17 C 64/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Schwettrovou ve věci žalobkyně: právnická osoba s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 13 171 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni - částku 1 015 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 015 Kč od datum do zaplacení, - částku 1 516 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 516 Kč od datum do zaplacení, - částku 1 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení, - částku 1 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení, - částku 1 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení, - částku 1 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení, - částku 1 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení, - částku 1 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení a - částku 1 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 13 171 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný cestoval prostředky městské hromadné dopravy provozovanými žalobkyní bez platného jízdního dokladu ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, linkami autobusu (linkou č. číslo), tramvaje (linkou č. číslo) a trolejbusu (linkou č. hodnota) a porušil tak smluvní přepravní podmínky, čímž žalovanému vznikla povinnost uhradit jednak jízdné ve výši 1 x 15 Kč, 1 x 16 Kč a 7 x 20 Kč a jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč a 1 500 Kč při každé z dalších jízd. Na základě těchto skutečností byl vždy vyhotoven zápis o provedení přepravní kontroly. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil a přes výzvu žalobkyni nezaplatil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (u žalovaného soud vycházel z fikce souhlasu), postupoval soud dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a k projednání věci jednání nenařizoval.

3. Z žalobkyní předložených listin, a to ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, ze smluvních přepravních podmínek, z ceníku jízdného žalobkyně a z předžalobní výzvy ze dne datum včetně potvrzení o odeslání písemnosti, soud zjistil, že žalovaný se přepravoval dopravními prostředky provozovanými žalobkyní, a to autobusem, linkou č. hodnota dne datum v 13:25 hod. a dne datum v 13:14 hod., dále linkou č. hodnota dne datum v 15:02 hod., tramvají, linkou č. hodnota dne datum v 22:05 hod. a dne datum v 16:38 hod., dále linkou č. hodnota dne datum v 16:52 hod. a datum v 12:43 hod. a dále linkou č. hodnota dne datum v 18:20 hod. a konečně trolejbusem, linkou č. hodnota dne datum v 14:04 hod., vždy bez platného jízdního dokladu, jak bylo zjištěno při dopravní kontrole, tedy aniž by měl zaplaceno jízdné a až doposud žalobkyni dluží právě jízdné (1 x 15 Kč, 1 x 16 Kč a 7 x 20 Kč) a dále přirážku k jízdnému (1 x 1 000 Kč a 8 x 1 500 Kč), vše v celkové výši 13 171 Kč.

4. Podle § 760 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas.

5. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „n. o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

6. Podle § 18b odst. 1 věta prvá zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, podmínky, za nichž se přepravují osoby, jejich zavazadla a věci a zvířata s nimi přepravovaná v silniční dopravě a integrované dopravě, stanoví přepravní řád a tarif.

7. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování a číslo osobního dokladu.

8. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč 9. Podle § 37 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, stanoví přepravní řády.

10. Podle § 37 odst. 5 věta druhá písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách je cestující dále povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.

11. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách ve znění od 1. 4. 2017, výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.

12. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách ve znění od 1. 5. 2013 do 31. 3. 2017, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč.

13. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách ve znění do 30. 4. 2013, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 000 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč.

14. Podle § 3 odst. 1, odst. 2 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem.

15. Podle § 4 odst. 1 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak.

16. Podle § 517 odst. 2 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

17. Podle § 1970 n. o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný a lze mu vyhovět. Okamžikem, kdy žalovaný nastoupil do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní, byla uzavřena přepravní smlouva, na základě které vznikl mezi cestujícím a přepravcem, tedy mezi žalovaným a žalobkyní, právní vztah, v němž je obsažena řada vzájemných práv a jim odpovídajících povinností obou smluvních stran, které jsou na základě zmocnění daného ustanovením § 760 o. z. a § 2550 n. o. z., podrobně upraveny v tzv. přepravních řádech. Jednou z povinností žalovaného bylo zaplatit před nástupem do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní jízdné za přepravu podle příslušného tarifu (přepravních podmínek) žalobkyně. Tuto povinnost žalovaný v době přepravy nesplnil, a když byl dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, kontrolován pověřeným pracovníkem žalobkyně (revizorem), neprokázal se platným jízdním dokladem. Vzhledem k tomuto porušení povinností žalovaného vyplývající z přepravní smlouvy a výše citovaného zákonného ustanovení, pak žalobkyně po žalovaném oprávněně požaduje jednak nezaplacené jízdné ve výši 1 x 15 Kč, 1 x 16 Kč a 7 x 20 Kč, jednak i přirážku k jízdnému, jejíž výše dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně činila 1 x 1 000 Kč a 8 x 1 500 Kč, když tyto částky žalovaný doposud žalobkyni neuhradil. Proto se s ohledem na splatnost jednotlivých plateb, která byla v den každé jízdy bez platného jízdního dokladu, dostal do prodlení. Úroky z prodlení mají oporu v ustanovení § 517 odst. 2 a § 1970 o. z. a jejich výše je dána prováděcím nařízením vlády č. 142/1994 Sb. a č. 351/2013 Sb.

19. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši, a naopak už dlouhou dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.

20. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 300 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 900 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč). Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč činí 2 000 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.