18 C 142/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Hubeňákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 29 874 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni -) částku ve výši 11 827 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,25 % ročně za dobu od datum do zaplacení, -) částku ve výši 4 103 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,25 % ročně za dobu od datum do zaplacení, a to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá -) co do zaplacení částky ve výši 7 968 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 21 850,55 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 19 795 Kč od datum do datum a zákonným úrokem prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 7 968 Kč od datum do zaplacení, -) co do zaplacení částky ve výši 5 976 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 11 319,78 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 10 079 Kč od datum do datum a zákonným úrokem prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4 103 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku ve výši 298 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo pod variabilní symbol.

1. Předmětem řízení je žalobou uplatněný nárok žalobkyně vůči žalované na zaplacení částky ve výši 19 795 Kč, spolu s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o půjčce číslo částky ve výši 10 079 Kč, spolu s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o půjčce číslo.

2. Žalovaná se ve věci během celého řízení nevyjádřila.

3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen,,o. s. ř.“) soud rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

5. Z listiny označené jako Smlouva o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky, má soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu dne datum uzavřely smlouvu, jíž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 12 000 Kč v hotovosti při podpisu této smlouvy, přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto částku, spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 968 Kč, a to v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 384 Kč, přičemž první splátka byla splatná sedmého dne od uzavření smlouvy, RPSN činila 199,4 %. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, uhradila celkem pouze částku 173 Kč, proto po ní žalobkyně požaduje zaplacení částky ve výši 19 795 Kč (nesplacená jistina půjčky a nesplacená část souhrnného poplatku), spolu s příslušenstvím, tedy s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 19 795 Kč za dobu od datum (okamžik marného uplynutí sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky) do datum ve výši 21 850,55 Kč a zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 13 316 Kč za dobu od datum do zaplacení. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, ve spojení se Seznamem pohledávek, soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou z výše uvedené smlouvy byla s účinností od datum postoupena žalobkyni, která je akciovou společností, předmětem její činnosti je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, což bylo zjištěno z Výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně. Z listiny označené Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že bylo žalované oznámeno postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což má soud za prokázáno z Podacího lístku ze dne datum. Z Předžalobní upomínky ze dne datum má soud za prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu. Z Podacího lístku ze dne datum má soud za prokázáno, že upomínka byla žalované téhož dne odeslána.

6. Na základě provedeného dokazování soud ve věci dále zjistil následující skutkový stav. Z listiny označené jako Smlouva o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky, má soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu dne datum uzavřely smlouvu, jíž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 9 000 Kč v hotovosti při podpisu této smlouvy, přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto částku, spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 976 Kč, a to v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 288 Kč, přičemž první splátka byla splatná sedmého dne od uzavření smlouvy, RPSN činila 199,4 %. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, uhradila celkem pouze částku 4 897 Kč, proto po ní žalobkyně požaduje zaplacení částky ve výši 10 079 Kč (nesplacená jistina půjčky a nesplacená část souhrnného poplatku), spolu s příslušenstvím, tedy s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 10 079 Kč za dobu od datum (okamžik marného uplynutí sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky) do datum ve výši 11 319,78 Kč a zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 10 079 Kč za dobu od datum do zaplacení. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, ve spojení se Seznamem pohledávek, soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou z výše uvedené smlouvy byla s účinností od datum postoupena žalobkyni, která je akciovou společností, předmětem její činnosti je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, což bylo zjištěno z Výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně. Z listiny označené Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že bylo žalované oznámeno postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což má soud za prokázáno z Podacího lístku ze dne datum. Z Předžalobní upomínky ze dne datum má soud za prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu. Z Podacího lístku ze dne datum má soud za prokázáno, že upomínka byla žalované téhož dne odeslána.

7. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, který je shodný se skutkovými zjištěními (viz body 5. a 6.), proto na něj soud zcela odkazuje.

8. Co se týče právního posouzení věci, soud posoudil oba smluvní vztahy právní předchůdkyně žalobkyně a žalované v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen,,NOZ“), podle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,OZ“) jako smlouvy o půjčce, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelské smlouvy dle OZ a zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy.

9. K smluvnímu vztahu ze smlouvy číslo kromě částky ve výši 12 000 Kč, která byla žalované fakticky poskytnuta, se se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni také souhrnný poplatek ve výši 7 968 Kč. V této souvislosti soud uvádí, že posoudil souhrnnou částku jako úrok, a to i přes žalobkyní použité označení souhrnný poplatek, neboť v tomto případě plní funkci úroku – odměny za poskytnutí půjčky. Tento úrok je nepřiměřeně vysoký, přesahující násobně tehdejší průměrnou úrokovou sazbu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům. Takový úrok je proto nutno posoudit jako odporující dobrým mravům, což činí ujednání o úroku absolutně neplatným ve smyslu § 39 OZ, proto žalobkyni nevzniklo právo na úhradu úroku - částky ve výši 7 968 Kč.

