17 C 77/2023

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Schwettrovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované proti žalovanému: osobní údaje žalovaného za účasti vedlejšího účastníka celé jméno vedlejší účastnice , narozené datum bytem adresa vedlejší účastnice o stanovení výživného rodičům zletilého dítěte, které bylo dříve svěřeno do pěstounské péče

I. Dlužné výživné pro [celé jméno vedlejší účastnice], [datum narození], za dobu od [datum] do [datum] ve výši 13 000 Kč u žalované 1., je žalovaná 1. povinna uhradit k rukám žalobce v částce 7 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a v částce 6 000 Kč do 60 dnů od právní moci rozsudku.

II. Dlužné výživné pro [celé jméno vedlejší účastnice], [datum narození], za dobu od [datum] do [datum] ve výši 26 000 Kč u žalovaného 2., je žalovaný 2. povinen uhradit k rukám žalobce v částce 14 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a v částce 12 000 Kč do 60 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby soud rozhodl o povinnosti žalovaných platit výživné, přičemž po žalované 1. žádal částku ve výši 1 000 Kč měsíčně a po žalovaném 2. částku ve výši 2 000 Kč měsíčně, u obou počínaje dnem [datum] na jejich zletilou dceru [celé jméno vedlejší účastnice], [datum narození]. Na základě rozhodnutí Úřadu práce ČR, Krajské [pobočka], Kontaktního pracoviště v [obec] ze dne [datum], bylo [celé jméno vedlejší účastnice] jako oprávněné osobě přiznána dávka tzv. zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 7 095 Kč měsíčně ode dne [datum] a na základě rozhodnutí ze dne [datum] došlo k navýšení příspěvku na částku 9 010 Kč ode dne [datum] a na základě rozhodnutí ze dne [datum] došlo k navýšení příspěvku na částku 9 430 Kč ode dne [datum]. Přiznáním této dávky přešlo právo dítěte na výživné na stát, neboť z majetku státu je vyplácen zaopatřovací příspěvek opakující se, přitom nadále trvá vyživovací povinnost obou rodičů k dnes již zletilé [celé jméno vedlejší účastnice], která dne [datum] dokončila studium střední školy, tedy se soustavně připravovala na budoucí povolání, a tudíž žalobce jí do [datum] vyplácel příspěvek na úhradu potřeb zletilého nezaopatřeného dítěte, když [celé jméno vedlejší účastnice] skončil tzv. status studenta.

2. Žalovaní uvedli, že s žalobou nesouhlasí, protože platili výživné i po svěření jejich dcery do pěstounské péče [jméno] [příjmení] Tomu platili k jeho rukám částku 1 500 Kč měsíčně až do června [rok], kdy jejich dcera ukončila studium na střední škole. U ústního jednání později uvedli, že by byli ochotni doplatit částku 20 000 Kč, protože se jedná zaokrouhleně o částku, kterou žádá žalobce vyjma té části, kterou již platili pěstounovi. Jedná se tedy o doplacení 1 500 Kč měsíčně navíc, když 1 500 Kč měsíčně již platili pěstounovi a žalobce po nich chce dohromady k úhradě 3 000 Kč. Tuto částku by byli ochotni uhradit najednou. Žalovaní tvrdí, že je nikdo neupozornil na povinnost hradit žalobci výživné na jejich dceru. A i přesto chtěli dostát své morální povinnosti, když věděli, že dcera studuje, a proto jí na výživu přispívali, k rukám pěstouna.

3. Na základě předložených listinných důkazů, a to rozhodnutí ÚP ČR ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], z potvrzení o studiu [celé jméno vedlejší účastnice] na školení rok [rok] a [rok], zprávy [stát. instituce] ze dne [datum], z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum], zpráv ÚP ČR ze dne [datum] k žalované i žalovanému s nabídkou volných míst a ze dne [datum] k žalované a ze dne [datum] k žalované, zprávy ČSSZ ze dne [datum] a [datum], z dohody o rozvázání pracovního poměru žalovaného, ze zprávy [stát. instituce] ze dne [datum] zprávy ČSSZ ze dne [datum], z údajů z katastru nemovitostí, ze zprávy zaměstnavatele otce [právnická osoba] s.r.o. a z rozhodnutí ÚP ČR ze dne [datum], z přehledu vyplacených dávek a z aktuální pracovní smlouvy žalovaného. Dcera žalovaných, [celé jméno vedlejší účastnice], [datum narození], byla rozhodnutím opatrovnického soudu ze dne [datum] svěřena do pěstounské péče navrhovatele [jméno] [příjmení]. Přitom v době rozhodování, tehdy nezletilá [jméno] navštěvovala Střední odbornou školu [anonymizována dvě slova], kterou dokončila dne [datum] s výučním listem. Na základě rozhodnutí úřadu práce jí byla přiznána dávka pěstounské péče v podobě příspěvku na úhradu potřeb dítěte, a to ve výši 7 095 Kč měsíčně od [datum] do [datum], ve výši 9 010 Kč měsíčně od [datum] do [datum] a ve výši 9 430 Kč měsíčně od [datum] do [datum]. Po ukončení tohoto studia bylo úřadem práce pozastavena dávka pěstounské péče, konkrétně [datum]. Žalovaná 1. nebyla v době od srpna [rok] (od kdy je požadováno výživné) vedena v evidenci ÚP, OSSZ, ČSSZ ani v registru silničních vozidel a nemá další vyživovací povinnost. Žalovaná pobírá invalidní důchod, jehož výše činila v roce [rok] částky [částka] měsíčně, s valorizací od června [rok] ve výši [částka] měsíčně, od září [rok] ve výši [částka] měsíčně, od začátku roku [rok] ve výši [částka] měsíčně a od června [rok] ve výši [částka] měsíčně. Žalovaný pobírá invalidní důchod, jehož výše činila v roce [rok] částky [částka] měsíčně, s valorizací od června [rok] ve výši [částka] měsíčně, od září [rok] ve výši [částka] měsíčně, od začátku roku [rok] ve výši [částka] měsíčně a od června [rok] ve výši [částka] měsíčně. Nemá žádnou další vyživovací povinnost. Žalovaní spolu bydlí a hospodaří společně.

