17 C 259/2013

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená opatrovnicí údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecným zmocněncem titul jméno příjmení bytem adresa o zrušení rozhodčího nálezu sp.zn. spisová značka číslo anonymizováno ze dne 12. 7. 2013

I. Rozhodčí nález vydaný dne 12. 7. 2013 pod sp.zn. [spisová značka] [číslo] [anonymizováno] rozhodcem [titul] [jméno] [příjmení], se sídlem [obec a číslo], kterým byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit částku 547 616 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 547 616 Kč za každý den prodlení od 25. 6. 2013 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každý i započatý měsíc prodlení a další smluvní pokutu ve výši 109 523 Kč, jakož i uhradit náklady za rozhodčí řízení ve výši 17 622 Kč, se zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit státu náklady řízení v plné výši s tím, že konkrétní výše těchto nákladů a jejich splatnost bude stanovena samostatným usnesením, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit soudní poplatek za řízení ve výši 3 000 Kč na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 17. 10. 2013, ve znění jejího doplnění ze dne 11. 8. 2020 a ze dne 14. 10. 2020, domáhala, aby byl soudem zrušen rozhodčí nález vydaný dne 12. 7. 2013 pod sp.zn. [spisová značka] [číslo] [anonymizováno] rozhodcem [titul] [jméno] [příjmení], se sídlem [obec a číslo], kterým byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit částku 547 616 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 547 616 Kč za každý den prodlení od 25. 6. 2013 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každý i započatý měsíc prodlení a další smluvní pokutu ve výši 109 523 Kč, jakož i uhradit náklady za rozhodčí řízení ve výši 17 622 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že daný rozhodčí nález je na místě zrušit z důvodů uvedených v ust. § 31 b), e) a f) zákona č. 216/1994 Sb.

2. Pokud jde o důvod uvedený v ust. § 31 b) citovaného zákona, žalobkyně namítla neplatnost rozhodčí doložky, resp. namítla, že se rozhodčí doložka na dohodnutou věc nevztahovala. Žalobkyně přitom prostřednictvím své dcery [jméno] [příjmení] uzavřela s původním žalovaným [celé jméno původního účastníka] smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem, v níž se dohodli, že spory vzniknuvší z této smlouvy či v souvislosti s ní budou rozhodovány rozhodcem [titul] [jméno] [příjmení]. V této smlouvě, v bodě 3 závěrečných ustanovení, přitom bylo ujednáno, že si strany musí poskytnout vzájemnou nezbytnou součinnost ve vkladovém řízení a pokud katastrální úřad zamítne povolení vkladu, zavázaly se strany alternativně k vrácení předmětu půjčky do tří dnů od výzvy věřitele, přičemž lze doručit i fikcí; s tímto pak strany sjednaly i smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč za každý i započatý měsíc prodlení dlužníka s vrácením půjčky. Původní věřitel zažaloval u rozhodce vrácení půjčené částky, jejímž právním základem byla ona smlouva o půjčce, a dále smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč za každý i započatý kalendářní měsíc. Tvrzený nárok věřitele však má svůj základ ve smlouvě o půjčce, uzavřené dne 22. 5. 2013 mezi původním žalovaným [celé jméno původního účastníka] a žalobkyní, přičemž ve smlouvě o půjčce rozhodčí doložka ujednána nebyla; zástavní smlouva plnila zajišťovací funkci k již vzniklému závazku žalobkyně ze smlouvy o půjčce a tato skutečnost nemění nic na závěru, že rozhodčí doložka by musela být obsažena již ve smlouvě o půjčce, aby se vztahovala i na vztahy vzniklé na základě tohoto právního titulu, kterým byla právě smlouva o půjčce. Podle § 2 odst. 3 citovaného zákona se rozhodčí smlouva může týkat a) jednotlivého již vzniklého sporu (smlouva o rozhodci), nebo b) všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů (rozhodčí doložka). V čl. V. odst. 1 zástavní smlouvy se uvádí, že rozhodování sporů v rozhodčím řízení se týká zástavní smlouvy, nikoliv smlouvy o půjčce, která byla uzavřena před touto zástavní smlouvou.

3. Ve vztahu k důvodu zrušení rozhodčího nálezu uvedenému v ust. § 31 b) citovaného zákona pak žalobkyně namítla, že z důkazů předložených žalobkyní a z listin založených v rozhodčím spisu sp. zn. [spisová značka] [číslo], vedeného rozhodcem [titul] [jméno] [příjmení], vyplývá, že žalobkyni nebyla dána možnost věc řádně před rozhodcem projednat. Žalobkyně obdržela výzvu k úhradě dluhu ze strany [titul] [příjmení] dne 19. 6. 2013, v níž byla vyzvána k úhradě částky 657 139 Kč ve stanovené lhůtě s dovětkem, že pokud tato částka nebude uhrazena v uvedené lhůtě, bude pohledávka vymáhána soudní cestou a vedle ní bude [titul] [příjmení] požadovat kromě dlužné částky i zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč za každý i započatý kalendářní měsíc prodlení žalobkyně jako dlužníka s vrácením půjčky; dne 25. 6. 2013 původní žalovaný [celé jméno původního účastníka] vypracoval návrh na vydání rozhodčího nálezu, v němž požadoval vydání rozhodčího nálezu k plnění ze smlouvy o půjčce a smluvní pokuty; dne 26. 6. 2013 rozhodce odeslal žalobkyni informaci o přijetí funkce a vyzval ji k předložení důkazů a vyjádření k rozhodčí žalobě do 20-ti dnů od doručení výzvy; úložní lhůta k této obsílce přitom končila 8. 7. 2013, žalovaná však nezaznamenala ve schránce výzvu k převzetí zásilky a až 10. 7. 2013 byla tato výzva vhozena pracovnicí České pošty do schránky žalobkyně, tudíž lhůta pro vyjádření a předložení důkazů končila žalobkyni dne 28. 7. 2013, nicméně již dne 12. 7. 2013 vydal rozhodce [titul] [jméno] [příjmení] rozhodčí nález, který ten stejný den nabyl právní moci, byť jej rozhodce doručil [titul] [příjmení]. Žalobkyně však plnou moc [titul] [jméno] [příjmení] nikdy neudělila, plná moc předložená rozhodci do spisu [titul] [jméno] [příjmení] nebyla opatřena podpisem žalobkyně, a tudíž ani rozhodčí nález ve věci vydaný nebyl nikdy žalobkyni řádně doručen. Pokud rozhodce vydal již dne 12. 7. 2013 rozhodčí nález, nemohla být ani zachována lhůta stanovená žalobkyni k podání vyjádření. Rozhodce rozhodl před uplynutím této lhůty, aniž by vyčkal řádného vyjádření žalobkyně. Žalobkyně je osobu omezenou ve způsobilosti k právním jednáním, ochrana jejich práv si zaslouží zvláštní zvýšené ochrany, přičemž u žalobkyně se jedná o duševní poruchu vrozenou, takže v tomto duševním stavu byla již v době, kdy jí měla být [titul] [příjmení] plná moc udělena, přitom tato osoba je totožnou osobou, která vystupuje i v tomto civilním sporu jako zmocněnec strany žalované a ostatně v tomto postavení vystupovala i v době před zahájením rozhodčího řízení. Zájmy této osoby byly v rozhodčím řízení evidentně v rozporu se zájmy žalobkyně a podle ust. § 32 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) tak tato osoba nemohla být v rozhodčím řízení zástupcem žalobkyně. Tím, že za žalobkyni jednala v rozhodčím řízení osoba, jejíž zájmy byly v rozporu se zájmy zastoupené, nebyla rozhodcem žalobkyni dána možnost věc před rozhodci projednat a je tu tak dán další důvod pro zrušení rozhodčího nálezu. Duševní porucha žalobkyně, která ji činí neschopnou právně jednat, u ní existovala již v době uzavření smlouvy o půjčce a zástavní smlouvy, tak i v době, kdy udělila plnou moc zmocněncům, kteří za ni měli předmětné smlouvy uzavřít. Plná moc byla neplatným právním jednání, a z toho důvodu byla neplatně uzavřena smlouva o půjčce, zástavní smlouva, která obsahovala rozhodčí doložku, a toto ujednání bylo z toho důvodu též neplatné.

