18 C 154/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Hubeňákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o uložení povinnosti žalované vyzvat žalobce ve smyslu smlouvy o složení blokovacího depozita v souvislosti s prodejem věcí nemovitých a movitých ze dne datum k uzavření kupní smlouvy

I. Žaloba, již se žalobce domáhal po žalované splnění povinnosti ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku vyzvat žalobce ve smyslu Smlouvy o složení blokovacího depozita v souvislosti s prodejem věcí movitých a nemovitých ze dne [datum] k uzavření kupní smlouvy, a společně s touto výzvou zaslat žalobci návrh kupní smlouvy, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 17 457,88 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se vůči žalované v řízení domáhal (srov. čl. 1-5 a následné připuštění změny žaloby – čl. 150verte) stanovení povinnosti žalované vyzvat žalobce ve smyslu Smlouvy o složení blokovacího depozita v souvislosti s prodejem věcí movitých a nemovitých ze dne [datum] k uzavření kupní smlouvy, a společně s touto výzvou zaslat žalobci návrh kupní smlouvy. Žaloba byla odůvodněna tak, že žalobce s žalovanou uzavřeli dne [datum] Smlouvu o složení blokovacího depozita v souvislosti s prodejem věcí nemovitých a movitých (dále jen,, Smlouva“), na základě které se žalobce zavázal bez zbytečného odkladu po vyzvání uzavřít se žalovanou kupní smlouvu na převod pozemku a objednávku projekčních prací rodinného domu, týkající se pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek] [anonymizována dvě slova] (dále jen,,předmětný pozemek“ či,,pozemek“), ve vlastnictví žalované, a to za sjednanou kupní cenu.

