítek, odlomený konec páčky brzdy, poškození horního blatníku, poškození předního ráfku a disku kola, deformace levého teleskopu přední vidlice a prasklina spodního blatníku předního kola. -) Z výslechu znalce [celé jméno znalce], že setrval na svých závěrech a doplnil, že místo nehody dobře zná, osobně si ho prohlédl a pořídil i několik fotografií. K věci samé uvedl, že pokud by byl motocykl přitlačen k zemi dodávkou, vznikly by na motocyklu vodorovné rýhy, které tam nejsou. Pokud by došlo k interakci vozidel, musel by motocykl zanechat na nárazníku dodávky minimálně otěr prachu a pryže ve svislém směru způsobené kontaktem rotujícího běhounu. Tyto stopy nalezeny nebyly. Pádem stojícího motocyklu na pravý bok mohly vzniknout svislé čáry (škrábance), které odpovídají kontaktu s asfaltovým povrchem. Kdyby došlo k převrácení motocyklu za jízdy, byly by na něm šikmé až vodorovné škrábance. Zda příčinou převrácení motocyklu byl náraz od dodávky nelze zjistit pro nedostatek informací. Popisovaný děj je až do převrácení motocyklu uvěřitelný a technicky přijatelný. Zbývající část nehodového děje považuje znalec za skoro vyloučenou pro absenci otisku pneumatiky na zadním nárazníku dodávky. Znalec neshledal ani žalobcem tvrzenou deformaci nárazníku vozidla žalovaného. Prostory, kde byly umístěné odrazky na dodávce, jsou zaprášené, nejsou čerstvě vypadlé v důsledku nehody. Blatník motocyklu nebyl demontován.

5. Všechny shora rozvedené a účastníky označené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že ne všechny provedené důkazní prostředky se vzájemně doplňují a podporují. Zejména znalecké posudky (Ing. [příjmení] a Ing. [celé jméno znalce]) ve spojení s výslechem svědka [příjmení] a spisovým materiálem vedlejšího účastníka vylučují věrohodnost účastnických výslechů a svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a to ohledně průběhu nehodového děje a tvrzení, že veškerá poškození motocyklu spočívají v deklarované škodní události. K pravosti provedených důkazů nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky. Soud při hodnocení skutkového stavu vycházel ze všech provedených důkazů vyjma účastnických výslechů a dvou výše uvedených svědků. Potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo, neboť označené důkazní návrhy nemohly sloužit k objasnění projednávané věci (ceník oprav servisu H3 s.r.o.), případně nebyly čteny k důkazům pro absenci překladu (Scheibner-Chassis-Certificate), popř. byly předloženy po koncentraci, aniž by se jednalo o jakoukoli výjimku (fotografie a zvukové nahrávky předložené žalobcem v rámci jeho závěrečné řeči za účelem zpochybnění věrohodnosti znalce [příjmení] [celé jméno znalce]).

6. Ke zpochybnění věrohodnosti provedených důkazů naproti tomu nemůže vést to, že účastník řízení navrhne důkazy, pomocí kterých lze skutkový stav věci zjistit jinak, než jak vyplývá z provedených důkazů, které byly navrženy do skončení prvního jednání, které se ve věci konalo; navržením takových důkazů účastník totiž nezpochybňuje věrohodnost provedených důkazních prostředků, ale v rozporu s koncentrací řízení se domáhá, aby jejich pomocí byl skutkový stav věci zjištěn jinak, než jak se podává z řádně a včas navržených důkazů ([příjmení], [obec] § 118b (Koncentrace řízení v prvním stupni). In: [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno] kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 842, marg. [číslo]).