4. Pokud pak jde o důvod zrušení rozhodčího nálezu uvedený pod písm. f) § 31 citovaného zákona, Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku sp.zn. 21 Cdo 296/2003 dospěl k právnímu závěru, podle něhož zástavní právo zásadně nebrání vlastníku zástavy nakládat se zástavou. Nestanoví-li zákon něco jiného, může zástavní dlužník zcizit zástavu, znovu ji zastavit, zřídit k ní věcné břemeno, dát ji do nájmu nebo do jiného užívání apod., ujednání, kterým by byl zástavní dlužník v rozporu se zákonem vyloučen nebo omezen v takovém nakládání se zástavou, jsou neplatná. V posuzovaném případě se zástavní dlužník zavázal po sankcí smluvní pokuty nepřevést zástavu bez souhlasu zástavního věřitele. Byl-li podle ujednání stran zástavní smlouvy převod zástavy vázán pod sankcí smluvní pokuty na souhlas zástavního věřitele, je evidentní, že mu tím bylo umožněno zasahovat do dispozice zástavního dlužníka se zástavou. Takové ujednání je proto neplatné dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (i dle rozsudku NS ČR ze dne 19. 8. 2010, sp.zn. 33 Cdo 3694/2008).

5. Usnesením zdejšího soudu ze dne 27. 5. 2014 byla žalobkyni pro dané řízení k její žádosti ustanovena pro zastupování ve věci [titul] [jméno] [příjmení], když žalobkyni bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků.

6. Původním žalovaným byl přitom podle žaloby [celé jméno původního účastníka], [datum narození], v průběhu řízení došlo opakovaně k návrhu žalobkyně ze dne 12. 9. 2014 a ze dne 14. 10. 2020 ke změně žalovaného dle § 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) v důsledku skutečnosti, že nejprve původní žalovaný postoupil svoji pohledávku za žalobkyní se vším příslušenstvím dne 3. 12. 2013 na [celé jméno původního účastníka] a tento následně dne 30. 7. 2020 tuto pohledávku postoupil na [právnická osoba] [anonymizováno] Usnesením zdejšího soudu ze dne 19. 9. 2014, č.j. 17 C 259/2013-65, které nabylo právní moci dne 14. 10. 2014, bylo připuštěno, aby na místo dosavadního žalobce [celé jméno původního účastníka] nejprve vstoupil do řízení jako žalovaný [celé jméno původního účastníka], následně pak usnesením ze dne 2. 11. 2020, č.j. 17 C 259/2013-267, které nabylo právní moci dne 20. 11. 2020, bylo připuštěno, aby na místo dosavadního žalobce [celé jméno původního účastníka] vstoupila do řízení jako žalovaná [právnická osoba] [anonymizováno]

7. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, navrhoval její zamítnutí v celém rozsahu, přitom písemné vyjádření k žalobě podal [celé jméno původního účastníka] dne 2. 10. 2014, resp. dne 12. 11. 2014, a v tomto uvedl, že žalobu považuje za zcela bezpředmětnou, neboť žalobkyně dne 13. 5. 2014 podala insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení, kterému bylo dne 11. 6. 2014 vyhověno, při přezkumném jednání konaném u Krajského soudu v Ústí nad Labem žalobkyně dne 18. 8. 2014 uznala veškeré svoje závazky (včetně závazku, na základě kterého byla podána žalovaným žaloba k rozhodci [titul] [jméno] [příjmení]), a to co do důvodu, pravosti i výše. Tudíž i v případě, že by žalobkyně neplnila podmínky oddlužení a pokračovalo by se následně v exekučním řízení pro žalobkyni, má žalovaný k téže pohledávce za žalobkyní duplicitně další vykonatelný exekuční titul v podobě notářského zápisu ze dne 22. 5. 2013, sepsaného [titul] [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], pod sp.zn. [spisová značka] [číslo] [rok], [spisová značka], který žalobkyně nikterak nezpochybňuje. Kromě toho pak v exekučním řízení by mohl být použit jako vykonatelný exekuční titul i seznam přihlášených a zjištěných pohledávek. V podání ze dne 20. 1. 2015 dále doplnil, že žalobkyně by měla v řízení prokázat, že má na zrušení rozhodčího nálezu naléhavý právní zájem. Namítl, že při přezkumném jednání v rámci insolvenčního řízení žalobkyně uznala veškeré své závazky, včetně závazku ze smlouvy o půjčce, seznam přihlášených pohledávek je exekučním titulem. Dle žalovaného tak jde u žalobkyně o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. U jednání konaného dne 17. 8. 2020 dále namítl, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 7. 2020 postoupil pohledávku za žalobkyní s veškerým příslušenstvím na [právnická osoba] [anonymizováno], která je tak nyní ve sporu pasivně legitimována. Navíc má za to, že rozhodčí doložka, která byla sjednána v rámci zástavní smlouvy, byla sjednána i pro nároky ze smlouvy o půjčce, když zástavní smlouva s touto smlouvou o půjčce tvoří jeden logický celek, i když zástavní smlouva má ke smlouvě o půjčce povahu akcesorickou. Pokud jde o plnou moc, kterou zmocněnci žalovaného v řízení vystavila žalobkyně pro rozhodčí řízení, k podpisu této plné moci došlo v [označení hotelu] [anonymizováno] v [obec] v roce 2013, tehdy byla vystavována řada listin, některé plné moci byly ověřovány, když byla přítomna notářka [titul] [příjmení] z [obec]. Ohledně pravosti podpisů na této plné moci byl v rámci prověřování trestního oznámení žalobkyně vyhotoven písmoznalecký posudek se závěrem, že nelze vyloučit pravost podpisů. V době uzavření smlouvy o půjčce, zástavní smlouvy a vystavení plné moci žalobkyní pro rozhodčí řízení byla z právního hlediska žalobkyně svéprávná a nebyla ve způsobilosti nijak omezena. Kromě toho u podpisu každé listiny byla její dcera [jméno] [příjmení], seděla vedle žalobkyně a četla předložené listiny spolu s ní, přičemž viděla, jak listiny žalobkyně podpisovala. Je pravdou, že v rámci rozhodčího řízení na základě udělené plné moci vyhotovil zmocněnec žalovaného vyjádření nynější žalobkyně, které bylo zasláno rozhodci ve stanovené lhůtě a rozhodce se s tímto vyjádření vypořádal a rozhodl napadeným rozhodčím nálezem. Toto zmocnění bylo ze strany [titul] [příjmení] motivováno tím, aby žalobkyně neutrpěla nějakou újmu na svých zájmech a právech, která mohla vzniknout tím, že by nepodala včas vyjádření k rozhodnému návrhu, neboť se stávalo, že si žalobkyně nepřebírala poštu. Žalobkyně dobrovolně nezaplatila ničeho. V rámci insolvenčního řízení, které bylo zahájeno k návrhu samotné žalobkyně před provedením dražby, došlo ke zpeněžení majetkové podstaty, pohledávka p. [celé jméno původního účastníka], přiznaná rozhodčím nálezem ze dne 12. 7. 2013, byla vyplacena insolvenčním soudem z výtěžku zpeněžení, když mu bylo vyplaceno 703 070,70 Kč. Následně podáním ze dne 10. 5. 2021 i současný žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu, u jednání konaného dne 14. 7. 2021 dále prostřednictvím svého zmocněnce doplnil, že žalobkyně je v podstatě osobou, která si neustále na něco stěžuje, přitom sama se chová tak, že své dluhy neplatí, její chování vyplývá i z insolvenčního spisu, ze kterého je zřejmé, že tato zkoušela všechny možné prostředky, aby obstrukčním způsobem oddálila svoji povinnost plnit. Nejprve např. v insolvenčním řízení navrhla zpeněžení nemovitosti za účelem oddlužení, nicméně následně proti tomuto sama brojila. Podstata dané kauzy je v tom, že žalobkyně byla zadlužená a potřebovala zpeněžit svoji nemovitost, proto se obrátila na původního věřitele, který ji nabídl peníze, nicméně v okamžiku, kdy si žalobkyně tyto peníze vyzvedla, přestala s věřitelem jakkoli komunikovat, přestala hradit sjednané splátky, dokonce i v trestní rovině tvrdila, že jde o podvod na její osobu. Všechna její tvrzení, že její práva nebyla v rozhodčím řízení chráněná, jsou v podstatě nesmyslná, žalobkyně byla řádně zastoupena ve všech řízeních včetně insolvenčního, a i tak si stěžovala na své ustanovené zástupce. Je pravdou, že v rozhodčím řízení byla zastoupena právě osobou obecného zmocněnce, který nyní zastupuje žalovaného jako věřitele, nicméně důvodem bylo právě to, aby byla dostatečně chráněna její práva, když žalobkyně si ani nepřebírala poštu. Ještě před zahájením rozhodčího řízení jí původní věřitel pan [příjmení] zasílal opakované výzvy, které se však vracely nevyzvednuty, a z toho důvodu bylo zahájeno rozhodčí řízení, když věřitel zjistil, že žalobkyně již uzavřela zástavní smlouvu i s jinou právnickou osobou a tudíž hrozilo, že budou poškozena práva věřitele na uspokojení se ze zástavy. Z důvodu urychlení celého rozhodčího řízení ji v tomto začal zastupovat obecný zmocněnec žalované, přitom proti podané žalobě vznesl všechny řádné námitky, se kterými se rozhodce vypořádal. Nechává na zvážení soudu, zda není důvod pro zastavení řízení za situace, kdy pohledávku přiznanou rozhodčím nálezem, který má být v tomto řízení zrušen, žalobkyně jednak uznala notářským zápisem s doložkou vykonatelnosti a rovněž tak byla tato pohledávka zařazena do seznamu pohledávek v rámci insolvenčního řízení vedeného na majetek žalobkyně, a je tedy i z toho důvodu exekučním titulem. Zástavní smlouva byla následně přece jen zapsána do katastru nemovitostí, nicméně v insolvenčním řízení byly předmětné nemovitosti zpeněženy a výtěžek zpeněžení byl rozdělen mezi přihlášené věřitele. Celá situace vznikla jen proto, že žalobkyně potřebovala peníze, vůbec nevystupovala jako osoba, která ničemu nerozumí, navíc vždy vystupovala se svou dcerou, a až poté, co převzala peníze od původního věřitele, přestala být jakkoli kontaktní, což v jisté míře svědčí i o tom, že vůbec neměla v úmyslu věřiteli půjčené peněžní prostředky vrátit, navíc ihned po uzavření předmětné zástavní smlouvy uzavřela zástavní smlouvu na tytéž nemovitosti s jiným zástavním věřitelem.