10. K smluvnímu vztahu ze smlouvy číslo kromě částky ve výši 9 000 Kč, která byla žalované fakticky poskytnuta, se se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni také souhrnný poplatek ve výši 5 976 Kč. V této souvislosti soud uvádí, že posoudil souhrnnou částku jako úrok, a to i přes žalobkyní použité označení souhrnný poplatek, neboť v tomto případě plní funkci úroku – odměny za poskytnutí půjčky. Tento úrok je nepřiměřeně vysoký, přesahující násobně tehdejší průměrnou úrokovou sazbu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům. Takový úrok je proto nutno posoudit jako odporující dobrým mravům, což činí ujednání o úroku absolutně neplatným ve smyslu § 39 OZ, proto žalobkyni nevzniklo právo na úhradu úroku - částky ve výši 5 976 Kč.

11. Právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel byla založena za účelem dosahování zisku, předmětem jejího podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování spotřebitelského úvěru. Podle § 658 odst. 2 OZ lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. Úrok u půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž logicky poskytovatel půjčky generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku (odměně za poskytnutí peněz) neuzavřely smlouvu o půjčce. Tyto okolnosti musely být zcela zřejmé i žalované, ani ta neočekávala, že obdrží od podnikatele, podnikajícího v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů, půjčku, bez toho aniž by musela platit nějakou odměnu za poskytnutí půjčky. Tyto úvahy vedou soud k závěru, že takto neplatně sjednané ujednání o úrocích nelze podle § 41 OZ oddělit od zbytku smlouvy a absolutně neplatné jsou tak obě smlouvy o půjčce v celém rozsahu.

12. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z absolutně neplatné smlouvy o půjčce číslo žalované částku 12 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 odst. 1 a 2 OZ. Bezdůvodné obohacení je žalovaná povinna vydat podle § 1879 NOZ žalobkyni, neboť právě jí byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou platně postoupena. Žalovaná obdržela od žalobkyně dne částku ve výši 12 000 Kč, přičemž již uhradila částku ve výši 173 Kč, proto soud zavázal žalovanou k povinnosti uhradit žalobkyni částku ve výši 11 827 Kč, představující rozdíl mezi žalobkyní poskytnutou částkou a žalovanou dosud zaplacenou částkou, a to dle § 457 OZ bez potřeby formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Spolu s částkou ve výši 11 827 Kč je žalovaná povinna podle § 1970 OZ zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění rozhodném k počátku prodlení žalované. Prodlení žalované se odvíjí od prokazatelné výzvy žalobkyně k úhradě dluhu (která byla obsažena v Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum), ta byla zaslána žalované dne datum, doručena tedy musela být nejpozději dne datum, přičemž žalobkyně stanovila v této výzvě žalované lhůtu deseti dnů ke splnění dluhu, splatnost tedy nastala dne datum (se zohledněním pravidel pro počítání lhůt dle § 122 odst. 3 OZ) a následujícího dne se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni.

13. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, tedy co do částky ve výši 7 968 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 21 850,55 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 19 795 Kč od datum do datum a zákonným úrokem prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 7 968 Kč od datum do zaplacení.

14. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z absolutně neplatné smlouvy o půjčce číslo žalované částku 9 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 odst. 1 a 2 OZ. Bezdůvodné obohacení je žalovaná povinna vydat podle § 1879 NOZ žalobkyni, neboť právě jí byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou platně postoupena. Žalovaná obdržela od žalobkyně dne částku ve výši 9 000 Kč, přičemž již uhradila částku ve výši 4 897 Kč, proto soud zavázal žalovanou k povinnosti uhradit žalobkyni částku ve výši 4 103 Kč, představující rozdíl mezi žalobkyní poskytnutou částkou a žalovanou dosud zaplacenou částkou, a to dle § 457 OZ bez potřeby formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Spolu s částkou ve výši 4 103 Kč je žalovaná povinna podle § 1970 OZ zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění rozhodném k počátku prodlení žalované. Prodlení žalované se odvíjí od prokazatelné výzvy žalobkyně k úhradě dluhu (která byla obsažena v Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum), ta byla zaslána žalované dne datum, doručena tedy musela být nejpozději dne datum, přičemž žalobkyně stanovila v této výzvě žalované lhůtu deseti dnů ke splnění dluhu, splatnost tedy nastala dne datum (se zohledněním pravidel pro počítání lhůt dle § 122 odst. 3 OZ) a následujícího dne se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni.

15. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, tedy co do částky ve výši 5 976 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 11 319,78 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 10 079 Kč od datum do datum a zákonným úrokem prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4 103 Kč od datum do zaplacení.

16. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., soud neshledal žádný důvod pro stanovení delší lhůty, popř. pro plnění ve splátkách.

17. Soud v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 při rozhodování o náhradě nákladů řízení posuzoval míru úspěchu v celém sporu, nejen ohledně jistiny pohledávky, ale též ohledně jejího příslušenství, které pro tyto účely ke dni rozhodnutí kapitalizoval. V tomto řízení měla podle § 142 odst. 2 o.s.ř. převážný procesní úspěch žalovaná, té však v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že se náhrada nákladů řízení žalované nepřiznává.

18. Jelikož v daném řízení s ohledem na obsah skutkových tvrzení nebyl vydán elektronický platební rozkaz, ve výroku ad IV. soud žalobkyni zavázal k povinnosti zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 298 Kč dle Položky 2.2, Položky 1.1. b) Sazebníku poplatků, v třídenní lhůtě k plnění, dle ust. § 4 odst. 1 písm. j), ust. § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších právních předpisů. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.