17 C 77/2023

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Schwettrovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované proti žalovanému: osobní údaje žalovaného za účasti vedlejšího účastníka celé jméno vedlejší účastnice, narozené datum bytem adresa vedlejší účastnice o stanovení výživného rodičům zletilého dítěte, které bylo dříve svěřeno do pěstounské péče

I. Dlužné výživné pro celé jméno vedlejší účastnice, datum narození, za dobu od datum do datum ve výši 13 000 Kč u žalované 1., je žalovaná 1. povinna uhradit k rukám žalobce v částce 7 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a v částce 6 000 Kč do 60 dnů od právní moci rozsudku.

II. Dlužné výživné pro celé jméno vedlejší účastnice, datum narození, za dobu od datum do datum ve výši 26 000 Kč u žalovaného 2., je žalovaný 2. povinen uhradit k rukám žalobce v částce 14 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a v částce 12 000 Kč do 60 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby soud rozhodl o povinnosti žalovaných platit výživné, přičemž po žalované 1. žádal částku ve výši 1 000 Kč měsíčně a po žalovaném 2. částku ve výši 2 000 Kč měsíčně, u obou počínaje dnem datum na jejich zletilou dceru celé jméno vedlejší účastnice, datum narození. Na základě rozhodnutí Úřadu práce ČR, Krajské pobočka, Kontaktního pracoviště v obec ze dne datum, bylo celé jméno vedlejší účastnice jako oprávněné osobě přiznána dávka tzv. zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 7 095 Kč měsíčně ode dne datum a na základě rozhodnutí ze dne datum došlo k navýšení příspěvku na částku 9 010 Kč ode dne datum a na základě rozhodnutí ze dne datum došlo k navýšení příspěvku na částku 9 430 Kč ode dne datum. Přiznáním této dávky přešlo právo dítěte na výživné na stát, neboť z majetku státu je vyplácen zaopatřovací příspěvek opakující se, přitom nadále trvá vyživovací povinnost obou rodičů k dnes již zletilé celé jméno vedlejší účastnice, která dne datum dokončila studium střední školy, tedy se soustavně připravovala na budoucí povolání, a tudíž žalobce jí do datum vyplácel příspěvek na úhradu potřeb zletilého nezaopatřeného dítěte, když celé jméno vedlejší účastnice skončil tzv. status studenta.

2. Žalovaní uvedli, že s žalobou nesouhlasí, protože platili výživné i po svěření jejich dcery do pěstounské péče jméno příjmení Tomu platili k jeho rukám částku 1 500 Kč měsíčně až do června rok, kdy jejich dcera ukončila studium na střední škole. U ústního jednání později uvedli, že by byli ochotni doplatit částku 20 000 Kč, protože se jedná zaokrouhleně o částku, kterou žádá žalobce vyjma té části, kterou již platili pěstounovi. Jedná se tedy o doplacení 1 500 Kč měsíčně navíc, když 1 500 Kč měsíčně již platili pěstounovi a žalobce po nich chce dohromady k úhradě 3 000 Kč. Tuto částku by byli ochotni uhradit najednou. Žalovaní tvrdí, že je nikdo neupozornil na povinnost hradit žalobci výživné na jejich dceru. A i přesto chtěli dostát své morální povinnosti, když věděli, že dcera studuje, a proto jí na výživu přispívali, k rukám pěstouna.

3. Na základě předložených listinných důkazů, a to rozhodnutí ÚP ČR ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací a ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, z potvrzení o studiu celé jméno vedlejší účastnice na školení rok rok a rok, zprávy stát. instituce ze dne datum, z čestného prohlášení jméno příjmení ze dne datum, zpráv ÚP ČR ze dne datum k žalované i žalovanému s nabídkou volných míst a ze dne datum k žalované a ze dne datum k žalované, zprávy ČSSZ ze dne datum a datum, z dohody o rozvázání pracovního poměru žalovaného, ze zprávy stát. instituce ze dne datum zprávy ČSSZ ze dne datum, z údajů z katastru nemovitostí, ze zprávy zaměstnavatele otce právnická osoba s.r.o. a z rozhodnutí ÚP ČR ze dne datum, z přehledu vyplacených dávek a z aktuální pracovní smlouvy žalovaného. Dcera žalovaných, celé jméno vedlejší účastnice, datum narození, byla rozhodnutím opatrovnického soudu ze dne datum svěřena do pěstounské péče navrhovatele jméno příjmení. Přitom v době rozhodování, tehdy nezletilá jméno navštěvovala Střední odbornou školu anonymizována dvě slova, kterou dokončila dne datum s výučním listem. Na základě rozhodnutí úřadu práce jí byla přiznána dávka pěstounské péče v podobě příspěvku na úhradu potřeb dítěte, a to ve výši 7 095 Kč měsíčně od datum do datum, ve výši 9 010 Kč měsíčně od datum do datum a ve výši 9 430 Kč měsíčně od datum do datum. Po ukončení tohoto studia bylo úřadem práce pozastavena dávka pěstounské péče, konkrétně datum. Žalovaná 1. nebyla v době od srpna rok (od kdy je požadováno výživné) vedena v evidenci ÚP, OSSZ, ČSSZ ani v registru silničních vozidel a nemá další vyživovací povinnost. Žalovaná pobírá invalidní důchod, jehož výše činila v roce rok částky částka měsíčně, s valorizací od června rok ve výši částka měsíčně, od září rok ve výši částka měsíčně, od začátku roku rok ve výši částka měsíčně a od června rok ve výši částka měsíčně. Žalovaný pobírá invalidní důchod, jehož výše činila v roce rok částky částka měsíčně, s valorizací od června rok ve výši částka měsíčně, od září rok ve výši částka měsíčně, od začátku roku rok ve výši částka měsíčně a od června rok ve výši částka měsíčně. Nemá žádnou další vyživovací povinnost. Žalovaní spolu bydlí a hospodaří společně.