4. Na základě těchto zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že [celé jméno vedlejší účastnice], která nabyla zletilosti dne [datum] a byla v době své nezletilosti svěřena do pěstounské péče [jméno] [příjmení], a která do [datum] nebyla schopna se sama živit, když se soustavně připravovala na budoucí povolání studiem na střední škole, byla žalobcem přiznána dávka pěstounské péče v podobě příspěvku na úhradu potřeb dítěte v žalovaném období, a to ve výši 7 095 Kč měsíčně od [datum] do [datum], ve výši 9 010 Kč měsíčně od [datum] do [datum] a ve výši 9 430 Kč měsíčně od [datum] do [datum]. Přičemž žalovaným 1. a 2., kteří jsou jejími rodiči, dosud nebyla stanovena rozhodnutím soudu povinnost přispívat na výživu jejich dcery. Po vyhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že návrh byl podán důvodně. Neboť stanovena dávka pěstounské péče ode dne [datum] do [datum] byla státem vyplácena po dobu studia již zletilé [jméno]. Při úvaze o výši výživného soud vycházel ze skutečnosti, že zletilá [jméno] navštěvovala střední školu s běžnými náklady a má běžné potřeby úměrně svému věku. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro stanovení výživného oběma žalovaným k rukám úřadu práce. Žalované 1. je vyplácen invalidní důchod, práci nemá ani aktivně nehledá. Žalovaný 2. měl různá spíše krátkodobější zaměstnání, byl veden jako uchazeč o zaměstnání, podporu v nezaměstnanosti však nežádal a má rovněž invalidní důchod. Částka, kterou žalobce po žalovaných žádá, je vzhledem k jejich příjmům přiměřená a je v možnostech žalovaných tuto částku uhradit, když žalovaná disponuje příjmem ve výši 12 790 Kč a žalovaný příjmem ve výši 9 026 Kč z invalidního důchodu plus v minulém zaměstnání měl průměrný čistý příjem 7 834 Kč a nyní je znovu zaměstnán. U jednání žalovaní uváděli, že částku ve výši 20 000 Kč jsou schopni uhradit najednou.

5. Podle § 50u odst. 2 věty prvé zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného.

6. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

7. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

8. Podle § 914 o. z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

9. Podle ustanovení § 961 o. z. svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinností rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte. Náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným.

10. Po vyhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že návrh byl podán důvodně. Přiznáním dávky pěstounské péče v podobě příspěvku na úhradu potřeb dítěte přešla vyživovací povinnost na stát, neboť z majetku státu je vyplácena dávka pěstounské péče, přitom nadále trvala vyživovací povinnost obou rodičů k dnes již zletilé [celé jméno vedlejší účastnice]. Vyživovací povinnost zákonných zástupců v tomto případě měla být hrazena k rukám státu. Toto bylo stanoveno i v rozsudku opatrovnického soudu o svěření nezletilé dcery do pěstounské péče, který byl žalovaným doručen. Z tohoto důvodu nelze započíst platby rodičů, které platily k rukám pěstouna, když se výživné mělo platit k rukám státu. Žalobce vyplácel příspěvek na úhradu potřeb dítěte od doby svěření do pěstounské péče do [datum], tedy do doby, kdy [celé jméno vedlejší účastnice] skončil tzv. status studenta. Jak plyne ze skutkového závěru, soud má za to, že je v možnostech žalované 1. zaplatit výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně a v možnostech žalovaného 2. zaplatit výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně, a to od [datum], kdy žalobce začal [jméno] vyplácet zaopatřovací příspěvek. Podle soudu takto stanovené výživné odpovídá jak odůvodněným potřebám zletilé, tak i schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům žalovaných 1. a 2.

11. V řízení přitom nebylo prokázáno, že by žalovaní 1. a 2. zaplatili nějakou částku na výživu zletilé [jméno] na účet žalobce ještě před vyhlášením rozsudku, pročež soud rozhodoval u obou již pouze o dlužném výživném za dobu od [datum] do [datum]. Dlužné výživné jim oběma vzniklo v plné výši za celé období. U žalované 1. se jedná o dluh ve výši 13 000 Kč (13 x 1 000 Kč), užalovaného 2. dluh ve výši 26 000 Kč (13 x 2 000 Kč).

12. Splatnost dlužného výživného byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, byla stanovena s ohledem na aktuální příjmové poměry žalovaných 1. a 2. Jelikož u ústního jednání žalovaní uvedli, že souhlasí se zaplacením částky 20 000 Kč a tuto částku jsou ochotni zaplatit najednou, soud jim dal k úhradě žalované 1. částku 7 000 Kč a žalovanému 2. částku 14 000 Kč (dohromady 21 000 Kč) v běžné lhůtě splatnosti. A s ohledem na jejich nízké příjmy další část dlužného výživného dal uhradit žalovaným do 60 dnů od právní moci rozsudku, a to konkrétně žalované 1. ve výši 6 000 Kč a žalovanému 2. ve výši 12 000 Kč.

13. Výrok o nákladech řízení pak má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měl žalobce se svou žalobou plný úspěch, nicméně žalobce náhradu nákladů nežádal. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.