18 C 46/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Marianem Babicem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A : Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnického práva k nemovitým věcem

I. Určuje se, že žalobkyně je výlučným vlastníkem nemovitých věcí:a) jednotka č. , číslo, – byt, vymezena podle zákona č. 72/1994 Sb. v budově , adresa, , č.p. , číslo, stojící na pozemku parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, s podílem o velikosti 81/2104 na společných částech budovy , adresa, , č.p. , číslo, a na pozemku parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, ,b) jednotka č. , číslo, – garáž, vymezena podle zákona č. 72/1994 Sb. v budově , adresa, , č.p. , číslo, stojící na pozemku parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, s podílem o velikosti 17/2104 na společných částech budovy , adresa, , č.p. , číslo, a na pozemku parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, ,, spisová značkazapsaných v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, a LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 84 769,25 Kč, a to dotří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou, podanou dne 10. 3. 2022, se žalobkyně domáhala určení svého vlastnického práva k jednotkám č. , číslo, (garáž) v budově , adresa, , č.p. , číslo, stojící na pozemku parc. č. , číslo, spolu s příslušnými podíly na společných částech domu a pozemku. Žalobu odůvodnila tím, že označené nemovité věci převedla na základě darovací smlouvy ze dne 10. 12. 2021 na žalovaného. Žalobkyně trpí středně těžkou demencí a těžkou poruchou kognitivních funkcí. Její onemocnění se projevuje zejména poruchami paměti, zejm. krátkodobé, vštípivosti, dezorientací časovou, místní a situační a ztrátou náhledu. Výše popsaný zdravotní stav žalobkyně se začal výrazněji zhoršovat v létě roku 2021, a to zejména tím, že žalobkyně přestala poznávat druhé osoby, nepamatuje si jména a špatně, příp. vůbec se neorientuje v čase a místě. Uzavření darovací smlouvy si žalobkyně není vědoma, žalovaného nezná, resp. si nevybavuje, že je jejím synovcem. Předmětné nemovité věci žalobkyně nikdy neměla v úmyslu žalovanému darovat. Pamatuje si, že byla s někým na poště, nevybavuje si však, kdy, ani co podepisovala. Darovací smlouvu nečetla a nepamatuje si, že by ji podepsala. Žalobkyně již v minulosti odmítla svůj byt prodat, natož, aby jej darovala. Žalobkyně je přesvědčena, že v důsledku svého výše popsaného zdravotního stavu nebyla způsobilá darovací smlouvu ze dne 10.12.2021 podepsat, chápat její obsah a v době jejího uzavření nebyla schopna chápat důsledky jejího uzavření. Darovací smlouvu proto považuje za neplatnou. Naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva žalobkyně spatřuje v potřebě dosáhnout souladu stavu zápisů v katastru nemovitostí se stavem právním, když bez tohoto určení by bylo ohroženo právo žalobkyně a její právní postavení by bylo nejistým.

2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že s žalobou nesouhlasí. Žalobu považuje za vnitřně rozpornou, když na jedné straně je tvrzeno, že žalobkyně nebyla způsobilá uzavřít darovací smlouvu a na druhé straně je schopna podepsat zmocnění k podání žaloby. Pokud ke dni podání žaloby neměla žalobkyně dostatek schopnosti rozpoznávací a ovládací, zcela logicky nemohla zmocnit svého zástupce k podání této žaloby a žaloba by již z tohoto důvodu měla být zamítnuta. Žalovaný ovšem tvrdí, že stav žalobkyně byl v době podepsání darovaní smlouvy zcela v pořádku, žalobkyně měla plně zachovány schopnosti rozpoznávací a ovládací, byla orientována v čase a prostoru, plně chápala obsah darovací smlouvy a projevila svou svobodnou a vážnou vůli smlouvu podepsat. Byla to právě žalobkyně, která v roce 2020 iniciovala setkání s žalovaným, které vedlo k tomu, že účastníci se začali aktivně stýkat, žalovaný žalobkyni různě pomáhal, navštěvoval jí apod. Žalobkyně následně projevila vůli darovat svůj majetek v podobě bytové jednotky žalovanému a tento na základě jejího přání vyhotovil darovací smlouvu se zřízením věcného břemene. Smlouva, kterou si vyhotovil žalovaný sám ze vzoru z internetu, trpěla vadou, pro kterou musela být přepracována a návrh na vklad práva proběhl až na základě druhé uzavřené smlouvy ze dne 10.12.2021. To svědčí o tom, že žalovaný na převod nikterak nespěchal a jen naplňoval vůli žalobkyně. Žalobkyně si vymínila věcné břemeno, které jí skutečně bylo zřízeno. I po obdržení daru žalovaný žalobkyni navštěvoval. Pokud došlo ke, spisová značkazhoršení psychického stavu žalobkyně, tak tomu bylo až po podpisu darovací smlouvy. Darovací smlouvu považuje žalovaný za platnou a proto navrhl, aby byla žaloba zamítnuta.

3. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:- Z výpisu z katastru nemovitostí (LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, ) soud zjistil, že žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán jako výlučný vlastník sporných nemovitých věcí.- Z kopie darovací smlouvy ze dne 10. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně touto smlouvou převedla vlastnické právo k předmětným nemovitostem na žalovaného, přičemž současně bylo žalobkyni zřízeno věcné břemeno doživotního, výlučného užívání nemovitostí. Smlouva obsahuje ověřené podpisy obou účastníků.- Rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, , č. j. , spisová značka, ze dne 6.12.2022, který nabyl právní moci dne 7. 1. 2023, ve spojení s opravným usnesením, č. j. , spisová značka, ze dne 21.3.2023, byla žalobkyně omezena ve svéprávnosti tak, že není schopna samostatně právně jednat, vyjma záležitostí každodenního života, přičemž opatrovníkem jí byla jmenována , tituly před jménem, , jméno FO, .- Rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, , č. j. , spisová značka, ze dne 11. 1. 2024, který nabyl právní moci dne 19. 3. 2024, soud schválil právní jednání, které za žalobkyni učinila dne 17. 8. 2023 její opatrovnice , tituly před jménem, , jméno FO, , spočívající mimo jiné v udělení plné moci pro zastupování žalobkyně v řízení, vedeném u Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, .- Rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, , č. j. , spisová značka, ze dne 12. 2. 2024, který nabyl právní moci dne 20. 6. 2024, byl žalovaný uznán vinným ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že (stručně shrnuto) dne 10. 12. 2024 v úmyslu se neoprávněně obohatit podal katastrálnímu úřadu návrh na vklad vlastnického práva k nemovitých věcem, které jsou předmětem tohoto řízení v celkové hodnotě 3 300 000 Kč, přičemž přílohou tohoto návrhu na vklad byla darovací smlouva ze dne 10. 12. 2021, kterou měla poškozená (žalobkyně) darovat předmětné nemovitosti žalovanému, avšak žalovaný věděl, že poškozená (žalobkyně) trpí duševní poruchou, spočívající v demenci, a není schopna rozpoznat a posoudit následky svého podpisu, a její vůle při podpisu smlouvy tedy není svobodná a vážná.

4. Podle § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

5. Podle § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

6. Podle § 586 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

7. Podle § 588 odst. 1 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému., spisová značka8. Po aplikaci citovaných ustanovení na skutkový stav, jak byl zjištěn z provedeného dokazování, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

9. Soud především konstatuje, že za situace, kdy předmětem řízení je určení vlastnického práva k nemovitým věcem zapsaným v katastru nemovitostí, je zde dán naléhavý právní zájem žalobkyně na takovém určení ve smyslu § 80a o. s. ř. (srov. , spisová značka, ).

10. Pro posouzení věci byla důležitou otázka, jestli žalobkyně byla v době uzavření darovací smlouvy (tj. ke dni 10. 12. 2021) duševně způsobilá tuto smlouvu platně uzavřít, tedy zda dokázala ovládat své jednání a posoudit jeho následky. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl po podání žaloby trestním soudem shledán vinným ze spáchání zločinu podvodu, kterého se měl dopustit právě uzavřením sporné darovací smlouvy, bylo nutné vyřešit, nakolik má toto odsouzení vliv na posouzení platnosti předmětné smlouvy. Nejvyšší soud ve své judikatuře dovodil, že podvodné jednání jednoho z účastníků smlouvy při jejím uzavření není bez dalšího důvodem neplatnosti smlouvy pro nedostatek vážné vůle nebo rozpor se zákonem (viz , spisová značka, ). Rozsah vázanosti soudu rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo ho spáchal, je dán tím, do jaké míry jsou znaky skutkové podstaty trestného činu zároveň okolnostmi významnými pro rozhodnutí soudu ve sporu nebo jiné právní věci v občanském soudním řízení (viz , spisová značka, ). S přihlédnutím k citované judikatuře dospěl soud k závěru, že za situace, kdy součástí popisu skutku, jak je obsažen v odsuzujícím rozhodnutí trestního soudu, bylo i konstatování, že žalobkyně v době uzavření darovací smlouvy trpěla duševní poruchou, spočívající v demenci, a nebyla schopna rozpoznat a posoudit následky svého podpisu, je soud tímto skutkovým závěrem o zdravotním stavu žalobkyně vázán ve smyslu § 135 odst. 1 o. s. ř. Další dokazování ve vztahu ke zdravotnímu stavu žalobkyně (tj. zejména zdravotní dokumentaci žalobkyně, znalecký posudek a navrhovaný výslech manželky žalovaného) proto soud neprováděl a v tomto směru převzal skutkový závěr, jak jej učinil trestní soud v rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne 12. 2. 2024.