2. Po uzavření Smlouvy mezi stranami následovala vzájemná písemná komunikace, prostřednictvím zástupců účastníků řízení, a to za účelem upřesnění obsahu kupní smlouvy, kdy v polovině ledna roku [rok] zůstal mezi stranami pouze jeden nedořešený bod obsahu budoucí kupní smlouvy, týkající se zajištění přípojky elektřiny k hranici pozemku, na jehož zahrnutí do kupní smlouvy žalobce trval, neboť kupní cena měla zahrnovat pozemek včetně přípojek vody a elektřiny. Následně žalobce dne [datum] obdržel od žalované prostřednictvím e-mailu odstoupení od Smlouvy, protože nedošlo k vzájemné dohodě o znění kupní smlouvy a ani jedna strana nepřistoupila k podpisu kupní smlouvy. Poté žalobce písemně dne [datum] zaslal žalované sdělení, že předmětné odstoupení od Smlouvy považuje za absolutně neplatné právní jednání, zároveň žalovanou požádal, aby postupovala v souladu se Smlouvou a plnila své smluvní povinnosti, ke kterým se zavázala. Konečně pak dne [datum] zaslal žalobce žalované výzvu k uzavření kupní smlouvy týkající se předmětného pozemku, přičemž žalobce žalované nabídl v rámci smírného řešení, že ustoupí v otázce dříve jediného sporného bodu a tedy nebude požadovat, aby součástí kupní smlouvy byl i závazek žalované obstarat přípojku elektřiny, resp. zajistit převod pozemku včetně přípojky elektřiny vedené k hranici pozemku. Nový zástupce žalované reagoval k této výzvě e-mailem ze dne [datum], že zejména s ohledem na stavbu domu na předmětném pozemku, nelze k uzavření kupní smlouvy již přistoupit. U jednání (čl. 150-153) žalobce dále (i v reakci na sdělení žalované – viz další bod) doplnil, že Smlouva byla uzavřená jako nepojmenovaná smlouva, obsahující i závazek o uzavření kupní smlouvy, včetně závazku o blokaci nemovitostí. Dále zástupce žalobce uvedl, že nesouhlasí s tvrzením žalované, že výzva k uzavření kupní smlouvy již byla učiněna, žalovaná nemohla vyzvat žalobce k uzavření kupní smlouvy, když se účastníci řízení nebyli schopni shodnout na náležitostech kupní smlouvy, přičemž výzva k uzavření kupní smlouvy, jejíž učinění žalovaná tvrdí, je i v rozporu s obsahem emailové komunikace účastníků řízení. Smlouva dle žalobce neobsahovala žádnou dobu, po kterou by měla být účinná, nebyla uzavřena na dobu určitou, jak tvrdí žalovaná. Případný prekluzivní charakter lhůty k učinění výzvy k uzavření kupní smlouvy byl zcela vyloučen tím, že byla pro případ prodlení žalované s uskutečněním výzvy kupní smlouvy ujednána smluvní pokuta za každý měsíc, kdy tato prodlení trvají, nadto pokud by Smlouva byla účinná jen do [datum], pak by strany nejednaly o obsahu Smlouvy i po tomto datu, stejně tak by žalovaná dne [datum] nesdělovala, že odstupuje od předmětné smlouvy, neboť odstoupit lze jen od smlouvy platné a účinné. Konečně pak žalobce uvedl, že pokud žalovaná s odkazem na judikaturu tvrdí, že prodejem předmětu budoucí koupě třetí osobě zanikají práva a povinnosti smluvních stran, pak je nutno zdůraznit že judikatura nehovoří o zániku smlouvy, tedy všech práv a povinností ze smlouvy o smlouvě budoucí, ale pouze těch, které se stanou nesplnitelné pro nemožnost plnění. Žalobce má za to, že není pochyb o tom, že samotné učinění výzvy nepředstavuje plnění nemožné, to by dle žalobce představovalo pouze samotné uzavření smlouvy, na které žalobní petit nesměřuje. Dle žalobce tedy povinnost učinění samotné výzvy nezanikla, přičemž i samotná Smlouva rozlišuje mezi učiněním výzvy na jedné straně, a uzavřením samotné kupní smlouvy na straně druhé, přičemž každá z těchto povinností je v případě nesplnění ze strany žalované samostatně sankcionována smluvní pokutou. Dle žalobce je potřeba předloženou judikaturu vykládat ve spojení s § 2006 o. z., s tím souvisí důsledné rozlišování zániku závazku pro nemožnost plnění a možnost žalování smluvní pokuty pro nesplnění povinnosti z uvedené Smlouvy, tedy při názoru žalované o zániku závazku pro nemožnost plnění by tuto smluvní pokutu nebylo možno žalovat, s čímž žalobce nesouhlasí. Dále doplnil, že uložením povinnosti vyzvat žalobce k uzavření kupní smlouvy nepředvídá, jak bude dále na tuto výzvu reagováno, samotné provedení výzvy je splnitelné, nezasahuje do vlastnického práva současných vlastníků.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla (čl. 109-110), že v předmětné Smlouvě bylo ujednáno, že se žalovaná zavazuje vyzvat žalobce k uzavření kupní smlouvy do [datum], resp. do [datum] po prodloužení termínu pro splnění tohoto závazku, Smlouva byla tedy uzavřena na dobu určitou, nadto žalovaná svou povinnost učinit výzvu splnila v uvedeném termínu do [datum], ovšem vzhledem k tomu, že mezi účastníky řízení nedošlo k dohodě ohledně obsahu kupní smlouvy, Smlouva zanikla, žalovaná proto vrátila zaplacené blokovací depozitum a předmětný pozemek prodala jinému zájemci. Současnými majiteli pozemku jsou třetí osoby, na pozemku stojí stavba rodinného domu, prodejem pozemku třetím osobám zanikla práva a povinnost smluvních stran z uvedené Smlouvy. Přestože žalobce o prodeji pozemku věděl, podal žalobu, která nemůže mít šanci na úspěch, zavázal-li by totiž soud žalovanou k učinění výzvy k uzavření kupní smlouvy, dotkl by se tím práv třetích osob, v dané věci nastala nemožnost plnění, kterou lze vyvodit jak pro případ uzavření kupní smlouvy, tak i pro učinění výzvy která má směřovat k uzavření kupní smlouvy. U jednání bylo dále doplněno (čl. 151), že Smlouva neobsahuje závazek stran k uzavření kupní smlouvy k předmětné nemovitosti ve Smlouvě specifikované, ale závazek blokovat tuto nemovitost po určitou dobu, která je v uvedené Smlouvě sjednána (včetně dodatku), smlouva tedy nepředstavuje smlouvu o smlouvě budoucí, ale rezervační smlouvu, prostřednictvím které mělo dojít k blokaci nemovitosti po určitou dobu a za určitých podmínek.

