17 C 407/2019

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Radomíra Josieka a přísedících Ing. Marcely Smužové a Jozefa Bartoše ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o vyplacení mzdy za práci přesčas v letech 2016 a 2017

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 17 070 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 1. 2017 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá o částku 25 607 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 1. 2017 do zaplacení.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 9 360 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve , adresa, č. , č. účtu, , VS: , var. symbol, náklady řízení v rozsahu 60 % celkových nákladů s tím, že konkrétní částka bude uvedená v samostatném usnesení.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve , adresa, č. , č. účtu, , VS: , var. symbol, náklady řízení v rozsahu 40 % celkových nákladů s tím, že konkrétní částka bude uvedená v samostatném usnesení.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po změně žaloby ze dne , datum, , připuštěné u jednání dne , datum, , zaplacení částky 42 677 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 1. 2017 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že byl zaměstnancem žalované od 7. 11. 2016 do 30. 10. 2017 v pracovním zařazení řidič. V průběhu pracovního poměru zjistil, že zaměstnavatel mu vyplácí. přesčasovou práci jen částečně a část odpracovaných hodin mu proplacena nebyla. Byl přesvědčen, že mu žalovaný za dobu trvání pracovního poměru vyplatil mzdu nižší o 41 750 Kč (v hrubém vyjádření 57 587 Kč) představující neproplacených 314 odpracovaných hodin a neproplatil náhradu za jeden den dovolené 927 Kč. K závěru o neproplacených 314 odpracovaných hodinách dospěl při porovnání odpracované doby evidované v systému Tagra, který zaznamenává parametry jízdy vozidla, s evidencí pracovní doby ze systému Echotrack používaného zaměstnavatelem a jejich porovnáním s výplatními lístky za předmětné období.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Učinil nesporným, že žalobce u žalovaného pracoval jako řidič v období od 7. 11. 2016 do 30. 10. 2017, avšak nesouhlasil s tvrzením žalobce o neproplacení všech odpracovaných hodin. Naopak tvrdil, že veškerá odpracovaná doba byla žalobci řádně proplacena. Poukazoval na skutečnost, že pro výpočet mzdy i rozhodování soudu je podstatná evidence odpracované doby v systému Echotrack, v němž lze monitorovat veškerou činnost řidiče, a nikoliv systém Tagra, který neslouží jako podklad pro tvorbu mezd, a to i z toho důvodu, že tento systém je závislý na zadání příslušné činnosti zaměstnancem. Žalovaný si byl vědom nutnosti proplatit žalobci náhradu za vyčerpaný jeden den dovolené, a proto mu prostřednictvím České pošty zaslal na adresu jeho bydliště částku 808 Kč, představující tuto náhradu v čistém vyjádření, avšak částka se vrátila zpět nevyzvednuta žalobcem.

3. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, , mzdového výměru ze dne 13. 12. 2016 a 7. 11. 2016 a mzdového listu žalobce za rok 2016 a 2017 zjistil soud, že žalobce byl zaměstnancem žalovaného od 7. 11. 2016 do 30. 10. 2017 a vykonával zde druh práce řidič. Základní mzda činila původně 74 Kč za hodinu a s účinností od 1. 1. 2017 85 Kč za hodinu, se sjednanou délkou pracovní doby 40 hodin týdně. Ve mzdovém listu za rok 2016, má žalobce vykázáno odpracovaných 163,25 hodin v měsíci listopadu a 178,75 hodin v měsíci prosinci, za což mu byla vyplacena v předmětném roce hrubá mzda ve výši 63 798 Kč. V roce 2017 má za dobu od 1. 1. 2017 do 30. 10. 2017 vykázáno odpracovaných 1 725,75 hodin, za což mu byla vyúčtovaná hrubá mzda v celkové výši 309 845 Kč.