8. Soud v řízení provedl následující listinné důkazy, tyto vyhodnotil a na jejich podkladě zjistil následující skutkový stav: Výpisem z katastru nemovitostí vedeným u [označení katastrláního úřadu], [katastrální pracoviště], na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], je především prokázáno, že žalobkyně byla ke dni 18. 9. 2014 výlučným vlastníkem nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [číslo popisné], a parcely [číslo] – zahrady, přitom v části C – omezení vlastnického práva je mimo jiné uvedeno„ Zástavní právo smluvní k zajištění veškeré pohledávky vzniklé ze Smlouvy o půjčce ze dne 22. 5. 2013, ve výši 547 616 Kč, včetně příslušenství, tj. nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 75 000 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení dlužníka a vrácením půjčky poté, co se stane splatnou, ve prospěch [celé jméno původního účastníka], a to podle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 22. 5. 2013“ s právními účinky vkladu práva ke dni 27. 5. 2013. Další zástavní právo smluvní není na LV k danému dni zapsáno. Podle výpisu z katastru nemovitostí z téhož listu vlastnictví vyhotoveného ke dni 18. 2. 2020 již vlastníkem předmětných nemovitostí je [jméno] [příjmení], kdy vlastnické právo k nim nabyl kupní smlouvou ze dne 13. 11. 2019 s právními účinky vkladu práva ke dni 15. 11. 2019, k tomuto datu již nemovitosti nejsou zatíženy výše zmíněným zástavním právem.

9. Listinou označenou jako Smlouva o zřízení zástavního práva ze dne 22. 5. 2013 je v řízení dále prokázáno, že mezi žalobkyní, jako zástavcem a zástavním dlužníkem, zastoupenou [jméno] [příjmení], a [celé jméno původního účastníka], jako zástavním věřitelem, byla tohoto dne uzavřena zástavní smlouva, na základě které zástavce dal zástavnímu věřiteli do zástavy nemovitosti zapsané na [list vlastnictví], vedeném u [označení katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště], pro katastrální území a část [územní celek], [územní celek], a to budovu [číslo popisné], postavenou na pozemku parc.č. st. [číslo], pozemek parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří a pozemek parc. [číslo] – zahrada, pro uspokojení veškerých pohledávek vzniklých ze Smlouvy o půjčce ze dne 22. 5. 2013, uzavřené mezi stejnými účastníky; v dané smlouvě v bodě III. bylo mimochodem ujednáno, že zástavce se zavazuje předmětné nemovitosti po dobu trvání touto smlouvou zřízeného zástavního práva, bez předchozího písemného souhlasu zástavního věřitele, nezastavit jinému subjektu ani jinak nemovitosti nezatížit právem třetí osoby; v případě porušení této povinnosti zaplatí zástavce zástavnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 20 % z poskytnutého úvěru podle smlouvy o půjčce; v čl. VI bodě 3 si pak strany sjednaly, že učiní veškeré potřebné kroky nutné k tomu, aby katastrální úřad mohl řádně rozhodnout o povolení vkladu zástavního práva věřitele k nemovitostem, a to v co nejkratším termínu, za tímto účelem se zavázaly poskytnout si vzájemnou součinnost s tím, že v případě, že katastrální úřad zamítne, a to z jakéhokoli důvodu povolení vkladu zástavního práva, zavazují se strany k odstranění katastrálním úřadem uvedených vad, případně k vrácení celé částky ve výši 547 616 Kč nejpozději do 3 dnů od písemné výzvy věřitele zaslané na místo trvalého pobytu zástavce; smluvní strany si v tomto případě sjednaly smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč za každý i započatý kalendářní měsíc prodlení dlužníka s vrácením půjčky. Dle čl. V. smlouvy se strany dále dohodly na tom, že veškeré majetkové spory, které by v budoucnu mezi nimi z této smlouvy či v souvislosti s ní vznikly, budou rozhodovány v rozhodčím řízení rozhodcem [titul] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa]; přitom podle výslovného ujednání stran se rozhodčí řízení bude konat v sídle rozhodce a rozhodce rozhodne ve věci bez ústního jednání, pouze na základě písemných materiálů předložených stranami ve lhůtě dohodnuté stranami, příp. není-li jí ve lhůtě stanovené rozhodcem; po doručení žaloby rozhodci rozhodce vyzve žalovaného, aby se ve lhůtě 20 dnů od doručení výzvy ve věci písemné vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodné skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává; tato výzva musí být doručena žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno; jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu rozhodce nevyjádří včas a ani ve stanovené lhůtě rozhodci nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává a rozhodce rozhodne bez dalšího podle návrhu žalobce obsaženého v žalobě, o tomto následku musí být žalovaný poučen. Podpisy [celé jméno původního účastníka] a [jméno] [příjmení] jsou na smlouvě úředně ověřeny notářkou, ke smlouvě je dále připojena plná moc ze dne 22. 5. 2013 udělená žalobkyní [jméno] [příjmení] k tomu, aby ji tato zastupovala a bez jakýchkoliv omezení činila veškeré právní úkony za ni jejím jménem, a to zejména, aby uzavřela jejím jménem úvěrovou smlouvu s [celé jméno původního účastníka], převzala plnění z této smlouvy a dále k podpisu zástavní smlouvy a návrhu na vklad do katastru nemovitostí a ke všem dalším úkonům a jednáním před [označení katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště], tj. zejména k nahlížení do spisu, podávání vysvětlení, podávání návrhů, zpětvzetí, vzdávání se práva na odvolání, přebírání veškerých písemností, včetně rozhodnutí atd. a to ve věci vkladu zástavní smlouvy, týkající se všech nemovitostí, evidovaných na [list vlastnictví] pro k.ú. a část [územní celek], [územní celek], podpis žalobkyně na této plné moci byl ověřen notářkou [titul] [jméno] [příjmení].