4. Žaloba byla podána dne [datum] k [název soudu], ten vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc zdejšímu soudu prostřednictvím Usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které bylo následně potvrzeno Usnesením Krajského soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací].

5. Společně s žalobou byl podán návrh na nařízení předběžného opatření, který byl zdejším soudem zamítnut Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum].

6. Na základě provedeného dokazování, ve spojení se shodnými skutkovými tvrzeními účastníků řízení, soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

7. Účastníci shodně skutkově tvrdili (čl. 151), že dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena Smlouva o složení blokovacího depozita (znovu dále jen,, Smlouva“), následně dne [datum] byl uzavřen dodatek [číslo] k této Smlouvě. Účastníci rovněž shodně skutkově tvrdili (čl. 151), že ve vztahu k vlastnictví nemovitosti, která je předmětem v předchozí větě specifikované Smlouvy, došlo ke změně vlastnictví nemovitosti, v září roku [rok], a to převodem na třetí osoby, manžele [příjmení].

8. Z listiny označené jako Smlouva o složení blokovacího depozita v souvislosti s prodejem věcí nemovitých a movitých (čl. 21-22, shodně čl. 102-103 a čl. 113-115) soud zjistil a má za prokázáno, že účastníci řízení dne [datum] uzavřeli smlouvu, v níž vystupoval žalobce jako zájemce a žalovaná jako prodávající. Obsahem ujednání stran bylo především prohlášení žalované o vlastnickém právu k předmětné nemovitosti, dále pak prohlášení žalované, že má v úmyslu s žalobcem uzavřít kupní smlouvu, a to bez zbytečného odkladu po vyzvání žalované v době účinnosti Smlouvy, přičemž na základě takto uzavřené kupní smlouvy by se žalobce stal vlastníkem předmětné nemovitosti, a to za kupní cenu 1 600 000 Kč, přičemž kupní cena se měla skládat z ceny za pozemek, včetně přípojek vody a elektřiny na hranici pozemku (1 400 000 Kč) a z ceny za zpracování projektové dokumentace, včetně projektu čističky odpadních vod a stavebního inženýringu po vydání pravomocného souhlasu se stavbou (200 000 Kč). Žalovaná se ve Smlouvě zavázala vyzvat žalobce k uzavření kupní smlouvy nejpozději do [datum], společně s výzvou měla předložit návrh kupní smlouvy, minimálně deset pracovních dnů před podpisem smlouvy, na e-mail žalobce, přičemž účastníci řízení si sjednali právo odstoupit od Smlouvy, jakož i smluvní pokutu pro případ prodlení žalované se splněním této povinnosti. V čl. III. této Smlouvy bylo sjednáno složení blokovacího depozita žalobcem žalované ve výši 100 000 Kč za účelem zablokování nemovitosti, tedy zajištění, aby žalovaná po dobu trvání této Smlouvy neumožnila koupi jinému zájemci, za účelem zahájení jednání a přípravy dokumentů vedoucích ke koupi nemovitosti a za účelem poskytnutí jistoty na splnění závazků žalobce, které se mělo následně stát součástí kupní ceny, bude-li kupní smlouva uzavřena. V témže článku byl specifikován i závazek žalované předložit žalobci ke dni podpisu kupní smlouvy, nejpozději k [datum] vyjmenované doklady, podklady. Následně v čl. V. bylo sjednáno ve vztahu k blokovacímu depozitu, že pokud žalovaná nepřistoupí za podmínek v této Smlouvě sjednaných k podpisu kupní smlouvy, nejpozději však v poslední den účinnosti této Smlouvy, je žalovaná povinna vrátit blokovací depozitum zpět žalobci.

