18 C 48/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Schwettrovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupen advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o výživné manželky

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen přispívat žalobkyni na výživném mezi manželi v částce 10 000 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne v měsíci předem na účet manželky, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně žalobou došlou soudu 16. 3. 2022 požadovala po žalovaném výživné manželky od podání žaloby ve výši 10 000 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne v měsíci předem na účet manželky. Přičemž ke svému nároku uvedla, že manželství uzavřeli v roce 1999 a z manželství se narodilo 5 dětí, a to [jméno], [datum narození], [jméno], [datum narození], [jméno], [datum narození], [jméno], [datum narození] a již zletilý [jméno], [datum narození], manželství však již není funkční, a proto se rozhodla od žalovaného odstěhovat na dobu 6 měsíců, tzv. rozvod na zkoušku. Z rodičovského příspěvku a výživného na dceru není schopná pokrýt své náklady na bydlení. Žalobkyně dříve onemocněla rakovinou, toto období bylo pro oba náročné. Ke dni podání žaloby byl již podán návrh na úpravu práv a poměrů k nezletilým dětem po dobu před rozvodem manželství, a o tomto návrhu bylo již ke dni ústního jednání rozhodnuto. Žalovaný na její výživu nepřispívá a jeho výdělek je mnohem vyšší než její. Žalobkyně má přitom pouze rodičovský příspěvek a celodenně se stará o nejmladší dceru. Žalobkyně má za to, že stavební spoření pro děti je nadstandardní, není nutné. Proto žalobkyně zrušila své stavební spoření a peníze vybrala (asi 38 000 Kč). Z těchto peněz zaplatila své nutné výdaje, a to nové boty, nový telefon, splatila své dluhy, vánoční dárky a ušetřila na případnou kauci na byt. Navíc uvedla, že tato finanční nejistota nabourává její vztahy s dětmi. Dále žalobkyně uvedla, že debetní kartu, kterou měla k účtu žalovaného, jí žalovaný vzal, i přesto však může chodit vybírat peníze osobně na pobočku banky. Když to ale víckrát zkusila, zjistila, že na účtu nic není. Jedenkrát z tohoto účtu vybrala na jaře 2022 částku 20 000 Kč. Dále žalobkyně uvádí, že si domluvila brigádu na pár hodin za měsíc, kde si může něco málo přivydělat. Z těchto důvodů má za to, že má nárok na výživné.

2. Žalovaný s návrhem nesouhlasil. Odůvodnil to tím, že žalovaný se zasloužil o životní úroveň rodiny po celou dobu trvání manželství a převzal na sebe veškeré povinnosti s tím spojené. Žalovaný hradí veškeré úvěry, které si vzali na financování rekonstrukce domu a stavební spoření pro manželku a 4 děti a které založili s žalobkyní po vzájemné domluvě. Tato stavební spoření měla sloužit k zaplacení úvěru za rekonstrukci domu. Dále žalovaný hradí své výdaje spojené s prací (dojíždění do práce 3 000 Kč měsíčně, stravování 1 300 Kč měsíčně, holič 150 Kč měsíčně a oblečení 10 000 Kč ročně) a navíc obstarává veškerý chod domácnosti včetně placení záloh na bydlení. Dále finančně zabezpečuje děti, kromě nejmladšího dítěte, nejstarší syn již studuje na vysoké škole. Manželka tak má celý rodičovský příspěvek pro sebe, řeší pouze praní, nákup a přípravu jídla pro sebe a nejmladší dceru. Žalobkyně navíc za posledních 6 měsíců měla vyšší příjem (výběr z účtu žalovaného a peníze ze stavebního spoření), což by dle žalovaného měl soud také zohlednit. Navíc žalobkyně bude mít brzy další příjem.

3. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti:

4. Z rozsudku zdejšího soudu 72 P a Nc 58/2022 ze dne 1. 11. 2022 soud zjistil, že nezletilá [jméno], [jméno] a [jméno] se svěřují do péče otce a nezletilá [jméno] se svěřuje do péče matky. Otec se zavazuje platit na výživu nezletilé [jméno] částku ve výši 5 000 Kč měsíčně, počínaje dnem 1. 11. 2022 a matce se výživné pro nezletilou [jméno], [jméno] a [jméno] nestanoví.

5. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] soud zjistil, že žalovaný hradí zálohu na elektřinu ve výši 2 000 Kč měsíčně, zálohu na plyn ve výši 6 950 Kč, dále že žalovaný finančně zabezpečuje své děti, neboť jsou zde platby s názvem lyže skipas + doprava [jméno], inkaso Základní škola [obec], [celé jméno žalobkyně] [jméno], [jméno] [celé jméno žalovaného], doplatek lyže [jméno], výprava [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobkyně].

6. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] soud zjistil, že žalovaný hradil především nákupy, například v obchodech Lidl, Kaufland, Albert, Tesco, Aquapark, čerpaní stanice.

7. Z listiny s názvem zmocnění nakládání s peněžními prostředky na účtech prostřednictvím služeb ČSOB elektronického bankovnictví k účtu [číslo] soud zjistil, že žalovaný zmocnil dne 18. 9. 2018 žalobkyni k neomezenému nakládání s peněžními prostředky na účtu č. [bankovní účet], a to službou ČSOB Elektronické bankovnictví. K tomuto účtu byla vydaná i debetní karta na jméno žalobkyně.

8. Z potvrzení o zaplacených úrocích za rok 2021 od [právnická osoba], soud zjistil, že účastníky smlouvy o překlenovacím úvěru jsou žalobkyně i žalovaný, přičemž žalovaným zaplacené úroky činí 34 929,26 Kč.

9. Z výpisu z účtu 2021 [právnická osoba] č. účtu [bankovní účet] soud zjistil, že účet je veden na žalovaného a že splácí měsíčně částku 1 160 Kč.

10. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] soud zjistil, že splátka úvěru činí 2 026,19 Kč.

11. Z potvrzení o výši mzdy zaměstnance soud zjistil, že žalovaný má průměrnou čistou mzdu za období 03/ 2022 – 08/ 2022 ve výši 70 908 Kč. A žalobkyně má rodičovský příspěvek ve výši 9 064 Kč, který se bude zvedat až v dubnu roku 2024 (zjištěno ze sdělení úřadu práce ze dne 11. 10. 2022 a oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory).

12. Z výpisu z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] za období 07/ 2022 – 09/ 2022 soud zjistil, že na tento účet chodí žalobkyni rodičovský příspěvek, dále ojedinělé platby (5x) do výše 2 500 Kč, přičemž 3x šlo o platbu z účtu žalovaného, dále jde o platby v obchodech v částkách do 1 000 Kč (Vega, Decathlon, Nutrend, Ugo Salaterie, Pepco, …).

13. Všechny zmíněné provedené důkazy soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují, přičemž ani nijak neodporují skutkovým tvrzením účastníků. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani žádný z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny tyto důkazy vyhodnotil jako věrohodné a pravdivé. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo.

14. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně pobírá rodičovský příspěvek ve výši 9 064 Kč, výživné na nejmladší nezletilou dceru ve výši 5 000 Kč, náklady na bydlení zatím nemá, neboť bydlí ve společném domě se žalovaným, který platí zálohy na energie a v posledních 6 měsících získala částku 58 000 Kč, kterou vybrala ze stavebního spoření a společného účtu manželů. Pokud částku 58 000 Kč soud rozpočte na rok, je to částka necelých 4 833 Kč měsíčně, což dohromady s rodičovským příspěvkem dá částku ve výši 13 897 Kč, kterou má žalobkyně pro svou osobní potřebu. Žalovaný má průměrný příjem 70 908 Kč. Z něj hradí náklady spojené s péčí o bydlení minimálně ve výši 6 950 Kč (záloha plyn) a 2 000 Kč (záloha elektřina), kde stále bydlí i žalobkyně a společné děti, náklady týkající se práce ve výši 5 546 Kč, splácení úvěrů a stavebních spoření, které se mají následně použít k doplacení úvěrů v zaokrouhlené výši 6 098 Kč, výživné na nejmladší dítě k rukám žalobkyně ve výši 5 000 Kč a náklady spojené s péčí o děti, přičemž u starších dětí je hrazení nákladů finančně náročné. Částka 45 314 Kč zbývá žalovanému na péči o děti a jeho osobní potřebu. Je to žalobkyně, která se rozhodla odstěhovat ze společné domácnosti, nevyplynulo z dokazování, že by byla žalovaným ze společné domácnosti vykázána nebo že by jí tam zabraňoval bydlet.