10. Notářským zápisem sepsaným dne 22. 5. 2013 pod spz.n. [spisová značka], [spisová značka] notářkou [titul] [jméno] [příjmení] je pak dále prokázáno, že [celé jméno původního účastníka] jako věřitel a [jméno] [příjmení] jednající na základě plné moci za žalobkyni jako dlužníka, uzavřeli dohodu o uznání dluhu ve výši 547 616 Kč, který měla k danému dni žalobkyně jako dlužník vůči věřiteli z titulu Smlouvy o půjčce ze dne 22. 5. 2013, a zavázala se jej uhradit nejpozději do 22. 8. 2013 s tím, že úrok nebyl dohodnut a zákonný úrok z prodlení tímto není dotčen a běží počínaje dnem 23. 8. 2013 do zaplacení celého dluhu; zároveň byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 75 000 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení dlužníka s vrácením půjčky; dlužnice současně dala výslovný souhlas, aby tento notářský zápis byl vykonatelný co do její povinnosti zaplatit věřiteli částku 547 616 Kč, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 75 000 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Součástí notářského zápisu je plná moc žalobkyně udělaná [jméno] [přjmení] dne 22. 5. 2013, jak je popsána v bodě 9. odůvodnění tohoto rozsudku.

11. Rozhodčím spisem vedeným rozhodcem [titul] [jméno] [příjmení], pod sp.zn. [spisová značka] [číslo] [anonymizováno] je v řízení prokázáno, že k návrhu [celé jméno původního účastníka] ze dne 25. 6. 2013, který byl rozhodci doručen dne 26. 6. 2013, navrhl [celé jméno původního účastníka] vydání rozhodčího nálezu o zaplacení částky 757 139 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od 25. 6. 2013 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovanou (v tomto řízení žalobkyní), byla dne 22. 5. 2013 uzavřena zástavní smlouva k nemovitostem, přitom v čl. V. této smlouvy se strany dohodly na tom, že veškeré majetkové spory, který by v budoucnu vznikly z této smlouvy či v souvislosti s ní, budou rozhodovány v rozhodčím řízení právě rozhodcem [titul] [příjmení]; v uvedené smlouvě byla přitom povinnost žalované (v tomto řízení žalobkyně) poskytnou žalobci součinnost k odstranění katastrálním úřadem uvedených vad v řízení o povolení vkladu zástavního práva žalobce, což však žalovaná neučinila; na základě toho jí byla ze strany žalobce dne 18. 6. 2013 odeslána výzva k zaplacení dlužné částky, kterou žalovaná převzala, přesto ničeho neplnila; v uvedené smlouvě byla dále uvedena povinnost žalované v případě, že neposkytne potřebnou součinnost, vrátit žalobci dlužnou částku ve výši 547 616 Kč nejpozději do 3 dnů od písemné výzvy a dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 100 000 Kč za každý i započatý kalendářní měsíc prodlení žalované s vrácením dlužné částky; dále byla ve smlouvě sjednána povinnost žalované bez předchozího souhlasu žalobce nezastavit dané nemovitosti jinému subjektu, což žalovaná rovněž porušila, neboť dne 24. 5. 2013 uzavřela na předmětné nemovitosti zástavní smlouvu se společností [právnická osoba], pročež žalobci vzniklo práva na další sjednanou smluvní pokutu ve výši 20 % z poskytnutého úvěru, tj. na částku 109 523 Kč. K tomuto návrhu na vydání rozhodčího nálezu bylo předloženo sdělení [označení katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště] ze dne 13. 6. 2013 adresované [celé jméno původního účastníka] ve věci návrhu na vklad zástavní práva podle zástavní smlouvy ze dne 22. 5. 2013, v němž byl vyzván, aby do deseti dnů byla doplněna plná moc ze dne 22. 5. 2013, kterou měla žalobkyně pro sepis zástavní smlouvy udělit [jméno] [příjmení] o nemovitosti, kterých se měla zástavní smlouva týkat, dále aby byl doplněn návrh na vklad zástavního práva v tom směru, že podle tohoto návrhu je budova [číslo popisné] vedena na dvou parcelách, dle údajů v katastru nemovitostí se však tato budova nachází pouze na jedné parcele, dále v návrhu na vklad není uvedena výše zajišťované pohledávky; k návrhu na vydání rozhodčího nálezu pak byl doložen ještě informativní výpis z katastru nemovitostí o tom, že pod [číslo jednací] bylo dne 24. 5. 2013 zahájeno řízení o zástavním právu týkající se nemovitostí v k.ú. [část obce], v němž jako zástavce vystupuje [celé jméno žalobkyně] a zástavní věřitel společnost [právnická osoba] Ve spise se dále nachází listina označena jako Výzva k zaplacení dlužné částky, datovaná dnem 17. 6. 2013 a podepsána [titul] [jméno] [příjmení], který v ní vyzývá vlastním jménem žalobkyni k úhradě částky 657 139 Kč, sestávající z půjčky ve výši 547 616 Kč a smluvní pokuty ve výši 109 523 Kč, tj. ve výši 20 % z poskytnutého úvěru za porušení povinnosti nezastavit jinému subjektu nemovitosti, uvedené ve Smlouvě o zřízení zástavního práva ze dne 22. 5. 2013, a to nejpozději do 21. 6. 2013 na uvedený bankovní účet, kdy výslovně uvádí, že žalobkyně podle této smlouvy měla povinnost dle č.l. VI. odst. 3 zástavní smlouvy poskytnout součinnost k odstranění katastrálním úřadem uvedených vad, což údajně měla odmítnout udělat; současně žalobkyni upozornil, že pokud celou částku žalobkyně neuhradí v uvedené lhůtě, bude pohledávka vymáhána soudní cestou, v tomto případě však bude požadovat i zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč za každý i započatý kalendářní měsíc prodlení s vrácením půjčky, dále zákonný úrok z prodlení, náklady soudního řízení a náklady právního zastoupení; současně v tomto dopise [titul] [příjmení] uvádí své telefonní číslo pro případ, že by žalobkyně měla zájem s ním mimosoudně vyřešit věc; tento dopis podle připojené doručenky převzala žalobkyně dne 18. 6. 2013 na adrese [adresa žalobkyně]. Oznámením ze dne 26. 6. 2013 pak rozhodce [titul] [příjmení] uvědomil strany, že přijal funkci rozhodce, vyzval žalobce [celé jméno původního účastníka] k zaplacení poplatku za rozhodčí řízení a současně vyzval žalovanou (v tomto řízení žalobkyni), že ve lhůtě 20 dnů od doručení této výzvy ve věci písemně vyjádřila, aby uvedla, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, aby vylíčila rozhodné skutečnosti a označila důkazy k prokázání tvrzených skutečností, přitom listinné důkazy aby připojila k vyjádření; toto oznámení rozhodce zaslal žalobkyni na adresu [adresa žalobkyně], jak přitom vyplývá z doručenky do vlastních rukou, byla písemnost vhozena do schránky dne 28. 6. 2013. V rozhodčím spise se dále nachází listina označená jako„ uděluji tuto PLNOU MOC“ ze dne 16. 5. 2013, udělená [celé jméno žalobkyně] [titul] [jméno] [příjmení] jako zmocněnci k tomu, aby ji v plném rozsahu zastupoval a bez jakýchkoliv omezení činil veškeré úkony, a to zejména podepsal zástavní smlouvu a návrh na vklad do katastru nemovitostí, jakož i činil veškeré další úkony a jednání před [označení katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště], zejména aby nahlížel do sposu, podával vysvětlení, podával návrhy, zpětvzetí, vzdával se práva odvolání, přebíral veškeré písemnosti, včetně rozhodnutí, a to ve věci vkladu zástavní smlouvy, týkající se všech nemovitostí uvedených na [list vlastnictví] pro katastrální území a část [územní celek], [územní celek], aby ji dále zastupoval ve všech právních věcech, aby vykonával za ni veškeré úkony, přijímal doručované písemnosti, podával návrhy a žádosti, uzavíral smíry a narovnání, uznával uplatněné nároky, vzdával se nároků, podával opravné prostředky nebo námitky a vzdával se jich, vymáhal nároky, plnění nároků přijímal, jejich plnění potvrzoval, jmenoval rozhodce a sjednával rozhodčí smlouvy, a to vše i tehdy, kdy je podle právních předpisů zapotřebí zvláštní plné moci. Dne 11. 7. 2013 bylo pak do rozhodčího spisu adresováno vyjádření žalované [celé jméno žalobkyně], zastoupené [titul] [jméno] [příjmení], které rozhodce převzal osobně dne 11. 7. 2013, a v němž je uvedeno, že žalovaná nezpochybňuje, že dne 22. 5. 2013 uzavřela s žalobcem [celé jméno původního účastníka] zástavní smlouvu k nemovitostem v k.ú. [část obce], které jsou uvedeny ve zmíněné zástavní smlouvě, ale nesouhlasí s výší smluvních pokut, které považuje za nepřiměřené; připouští dále, že dlužnou částku 547 616 Kč měla žalobci uhradit nejpozději do 22. 8. 2013, přitom má za to, že žalobci poskytla veškerou [titul] součinnost v této věci, aby byla uvedená zástavní smlouva řádně zapsána na příslušném katastrálním pracovišti; předmětný dopis je podepsán toliko [titul] [příjmení]. Následně dne 12. 7. 2013 vydává rozhodce [titul] [jméno] [příjmení] pod [číslo jednací] [anonymizováno] rozhodčí nález, podle něhož ukládá žalované [celé jméno žalobkyně], zastoupené v řízení dle plné moci [titul] [příjmení], povinnost zaplatit žalobci [celé jméno původního účastníka] částku 547 616 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % p.a. z částky 547 616 Kč za každý den prodlení od 25. 6. 2013 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každý i započatý měsíc prodlení a další smluvní pokutu ve výši 109 523 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozhodčího nálezu; ostatní nároky požadované žalobou byly zamítnuty; konečně pak bylo žalované uloženo zaplatit částku poplatku za rozhodčí řízení ve výši 17 622 Kč k rukám žalobce do tří dnů od právní moci rozhodčího nálezu. Tento rozhodčí nález byl žalované doručen osobně rozhodcem prostřednictvím [titul] [příjmení] dne 12. 7. 2013, jak vyplývá z potvrzení o převzetí vystaveného rozhodcem z téhož dne; stejně tak byl osobně rozhodcem dne 12. 7. 213 doručen žalobci [celé jméno původního účastníka]. V rozhodčím spise je dále založeno vyjádření žalované [celé jméno žalobkyně] ze dne 26. 7. 2013, které bylo žalovanou podáno na poštu dne 26. 7. 2013, jak vyplývá z přiložené obálky, v němž žalovaná osobně namítá, že nebyla opakovaně vyzývána k poskytnutí součinnosti vůči katastrálnímu úřadu, jediné, co obdržela, byla výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 17. 6. 2013, kterou odeslal„ jakýsi pan [příjmení]“, který k výzvě ani nepřipojil plnou moc k tomu, aby mohl žalobce zastupovat, pročež danou výzvu pokládala za zcela neúčinnou a učiněnou neoprávněnou osobou; dále považuje ujednání o smluvních pokutách ve výši 100 000 Kč a ve výši 20 % ve smlouvě za neplatné z podrobně vymezených důvodů; konečně pak namítla, že petit rozhodčího nálezu nemůže obsahovat povinnost k zaplacení částky 547 616 Kč, neboť se jedná o povinnost vyplývající ze smlouvy o půjčce, nikoli ze smlouvy o zřízení zástavní práva, a v této nebyla sjednána pravomoc rozhodce ve věci rozhodovat.

