18 C 181/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Hubeňákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 13 010 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 370 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,25 % ročně za dobu od datum do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá, tedy co do zaplacení částky ve výši 6 640 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 13 424,44 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 13 010 Kč od datum do datum a zákonným úrokem prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 6 640 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo pod variabilní symbol.

1. Předmětem řízení je žalobou uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení částky ve výši 13 010 Kč, spolu s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o půjčce číslo.

2. Žalovaný se ve věci během celého řízení nevyjádřil.

3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen,,o. s. ř.“) soud rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

5. Z listiny označené jako Smlouva o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky, má soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu dne datum uzavřeli smlouvu, jíž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 10 000 Kč v hotovosti při podpisu této smlouvy, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku, spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč, a to v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž první splátka byla splatná sedmého dne od uzavření smlouvy, RPSN činila 199,4 %. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, uhradil celkem pouze částku 3 630 Kč, proto po něm žalobkyně požaduje zaplacení částky ve výši 13 010 Kč (nesplacená jistina půjčky a nesplacená část souhrnného poplatku), spolu s příslušenstvím, tedy s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 13 010 Kč za dobu od datum (okamžik marného uplynutí sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky) do datum ve výši 13 424,44 Kč a zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 13 010 Kč za dobu od datum do zaplacení. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, ve spojení se Seznamem pohledávek, soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným z výše uvedené smlouvy byla s účinností od datum postoupena žalobkyni, která je akciovou společností, předmětem její činnosti je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, což bylo zjištěno z Výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně. Z listiny označené Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což má soud za prokázáno z Podacího lístku ze dne datum. Z Předžalobní upomínky ze dne datum má soud za prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Z Podacího lístku ze dne datum má soud za prokázáno, že upomínka byla žalovanému téhož dne odeslána.

6. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu, na základě které žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně částku 10 000 Kč, žalovaný uhradil toliko částku 3 630 Kč, následně pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný žalobkyní informován.

7. Co se týče právního posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen,,NOZ“), podle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,OZ“) jako smlouvu o půjčce, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu dle OZ a zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy.

8. Kromě částky ve výši 10 000 Kč, která byla žalovanému fakticky poskytnuta, se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni také souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč. V této souvislosti soud uvádí, že posoudil souhrnnou částku jako úrok, a to i přes žalobkyní použité označení souhrnný poplatek, neboť v tomto případě plní funkci úroku – odměny za poskytnutí půjčky. Tento úrok je nepřiměřeně vysoký, přesahující násobně tehdejší průměrnou úrokovou sazbu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům. Takový úrok je proto nutno posoudit jako odporující dobrým mravům, což činí ujednání o úroku absolutně neplatným ve smyslu § 39 OZ, proto žalobkyni nevzniklo právo na úhradu úroku - částky ve výši 6 640 Kč.

9. Právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel byla založena za účelem dosahování zisku, předmětem jejího podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování spotřebitelského úvěru. Podle § 658 odst. 2 OZ lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. Úrok u půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž logicky poskytovatel půjčky generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku (odměně za poskytnutí peněz) neuzavřely smlouvu o půjčce. Tyto okolnosti musely být zcela zřejmé i žalované, ani ta neočekávala, že obdrží od podnikatele, podnikajícího v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů, půjčku, bez toho aniž by musela platit nějakou odměnu za poskytnutí půjčky. Tyto úvahy vedou soud k závěru, že takto neplatně sjednané ujednání o úrocích nelze podle § 41 OZ oddělit od zbytku smlouvy a absolutně neplatná je smlouva o půjčce v celém rozsahu.

10. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z absolutně neplatné smlouvy o půjčce žalovanému částku 10 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 odst. 1 a 2 OZ. Bezdůvodné obohacení je žalovaný povinen vydat podle § 1879 NOZ žalobkyni, neboť právě jí byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným platně postoupena. Žalovaný obdržel od žalobkyně dne datum částku ve výši 10 000 Kč, přičemž již uhradil částku ve výši 3 630 Kč, proto soud zavázal žalovaného k povinnosti uhradit žalobkyni částku ve výši 6 370 Kč, představující rozdíl mezi žalobkyní poskytnutou částkou a žalovaným dosud zaplacenou částkou, a to dle § 457 OZ bez potřeby formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly.

11. Spolu s částkou ve výši 6 370 Kč je žalovaný povinen podle § 1970 OZ zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění rozhodném k počátku prodlení žalovaného. Prodlení žalovaného se odvíjí od prokazatelné výzvy žalobkyně k úhradě dluhu (která byla obsažena v Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum), ta byla zaslána žalovanému dne datum, doručena tedy musela být nejpozději dne datum, přičemž žalobkyně stanovila v této výzvě žalovanému lhůtu deseti dnů ke splnění dluhu, splatnost tedy nastala dne datum (se zohledněním pravidel pro počítání lhůt dle § 122 odst. 3 OZ) a následujícího dne se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni.

12. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, tedy co do částky ve výši 6 640 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 13 424,44 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 13 010 Kč od datum do datum a zákonným úrokem prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 6 640 Kč od datum do zaplacení.

13. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., soud neshledal žádný důvod pro stanovení delší lhůty, popř. pro plnění ve splátkách.

14. Soud v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 při rozhodování o náhradě nákladů řízení posuzoval míru úspěchu v celém sporu, nejen ohledně jistiny pohledávky, ale též ohledně jejího příslušenství, které pro tyto účely ke dni rozhodnutí kapitalizoval. V tomto řízení měl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. převážný procesní úspěch žalovaný, tomu však v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že se náhrada nákladů řízení žalovanému nepřiznává.

15. Jelikož v daném řízení s ohledem na obsah skutkových tvrzení nebyl vydán elektronický platební rozkaz, ve výroku ad IV. soud žalobkyni zavázal k povinnosti zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč dle Položky 2.2, Položky 1.1. a) Sazebníku poplatků, v třídenní lhůtě k plnění, dle ust. § 4 odst. 1 písm. j), ust. § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších právních předpisů. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.