15. Podle § 697 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinností dítěte i rodičů. Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.

16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Obecně přitom platí, že zákonným kritériem rozsahu vyživovací povinnosti mezi manžely je požadavek, aby hmotná a kulturní úroveň obou manželů byla zásadně stejná, tudíž výživného se může domáhat manžel, který má životní úroveň oproti druhému nižší. Naplnit abstraktní kritérium zásadně stejné životní úrovně bude proto možné jen s přihlédnutím ke zcela konkrétním poměrům manželů. V těchto konkrétních poměrech, i přesto, že žalovaný vydělává o mnoho více než žalobkyně, je i přes to jejich životní úroveň shodná, neboť výdaje žalovaného jsou nepoměrně větší, a to především z důvodu placení úvěrů a nákladů na bydlení pro sebe, žalobkyni a jejich společné děti a z důvodu péče o jejich společné (čtyři nejstarší) děti. Konkrétněji v řízení bylo prokázáno, že příjmy žalobkyně činí 13 897 Kč a příjmy žalovaného činí 70 908 Kč. Příjmy žalobkyně jsou pro její osobní potřebu a příjmy žalovaného po odečtení nákladů a péči o děti jsou také pro jeho potřebu. Na vypočtení nutných výdajů žalovaného na péči o děti soud vycházel z doporučující tabulky Ministerstva spravedlnosti, podle které je podíl výživného na příjmu povinného pro 4 vyživovací povinnosti u dětí ve věku 6-10 let 10 % a u dětí ve věku 16 a více let 14 %. Jelikož má žalovaný vyživovacích povinností pět, s touto možností doporučující tabulka vysloveně nepočítá, soud přiměřeně snížil podíl výživného na příjmu povinného a to vždy o 1 %. Tedy pro nezletilou [jméno] a [jméno] by výživné pro každou z nich činilo částku ve výši 9 % z příjmu žalovaného, tj. 6 382 Kč, a pro zletilého [jméno] a nezletilou [jméno] by výživné pro každého z nich činilo částku ve výši 13 % z příjmu žalovaného, tj. 9 218 Kč. Soud si je vědom toho, že žalovanému nebylo stanoveno výživné, ale žalovaný se o tyto čtyři děti osobně stará. Výživné však nebylo stanoveno ani žalobkyni, ale náklady na péči o děti zůstaly, tudíž je musí hradit žalovaný. Proto lze přiměřeně stanovit výši nákladů na péči o děti tak jako by se stanovovalo výživné. Souhrnná částka, kterou je potřeba od příjmů žalovaného odečíst jako náklady s péčí o děti je 31 200 Kč. Tudíž částka, kterou má žalovaný pro svou osobní potřebu po odečtení nákladů a péči o děti je částka 14 114 Kč Částky, které mají žalobkyně i žalovaný pro svou osobní potřebu jsou téměř shodné. Nárok žalobkyně tak není dán, je bezpředmětný. Z tohoto důvodu rozhodl soud tak, že žalobu zamítl. Pokud budou účastníci zvažovat rozvod manželství, pak je potřeba vypořádat si společné jmění manželů, v němž je i rodinný dům. To že žalobkyně se chce odstěhovat ze společné domácnosti, nemůže jít k tíži žalovaného.

17. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy vzhledem k plnému úspěchu žalovaného v řízení by měl žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízením, žalovaný se však náhrady nákladů řízení vzdal.