12. Exekučním příkazem č.j. [číslo jednací], vydaným dne 16. 8. 2013 soudním exekutorem [titul] [jméno] [příjmení], [označení exekutorského úřadu], jakož i informativním výpisem z [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], je v řízení postaveno na jisto, že na základě vykonatelného rozhodčího nálezu [titul] [jméno] [příjmení], rozhodce, [číslo jednací] [anonymizováno] ze dne 12. 7. 2013, který nabyl právní moci téhož dne, k vymožení pohledávky oprávněného [celé jméno původního účastníka] ve výši 567 616 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 547 616 Kč od 25. 6. 2013 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 109 523 Kč a nákladů nalézacího řízení ve výši 17 622 Kč vůči povinné – žalobkyni byl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitostí ve vlastnictví povinné zapsaných na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], jak jsou tyto nemovitosti vedeny u [označení katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště].

13. Trestním spisem Policie České republiky, Městského ředitelství policie [obec], [spisová značka] [anonymizováno] [číslo] je dále v řízení prokázáno, že žalobkyně podala dne 5. 9. 2014 trestní oznámení, na základě kterého byly zahájeny úkony trestního řízení ve věci zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku, který měl být spáchán tím, že v měsíci květnu 2013 v [obec] či jinde, bez vědomí poškozené [celé jméno žalobkyně], neznámý pachatel sepsal a podepsal jednak„ smlouvu o půjčce“ mezi [celé jméno původního účastníka] a [celé jméno žalobkyně], zastoupenou na základě plné moci [jméno] [příjmení], na částku 547 416 Kč, datovanou dne 22. 5. 2013, přičemž při jejím podpisu v [obec] dne 22. 5. 213 měla být [jméno] [příjmení] za přítomnosti [celé jméno žalobkyně] vyplacena část uvedené půjčky ve výši 150 000 Kč v hotovosti, což se však nestalo, a dále smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitosti, rodinnému domu a pozemku na adrese [adresa žalobkyně], kterou byla uvedená půjčka ve výši 547 616 Kč ručena, čímž měl poškozené způsobit škodu ve výši 547 416 Kč. V trestním spise je mimo jiné založena listina označená jako„ Smlouva o půjčce“ ze dne 22. 5. 2013, která byla uzavřena mezi [celé jméno původního účastníka], jako věřitelem, a žalobkyní, zastoupenou [jméno] [příjmení] na základě plné moci, jako dlužnicí, a podle níž měl věřitel dlužnici poskytnout půjčku ve výši 547 616 Kč tak, že částka 150 000 Kč měla být dlužnici předána při podpisu dané smlouvy, částka 10 303 Kč měla být převedena na určený bankovní účet nejpozději do jednoho dne od podpisu smlouvy, dále měl věřitel za dlužnici uhradit dluh, včetně veškerého příslušenství, který je předmětem exekuce prováděné exekutorem [titul] [příjmení] [exekutorský úřad] [okres] pod sp.zn. [spisová značka] [anonymizováno] [číslo] v předpokládané výši 14 666 Kč, dluh, včetně veškerého příslušenství, který je předmětem exekuce prováděné exekutorem [titul] [příjmení] [exekutorský úřad] [anonymizováno] pod [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [číslo] v předpokládané výši 25 733 Kč, dluh, včetně veškerého příslušenství, který je předmětem exekuce prováděné exekutorkou [titul] [příjmení] [exekutorský úřad] sp.zn. [spisová značka] [anonymizováno] [rok] v předpokládané výši 70 950 Kč, dluh, včetně veškerého příslušenství, který je předmětem exekuce prováděné Okresním soudem v Ústí nad Labem pod sp.zn. [spisová značka] v předpokládané výši 94 405 Kč, dluh, včetně veškerého příslušenství, který je předmětem exekuce prováděné exekutorem [titul] [příjmení] [exekutorský úřad] [anonymizováno] pod sp.zn. [spisová značka] [anonymizováno] [číslo] v předpokládané výši 31 559 Kč, a částku 150 000 Kč měl věřitel převést na další označený bankovní účet nejpozději do jednoho dne od podpisu smlouvy; dlužnice se naopak měla zavázat celou půjčku splatit věřiteli nejpozději do 22. 8. 2013 dle uvedeného splátkového kalendáře; ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 75 000 Kč za každý i započatý měsíc prodlení dlužnice s vrácením půjčky; přitom bylo ujednáno, že jako zajištění této půjčky strany současně uzavírají zástavní smlouvu k nemovitostem ve výlučném vlastnictví dlužnice, zapsaných na [list vlastnictví] pro k. [část obce], část [územní celek], [obec]. V rámci trestního řízení byl rovněž dne 22. 4. 2017 vypracován znalecký posudek z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, znalkyní [titul] [jméno] [příjmení], podle něhož sporný podpis na kopii listiny označené jako„ uděluji tuto PLNOU MOC“ ze dne 16. 5. 2013, kterou měla žalobkyně udělit plnou moc [titul] [jméno] [příjmení] (kdy obsah této listiny je citován v bodě 11. tohoto rozsudku) pravděpodobně není kopií pravého podpisu žalobkyně, pravděpodobně se jedná o padělek. Usnesením ze dne 8. 2. 2018 byla trestní věc podezření ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku odložena, když ve věci nešlo o podezření ze zločinu a není na místě věc vyřídit jinak, přičemž toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 28. 7. 2018.