9. Z listiny označené jako Dodatek [číslo] ke Smlouvě o složení blokovacího depozita ze dne [datum] v souvislosti s prodejem věcí nemovitých a movitých (čl. 116) soud zjistil a má za prokázáno, že prostřednictvím tohoto dodatku ke Smlouvě se účastníci řízení dne [datum] dohodli na změně čl. III. (závazek žalované ke dni podpisu kupní smlouvy předložit žalobci vyjmenované doklady, podklady) a čl. V (závazek žalované vyzvat žalobce k uzavření kupní smlouvy, společně s předložením návrhu kupní smlouvy) předmětné Smlouvy ve vztahu k prodloužení termínu (původně stanoveného do [datum]) nově do [datum].

10. Z Výpisu z katastru nemovitostí (čl. 23-24, shodně čl. 62-63) soud zjistil a má za prokázáno, že ke dni podání žaloby byla jako vlastník předmětné nemovitosti zapsána v katastru nemovitostí žalovaná. Z Výpisu z katastru nemovitostí (čl. 64) soud zjistil a má za prokázáno, že ke dni [datum] (ke dni soudního rozhodnutí čl. 65-66 o návrhu žalobce na nařízení předběžného opatření) byli jako vlastníci předmětné nemovitosti zapsáni manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] (společné jmění manželů), a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum], s právními účinky zápisu k okamžiku [datum], zápis proveden dne [datum] v katastrálním řízení [anonymizováno] [číslo] [rok] – [anonymizováno], vlastnické právo manželů [příjmení] k předmětné nemovitosti je nadále evidováno v katastru nemovitostí (dle Výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] čl. 130, Internetového výpisu z katastru nemovitostí čl. 149, učiněný k datu jednání, v rámci kterého bylo provedeno dokazování).

11. Od provedení zbylých důkazních návrhů žalobce (Komunikací účastníků řízení, jakož i jejich zástupců, Výzvou žalobce k uzavření smlouvy, Vyjádření k odstoupení od smlouvy, včetně výzvy k plnění, Fotografiemi předmětné nemovitosti – čl. 10-15, 18-20, shodně 88-95, 99—101, jakož i žalobcem k důkazu toliko označenými, nikoli zároveň předloženými, důkazními návrhy Žalobou a Vyjádřením v rámci řízení sp. zn. [spisová značka], vedeného u [název soudu], dále Komunikací účastníků řízení, resp. jejich zástupců – čl. 140-148), i návrhů žalované (čl. Emailovou komunikací, Kupní smlouvou – čl. 117-127) soud upustil pro nadbytečnost právě s ohledem na právní hodnocení věci (viz dále). Od provedení důkazních návrhů žalované (Kupní smlouvou čl. 128-129) soud upustil pro nadbytečnost s ohledem na shodná tvrzení účastníků řízení (viz bod 7.).

12. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že účastníci řízení uzavřeli Smlouvu (ve znění dodatku), týkající se budoucího převodu nemovitosti ve vlastnictví žalované, ačkoli po zahájení řízení došlo k převodu téže nemovitosti z žalované nikoli na žalobce, ale na třetí osoby a tento stav přetrval až do vyhlášení rozhodnutí.