11. Po právní stránce soud věc hodnotil podle § 581 věta druhá o. z. Žalobkyně v době uzavření darovací smlouvy ještě nebyla omezena ve svéprávnosti, ovšem (jak vyplývá z výše citovaného rozsudku trestního soudu) již tehdy trpěla duševní poruchou, v důsledku které nebyla schopna rozpoznat a posoudit následky svého jednání. Soud proto jednání žalobkyně, spočívající v uzavření darovací smlouvy ze dne 10. 12. 2021, vyhodnotil jako jednání neplatné, které nemělo právní účinky a na jejímž základu nemohlo dojít k platnému převodu vlastnického práva na žalovaného. Jednání žalovaného, který uzavřením darovací smlouvy vědomě zneužil duševní poruchy žalobkyně k tomu, aby pro sebe získal majetek značné hodnoty, čímž se dopustil zločinu podvodu, dle názoru soudu odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. K neplatnosti smlouvy by proto soud přihlížel i bez návrhu (§ 588 o. z.), navíc v tomto případě žalobkyně neplatnost i sama namítala v podané žalobě.

12. Pokud jde o obranu žalovaného, který namítal, že žaloba byla podána neoprávněnou osobou, když žalobkyně nebyla způsobilá udělit plnou moc svému právnímu zástupci, tuto shledal soud nedůvodnou. Právní zástupce žalobkyně podal žalobu na základě plné moci ze dne 18. 2. 2022. V té době žalobkyně ještě nebyla omezena ve svéprávnosti, a ačkoliv již trpěla duševní poruchou a nelze vyloučit, že pod jejím vlivem nebyla schopna plnou moc platně udělit, k případné neplatnosti takového zmocnění by soud přihlížel pouze na základě námitky žalobkyně, jakožto osoby, na jejíž ochranu příslušné zákonné ustanovení (tj. § 581 o. z.) slouží. Jelikož žalobkyně ani její opatrovnice neplatnost zmocnění nenamítaly, naopak , tituly před jménem, , jméno FO, k dotazu soudu výslovně sdělila, že podání žaloby schvaluje, soud se neplatností zmocnění nezabýval.

13. Z uvedených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a určil, že výlučným vlastníkem nemovitých věcí, označených ve výroku rozsudku, je žalobkyně.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšné žalobkyni náhradu, sestávajících z odměny advokáta dle vyhlášky 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) za 3 úkony právní služby (převzetí věci, žaloba, účast u jednání) po 21 500 Kč (když pro účely stanovení tarifní hodnoty bylo vycházeno z částky 3 300 000 Kč, jakožto ceny předmětných nemovitostí, jak byla zjištěna trestním soudem), tedy ve výši 64 500 Kč. Dále byla žalobkyni přiznána paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč), náhrada jízdného za jednu zpáteční cestu k soudnímu jednání na trase Ostrava – Frýdek-Místek (45 km) při spotřebě 4,2 l nafty na 100 km a ceně PHM dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve výši 325 Kč, související náhrada za promeškaný čas ve výši 200 Kč (za 2 půlhodiny po 100 Kč) a 21 % DPH (počítáno ze základu 65 925 Kč) ve výši 13 844,25 Kč. Po přičtení zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, činí celkové náklady řízení před soudem prvního stupně 84 769,25 Kč. Oproti předloženému vyúčtování soud žalobkyni nepřiznal náhradu odměny advokáta a odpovídající režijní paušál za podání ze dne 23. 6. 2024, když toto podání soud nevyhodnotil jako podání ve věci samé, ale pouze procesní sdělení, které není úkonem právní služby ve smyslu § 11 a. t. a proto za něj žalobkyni náhrada nákladů nenáleží.