14. Detailem insolvenčního řízení na majetek žalobkyně, zejména vyhláškou Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 5. 2014, č.j. [insolvenční spisová značka], protokolem o prvním přezkumném jednání a schůzi věřitelů ze dne 18. 8. 2014, usnesením stejného soudu ze dne 7. 10. 2014, č.j. [insolvenční spisová značka], je dále v řízení prokázáno, že bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci žalobkyně jako dlužnice, v rámci přezkumného jednání dne 18. 8. 2014 byla mimo jiné projednána pohledávka [tituly] [celé jméno původního účastníka] za žalobkyní jako dlužnicí ve výši 1 345 616 Kč, z toho bylo dlužnicí uznáno 583 003 Kč a 750 000 Kč bylo popřeno, zároveň bylo rozhodnuto, že dlužnice nesplňuje podmínky pro oddlužení, které navrhovala, následně dne 7. 10. 2014 byl soudem schválen způsob řešení úpadku zpeněžením majetkové podstaty s tím, že do této náleží nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek], vedeném u [označení katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště]; tyto nemovitosti byly následně zpeněženy za částku 800 000 Kč, přitom [celé jméno původního účastníka] mělo být vyplaceno 703 070,77 Kč, tj 89,79 % přihlášené zajištěné pohledávky v původní výši 783 003 Kč. Usnesením ze dne 7. 10. 2014, č.j. [insolvenční spisová značka], bylo schváleno oddlužení výše uvedeného dlužníka zpeněžením majetkové podstaty, toto usnesení nabylo právní moci v bodě I. výroku dne 28. 8. 2015 a v bodech II. – VI. výroku dne 8. 10. 2014. Usnesením ze dne 17. 9. 2019, č.j. [insolvenční spisová značka] [číslo], které nabylo právní moci dne 18. 9. 2019, soud schválil konečnou zprávu s tím, že zůstatek k rozvrhu pro uspokojení zjištěných nezajištěných nepodmíněných pohledávek činí 12 355,63 Kč, tzn. 3,81 % jejich celkové hodnoty. Usnesením ze dne 4. 12. 2019, č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], soud vydal rozvrhové usnesení a stanovil, že každá pohledávka uvedená v upraveném seznamu přihlášených pohledávek se uspokojuje ve výši 3,81 %, neboť k uspokojení těchto zjištěných nezajištěných nepodmíněných pohledávek v celkové výši 324 385,58 Kč mělo být použito 12 355,63 Kč (ve znění opravného usnesení č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo] ze dne 9. 12. 2019). Usnesením ze dne 12. 2. 2020, č.j. [insolvenční spisová značka] [číslo], soud vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka a současně rozhodl o zproštění [titul] [jméno] [příjmení], [IČO], funkce insolvenční správkyně dlužníka. Konečně usnesením ze dne 29. 4. 2020, č.j. [insolvenční spisová značka] [číslo], které nabylo právní moci dne 30. 5. 2020, rozhodl insolvenční soud tak, že neosvobodil dlužnici od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny, dále pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkách se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.

15. Listinou označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 3. 12. 2013, uzavřená mezi [celé jméno původního účastníka] jako postupitelem, a [celé jméno původního účastníka] jako postupníkem, je dále v řízení prokázáno, že původní žalovaný [celé jméno původního účastníka] se dohodl s [celé jméno původního účastníka] na postoupení pohledávek s veškerým příslušenství, které má vůči žalobkyni a které jsou specifikovány v příloze smlouvy, a to za specifikovanou úplatu s tím, že postupník vstupuje do všech práv a povinností, které jsou s pohledávkami spojené, přitom spolu s postupovanými pohledávkami a jejich příslušenstvím se postupují a přecházejí na postupníka i veškerá práva s každou pohledávkou související a zajištění pohledávky. Stejně tak listinou označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 30. 7. 2020, uzavřenou mezi [celé jméno původního účastníka], jako postupitelem, a [právnická osoba] [anonymizováno], jako postupníkem, je dále v řízení prokázáno, že [celé jméno původního účastníka] se dohodl s žalovanou na postoupení pohledávek s veškerým příslušenství, které má vůči žalobkyni a které jsou specifikovány v příloze smlouvy (jde přitom i o pohledávku vzniklou ze smlouvy o půjčce ze dne 22. 5. 2013 a zástavní smlouvy ze dne 22. 5. 2013, jakož i nároky vyplývající z rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem [titul] [jméno] [příjmení] dne 12. 7. 2013 pod [číslo jednací]), a to za specifikovanou úplatu s tím, že postupník vstupuje do všech práv a povinností, které jsou s pohledávkami spojené, přitom spolu s postupovanými pohledávkami a jejich příslušenstvím se postupují a přecházejí na postupníka i veškerá práva s každou pohledávkou související a zajištění pohledávky. Potvrzením [celé jméno původního účastníka] ze dne 17. 8. 2020 je pak dále prokázáno, že úplata za toto postoupení byla tomuto řádně uhrazena.

16. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 7. 2017, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 23. 8. 2017, je dále v řízení prokázáno, že žalobkyně s účinností od právní moci rozsudku byla omezena na dobu 5 let ve svéprávnosti tak, že není mimo jiné schopna majetkových jednání, jejichž hodnota přesahuje částku 5 000 Kč, dispozic s majetkem, jehož hodnota přesahuje částku 5 000 Kč a nakládání s finančními prostředky přesahujícími tuto částku, samostatně uzavírat smlouvy, které by ji zavazovaly k budoucímu finančnímu plnění a ze kterých by vyplývaly finanční závazky, samostatně jednat před soudy, úřady a správními orgány s tím, že opatrovníkem byla jmenována její dcera [jméno] [příjmení].

17. Soud má za to, že v řízení provedl všechny navrhované důkazy, tyto přitom hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, všechny provedené a shora popsané důkazy soud následně vyhodnotil jako věrohodné a pravdivé. Potřeba dalšího doplnění dokazování nevyšla, dle názoru soudu, v řízení najevo.

18. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud následující skutkový závěr: Na základě rozhodčí doložky sjednané v zástavní smlouvě bylo rozhodnuto rozhodcem o povinnosti žalobkyně jako dlužnice zaplatit původnímu žalovanému jako věřitel finanční pohledávku, která však nevycházela jen ze samotné zástavní smlouvy; rozhodce rozhodčí nález vydal i přesto, že žalobkyni neposkytl stranami sjednanou lhůtu k podání vyjádření k žalobě a předložení listinných důkazů a rozhodnutí doručoval osobě, která měla žalobkyni zastupovat na základě generální plné moci ze dne 16. 5. 2013, ačkoliv z obsahu spisu věděl, že totožná osoba vyzvala žalobkyni v postavení veřitele k zaplacení žalované částky.

19. Podle § 31 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění ke dni 12. 7. 2013, soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jestliže a) byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu, b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje, c) ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem, d) rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců, e) straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat, f) rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému, g) rozhodce nebo stálý rozhodčí soud rozhodoval spor ze spotřebitelské smlouvy v rozporu s právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele nebo ve zjevném rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem, h) rozhodčí smlouva týkající se sporů ze spotřebitelských smluv neobsahuje informace požadované v § 3 odst. 5, popřípadě tyto informace jsou záměrně nebo v nezanedbatelném rozsahu neúplné, nepřesné nebo nepravdivé, nebo i) se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení.

20. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění ke dni 12. 7. 2013, návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá, nestanoví-li tento zákon jinak. Byl-li rozhodčí nález vydán ve sporu ze spotřebitelské smlouvy a návrh na jeho zrušení podal spotřebitel, soud vždy přezkoumá, zda nejsou dány důvody pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. a) až d) nebo h).

21. Podle § 34 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění ke dni 12. 7. 2013, zruší-li soud rozhodčí nález z důvodů uvedených v § 31 písm. a), b), g) nebo h), pokračuje k návrhu některé ze stran po právní moci rozsudku v jednání ve věci samé a tuto věc rozhodne. Věc již nelze projednat v rozhodčím řízení. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení zruší-li soud rozhodčí nález z jiného důvodu, než je uveden v § 31 písm. a) a b), zůstává rozhodčí smlouva v platnosti. Nedohodnou-li se strany jinak, rozhodci zúčastnění na rozhodčím nálezu, který byl zrušen z důvodů uvedených v § 31 písm. c), jsou však z nového projednání a rozhodování vyloučeni. Nedohodnou-li se strany jinak, budou noví rozhodci jmenováni způsobem původně určeným v rozhodčí smlouvě nebo podpůrně podle ustanovení tohoto zákona.

22. Po právní stránce posoudil soud nárok žalobkyně ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení, kdy s ohledem na dobu, kdy byl napadený rozhodčí nález vydán, postupoval podle znění zákona č. 216/1994 Sb. účinného právě ke dni 12. 7. 2013, přičemž dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a lze jí vyhovět. V prvé řadě má soud za to, že návrh na zrušení rozhodčího nálezu byl žalobkyní podán včas. V řízení totiž vyšlo najevo, že předmětný rozhodčí nález byl doručen na místo žalobkyně toliko [titul] [příjmení], vystupujícímu v rozhodčím řízení jako obecný zmocněnec žalobkyně, a to na základě plné moci, kterou mu žalobkyně měla udělit dne 16. 5. 2013. Žalobkyně však v řízení namítala, že předmětnou plnou moc [titul] [příjmení] nikdy neudělila, přičemž s ohledy na závěry vyslovené v rámci znaleckého dokazování prováděného v trestním řízení vedeném u Policie ČR, Městským ředitelstvím Policie [obec], [spisová značka] [anonymizováno] [číslo], se toto jeví jako pravděpodobné. I kdyby tuto plnou moc žalobkyně [titul] [příjmení] udělila, dne 22. 5. 2013 udělila další generální plnou moc své dceři [jméno] [příjmení], aniž by v této vymezila rozsah zmocnění své dcery ve vztahu k rozsahu zmocnění [titul] [příjmení]. Ustanovení § 31 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, nevylučovalo zastoupení více osobami, nicméně pokud zastoupený nevymezil rozsah zmocnění každého z nich, musí zástupci postupovat (jednat) společně (a potom jde o tzv. kolektivní plnou moc), což se v daném případě nestalo. Navíc je zřejmé, že v době, kdy měla údajně být uzavřena a účinná daná plná moc ve prospěch [titul] [příjmení], tento svým jednáním, zejména dopisem ze dne 17. 6. 2013, vyzýval žalobkyni jako dlužnici svým vlastním jménem v postavení domnělého věřitele k úhradě pohledávky, která byla následně uplatněna [celé jméno původního účastníka] v návrhu na vydání rozhodčího nálezu; žalobkyně pak sama ve svém vlastním vyjádření v rozhodčím řízení ze dne 26. 7. 2013 rozhodci sdělila, že se v rozhodčím řízení zastupovat [titul] [příjmení] nenechala. Již z tohoto pohledu má soud za to, že v rámci rozhodčího řízení vznikly významné pochybnosti o tom, zda [titul] [příjmení] je skutečně zástupcem žalobkyně pro toto řízení, rozhodce však toto zjištění ponechal bez povšimnutí a rozhodčí nález doručil na místo žalobkyni toliko [titul] [příjmení], byť přinejmenším věděl, že plná moc pro něj měla být žalobkyní udělena již dne 16. 5. 2013 a [titul] [příjmení] osobně zaslal žalobkyni výzvu k úhradě dluhu uplatněného v rozhodčím řízení dne 17. 6. 2013, čímž tak jednoznačně vyjádřil, že se jeho zájmy dostaly do rozporu se zájmy své klientky a tuto nemůže nadále zastupovat, když se vykazuje v postavení věřitele klientky, přitom tato zásada jednoznačně vyplývá z ustanovení § 32 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), přičemž ve smyslu § 30 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, toto ustanovení byl rozhodce povinen přiměřeně v rozhodčím řízení aplikovat a vyloučit takového zástupce z řízení, přestat s ním jednat, což však rozhodce neučinil. Z tohoto pohledu má tedy soud za to, že rozhodčí nález žalobkyni nikdy řádně doručen nebyl a žalobkyně podala předmětnou žalobu na jeho přezkoumání a zrušení včas.

23. Dle názoru soudu pak byly liché námitky ze strany žalované spočívající v tom, že dané řízení je na místě zastavit pro překážku věci rozhodnuté, když věřitel – žalovaná má vůči žalobkyni další vykonatelné tituly vztahující se k tomu též nároku v podobě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti a v podobě seznamu přihlášených pohledávek v rámci insolvenčního řízení. Je nutno si uvědomit, že v daném řízení soud řešil otázku zrušení daného rozhodčího nálezu, nikoli zaplacení částky, která byla jako povinnost žalobkyni v rozhodčím nálezu uložena, přitom taková otázka v žádném jiném řízení doposud řešena nebyla a nebylo tedy možno vůbec uvažovat o tom, že by zde šlo o překážku věci pravomocně rozhodnuté. Takovou námitku mohla strana žalovaná řešit právě v samotném rozhodčím řízení, nicméně to byla právě ona, kdo rozhodčí žalobu podal, byť v té době zde již byl notářský zápis s doložkou přímé vykonatelnosti.