13. Co se týče právního posouzení věci, soud vycházel především z níže citovaných ustanovení.

14. Podle ust. § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen,,o. z.“) platí, že smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

15. Podle ust. § 1786 o. z. platí, že zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.

16. Podle ust. § 2079 odst. 1 o. z. platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

17. Podle ust. § 580 odst. 2 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

18. Podle ust. § 2006 odst. 1 o. z. platí, že stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.

19. Podle § 154 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen,,o.s.ř.“) platí, že je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

20. Uvedenou Smlouvu účastníků řízení soud posoudil jako smlouvu o smlouvě budoucí podle § 1785 a násl. o. z., neboť obsahovala závazek žalované jako prodávajícího uzavřít v budoucnu kupní smlouvu, s žalobcem jako zájemcem, týkající se předmětné nemovitosti za určitou kupní cenu a dalších sjednaných ustanovení této Smlouvy, a to v souladu s § 2079 odst. 1 o. z., přičemž Smlouva obsahovala i závazek ke složení určité smluvené částky za účelem blokace nemovitosti do doby, než bude kupní smlouva uzavřena a pro zajištění dokladů. Předmětná Smlouva se vztahovala ke konkrétní nemovitosti, která v době jejího uzavření byla ve vlastnictví žalované, proto byla v této části jistě platně sjednána (a contrario srov. ust. § 580 odst. 2 o. z.). Ovšem následně po zahájení řízení došlo ke změně ve vlastnictví nemovitosti, když žalovaná převedla nemovitost na třetí osoby, nastala tak následná nemožnost plnění z uvedené Smlouvy dle § 2006 o. z, která trvala i v době vyhlášení rozhodnutí.

21. Soud tuto nemožnost plnění dovozuje jak pro uzavření samotné budoucí kupní smlouvy, tak samozřejmě i pro učinění výzvy k uzavření této budoucí kupní smlouvy dle Smlouvy, neboť výzva i samotná v budoucnu uvažovaná kupní smlouva byly dle sjednané Smlouvy úzce navázány na konkrétní nemovitost. Jinými slovy, uvedená povinnost je ze strany žalované v obou případech nesplnitelná právě proto, že se vztahuje k nemovitosti, která byla již účinně převedena na třetí osoby, žalovaná nemůže jakkoli disponovat s předmětnou nemovitostí, kterou již nevlastní v době rozhodnutí soudu (srov. § 154 odst. 1 o.s.ř.). V této souvislosti soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 8. 2020, sp. zn. 25 Cdo 3788/2019, jehož právní větu lze zde citovat: Zanikla-li smlouva o smlouvě budoucí pro nemožnost plnění podle § 2006 o. z. z důvodu na straně budoucího prodávajícího, nemůže se budoucí kupující domáhat uzavření kupní smlouvy podle § 1787 o. z.; má však právo požadovat náhradu škody, která mu vznikla porušením smluvní povinnosti (§ 2913 o. z.). Uvedený závěr je dovozován i v judikatuře ve vztahu k předchozímu občanskému zákoníku, na kterou odkazovala žalovaná, ale i sám žalobce (soud doplňuje odkazy na některá vybraná rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR – např. usnesení ze dne 29. 11. 2010, sp. zn. 33 Cdo 3035/2009, usnesení ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. 25 Cdo 4087/2014, rozhodnutí ze dne 29. 10. 2017, sp. zn. 2 Cdon 1505/97), přičemž oproti předchozí právní úpravě nedošlo k žádným změnám, které by se následně promítly v nové právní úpravě, což vyplývá z důvodové zprávy k ust. § 2006 o. z., jakož i z porovnání znění příslušných ustanovení občanského zákoníku předchozího a současného.

22. Nutno zdůraznit, že dodatečnou nesplnitelností dluhu nastal zánik závazku přímo ze zákona (ex lege). Pokud by žalobce tvrdil, že mu kvůli nemožnosti plnění byla žalovanou způsobena určitá škoda, pak by se soud zabýval tvrzením žalobce, zda je předmětná Smlouva nadále účinná, zda (ne) byla její účinnost ohraničena určitou mezní lhůtou, zda tato (ne) byla prodloužena následným jednáním účastníků řízení, zda (ne) bylo od Smlouvy odstoupeno ze strany žalované (ale i zda snad již samotná výzva k uzavření kupní smlouvy (ne) byla učiněna ze strany žalované. Právě účinnost této Smlouvy by soud posuzoval v rámci rozhodování o případně žalobcem uplatněném nároku na náhradu škody, což v daném případě nenastalo. Soud uvedené rozhodnutí učinil právě na základě provedeného dokazování (viz body 6. a následující), z něhož dovodil nesplnitelnost výzvy, které se žalobce v řízení domáhal po žalované. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl (výrok I.).