4. Na základě těchto zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že celé jméno vedlejší účastnice, která nabyla zletilosti dne datum a byla v době své nezletilosti svěřena do pěstounské péče jméno příjmení, a která do datum nebyla schopna se sama živit, když se soustavně připravovala na budoucí povolání studiem na střední škole, byla žalobcem přiznána dávka pěstounské péče v podobě příspěvku na úhradu potřeb dítěte v žalovaném období, a to ve výši 7 095 Kč měsíčně od datum do datum, ve výši 9 010 Kč měsíčně od datum do datum a ve výši 9 430 Kč měsíčně od datum do datum. Přičemž žalovaným 1. a 2., kteří jsou jejími rodiči, dosud nebyla stanovena rozhodnutím soudu povinnost přispívat na výživu jejich dcery. Po vyhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že návrh byl podán důvodně. Neboť stanovena dávka pěstounské péče ode dne datum do datum byla státem vyplácena po dobu studia již zletilé jméno. Při úvaze o výši výživného soud vycházel ze skutečnosti, že zletilá jméno navštěvovala střední školu s běžnými náklady a má běžné potřeby úměrně svému věku. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro stanovení výživného oběma žalovaným k rukám úřadu práce. Žalované 1. je vyplácen invalidní důchod, práci nemá ani aktivně nehledá. Žalovaný 2. měl různá spíše krátkodobější zaměstnání, byl veden jako uchazeč o zaměstnání, podporu v nezaměstnanosti však nežádal a má rovněž invalidní důchod. Částka, kterou žalobce po žalovaných žádá, je vzhledem k jejich příjmům přiměřená a je v možnostech žalovaných tuto částku uhradit, když žalovaná disponuje příjmem ve výši 12 790 Kč a žalovaný příjmem ve výši 9 026 Kč z invalidního důchodu plus v minulém zaměstnání měl průměrný čistý příjem 7 834 Kč a nyní je znovu zaměstnán. U jednání žalovaní uváděli, že částku ve výši 20 000 Kč jsou schopni uhradit najednou.

5. Podle § 50u odst. 2 věty prvé zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného.

6. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

7. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

8. Podle § 914 o. z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

9. Podle ustanovení § 961 o. z. svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinností rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte. Náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným.

10. Po vyhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že návrh byl podán důvodně. Přiznáním dávky pěstounské péče v podobě příspěvku na úhradu potřeb dítěte přešla vyživovací povinnost na stát, neboť z majetku státu je vyplácena dávka pěstounské péče, přitom nadále trvala vyživovací povinnost obou rodičů k dnes již zletilé celé jméno vedlejší účastnice. Vyživovací povinnost zákonných zástupců v tomto případě měla být hrazena k rukám státu. Toto bylo stanoveno i v rozsudku opatrovnického soudu o svěření nezletilé dcery do pěstounské péče, který byl žalovaným doručen. Z tohoto důvodu nelze započíst platby rodičů, které platily k rukám pěstouna, když se výživné mělo platit k rukám státu. Žalobce vyplácel příspěvek na úhradu potřeb dítěte od doby svěření do pěstounské péče do datum, tedy do doby, kdy celé jméno vedlejší účastnice skončil tzv. status studenta. Jak plyne ze skutkového závěru, soud má za to, že je v možnostech žalované 1. zaplatit výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně a v možnostech žalovaného 2. zaplatit výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně, a to od datum, kdy žalobce začal jméno vyplácet zaopatřovací příspěvek. Podle soudu takto stanovené výživné odpovídá jak odůvodněným potřebám zletilé, tak i schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům žalovaných 1. a 2.

11. V řízení přitom nebylo prokázáno, že by žalovaní 1. a 2. zaplatili nějakou částku na výživu zletilé jméno na účet žalobce ještě před vyhlášením rozsudku, pročež soud rozhodoval u obou již pouze o dlužném výživném za dobu od datum do datum. Dlužné výživné jim oběma vzniklo v plné výši za celé období. U žalované 1. se jedná o dluh ve výši 13 000 Kč (13 x 1 000 Kč), užalovaného 2. dluh ve výši 26 000 Kč (13 x 2 000 Kč).

12. Splatnost dlužného výživného byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, byla stanovena s ohledem na aktuální příjmové poměry žalovaných 1. a 2. Jelikož u ústního jednání žalovaní uvedli, že souhlasí se zaplacením částky 20 000 Kč a tuto částku jsou ochotni zaplatit najednou, soud jim dal k úhradě žalované 1. částku 7 000 Kč a žalovanému 2. částku 14 000 Kč (dohromady 21 000 Kč) v běžné lhůtě splatnosti. A s ohledem na jejich nízké příjmy další část dlužného výživného dal uhradit žalovaným do 60 dnů od právní moci rozsudku, a to konkrétně žalované 1. ve výši 6 000 Kč a žalovanému 2. ve výši 12 000 Kč.

13. Výrok o nákladech řízení pak má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měl žalobce se svou žalobou plný úspěch, nicméně žalobce náhradu nákladů nežádal. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.