4. Z výzvy žalobce žalovanému k poskytnutí informací, dopisu ze dne 11. 12. 2019, přípisu ze dne 21. 11. 2019 a ze dne 28. 11. 2019 a předžalobní výzvy z 26. 11. 2019 zjistil soud, že žalobce dne 6. 11. 2019 požadoval po žalovaném úhradu neproplacených 314 odpracovaných hodin, včetně přesčasů v celkové výši 57 587 Kč a náhrady za tři dny dovolené ve výši 3 541 Kč k čemuž mu zaměstnavatel sdělil, že z důvodu nepřehlednosti použité tabulky se k předmětné částce nelze vyjádřit a dopisem z 28. 11. 2019 ekonomický ředitel žalované svoje stanovisko zopakoval s doplněním, že žalobci nebyla proplacena nevyčerpaná dovolená za jeden den, kdy náhrada v hrubé mzdě činí 1 180 Kč a ta bude prostřednictvím České pošty žalobci zaslána. Dopisem ze dne 26. 11. 2019 žalobce vyzval žalovaného písemně k úhradě hrubé mzdy ve výši 61 128 Kč do 7 dnů s tím, že pokud částka nebude uhrazena, bude se domáhat nároku u soudu.

5. Z Evidence pracovní doby řidičů, týkající se žalobce za dobu od 7. 11. 2016 do 30. 10. 2017 zjistil soud, že tato evidence (označená ve spise jako příloha číslo 7) zachycuje délku pracovní doby za předmětné období. Konkrétně dobu přestávek a bezpečnostních přestávek, dobu odpočinku, odpracovanou dobu, náhrady za soboty a neděle, noční a přesčas.

6. Z Evidence pracovní doby na jméno žalobce za dobu od 1. 12. 2016 do 21. 10.2017 je zjištěno, že jde o evidenci systému eEchotrack společnosti Auris. V této evidenci je uvedena odpracovaná doba pod označením FPČ, denní odpočinek, jízda, čekání, bezpečnostní přestávka, nakládka, vykládka, ostatní činnosti, ukončení stazky a servis.

7. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, zjistil soud, že v době pracovního poměru žalobce pracoval jako obchodně provozní manažer a byl nadřízený dispečerům ve středisku žalované. Předtím pracoval asi 14 let na pozici dispečera. Jako obchodně provozní manažer přicházel do kontaktu s výkonem práce řidičů tak, že sledoval pomocí GPS navigace, zda řidič dodržuje stanovenou trasu cesty, zda není nějaká překážka. Na sestavování odpracované pracovní doby řidiče se nepodílel. Ví, že odpracovaná doba řidičů vychází ze systému Echotrack když některá data se do tohoto systému nepřenášejí z digitálního tachografu. Systém Echotrack vychází z digitální karty řidiče, na které je zaznamenána délka jízdy, délka odpočinku a zda auto stojí, ale nezaznamenával důvod stání, to si navolí řidič sám. Popsal, že když vstoupí řidič do auta, vloží do digitálního tachografu svou digitální kartu a zmáčkne činnost systému Echotrack, přihlásí se pod svým jménem a od té doby si zahajuje pracovní dobu. Odpracovaná doba podle systému zaznamenaného Echotrackem, který je propojen s digitální kartou řidiče a bere si data z digitálního tachografu, zahrnuje veškeré přestávky po dobu pracovní cesty až po zmáčknutí tlačítka konec pracovní cesty. Počítačový program Tagra využívá žalovaná na pevném počítači a je rovněž propojen s digitální kartou řidiče. Svědek byl přesvědčený o tom, že k rozdílu odpracované doby vykázané systém Echotrack a vykázané v programu Tagra nemohlo dojít a rovněž uvedl, že údaje ze systému Echotrack o odpracované době jsou podkladem pro odpracovanou dobu ve výplatních lístcích, to je pro mzdovou agendu.

8. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, zjistil soud, že je zaměstnancem žalované společnosti v pozici provozního ředitele, avšak v době, kdy byl žalobce zaměstnancem společnosti zde nepracoval. Svědek uvedl, že pro majitele žalované zpracovával vyjádření a vysvětloval informace o údajích z digitálního tachografu a z modelu GPS. Vysvětloval, že údaje z tachografu, které jsou posléze zpracovány v systému Tagra, neslouží jako podklad pro výpočet mzdy. K tomu slouží modul GPS, který zpracovává informace o činnosti řidiče v systému Echotrack. Údaje z tachografu zaznamenávají automaticky jízdu vozidla, a pokud vozidlo zastaví, je povinnosti řidiče navolit činnost, tj jiné práce, mezi něž patří nakládka a vykládka, oprava vozidel, čekaní na nakládku a podobně. Dále může navolit pracovní pohotovost nebo dobu odpočinku. Tyto údaje, které se zaznamenávají na digitální kartu řidiče, se nepoužívají pro výpočet mzdy, protože zaměstnavatel nemůže ovlivnit, jaké činnosti v době zastavení vozidla zaměstnanec navolí. Pro zpracování mzdy se používá systém Echotrack, který vychází z modulu GPS, nikoliv z údaje tachografu a tento systém rovněž zaznamenává jízdu vozidla, kdy doba jízdy by měla být stejná jako doba jízdy zaznamenaná v tachografu a zaznamenávají se zde jiné práce, které jsou již blíže specifikovány jako nakládka, vykládka, oprava vozidla, servis a podobně. Také zde si jednotlivé činnosti volí řidič na příslušném displeji. Pokud tedy řidič vozidlo zastaví, je povinen navolit svou činnost jak do tachografu, tak do GPS modulu. Zaměstnavatel tedy ani v případě zaznamenání činnosti řidiče prostřednictvím modelu GPS nemůže ovlivnit to, co zde zaměstnanec zadá. Svědek si nebyl jistý, zda zaměstnavatel může zasahovat do systému Echotrack, tedy upravovat data, které byly do systému zadány. Ze systému Echotrack se údaje přenáší do účetního systému Raven, na základě, kterého se zpracovává mzda.

9. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, zjistil soud, že jde o zaměstnankyni žalované společnosti, která v posledních čtyřech až pěti letech vykonává práci v pozici dispečer dopravy. Do její náplně práce patří zadávání práce řidičům, kontrola jejich práce, přebírání dodacích listů, podkladů k fakturaci. Evidence odpracované doby řidičů je evidována na tzv. elektronických stazkách, které jsou zpracovány systémem Echotrack. Tyto elektronické stazky v uvedeném systému eviduje referent dopravy, což probíhá tak, že po skončení pracovní cesty řidiče dálkové dopravy tato pracovnice zkontroluje zmiňovanou elektronickou stazku, zadá ukončení stazky a převede ji do systému Raven. V tomto systému je evidovaná odpracovaná doba a vymezení práce o sobotách, nedělích, přesčas a svátky. V této podobě se posílá evidence pracovní doby svědkyni ona jí jednou za měsíc překontroluje a poté ji předá mzdové účetní k výpočtu mzdy. Údaje o odpracované době v systému Raven tedy odpovídají evidenci pracovní doby, jak je vyznačena na výplatních páskách. Činnosti, které zadávají řidiči do systému svědkyně nekontroluje, pouze zjišťuje důvod případného delšího stání vozidla. Systém Echotrack je používán proto, že díky němu zaměstnavatel ví, co řidič dělá, kdežto ze systému Tagra to zjistit nelze. Svědkyně upřesnila, že listiny s evidencí pracovní doby označené jako příloha číslo 7 ve spise za dobu od 1. 11. 2016 do 31. 10. 2017 představuje evidenci pracovní doby řidičů v systému Raven a evidence pracovní doby založená na čísle listu 72 - 82 je evidencí ze systému Echotrack. Svědkyně nebyla schopna vysvětlit, proč v evidenci pracovní doby v systému Echotrack je uvedena odpracovaná doba v délce 178:21:57, systému Raven je odpracovaná doba uvedena v rozsahu 163:07 s tím že za stejný měsíc bylo odpracováno o sobotách a nedělích 1,35 hodin a v noci 1,56 hodin a na výplatním lístku za měsíc prosinec 2016 je uvedeno odpracovaných 178,75 hodin. Rovněž nebyla schopna vysvětlit, proč odpracovaná doba o sobotách, nedělích a v noci, která je uvedena ve výplatním lístku za prosinec 2016, neodpovídá evidenci pracovní doby dle systému Raven.

10. Z odborného vyjádření z 25.11.2021 a svědecké výpovědi , jméno FO, zjistil soud, že je jednatelem společnosti , právnická osoba, a vyhotovoval odborné vyjádření ze dne 25. 11. 2021 na které odkázal. V tomto odborném vyjádření popsal, že společnost , právnická osoba, je tvůrcem informačního systému Echotrack, který je tvořen dvěma částmi. 1) Mobilní jednotkou ve vozidle, která sbírá data a v nastavitelných intervalech je zasílá na centrální serverovou aplikaci aplikovanou u zákazníka a poskytuje funkce pro sledování pohybu, kontrolu a dispečerské řízení (komunikace s řidičem, navigování, tvorba elektronické stazky). 2) Centrálním pultem , který data průběžně sbírá a následně interpretuje v prostředí klientské aplikace. Jednou z funkcí je i evidence pracovní doby řidiče, kdy v rámci tvorby elektronické stazky systém Echotrack eviduje činnosti řidiče na základě podnětů ze strany řidiče mezi dobou od přihlášení řidiče do doby odhlášení. Mimo dobu jízdy, která se zaznamenává systémově zadává řidič ručně druh činnosti, který právě vykonává. Záznam těchto činností nevychází z dat zaznamenaných tachografem ve vozidle na digitální kartu řidiče. Avšak tachograf je technicky propojen s mobilní jednotkou Echotrack, přičemž veškeré činnosti řidiče zaznamenané tachografem nemusí odpovídat činnostem zaznamenaným systémem Echotrack. Do evidence pracovní doby řidiče je možno zasahovat což je nutné k opravě chyb v elektronické stazce úpravou v klientské aplikaci pověřeným pracovníkem na základě uživatelského oprávnění. Takovouto chybou může být například neukončená elektronická stazka, nezadání správné činnosti a podobně. Svědek dále vysvětlil, že výstup o jízdě vozidla při použití stejné karty řidiče by v zásadě měl být stejný, může však vzniknout rozdíl v řádu minut, měsíčně maximálně v rozsahu 30 minut. Do dat ze systému Tagra dle názoru svědka nelze zasahovat a pokud jde o rozdíl mezi dobou jízdy v elektronické stazce a ve výkazu ze systému Tagra, která například přesahuje jednu hodinu, je to rozdíl neobvyklý. Připustil, že zákazník může elektronickou stazku editovat, tedy upravovat údaje v ní, data v tomto systému přes úpravu zůstávají, ale má je k dispozici pouze zákazník. Pokud jde o jiné činnosti než jízda, ty si řidič zadává prostřednictvím komunikačního terminálu a údaje, které se objeví v elektronické stazce u těchto činností jsou údaje dle zadání řidiče.

11. Ze znaleckého posudku Ing. , jméno FO, , znalce z oboru účetnictví, konkrétně dodatku číslo 2 z 24. 10. 2023 bylo zjištěno, že znalec dle zadání soudu v posudku vypočetl mzdu žalobce za dobu od 1. 12. 2016 do 30. 10. 2017 dle odpracované doby zaznamenané v podrobném rozpisu aktivit řidiče za dobu od 7. 11. 2016 do 23. 10. 2017 (156 stran) tak, že do odpracované doby započetl pouze doba řízení a jinou práci a provedl výpočet odměny za pracovní pohotovost dle § 140 zákoníku práce. Znalec ve svém výpočtu dospěl dle podkladů zachycujících odpracovanou dobu dle mzdových listů a mzdových výměrů. Dospěl k hrubé mzdě, na kterou žalobci vznikl nárok ve výši 358 448 Kč, tedy k rozdílu mezi nárokem na hrubou mzdu a skutečně zúčtovanou hrubou mzdou v celkové výši 17 070 Kč.

12. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování rozhodoval soud na základě zjištěného skutkového stavu, dle kterého byl žalobce zaměstnancem žalované v době od 7. 11. 2016 do 30. 10. 2017 v pracovní pozici řidič, přičemž vykonával práci řidiče nákladního automobilu v silniční dopravě. Při řízení vozidla žalobce (stejně jako ostatní řidiči žalovaného) před započetím řízení vkládal do příslušného zařízení vozidla kartu řidiče, na kterou byla zachycena doba řízení vozidla a doba, kdy vozidlo nebylo v pohybu, kterou řidič upřesnil jako jinou práci nebo přestávku. Údaje z tachografu byly zaznamenávány systémem Tagra EU a jejich výstupem byl podrobný rozpis aktivit řidiče, který měla žalovaná k dispozici a který obsahoval dobu řízení, dobu jiné práce a dobu odpočinku. Tento výpis však žalovaná nepoužívala k evidenci pracovní doby žalobce a výpočtu mzdy dle této odpracované doby. Podle svých tvrzení používala žalovaná k výpočtu mzdy údajů zachycených v modulu GPS, kdy mobilní jednotka Echotrack ve vozidlech sbírala data, na základě kterých byla vytvářena elektronická stazka v systému Echotrack od společnosti , právnická osoba, . Tento systém evidoval činnost řidiče dle pohybu vozidla a doba řízení se dle autora tohoto systémy mohla lišit s dobou řízení dle údajů z tachografu pouze nepatrně ( do hodiny za měsíc). Dále, na základě podnětů ze strany řidiče, systém podrobněji specifikoval tzv. jinou práci na nakládku, vykládku, servis a podobně. Údaje z tohoto systému Echotrack měly být přeneseny do systému Raven, který měl dle těchto údajů vymezit odpracovanou dobu, náhrady, příplatky od soboty, neděle, noční práci a přesčas. V případě žalobce však byly rozdíly ve vyznačené odpracované době v systému Echotrack i v systému Raven a dokonce i v odpracované době při zúčtované mzdě například za měsíc prosinec 2016. Byl zjištěn i rozdíl v době řízení vyznačené v systému Tagra EU a v systému Echotrack, přestože dle tvůrce tohoto systému , jméno FO, by výstup o jízdě vozidla měl být v zásadě stejný. Z toho důvodu v situaci, kdy žalobce namítal nesprávnou evidenci odpracované doby zadal soud znalci úkol vycházet z podrobného rozpisu aktivit řidiče v souzeném období dle systému Tagra EU a to proto, že dle tvůrce systému Echotrack , jméno FO, může zákazník, tedy zaměstnavatel elektronickou stazku editovat, tedy upravovat údaje v ní, narozdíl od výkazu systému Tagra.

13. Dle závěrů znaleckého posudku znalce z oboru účetnictví Ing. , jméno FO, , dodatku číslo 2 ze dne 24. 10. 2023, který vypracoval dle zadání soudu, žalobce v období od 7.11.2016 do 30.10.2017 odpracoval celkem 2 198 hod. 52 min. z čehož bylo 376 hod. 16 min. přesčasových, 140 hod. 03 min. odpracováno v noci, 29 hod. 44 min. odpracováno o sobotách a nedělích a 16 hod. 53 min. ve svátek. Doba pohotovosti činila 51 hod. 50 min. S ohledem na odpracovanou dobu v souzeném období žalobci měla být zúčtována mzda včetně příplatků za přesčas, noční směny, odpracované soboty, neděle, svátky, odměny za pracovní pohotovost, prémií, odměn a náhrad mezd za dovolenou a svátky, v celkové výši 358 448 Kč ( v tzv. hrubém vyjádření). Žalovaná za toto období zúčtovala žalobci hrubou mzdu ve výši 341 378 Kč na základě čehož vyplatila žalobci mzdu v čistém vyjádření.

14. Nařízení číslo 589/2006 Sb. upravuje odchylně pracovní dobu a dobu odpočinku zaměstnanců v dopravě uvedených v § 100 odst. 1 písm. a) až f) zákoníku práce, jejichž zaměstnavatel je dopravcem nebo správcem pozemních komunikací nebo provozovatelem dopravní infrastruktury podle jiných právních předpisů.

15. Podle § 2 předmětného nařízení odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku se vztahuje na zaměstnance uvedené v § 1, kterými jsou pro účely tohoto nařízení:a)členové osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství nebo podle mezinárodní smlouvy vyhlášené ve Sbírce zákonů, kterými jsou řidiči, pomocníci řidiče a průvodčí.

16. Podle odst. 3 písm. a) tohoto předpisu v tomto nařízení se rozumí pracovní dobou člena osádky, nákladního automobilu nebo autobusu doba řízení vozidla, nakládka a vykládka, kontrola a dohled nad cestujícími při nastupování do autobusu nebo vystupování z autobusu, čištění a prohlídka vozidla, sledování nakládky a vykládky, práce, kterou se zajišťuje bezpečnost vozidla, nákladů nebo cestujících, technická údržba vozidla, administrativní práce spojené s řízením vozidla a nezbytná jednání před správními orgány související s plněním pracovních úkolů, doba, kdy je člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu připraven na pracovištích výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, zejména čekání na nakládku a vykládku, jejíž doba není předem známá.

17. Podle § 113 odst. 1 zákoníku práce, zda se sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem nebo určuje hotovým výměrem, není-li v odst. 2 stanoveno jinak.

18. Podle § 114 odst. 1 zákoníku práce za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel za zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna po rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.

19. Podle § 116 zákoníku práce za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.

20. Podle § 118 odst. 1 za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku, je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.

21. Podle § 140 zákoníku práce za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku.

22. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce pro žalovaného, který je dopravcem vykonával práci řidiče nákladního automobilu v období od 7. 11. 2016 do 30. 10. 2017 a sporná mezi nimi nebyla ani sjednaná mzda, která do 30. 12. 2016 činila 74 Kč za hodinu a od 1. 1. 2017 činila 85 Kč na hodinu při 40hodinové týdenní pracovní době. Mezi účastníky byla sporná odpracovaná doba v předmětném období, tedy počet odpracovaných hodin v běžném pracovním týdnu, v noci, o sobotách a nedělích, o svátcích, a tedy i přesčasová doba. Pracovní dobu o dobu odpočinku žalobce jako řidiče nákladního automobilu, jehož zaměstnavatel je dopravcem upravuje nařízení číslo 589/2006 Sb., které ve výše citovaném § 3 písmene a) specifikuje pracovní dobu člena osádky nákladního automobilu jako dobu řízení vozidla, nakládku a vykládku, čištění a prohlídku vozidla, sledování nakládky a vykládky, práce zajišťující bezpečnost vozidla, technickou údržbu vozidla a podobně. Z výše uvedeného skutkového stavu vyplývá, že žalobce v žalovaném období od 7. 11. 2016 do 30. 10. 2017 odpracoval 2 198 hod. 52 min., z čehož bylo 376 hod. 16 min přesčasových, 140 hod. 03 min odpracováno v noci, 29 hod. 44 min. bylo odpracováno o sobotách a nedělích a 16 hod. 53 min. bylo odpracováno ve svátek. V pracovní pohotovosti byl po dobu 51 hod Žalobci za tuto odpracovanou dobu tedy přísluší základní mzda ve výši 172 565 Kč, příplatky za přesčas ve výši 15 647 Kč, příplatky za noční směny ve výši 2 228 Kč, příplatky za soboty a neděle 493 Kč, příplatky za svátek 1 362 Kč a odměna za pracovní pohotovost ve výši 794 Kč. Na hrubé mzdě to představuje částku 326 380 Kč a po připočtení náhrady za dovolenou ve výši 21 634 Kč a náhrady za svátek ve výši 10 434 Kč, představuje hrubá mzda, na níž žalobci vznikl nárok částku 358 448 Kč. Protože dle mzdových listů bylo za totéž období žalobci vyplaceno 341 378 Kč, dluží žalovaná žalobci na hrubé mzdě 17 070 Kč. Protože celá tato mzda byla splatná do 30. 11. 2017, dostala se následujícího dne žalovaná s touto částkou do prodlení a dle § 1970 o. z. je povinna zaplatit žalobkyni úroky z prodlení, které dle prováděcího předpisu činí 8,05 % ročně z dlužné částky. Soud proto co do částky 17 070 Kč žalobě vyhověl a ve zbývající části o 25 607 Kč s příslušenstvím byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

23. Při rozhodování o nákladech řízení vycházel soud ze skutečnosti, že žalobce byl ve sporu úspěšný ze 40 % a neúspěch nese z 60 % proto přiznal žalované dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi tímto procesním úspěchem a neúspěchem, tj. v rozsahu 20 %. Celkové náklady žalovaného představují náklady advokáta dle vyhlášky 177/96 Sb. za 15 úkonů právní služby po 2 820 Kč představující účast advokáta u 8 jednání, z níž dvě trvala více než 2 hodiny a 5 písemných podání, dále 15 režijních paušálů po 300 Kč, což celkem činí 46 800 Kč, 20 % těchto nákladů představuje částku 9 360 Kč.

24. S ohledem na takovýto výsledek sporu soud zavázal zaplatit každého z účastníků náhradu nákladu řízení v rozsahu odpovídající jejich neúspěchu ve věci. Tedy žalobce v rozsahu 60 % a žalovaného v rozsahu 40 % celkových nákladů státu. Konkrétní částka uvedena v samostatném usnesení poté co bude pravomocně rozhodnuto o znalečném.