23. O nákladech řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla v řízení zcela procesně úspěšná, proto jí byla přiznána plná náhrada nákladů řízení ve výši 17 457,88 Kč, skládající se z odměny advokáta ve výši 10 000 Kč za úkony právní služby po 2 500 Kč dle ust. § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) g), § 9 odst. 3 písm. b) vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (za převzetí věci vč. přípravy zastoupení, sepis vyjádření, účast u jednání, které trvalo 3 hodiny, tj. v dvojnásobné výši), dále paušální náhrady hotových výdajů ke čtyřem uvedeným úkonům právní služby ve výši 1 200 Kč (4 x 300 Kč) dle ust. § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky, náhrady za promeškaný čas zástupce žalované na cestě z [obec] do [obec] a zpět ve výši 1 000 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) a 3 téže vyhlášky (10 půlhodin po 100 Kč), náhrada cestovného ve výši 2 228 Kč, na cestě zástupce žalované k jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět tj. celkem 336 km, při použití osobního motorového vozidla zn. Volkswagen Passat, [registrační značka], spotřebě 4,1 l nafty na 100 km dle technického průkazu vozidla, a ceně nafty 47,1 Kč litr, a při sazbě základní náhrady 4,7 Kč za 1 km jízdy, vše dle vyhl. č. 511/2021 Sb. a zákoníku práce. Ze všech specifikovaných položek soud vyčíslil i náhradu daně z přidané hodnoty (při sazbě 21%) ve výši 3 029,88 Kč, neboť zástupkyně žalované osvědčila, že je registrována k této dani a nárok na její zaplacení vyplývá z ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. (osvědčení bylo doloženo i ve vztahu k předchozímu zástupci žalované). Náklady řízení soud zavázal žalobce zaplatit k rukám zástupce žalované, kterou byla v době vyhlášení rozhodnutí Mgr. [příjmení], a to v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění (výrok II.) byla stanovena v délce tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., soud neshledal žádný důvod pro stanovení delší lhůty, popř. pro plnění ve splátkách.

24. Co se týče tarifní hodnoty za jeden úkon právní služby, soud vycházel z ust. § 9 odst. 3 písm. b) vyhlášky MS č. 177/1996 Sb., neboť šlo v daném případě o žalobu na projev vůle směřující ke vzniku právního jednání (učinění výzvy k uzavření kupní smlouvy ve smyslu Smlouvy), jehož předmět je neocenitelný. Soud vykládá toto ustanovení v souladu s § 34 předchozího zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, dále jen,,předchozí o. z.“ (vzhledem k tomu, že předmětná vyhláška byla vydána v poměrech předchozího o. z.), ve spojení s § 545 o.z. současného tak, že jde o žalobu na projev vůle směřující ke vzniku práv a povinností, které právní předpisy a praxe stran s takovým projevem vůle spojují, v daném případě tedy povinnost k učinění výzvy k uzavření kupní smlouvy, spojenou s návrhem kupní smlouvy. Právě proto, že žalobce žaloval na nahrazení projevu vůle spočívající v učinění výzvy k uzavření kupní smlouvy, spojené s návrhem kupní smlouvy, a nikoli přímo na uzavření již samotné kupní smlouvy o určitém obsahu, pak soud dovozuje neocenitelnost předmětu tohoto právního jednání. Soud sice odůvodnil, že žaloba byla zamítnuta právě s ohledem na převod vlastnictví nemovitosti po zahájení řízení z žalované na třetí osoby, tedy ve vztahu k právnímu hodnocení zjištěného skutkového stavu věci bylo primární otázkou vlastnictví nemovitosti, která je jistě penězi ocenitelná (nadto zde existuje Smlouva, v níž je uvedena podstatná náležitost budoucí kupní smlouvy, kterou je určitá kupní cena), ovšem ve vztahu k předmětu řízení (učinění výzvy k uzavření kupní smlouvy), a s tím souvisejícím rozhodování o náhradě nákladů řízení, je otázka ocenitelnosti této nemovitosti až otázkou druhotnou. Byla-li by žaloba úspěšná a soud by nahradil projev vůle žalované, tato by nebyla zavázána k uzavření kupní smlouvy o určitém obsahu, ale jen k učinění výzvy, spojené s návrhem kupní smlouvy, na kterou by pak žalobce mohl reagovat uzavřením kupní smlouvy akceptací návrhu (příp. jinak - odmítnutím návrhu nebo učiněním protinávrhu), proto soud nedovodil ocenitelnost předmětu konkrétního projevu vůle, který byl v řízení žalobou požadován.