7. Z předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že dne 8. 11. 2019 v 7:30 v obci [obec] na silnici bez uvedení č. p. / č. e. došlo k pádu motocyklu [příjmení] [jméno] [číslo], [registrační značka] ve vlastnictví žalobce, u kterého byl přítomen žalovaný se svým vozidlem Opel Vivaro, [registrační značka]. Žalobce jel na motocyklu za dodávkou žalovaného, přičemž žalovaný svým vozidlem chtěl uvolnit prostor protijedoucímu vozidlu, proto zastavil a následně začal couvat, ale žalobce za sebou neviděl. Následně došlo k pádu motocyklu na pravou stranu. Nehoda se odehrála beze svědků a policie. [příjmení] [jméno] [příjmení] prováděla pro vedlejšího účastníka likvidaci. Dne 12. 11. 2019 vyhotovila zápis o poškození motocyklu, ve kterém je uvedena míra poškození jednotlivých částí motocyklu (např. vylomený přední blatník, řízení vyosené, atd.). Autorizovaný servis H3 s.r.o. následně zpracoval cenový návrh opravy a samotnou opravu motocyklu ve výši 89 193 Kč, kterou žalobce uhradil bezhotovostně. Žalobce se obrátil se svým nárokem na úhradu opravy motocyklu na vedlejšího účastníka, ten však vydal odmítavé stanovisko k hlášené škodní události, neboť na základě prohlídky obou vozidel a zvážení deklarovaného nehodového děje dospěl k závěru, že rozsah a charakter uplatněného poškození neodpovídá uvedenému nehodovému ději, když na vozidlech nebylo shledáno žádné poškození, které by jejich vzájemný střet prokázalo s odkazem na znalecký posudek Ing. [příjmení]. Zejména ze znaleckých posudků Ing. [příjmení], Ing. [celé jméno znalce] a svědka [jméno] [příjmení] vyplývá, že popsaný nehodový děj neodpovídá způsobu a rozsahu poškození motocyklu, ale že část poškození mohla vzniknout převrácením motocyklu na pravý bok. Na nárazníku vozidla žalovaného chybí stopy po střetu s motocyklem žalobce (otěr prachu a pryže). Ani k nacouvání dodávky na motocykl nemohlo dojít, neboť na levé straně motocyklu nebyly nalezeny třecí stopy po najetí vozidla (vodorovné rýhy). Technicky nepřijatelné je i odšroubování blatníku motocyklu a skutečnost, že nárazem odpadly odrazky z vozidla žalovaného, neboť tam nebyly již před nehodou. Na místě nehody nebyly zaznamenány ani žádné třecí a smykové stopy a nelze pro nedostatek informací zjistit, zda příčinou převrácení motocyklu byl náraz od dodávky. Ani provedení výškového zaměření kompatibilitu střetu nepotvrdilo. Motocykl má i nesouvisející poškození, která vznikla jinak, dříve a jinde než na místě deklarované škodní události, zejména hlínou zašpiněný kryt páčky na pravé straně řídítek, vícečetné škrábance povrchu plastového krytu řídítek, odlomený konec páčky brzdy, poškození horního blatníku, poškození předního ráfku a disku kola, deformace levého teleskopu přední vidlice a prasklina spodního blatníku předního kola. Žalobce dopisem ze dne 18. 5. 2020 vyzval žalovaného k úhradě škody způsobené dopravní nehodou ve výši 89 193 Kč, když vedlejší účastník odmítl poskytnout plnění. Žalovaný však nereagoval.

8. Podle § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

9. Podle § 2927 odst. 1 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Podle odst. 2 povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

10. Podle § 2932 o. z. střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jedná-li se o vypořádání mezi těmito provozovateli, vypořádají se provozovatelé podle své účasti na způsobení vzniklé škody.

11. Základním znakem všech dopravních prostředků je jejich pohyb s cílem přemístění osob nebo věcí. Pro zachování podmínek provozu není rozhodné, zda byl pohyb přerušen nahodilými zastávkami na cestě, na křižovatce oproti vozidlu dlouhodobě odstavenému (např. na parkovišti) nebo opravovanému. V těchto případech se již o provoz dopravního prostředku nejedná. Za provoz se považují jen činnosti související bezprostředně s jeho pohybem. Za provozovatele dopravního prostředku se považuje osoba, která má právní a faktickou možnost dispozice s dopravním prostředkem (vlastník vozidla). Provozovatel dopravního prostředku hradí újmu v případě, způsobí-li ji v souvislosti s provozem vozidla (popř. plavidla či letadla). Účelem uvedeného pravidla je prevenční povinnost na provozovatele, aby udržovali dopravní prostředky ve stavu, který minimalizuje nebezpečí vzniku škodné události, a jednak se má zajistit snazší vymahatelnost práv poškozeného, když na straně škůdce je výrazně limitována možnost zprostit se povinnosti k náhradě. V případě sporu musí poškozený prokázat (1) škodnou událost vyvolanou zvláštní povahou provozu dopravního prostředku (resp. dopravy), (2) vznik újmy a (3) příčinnou souvislost mezi nimi. Pravidlo v ust. § 2932 o. z. se uplatní pouze při vypořádání újmy vzniklé střetnuvším se provozovatelům navzájem, tedy ve vztahu k újmě, která vznikla přímo jim, přičemž provozovatelé musí splňovat všechny náležitosti vyplývající z předchozích pravidel (§ 2927 a násl. o. z.). Pro zjištění účasti na střetu není rozhodující, zda je podíl jednotlivých provozovatelů kryt zaviněním. Účast na způsobení újmy se vyjadřuje procentním podílem nebo poměrem, v jakém jednotliví provozovatelé participovali na jejím vzniku. Škoda může být na jedné straně zapříčiněna nedbalostí (nebo úmyslem) provozovatele a na straně druhé objektivně nastalou skutečností mající původ v provozu provozovatele jiného. (BEZOUŠKA, Petr. § 2932, § 2927. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014) . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1611-1615 a 1624-1625).

12. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení vč. komentářové literatury a dospěl k závěru, že nárok žalobce uplatněný žalobou není důvodný. Z provedeného dokazování vyplývá, že dne 8. 11. 2019 v obci [obec] na pozemní komunikaci došlo k pádu motocyklu žalobce, kde byl přítomen i žalovaný. Oba účastníci ve stejný den a na shodném místě provozovali silniční motorovou dopravu a dle skutkových tvrzení účastníků by mohl soud pohlížet na událost jako na dopravní nehodu, kde došlo k nárazu jedoucího vozidla (žalovaného) do vozidla krátkodobé zastaveného (motocyklu žalobce), tedy že šlo o střet provozů dvou vozidel (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. 23 Cdo 4849/2009), ovšem za situace, že by v řízení bylo prokázáno, že došlo ke vzájemné interakci obou vozidel. S ohledem na učiněný skutkový závěr, že tvrzení účastníků (podpořená jejich účastnickými výslechy, manželkou a kamarádem žalobce) byla vyvrácena znalci [příjmení] [příjmení], Ing. [celé jméno znalce] a svědkem [jméno] [příjmení], kteří zcela věrohodným a logickým způsobem prokázali, že deklarovaný nehodový děj neodpovídá způsobu a rozsahu poškození motocyklu, když zejména chybí na nárazníku vozidla žalovaného stopy po střetu s motocyklem žalobce (otěr prachu a pryže), že provedeným výškovým měřením se nepotvrdila kompatibilita střetu vozidel, že k nacouvání vozidla žalovaného na motocykl žalobce nemohlo dojít, když na levé straně motocyklu nebyly nalezeny třecí stopy po nájezdu vozidla (vodorovné rýhy), že z technického hlediska nemohlo dojít k odšroubování blatníku motocyklu, že odrazky na vozidle žalovaného před nehodou nebyly, že na místě nehody nebyly zaznamenány žádné třecí a smykové stopy, že motocykl vykazuje řadu nesouvisejících poškození a také že chybí fotografie motocyklu ležícího na pravém boku. Stran všech těchto důkazů nelze dospět k závěru, že by žalobcem tvrzené poškození jeho motocyklu vzniklo v souvislosti s deklarovaným nehodovým dějem vyvolaným provozem pojištěného vozidla žalovaného, tedy že by vozidlo žalovaného nacouvalo do motocyklu žalobce a žalovaný (resp. vedlejší účastník) by tak byl povinen k náhradě škody. Jelikož v řízení nebyla prokázána příčinná souvislost mezi couváním vozidla žalovaného (jednáním) a pádem, resp. poškozením motocyklu žalobce (následkem), nemohl soud žalobci přiznat jakékoli plnění, když základ nároku ve věci nebyl dán. Z těchto důvodů se soud nezabýval ani mírou zavinění jednotlivých provozovatelů vozidel, ani výší a rozsahem způsobené škody (§ 2927, § 2932, § 2951, § 2969 o. z.) a žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.).

13. K eventuálnímu petitu žalobce navrženého v závěrečné řeči, že pro případ, že soud nevyhoví primárnímu petitu (89 193 Kč), pak navrhuje, aby soud přiznal žalobci eventuální nárok představován částkou 19 478 Kč, tj. poškození motocyklu, která připustil Ing. [celé jméno znalce], je nutné uvést, že obsahově (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) se nejedná o eventuální petit. O žalobu s eventuálním petitem jde tehdy, jestliže se žalobce domáhá, aby žalovanému byla uložena určitá povinnost (např. vrátit věc) a pro případ, že to není možné (že primární petit bude soudem zamítnut), domáhá se, aby bylo rozhodnuto o dalším požadavku, tj. eventuálním plnění (např. finanční náhrada). V daném případě se nejedná ani o dva samostatné nároky, kdy jeden nárok by snad měl být ve výši 69 715 Kč a druhý ve výši 19 478 Kč. Vzhledem k výše uvedenému soud nepostupoval ve smyslu ust. § 95, resp. § 96 o. s. ř. a nerozhodoval o změně žaloby ani o jejím částečném zpětvzetí, když požadavek žalobce byl nesprávně označen.

14. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalovanému a vedlejšímu účastníkovi náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro žalovaného zastoupeného advokátem a dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. pro vedlejšího účastníka. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bod 5 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 4 700 Kč. Soud přiznal žalovanému náhradu za 8 úkonů právní služby, a to za přípravu a převzetí zastoupení, sepis odporu a účast u jednání dne 19. 1. 2021, 27. 1. 2021 přesahující dvě hodiny, 23. 2. 2021, 3. 5. 2022 a dne 7. 2. 2023. Za těchto 8 úkonů žalovanému náleží odměna ve výši 37 600 Kč. Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 2 400 Kč (8 x 300 Kč), to vše navýšené o 21 % DPH (počítáno ze základu 40 000 Kč) ve výši 8 400 Kč. Celkové náklady řízení žalovaného před soudem prvého stupně činí 48 400 Kč (výrok II.).

15. Sazba paušální náhrady nezastoupeného účastníka za jeden úkon činí dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., částku 300 Kč. Soud přiznal vedlejšímu účastníkovi náhradu za 14 úkonů, a to za písemná podání ze dne 16. 10. 2020, 6. 1. 2023 a ze dne 20. 2. 2023 (3 úkony), přípravu účasti na jednání (5 úkonů) a účast u jednání 19. 1. 2021, 27. 1. 2021 přesahující dvě hodiny, 23. 2. 2021, 3. 5. 2022 a dne 7. 2. 2023 (6 úkonů). Za těchto 14 úkonů vedlejšímu účastníkovi náleží náhrada ve výši 4 200 Kč (výrok III.).

16. Žalobce byl zavázán zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku v souhrnné výši 48 400 Kč a vedlejšímu účastníkovi částku 4 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., přičemž určené platební místo – k rukám právního zástupce žalovaného – vychází z ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

17. Soud ve věci neshledal podmínky pro postup podle § 150 o. s. ř., jak navrhl žalobce. Jedná se totiž o výjimečný institut, který má být aplikován jen ve výjimečných případech, přičemž takový postup soudu musí být řádně odůvodněn. Postup, při kterém není výjimečně přiznána náhrada nákladů, odůvodňují zejména majetkové, sociální a osobní poměry neúspěšného účastníka, nicméně je nutné přihlédnout také k poměrům druhého účastníka a vystupování účastníků v daném řízení. Typicky může jít o případy tzv. iudicium duplex, spory mezi rodinnými příslušníky, složitost věci pro dosud neřešenou právní otázku, účastník byl v době zahájení řízení nezletilý apod. V tomto případě se také nejednalo o řízení, kde by přiznaná výše plnění záležela na úvaze soudu (to by bylo v případě rozhodování o výši újem), ani o situaci, kdy by účastník bez důvodu odmítl první setkání s mediátorem. K tomu je třeba poznamenat, že toto nastává pouze v situaci, kdy soud setkání s mediátorem účastníkům nařídí a z toho důvodu i přeruší řízení. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by se žalobce projednávanou věcí dostal do nelehké životní situace ani ostatní výše uvedené důvody. Žalobce mohl sám před podáním žaloby oslovit znalce z příslušného oboru, aby si ověřil, zda závěry uvedené ve znaleckém posudku vypracovaném vedlejším účastníkem jsou důvodné či nikoli. V průběhu řízení mohlo být žalobci zřejmé, že jeho žaloba nebude úspěšná a mohl tak včas disponovat s řízením a snížit náklady protistrany, popř. se pokusit o dohodu ohledně nákladů řízení. Žalobce však i nadále trval na podané žalobě a v závěrečném návrhu uvedl, že se spokojí i s nižší částkou, z čehož je zřejmé, že se snažil na poslední chvíli vyhnout nepříznivému výsledku ve věci.