24. Obecně přitom platí, že při rozhodování o zrušení rozhodčího nálezu není soud oprávněn přezkoumávat napadené rozhodnutí věcně, tedy z hlediska správnosti hodnocení provedených důkazů, správnosti skutkových zjištění a následného právního posouzení věci rozhodcem, daný institut totiž neslouží jako opravný prostředek proti rozhodčímu nálezu. V rámci soudního řízení je pak soud vázám důvody, pro něž se žalobce zrušení rozhodčího nálezu domáhá. Pokud tedy žalobkyně tvrdila, že tyto důvody jsou v tom, že daná rozhodčí smlouva se na dohodnutou věc nevztahuje (písm. b)), žalobkyni nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat (písm. e)) a rozhodčí nález odsuzuje žalobkyni k plnění podle tuzemského práva nedovolenému (písm. f)), soud posoudil platnost rozhodčího nálezu jen z těchto tvrzených pohledů. Předně má za to, že byl jednoznačně naplněn důvod pro zrušení rozhodčího nálezu stanovený v písm. e) § 31 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení, tedy, že žalobkyni nebyla v rozhodčím řízení poskytnuta možnost věc před rozhodcem věc projednat, nebyla jí poskytnuta dostatečná možnost k uplatnění jejích procesních práv a procesním postupem rozhodce se žalobkyně dostala do nerovného postavení vůči druhé straně sporu. Dle názoru soudu již jen to, že rozhodce v řízení jednal na místo žalobkyně s někým, jehož zájmy byly v evidentním rozporu se zájmy žalobkyně, která měla být jeho zmocnitelkou, svědčí o tom, že práva žalobkyně byla v řízení před rozhodcem porušena, nicméně pro tento názor soudu jsou zde i další důvody. Jak totiž vyplývá z ustanovení zástavní smlouvy, podle sjednané rozhodčí doložky byl přesně stanoven na základě ujednání stran smlouvy postup rozhodce před vydáním rozhodčího nálezu. Podle tohoto měl rozhodce„ po doručení žaloby vyzvat žalovaného, aby se ve lhůtě 20 dnů od doručení výzvy ve věci písemné vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodné skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává; tato výzva musela být doručena žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení bylo vyloučeno; jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu rozhodce nevyjádří včas a ani ve stanovené lhůtě rozhodci nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává a rozhodce rozhodne bez dalšího podle návrhu žalobce obsaženého v žalobě, o tomto následku musí být žalovaný poučen.“ Z obsahu rozhodčího spisu je však evidentní, že rozhodce sice po doručení žaloby vyzval žalobkyni (v rozhodčí řízení žalovanou) k vyjádření ve lhůtě 20 dnů, byť tuto v rozporu s rozhodčí doložkou nepoučil, že v případě, že se ve stanovené lhůtě písemně k žalobě nevyjádří, nastane fikce uznání daného nároku, nicméně předmětnou výzvu ji řádně nedoručil, neboť tato byla doručena toliko náhradním způsobem - uložením u pošty dne 28. 6. 2013, avšak rozhodčí doložka takový způsob doručení výzvy jednoznačně vylučovala. I kdyby pak náhradní doručení bylo možné, rozhodce nezachoval žalobkyni lhůtu 20 dnů pro podání vyjádření a doložení listinných důkazů, neboť fikce doručení zásilky by v takovém případě nastala až 8. 7. 2013 a lhůta 20 dnů by uběhla dne 28. 7. 2013, nicméně rozhodce již dne 12. 7. 2013 vydal rozhodčí nález, tedy žalobkyni zkrátil lhůtu pro uplatnění jejich práv v rozhodčím řízení, nemluvě o tom, že tento rozhodčí nález pak doručoval osobě, u níž věděl, že její zájmy jsou v rozporu se zájmy žalobkyně.

25. Pokud pak jde o další důvody zrušení rozhodčího nálezu tvrzených žalobkyní, pak má soud za to, že daná rozhodčí smlouva, resp. rozhodčí doložka nacházející se v čl. V. zástavní smlouvy ze dne 22. 5. 2013 skutečně nevztahuje na nárok na zaplacení částky 547 616 Kč a další nároky vyplývající přímo ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi stejnými účastníky téhož dne. Soud přitom vychází zejména z logického a gramatického výkladu rozhodčí doložky, kdy v č.l. V bodě 1 se jednoznačně hovoří o tom, že rozhodcem mají být projednány toliko veškeré majetkové spory, které mezi stranami vzniknou z této zástavní smlouvy či v souvislosti s ní. Nárok na zaplacení částky 547 616 Kč, o kterém bylo v rámci rozhodčího řízení také rozhodováno, však vychází ze smlouvy o půjčce, ve vztahu ke které zástavní smlouva plnila funkci zajišťovací a ze zástavní smlouvy samotné nevyplýval. Dle názoru soudu to nelze dovodit ani z č.l. VI. bodu 3 zástavní smlouvy, kde se výslovně uvádí, že„ v případě, že katastrální úřad zamítne, a to z jakéhokoli důvodu povolení vkladu zástavního práva zástavní věřitele k nemovitosti, zavazují se strany zástavní smlouvy k odstranění katastrálním úřadem uvedených vad, případně k vrácení celé částky ve výši 547 616 Kč, a to nejpozději do 3 dnů od písemné výzvy věřitele zaslané na místo trvalého pobytu zástavce“. Soud má za to, že toto ustanovení smlouvy pouze konstatuje možnosti řešení problémů vzniklých v případě, že by katastrální úřad zamítl návrh na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí, jde o alternativy, kdy tímto není dána změna v okamžiku splatnosti půjčky ve výši 547 616 Kč, jak byla tato dojednána dle smlouvy o půjčce, navíc za situace, že nikdy ani nebylo tvrzeno, že katastrální úřad předmětný návrh na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí zamítl, naopak toto zástavní právo bylo do katastru nemovitostí vloženo s právními účinky vkladu ke dni 27. 5. 2013. V rámci samotné smlouvy o půjčce pak rozhodčí doložka ujednána nebyla a tudíž, dle názoru soudu, rozhodce o dané částce ve výši 547 616 Kč, vycházející ze smlouvy o půjčce, nikoli ze zástavní smlouvy, ani rozhodovat nemohl a i tento žalobní důvod pro zrušení rozhodčího nálezu tak byl naplněn.

26. Naopak soud nehledal, že by rozhodčí nález v daném případě odsuzoval žalobkyni k takovému plnění, které by bylo podle tuzemského práva nedovolené. S ohledem na genezi dané právní úpravy dané zákonné ustanovení sleduje především přetrvávající restrikce devizového charakteru a nově zaváděné restrikce v některých komerčních oblastech. Podle současné právní úpravy tak lze za„ nedovolené“ nadále považovat plnění, které není aprobováno vnitrostátním právem. Půjde o plnění, které je vyhrazeno jen některým subjektům, zejména státu, nebo podléhající státnímu dozoru či státnímu povolení (např. výbušniny, střelné zbraně, drogy, nerostné bohatství, části lidského těla apod.), u nichž je možnost dispozice s nimi omezena či vyloučena. Může se však jednat též o plnění, která by byla v rozporu s předpisy na ochranu proti omezování hospodářské soutěže, stavebních předpisů, předpisů na ochranu veřejného zdraví apod. Uvedené znamená, že„ nedovolenost plnění“ je spojena s předmětem závazku (s plněním žalované strany), a nikoliv s okolnostmi, pro které by měl být výkon práva na požadované plnění odepřen (například pro rozpor s dobrými mravy) (blíže i rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 2675/2007).

27. Veden všemi těmito důvody soud tedy žalobě vyhověl.

28. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto by byl žalovaný povinen nahradit jí náklady daného řízení. Žalobkyni přitom byla ustanovena k zastupování pro řízení advokátka soudem, samotné žalované pak žádné prokazatelné náklady v souvislosti s řízením nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

29. Výrok o nákladech řízení státu má oporu v ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., podle něhož stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyni, která byla v řízení plně úspěšná, zastupovala advokátka ustanovená soudem, má tato za poskytnutí služby nárok na odměnu za zastupování a náhradu hotových výdajů. Stejně tak potom vznikne státu právo na náhradu takto vynaložených nákladů proti neúspěšnému účastníkovi, tedy žalovanému. Protože konkrétní výše nákladů státu bude známá až po právní moci konečného rozhodnutí ve věci, kdy teprve bude možno rozhodnout o celkové odměně a náhradě hotových výdajů ustanovené zástupkyně, které jí vznikly v souvislosti s celým řízením, bylo rozhodnuto toliko o základu nároku státu na náklady řízení a konkrétní výše těchto nákladů bude stanovena samostatným rozhodnutím ve smyslu § 151 odst. 6 občanského soudního řádu.

30. Výrok o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek za řízení má oporu v § 2 odst. 3 věta prvá zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích v platném znění. Žalobkyně byla usnesením soudu ze dne 6. 12. 2013, č.j. 17 C 259/2013-24, které nabylo právní moci dne 13. 12. 2013, osvobozena od placení soudního poplatku za podanou žalobu, její žalobě přitom bylo vyhověno, proto přechází povinnost zaplatit poplatek na žalovaného, který od jeho placení osvobozen nebyl. Podle sazebníku soudních poplatků – položky 17a písm. b) činí poplatek 3 000 Kč. Soud proto zavázal žalovaného zaplatit soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, když tato lhůta má oporu ust. § 7 odst. 1 věta druhá zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích v platném znění.