25. Soud doplňuje, že v otázce náhrady nákladů řízení neaplikoval žalobcem navrhovaný postup dle § 150 o.s.ř. (čl. 152verte). Aplikace tohoto ustanovení představuje mimořádný odklon od pravidla vyjádřeného v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., pro který musí být dány zvláštního zřetele hodné důvody, které však soud v této věci neshledal. Žalobce ještě v době, kdy byla žalovaná vlastnicí předmětné nemovitosti, podal soudu žalobu, spolu s návrhem na nařízení předběžného opatření, prostřednictvím kterého navrhoval zákaz dispozic žalované s předmětnou nemovitostí. Žaloba byla podána poté, kdy žalobce zjistil, že byl podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ve vztahu k předmětné nemovitosti ve prospěch třetích osob, proto spolu s žalobou podal i návrh na nařízení předběžného opatření, kterým navrhoval zákaz dispozic žalované s předmětnou nemovitostí. Ovšem žaloba, spolu s tímto návrhem na nařízení předběžného opatření, byla podána k nepříslušnému soudu. Samotná žaloba samozřejmě může být podána i k nepříslušnému soudu (srov. ust. § 82 o.s.ř., který nehovoří o tom, že musí být žaloba podána k místně příslušnému soudu; ve spojení s rozhodnutím ze dne 24. 2. 1995, sp. zn. 4 Cdo 42/94, též R 6/97). Ale je-li žaloba spojena i s návrhem na nařízení předběžného opatření, pak dle ust. § 74 odst. 3 o.s.ř. platí, že příslušným k nařízení předběžného opatření je soud, který je příslušný k řízení o věci, nestanoví-li zákon jinak, v a právě v takovém případě si žalobce musí být vědom postupu, který může následovat v případě, kdy soud zjistí, že je ve věci místně nepříslušný, což se stalo i v tomto případě (čl. 33, 56-57, ve spojení s bodem 4. tohoto rozsudku). Žalobce se tak zbavil možnosti, aby příslušný soud včas rozhodl o návrhu na nařízení předběžného opatření, kterým by bylo včas žalované zakázáno disponovat s předmětnou nemovitostí, tedy do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o samotné žalobě. Jinými slovy, jedinou žalobcovou možností, jak po zahájení řízení zabránit převodu vlastnického práva žalované k předmětné nemovitosti na třetí osoby prostřednictvím soudu, bylo včasné podání předmětného návrhu na nařízení předběžného opatření k příslušnému soudu, což žalobce, navíc zastoupený zástupcem – advokátem, neučinil. Takové pochybení žalobce tak nelze klást k tíži žalované, ani z něj následně nelze dovozovat naplnění důvodu zvláštního zřetele hodného pro možnost postupu soudu dle § 150 o.s.ř. pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení.